Home Page Vse o Partnerskem souziti
Home Pge



1992 - Druhý rok SOHO v ČSFR

IV.
Cesta za rovnoprávností českých gayů a lesbiček
...1992 / DRUHÝ ROK SOHO v ČSFR...

Pro vás, kteří jste sice mnohé prožili, ale také mnohé raději zapomněli, pro vás, kterým život v nesvobodě, kdy byla naše citová orientace dokonce ze zákona trestná nic neříká, pro vás, kteří máte pro naše úsilí úsměšek, pro vás, kteří nás naopak za ně upřímně chválíte poodhaluji zákulisí úspěchů, které pomohly radikálně změnit klima v české společnosti vůči nám.

Předchozí tři kapitoly vás provedly od rodinných společností k prvním organizovaným spolkům, k sjednocení jejich úsilí pod duhovou vlajku celostátní organizace, která pod názvem Sdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO) začala promlouvat tam, kde jiní mlčeli, začala konat tam, kde jiní přešlapovali na místě. Podařilo se dohodnout na principech působení ve prospěch G/L minority, na struktuře SOHO, vznikl demokratický Parlament SOHO, složený ze zástupců členských organizací SOHO, který čtyřikrát do roka rokoval o strategii prosazení toho nejpodstatnějšího. V mezidobí setkávání parlamentu začalo pracovat Prezídium SOHO, které v čele s prezidentem udělalo první kroky v trpělivém působení skrze stále méně předpojatá média, které nacházelo řešení v složité otázce financování a které postupně získávalo velepotřebné kontakty ve společenské i politické sféře.

Začal vycházet kulturně společenský magazín SOHO revue s veřejnou distribucí po celé republice, světlo G/L světa spatřily první české gay romány, koncerty, divadla...

Bylo odstartováno...


1. SOHO se rozrůstá a stabilizuje

V průběhu roku 1992 se Parlament SOHO setkal celkem čtyřikrát: 8. 2. v Praze (doplněn mimořádným zasedáním v Ostravě pro zástupce z Moravy a Slovenska), 2. 5. v Bratislavě, 12. 9. v Mostě a 12. 12. v Plzni.

V průběhu roku se členské organizace Svazu Lambda osamostatnily a zaregistrovaly u Ministerstva vnitra ČR. Občanské hnutí Gay klub ČR přijalo nového člena a v republice vznikly další dvě aktivity, které projevily zájem o členství v SOHO.

K 31. 12. 1992 tvořilo SOHO toto spektrum organizací: Men-klub Lambda Praha, Lesbian-klub Lambda Praha, Lambda České Budějovice, Patrick klub Plzeň, Občanské hnutí Gay klub ČR (tvořen aktivitami: Gay klub Cheb, Gay klub Sokolov, Gay klub Adam Chomutov, Gay klub Sokrates Most, Gay klub Čtyřka Litvínov, Gay klub Teplice), LEGA Pardubice, Klub Lambda Ostrava, Gay důstojnost Olomouc, Lambda Brno a Hnutie Ganymedes (s regionálními aktivitami v Bratislavě, Košicích, Trenčíně a Prievidzi).

Mimořádným členem se vedle Společnosti AIDS pomoc (SAP) stala firma O. B. S. T. Studánka, která měla ambice prostřednictvím svého německého majitele vytvořit v chebském pohraničí jakési gay oddechové centrum. Ukázalo se, že to byl záměr nerealistický, majitel se dostal do velkých ekonomických potíží, firma zkrachovala a spolupráce se SOHO nakonec ani fakticky nevznikla. Takových naivních projektů vznikalo mnoho, většinou pod velkohubou argumentací, že se jedná o pomoc gay minoritě. Vždy se ukázalo, že jde o záchranu krachující hospody, jejíž majitelé s námi neměli pranic společného, a že potřebovali pomoci spíš sami sobě.

Prezidium SOHO pracovalo ve druhém roce svého prvního - dvouletého - volebního období ve složení: prezident - Jiří Hromada, viceprezident pro Čechy - Marek Naar (Jan Lány po roce na funkci k 31. 12. 1991 rezignoval),  viceprezident pro Moravu a Slezsko - Lubomír Mendrok, viceprezident pro Slovensko - Marián Vojtek, viceprezident pro ženy - Inge Poláková. Tajemníkem byl - Jan Bednář. Hlavním koordinátorem nově ustanovené zahraniční sekce - Karla Hyánková.

