Dárcovství
krve STÁLE NESMÍME
DAROVAT KREV
Hospodářské noviny
rozvířily
po čase téma, které nás trápí několik let. Z Poučení dárce krve
totiž na všech transfúzních stanicí vyplývá, že ten kdo je gay
(konkrétně ten,
kdo měl sex mezi muži po roce 1980), krev darovat
nesmí. Po intervencích SOHO
v ČR (dnes Gay iniciativy
v ČR) se sice podařilo odstranit
z poučení křiklavou výzvu
„Jsi-li homosexuál, odejdi!“, ale diskriminační
opatření
to nezměnilo. Na návrh Gay iniciativy v ČR se konečně tato praxe
dostala do Zprávy o lidských právech v ČR za rok 2002, kterou
předkládá
Vládě ČR vládní zmocněnec pro lidská práva. Mediální zájem
pak znovu vzkřísil
naději na
nápravu.
Nejprve připomínáme články
v Hospodářských
novinách z 23. 4.
2003:
Lékař Petr
Turek: Nelze riskovat, zdraví má přednost
Předseda
společnosti pro transfúzní lékařství Petr Turek nevidí v tom, že
jsou
homosexuálové odmítáni jako dárci krve, diskriminaci. Nikoho
nediskriminujeme,
jen se vyhýbáme
riziku.
hn: Proč
nemohou dávat gayové
krev?
Ze
statistik vyplývá, že riziko
přenosu HIV při pohlavním styku mezi muži je větší
než při
heterosexuálním pohlavním styku.
hn: To je
ale
diskriminace.
V dotaznících, které
vyplňují dárci
krve, nemá být zmiňována homosexuální komunita paušálně. Nás
zajímá
jen chování potenciálních dárců, neptáme se na jejich sexuální
orientaci.
Mezi riziky je zařazen pohlavní styk muže s mužem. Do
této kategorie patří
například i chlapci, kteří se živí prostitucí,
ač často sami nejsou
homosexuálové.
hn: Každá
darovaná krev ale prochází testem na HIV. Ten by měl
infekci
odhalit.
Testy
HIV sice odhalí velmi
spolehlivě, ale až v okamžiku, kdy organismus začne na
infekci
reagovat. To trvá sedmnáct až dvacet dní od nakažení. Před tím se
infekce zjistit nedá.
Pokud se
objeví jakákoli
pochybnost, a existuje třeba jen teoretické riziko nákazy, má
přednost zdraví toho, kdo krev přijme. Opatření nejsou zaměřena
proti
homosexuálům. Sice se mohou cítit poškozeni, ale předpokládám,
že primární zájem
dárce je někomu prospět, a nikoli ho vystavit
zbytečnému
riziku.
(alx)
Krev,
již darují gayové, lékaři
nechtějí
Když
chtějí gayové darovat krev,
musejí zapřít svou sexuální
orientaci.
Slávek je
gay a před čtyřmi lety chtěl na transfúzní stanici v Brně
darovat
krev. Proceduru znal, nebyl tu poprvé. Ale tentokrát ho odmítli.
Odpověděl jsem kladně na otázku, zda jsem měl v poslední době
sexuální styk s
mužem, říká.
Homosexuálové
v Česku krev darovat nemohou. I vládní
zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab ve
své letošní zprávě pro
ministry napsal, že jde o
diskriminaci.
Gayové
musejí
svou orientaci zapřít, nebo jsou odmítnuti. To je mezi nimi pociťováno
jako určité stigma, říká Jařab.
Lékaři
ale
tvrdí, že mají pro odmítání homosexuálů závažné
důvody.
Nemluvila
bych o diskriminaci.
Darovat krev není žádné právo, říká Marie Brůčková ze
Státního
zdravotního ústavu. Vyšší procento výskytu viru HIV u homosexuálů je
neoddiskutovatelné. Tímto a řadou dalších opatření se lékaři pouze
snaží snížit
možnost odběru infikované
krve.
Do konce
března letošního roku bylo v
Česku evidováno 615 lidí nakažených virem HIV. Více
než polovinu z
nich tvoří gayové.
Jestliže
část minority je HIV
pozitivní, nemělo by to ale znamenat, že všichni její
členové
nebudou moci darovat krev, protestuje předseda Gay iniciativy Jiří
Hromada.
Nechápu,
proč by nemohl darovat
krev gay, který má dlouhodobý vztah s partnerem a nechová
se
promiskuitně, přidává se Vladimír Hrubý, mluvčí
G-ligy.
Ministerstvo
zdravotnictví ale na
doporučení Rady Evropy vydalo metodický pokyn, podle
kterého mezi
rizikové chování patří vedle častého střídání partnerů a sexu za
peníze či drogy i pohlavní styk mezi muži. Podobná pravidla platí i
v okolních
státech.
Jde
především o bezpečnost těch,
kteří darovanou krev přijímají, říká primář
transfúzního oddělení
ústecké nemocnice Jiří Masopust.
Testy na
virus
HIV, kterými krev prochází, jsou sice relativně bezpečné, nedokáží ale
odhalit infekci dříve než zhruba tři týdny po
nakažení.
Homosexuálům
vadí různý přístup v
nemocnicích. Odmítnutý dárce Slávek například několikrát
svou
sexuální orientaci přiznal, a přesto mohl krev darovat. Skončil až před
čtyřmi lety. Odůvodňovali mi to vyhláškou Ministerstva
zdravotnictví, říká
šestadvacetiletý muž. Na přístupu lékařů
skutečně záleží, často se
liší.
Nejde o
to,
jestli je člověk homosexuální nebo heterosexuální orientace. My
nepřijímáme
lidi, kteří často střídají své partnery, tvrdí primářka
transfúzního oddělení
pražské Fakultní Thomayerovy nemocnice Alena
Hakenová.
Po
chvíli přiznává, že krev od gaye by
stejně nechtěla.
Michaela
Fričová, Aleš
Vojíř
Proto se Gay iniciativa v ČR obrátila 27. dubna
2003 na
ombudsmana – veřejného
ochránce práv -
JUDr. Otakara Motejla s žádostí, aby celou
kauzu prošetřil.
15. května jsme obdrželi odpověď, jmenovitě
od
Anny Šabatové, zástupkyně veřejného ochránce
práv, která se
popudu GI v ČR ujala.
O dalších průběhu šetření se dozvíte na našich
stránkách.
|