Homosexualita, společnost a AIDS (e-brožura)

Stehlíková D., Procházka I, Hromada J.:
Homosexualita, společnost a AIDS v ČR

Jedním z výrazných kroků činnosti SOHO v ČR byla provedená ojedinělá studie v české gay minoritě (dodnes obdobná či jiná studie mezi gayi nebyla realizována), jejíž výsledky vám zde ve zkratce přinášíme. Později v rámci možností připravujeme na našich stránkách i publikování v elektronické podobě.

V roce 1994 SOHO v ČR provedla studii o znalostech, postojích a chování gay mužů ve vztahu k HIV infekci. Anonymní dotazníky byly otištěny ve třech číslech tehdejšího časopisu SOHO revue. Celkem odpovědělo více než 800 čtenářů . Tento projekt podpořil Národní program boje proti HIV/AIDS . Výsledky byly publikovány v české a anglické jazykové verzi .

Uvedená studie hodnotila stupeň zdravotně výchovného působení v gay komunitě a poukazuje na některé nedostatky .

Znalosti lze hodnotit ve srovnání s ostatní populací jako poměrně dobré z hlediska vědomosti o možných rizicích přenosu HIV viru . Tyto vědomosti pozitivně korelovaly se vzděláním, homosexuální sebeidentifikací a velikostí místa bydliště.

Nedostatkem je přetrvávání některých falešně pozitivních představ o možnostech pře nosu , které se podílejí na ambivalentních (dvojsmyslných) postojích k HIV pozitivním. Poměrně časté je přeceňování úlohy kondomu a dosud je málo rozšířená povědomost o preventivním působení lubrikačního gelu . Závažným faktem je podceňování šíření HIV infekce v české gay komunitě , které zřejmě souvisí s liberálním a celospolečenským přístupem v prevenci.

V postojích je zřejmé, že přes poměrně librální přístupy nejsou výjimkou ani diskriminační tendence a zejména nízké sebehodnocení, které se může projevit také v negativním přístupu k HIV pozitivním .

Chování lze charakterizovat jako postupné přijímání kondomu a méně rizikových sexuálních technik . Používání kondomu je méně časté u mužů, kteří nejsou homosexuálně identifikovaní. U nich však převažují jiné nekoitální praktiky a nižší počty sexuálních partnerů. Bezpečnější sex je jen zřídka systematický.

Výraznějším jevem je omezování rizikového chování pouze na stálý partnerský vztah . Ochota nechat se testovat na HIV protilátky je u našeho souboru sice vyšší, přesto polovina mužů se testům stále vyhýbá. Mezi testovanými a netestovanými nejsou výrazné rozdíly v nerizikovém a rizikovém chování. Odmítání testování na HIV spíše souvisí s jejich nevyrovnaností se sexuální orientací.

Výrazný je vedle méně výrazných behaviorálních změn směrem k safer sexu rovněž nárůst sexuálně přenosných nemocí s věkem. To potvrzuje zjištěný fakt, že v naší zemi zřejmě vzhledem ke společenskému postavení homosexuálů v minulosti existuje vyšší riziko u skupiny starších homosexuálních mužů . Vedle toho v souladu se světovými průzkumy pak se rizikověji chová část mladých, nevyrovnaných gayů .

Na základě zjištěných údajů byla navržena další zdravotně výchovná doporučení:

l. Uvedené studie, třeba v menším rozsahu opakovat a získat tak data o případných změnách ve znalostech, postojích a chování během vývoje. Vzhledem k definované skupině to umožní vyhodnocení efektivity působení SOHO revue a ostatních aktivit gay komunity.

2. Potřebné je vytváření nediskriminujícího prostředí vůči HIV pozitivním . Příkladem je leták Nebojte se HIV pozitivních. Zároveň zvýšit sensitivitu komunity k vnímání a reálnému hodnocení existujícího rizika v gay komunitě.

3. Téma diskriminace si zaslouží výraznější pozornosti nejen ve vztahu k HIV pozitivním, ale rovněž ve vztahu společnosti ke gay komunitě , kde se dosud jen málo odrážejí pozitivní liberální postoje, zjištěné v sociologických studiích. Je vhodné zhodnocení forem diskriminace , s nimiž se homosexuální muži a ženy setkávají. Důležitým antidiskriminačním opatřením, které může mít právě vzhledem k časté orientaci českých homosexuálů na stálé partnerské vztahy i významný preventivně epidemiologický efekt je snaha o zapracování registrovaného partnerství do české legislativy .

4. Z praktických znalostí je třeba větší pozornost věnovat používání nejen kondomu, ale i lubrikačního gelu a zároveň se snažit zlepšovat jeho dostupnost .

5. Je třeba zachovávat a prohlubovat vědomosti o možnostech anonymního testování na HIV protilátky . To je významnější v současné době, kdy byl učiněn pokrok v možnostech léčby. Kromě prevence HIV infekce je třeba se více zaměřit i na prevenci ostatních sexuálně přenosných chorob a také na hlubší zmapování zasažení gay komunity těmito chorobami.

6. Je třeba vytvořit síť preventivního působení i mimo gay komunitu , na dosud opomíjené muže s homosexuálním chováním.