Na první pohled to může vypadat, že nám nejvíc záleželo na funkcích, ale za prvé jsme smysl SOHO a jeho funkční strukturu hledali, a za druhé se musela míra odpovědnosti za větší územní celek stanovit. Nehledě na tehdy velmi citlivou národnostní otázku. Nehledě na to, že si obětavci, kteří vedle svých zaměstnání nevěděli nic lepšího, než dělat něco pro druhé zasloužili alespoň symbolický pocit významu své práce.


2. Hospodaření SOHO

Musím zklamat všechny ty žvanily, kteří roztrušují zaručené zprávy, jak jsme se v SOHO za deset let napakovali. Všechny funkce (včetně prezidenta) jsou od počátku dobrovolné, bez finančního ohodnocení. Zpočátku jsme pracovali dokonce na vlastní náklady, až později bylo možné hradit cestovné, ubytování a náklady na telefon.

Je velmi úsměvné nahlédnout do zprávy o hospodaření za rok 1991: Příjmy SOHO byly ve výši 6 000 Kčs a výdaje 1 467 Kčs !!! (Vskutku raketový nástup pro tuneláře...)

Konto SOHO 1991:
Příjmy:      6 000 Kčs
Výdaje:      1 467 Kčs
Zůstatek:   4 533 Kčs

Rok 1992 dopadl lépe, především díky dotaci ministerstva zdravotnictví: Příjmy 265 625,70 Kčs a výdaje 155 120,90 Kčs. I nadále se SOHO bude dařit lépe - ale naprostá většina získaných financí byla účelově vázána pouze na úhradu nákladů zamýšlených akcí a musela být institucím pečlivě vyúčtována.

Konto SOHO 1992:
Příjmy:      265 625,70 Kčs
Výdaje:      155 120,90 Kčs
Zůstatek:   110 504,80 Kčs

SOHO si založilo běžný účet u České spořitelny, o který se nejprve pečlivě staral tajemník Ing. Jan Bednář, později, v souvislosti s nárůstem finančních prostředků profesionální účetní.


3. Nadace SOHO - Petronius

Na základě hospodářského výsledku SOHO za rok 1991 bylo jasné, že se šesti tisícovkami žádnou díru do světa neuděláme. Poučili jsme se však a připravili během roku statut nadace, která mohla pomoci získávat  prostředky pro úhradu nákladů velkorysých plánů SOHO.

Název jsme jí vybrali po vychovateli císaře Nera se záměrem věnovat veškeré získané prostředky na zušlechtění, humanizaci společnosti, tak jak se o to pokoušel Petronius. Samozřejmě, že jsme si tím přidělali spoustu dalších starostí a dalších schůzování navíc. Přesto jsme registraci nadace 8. 12. 1992 přivítali s velkými nadějemi (které se splnily jen částečně).

Petronius byl nakonec Neronem přinucen spáchat sebevraždu. Po několika letech učinila totéž i naše nadace. Ale nepředbíhejme...


4. Členství SOHO v Československé radě pro humanitární spolupráci

Tento nástupce Národní fronty zdědil slušné finanční prostředky a stal se nejvýznamnější platformou pro vznikající občanská sdružení, která měla ve svém programu pomoc potřebným. (Jistě také proto, že rozjezdová dotace pro nové členy činila 50 000 Kčs.)

V době vstupu SOHO to bylo na sto dvacet  takových organizací. O přijetí nového člena, za kterého jsem musel před shromážděným plénem obhajovat oprávněnost kandidatury, se hlasovalo. Kolem členství SOHO se rozpoutala diskuse. Mnoho charitativních organizací s právem hlasovat, bylo totiž zřízeno církvemi. Nakonec nás vehementně podpořila Dr.Jiřina Hanušová (SALLY) a vozíčkáři, takže jsme se od 10. 2. 1992 stali členy velké rodiny, základů občanské společnosti.

Vozíčkářům jsem pak nosil SOHO revue - a moc si ho pochvalovali...

(Po našem přijetí však byla snížena rozjezdová dotace na 10 000 Kčs! Smůla... Byly dobré i ty.)


5. Členství SOHO v ILGA

International Lesbian and Gay Association (ILGA) byla v té době prestižní celosvětovou organizací, sdružující stovky organizací z desítek zemí světa. Některé členské organizace SOHO se staly členy ILGA záhy po svém vzniku. Svým kolektivním členstvím však SOHO umožnilo být členem ILGA jak ostatním stávajícím, tak budoucím organizacím, které vstoupily do SOHO. Navíc za jediný členský poplatek a minimalizované náklady za účast na konferencích ILGA. Ty měly tři stupně: světová konference (ta byla mimo naše možnosti -  na Rio či New York jsme si museli nechat  zajít chutě), dále evropská konference (tu jsme se snažili nevynechat) a nakonec regionální konference, které jsme se pokusili se zdarem dokonce sami organizovat (20. - 21. 4. 1991 v Praze zásluhou Svazu Lambda a 1. - 3. 5. 1992 v Bratislavě diky Hnutie Ganymedes).

Jediné světové konference se naše zástupkyně Karla Hyánková zúčastnila - v Paříži, 12. - 18. 7. 1992. A právě na této konferenci se SOHO stalo členem ILGA a zůstalo jím podnes, i když ILGA pohříchu není už tím, čím bývala - naším vzorem, první inspirací, jak dělat gay politiku, prevenci HIV/AIDS, či jak hledat finance.

My jsme naopak byli pro svět výjimečným typem celostátní organizace, která prokázala, že i věčně nervní, mnohdy hysterická, rozhádaná a nestálá gay komunita umí nalézt princip jednoty, který díky trpělivosti a cílevědomosti přináší překvapivé výsledky.


6. Členství SOHO v ABAS - registrované partnerství


AIDS začal být problémem i u nás. Státní instituce se nutně musely opřít o nezisková občanská sdružení, protože přebujelý byrokratismus stěží dokázal zvládat sám sebe, natož smrtící epidemii, drogy nebo jinou ožehavou problematiku.

SOHO se 1. 7. 1992 stalo zakládajícím členem zajímavé společnosti - Asociace pro boj proti AIDS a za sexuální vzdělávání (ABAS). Ocitli jsme se tak v prestižní společnosti s Nadacemi Drop-in, Pro život, Eskulap a Společnosti pro plánování rodiny a sexuální výchovu MUDr. Radima Uzla.

Mezi prioritami ABASu bylo zavedení kvalitního sexuálního vzdělávání do škol, podpora sexuálního zdraví včetně prevence HIV/AIDS, zamezení jakékoli diskriminace HIV pozitivních osob, mnohostranná péče o osoby drogově závislé a především plné právní i faktické zrovnoprávnění homosexuálních občanů, především úsilím o přijetí zákonného opatření o registrovaném partnerství. Poprvé tak byl veřejně podpořen požadavek na zákonnou normu, která se stala fenoménem těchto dnů. SOHO vyzvalo odborníky - legislativce, sexuology, psychology, osobnosti veřejného života k veřejné diskusi a k vypracování návrhu registrovaného partnerství. Rok 1992 byl počátkem snah o jeho prosazení.

ABAS vykonal jako průkopník, co mohl. Splynul posléze do rozsáhlejšího celku - Fóra nevládních organizací pro boj s AIDS, kterému proklestil cestu houštinami začátků.


7. Vládní výbor prevence HIV/ AIDS

MUDr. Richard Průša byl prvním zástupcem SOHO, kterého gay minorita měla v takovéto velmi strategické pozici. Bohužel jeho odborné ambice převážily nad potřebou razantního prosazování našeho programu. Rezignoval a na jeho místo byl za SOHO delegován MUDr. Ivo Procházka. Zlepšila se komunikace i přehled o konkrétních možnostech, které výbor mohl nabídnout. Především se to projevilo v  naší účasti při přípravě Střednědobého plánu prevence AIDS, spolupráce SOHO revue s Národním centrem podpory zdraví (NCPZ) a v možnosti jednat o podpoře našeho specifického programu s odborníky ze Světové zdravotnické organizace.


8. Koncert k uctění památky obětí AIDS

Biblické písně zpíval 20. března operní zpěvák Radek Krejčí v chrámu Panny  Marie Sněžné v Praze  při dobročinném koncertu, kterým se SOHO společně se SAPem pokusilo zavést tradici podobných vzpomínkových akcí. Přišel velmi tolerantní ministr zdravotnictví Martin Bojar, přišla Hana Hegerová, přišel Marcel Vašinka, Pavel Vítek, aby svou přítomností povzbudili...

Bylo to důstojné předznamenání Vzpomínkové slavnosti, kterou se SOHO se SAPem už tradičně připojilo k podobné akci, kterou pod názvem Candlelight  znají lidé po celém světě. Se zapálenými svíčkami prošel průvod o měsíc později, 16. května Prahou z Letné do kostela svatého Salvátora, kde vyslechl bohoslužbu slova pátera Halíka.


9. Volby 1992

Z osobností, které SOHO podporovalo oficiálně - získal poslanecký mandát do Federálního shromáždění MUDr. Jaroslav Zvěřina, který se netajil podporou našich požadavků, především zavedení registrovaného partnerství. Tak započala plodná a stále trvající spolupráce s tímto dnes už významným politikem ODS.


10. Třetí pohlaví

Jiný politik, rovněž sexuolog Antonín Brzek vydal v nakladatelství Scientia Medica knížku, kterou napsal společně s J. Pondělíčkovou - Mašlovou. Pod názvem Třetí pohlaví se autoři pokusili pomoci homosexuálně orientovaným lidem, aby více rozuměli sami sobě s cílem přispět současně k jejich většímu pochopení okolím. Kniha se upřímně snažila zmapovat tuto problematiku, neoprostila se však od několika klišé, přenesených z minulosti (jako například tvrzení, že homosexualita je deviace). Autor však spolupracuje se SOHO v prosazování registrovaného partnerství v nejtěžším prostředí - v katolické církvi.


11. Dvě stejná znaménka

Ve spolupráci s Lambdou Ostrava natočila ostravská televize sondu do života lesbické a gay dvojice. Pro svou neformálnost a bezprostřednost měla velmi příznivý ohlas.


12. Gay Man 1992

SOHO připravilo první ročník soutěže, která se stala symbolem kvality našeho životního stylu. Když jsme přemýšleli jakým způsobem se připojit k celosvětovým oslavám Gay Pride Day - Dne Gay hrdosti, věděli jsme, že doba u nás není zralá na duhové průvody, že mentalita Čechů je na manifestace alergická. Zkusili jsme proto připravit poslední červnový víkend po vzoru zahraničí -prezentací něčeho výjimečného, přesto však charakteristického pro naše vnímání světa.

Na pozvání SOHO přijel do Prahy světoznámý německý režisér provokativních gay filmů - Rosa von Praunheim, který s sebou přivezl k projekci 11 filmů, které se promítali v gay klubech. Rosa absolvoval 25. - 27. 6. tiskovku, besedy a byl hlavní hvězdou finálového večera prvního ročníku soutěže o nejsympatičtějšího gaye republiky, který proběhl v prostorách tehdy velmi populární diskotéky Na Valdeku.

V porotě zasedl také herec Miroslav Moravec, moderoval Jiří Kříž. Bylo to improvizované finále soutěže, která přesto, že neměla tradici, ani zvláštní přípravu - diváky i soutěžící nadchla.

První vítěz Slavomír Meissner z Brna byl sexy, u ostatních soutěžících dominoval smysl pro pohyb, méně už pro humor.

Ceny byly spíše symbolické, atmosféra neformální a bouřlivá...


13. SOHO revue

Vítěz prvního Gay Mana měl smůlu. V SOHO revue o něm nenajdete ani řádky. Už to nestihla. Číslem sedm skončil prvnípokus vydávat celorepublikový, barevný G/L magazín. Od dubna 1991do července 1992, celkem 16 čísel stačila vydat první redakce ve spolupráci se SOHO. Co byla platná všechna snaha, když náklady na exkluzivní barevnost byly vysoké a čtenářů či komerční inzerce málo. Možná, že i příliš heterosexuální redakce přece jen nevystihla to pravé, co se chtělo číst. První verze Soháčka zanechala důstojnou stopu průkopníka. Jeho nákladný život však stál vydavatele - ORBIS - milión. Kde ho vzít a nekrást?

Marně jsem se snažil získat příspěvek na úhradu nákladů od Výboru dobré vůle Olgy Havlové, který podporoval jen nemocné (a to už jsme my přece nebyli!), od ministerstva kultury (pro ně jsme zas byli nemocní až moc), nebo z Úřadu vlády. Do května se nepodařilo získat nic. Ředitel Orbisu, pan Drozd rozhodl zastavit vydávání časopisu nejprve číslem šest - tedy v červnu.

Šéfredaktorka Alena Plavcová s většinou redakce odešla. Šel jsem zapít marný boj o záchranu časopisu, a v jednom gay podniku jsem jeho majiteli zaplakal na rameni. Bez pořádné tiskoviny by SOHO hodně ztratilo na smyslu...

Za úsvitu mě doma vyděsil zvonek: zmíněný majitel gay klubu mi vrazil do ruky igelitku s tržbou. V nejrůznějších bankovkách a mincích něco přes sto tisíc. Vysypal jsem je ráno řediteli na stůl, a on povolil ještě jedno číslo - sedmičku. A to bylo osudové. Než se připravilo do výroby, ředitele odvolali a na jeho místo přišel šestadvacetiletý Jakub Císař, který vyslechl mou novou koncepci, přijal ji a dal mi možnost sestavit do konce roku novou redakci, připravit grafické a obsahové řešení a vydat nulté číslo nové verze SOHO revue. Jmenoval mne šéfredaktorem a já se mu za důvěru mohl odvděčit  smlouvou s Národním centrem podpory zdraví z 29. 10., která zaručovala měsíčně 20 000 Kčs za propagaci prevence HIV/AIDS. To se podařilo dohodnout díky novému koordinátoru programu prevence AIDS v NCPZ - doktoru Stehlíkovi, se kterým jsem našel společnou řeč v hodině dvanácté.
Hlavní hygienik ČR dopisem ze 14. 12. nám navíc dal dobrozdání, že "... SOHO revue považuje za časopis s vysokou etickou a estetickou úrovní... ", který: "... vyplňuje informační vakuum nezkreslenou sondou do života homosexuální minority, která pohled na ni zlidšťuje a uvádí na pravou míru..."

To bylo do další pranice o existenci Soháčka víc než posilující...


14. Volba prezidenta SOHO

Po prvním dvouletém období mne Parlament SOHO zvolil na svém setkání 12. 12. 1992 v Plzni na další dva roky do funkce prezidenta SOHO.
31. 12. 1992 došlo k rozpadu ČSFR.

SOHO tím ztratilo svou působnost na území Slovenské republiky...

 

 

 

 

 


 

    

autor fotografií­
Robert Vano

AKTUÁLNĚ

HOMEPAGE ARCHIVU
Historie SOHO a GI v ČR
Putovní výstava Historie GL hnutí v ČR

GAY POLITIKA

Registrované partnerství
Historie RP
Poradna k RP
RP v praxi
MÉDIA o RP
RP ve světě
Petice pro zákon
Koncert pro zákon

GAY PRÁVO

Poradna právníka
Gay legislativa
Historie právních postojů
Dárcovství krve
DISKRIMINACE 2001 (studie)
DISKRIMINACE 2003 (průzkum EU)

GAY PROTI HIV/AIDS

Poradna sexuologa
Průvodce Safer sex
Statistiky HIV/AIDS
Seznam pomoci HIV/AIDS
Fórum AIDS organizací
Světlo pro AIDS
Den boje proti AIDS
Dům světla
Dotazník HIV/AIDS
Dotace HIV/AIDS
HIV/AIDS ve světě
BEZPEČNĚJŠÍ SEX pro kluky (e-brožura)
Homosexualita, společnost a AIDS (e-brožura)

GAY V KRIZI

Linka duševní tísně
COMING OUT(e-brožura)

GAY SVĚT

Gay a Slovensko
Gay Games

GAY A MÉDIA

Média o nás píší...






GAY A INTERNET
 
INTERNATIONAL LESBIAN AND GAY ASSOCIATION (ILGA)

Rada vlády pro lidská práva
Výbor pro sexuální menšiny

Ministerstvo zdravotnictví
Prevence HIV-AIDS
Dům světla-ČSAP

DUHOVÝ WEB
colour planet
gaynet.cz
M-Klub Praha
Logos Praha
Jihočeská Lambda
Kluci z Vysočiny
Mezipatra
Stud Brno
Lesba.cz
Lesba.cz magazín
004.cz
one4one
Rozdílné rytmy
eLnadruhou
Bengáles
Lesbická literární kavárna
Pardubická lesba
Gay komunita
Kluci.info

G/L SPORT
Pratety
GaySport.cz
Gay volejbal a fotbal
1. Lesbický sportovní klub

GAY VÝLETY
Gay Valach
Ušáčkův svět
KLUCI VEN!