Obecná
rozprava 2. čtení - 02.12.99
Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Vážené paní
poslankyně, vážení páni poslanci, dalším
bodem tedy je
38.
Návrh poslanců Zuzky
Rujbrové, Jana Zahradila, Jitky Kupčové, Moniky Horákové
a dalších
na vydání zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví
a o
změně a doplnění některých zákonů
/sněmovní tisk 124
/
- druhé
čtení
Tento návrh zákona jsme projednávali ve
druhém čtení na 17.
schůzi. Po obecné rozpravě jsme návrh vrátili ústavně
právnímu
výboru a petičnímu výboru k novému projednání. Ústavně právní výbor a
petiční výbor návrh zákona projednaly a jejich usnesení jsme
obdrželi jako
sněmovní tisky 124/5 a
124/6.
Táži se zástupkyně navrhovatelů, paní
poslankyně Zuzky Rujbrové, zda si přeje v úvodu tohoto druhého čtení
vystoupit,
a k tomuto vystoupení jí udílím slovo.

Poslankyně Zuzka Rujbrová:
Děkuji, paní předsedající. Jestli dovolíte, vyčkám chvíli, než se
sněmovna uklidní.
Bojím se, že lepší už to nebude.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já se také bojím, paní
poslankyně.

Poslankyně Zuzka Rujbrová:
Kolegyně a kolegové, návrh zákona o partnerském soužití osob
stejného pohlaví je tisk, který nese jedno z nejnižších
projednávaných čísel, a
to číslo 124. Už to, jak dlouho máme tento
tisk na našich stolech, vyjadřuje do
určité míry náš vztah, který
odpovídá i vztahu většiny populace k této
problematice. Většina z
nás souhlasí, resp. nemáme zásadní námitky s tím, že je
třeba řešit
právní postavení občanů s homosexuální orientací, ale jakmile se
dostaneme k jednotlivým konkrétním problémům, upadáme do hlubokých
rozpaků.
Problém partnerského soužití můžeme
rozdělit
do tří základních okruhů. Je to především celková koncepce právní
úpravy, dále právní otázky spojené s vznikem a zánikem partnerského
soužití
včetně tzv. statusových otázek a dále právní následky
partnerského soužití v
oblasti práva soukromého a veřejného.
Navrhované řešení vychází z koncepce, která
přiznává osobám
žijícím v partnerském soužití právní postavení manžela. Tato
koncepce má výhodu v právní jistotě na rozdíl od jednotlivých
dílčích úprav
obsažených v řadě novel stávajících předpisů.
Navrhovaný zákon je důsledně
postaven na smluvním principu a snaží
se tak odlišit partnerské soužití od
tradičního chápání manželství.
Ve srovnání s návrhem zákona o registrovaném
partnerství z roku 1998
přesněji vymezuje nemožnost svěření tomuto páru
nezletilých dětí do
jakékoliv formy společné výchovy.
Pokud jde o právní otázky, které
jsou
spojeny se vznikem a zánikem partnerství, včetně tzv.
statusových otázek, je
věcí dalších diskusí, zda by toto partnerské
soužití mělo vznikat přímo sepisem
notářského zápisu s následným
zápisem do nějaké evidence, nebo teprve jakousi
registrací, kdo by
měl tuto registraci provádět, zda by mělo jít např. o
zvláštní
matriční knihu.
Snahy o
uzákonění registrovaného
partnerství osob téhož pohlaví se datují ve
světě od počátku 90. let. Tradičně
se v odborné literatuře uvádí, že
homosexuální orientaci mají zhruba 4 %
populace. Samozřejmě nelze
odhadnout, jak velký počet osob by se rozhodl tímto
způsobem veřejně
svoji sexuální orientaci projevit. Lze ovšem předpokládat, že
by to
byla záležitost spíše větších měst a v prvních letech by rozhodně neměla
nějaký masovější význam.
Domnívám se, že argumenty pro a proti
přijetí tohoto návrhu
zákona zde opakovaně zazněly a že všichni jste rozhodnuti.
Já vás
prosím o podporu návrhu zákona o partnerském soužití osob stejného
pohlaví.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni
Rujbrové. Nyní prosím, aby se
slova ujal zpravodaj ústavně právního
výboru pan poslanec Marek Benda.

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážení
členové vlády, dámy a pánové,
budu neobyčejně stručný. Ústavně
právní výbor na přikázání této sněmovny znovu
projednal tento návrh
a setrval na svém stanovisku, jak jsem vás s ním
seznamoval minule.
V podrobné rozpravě bych sdělil návrhy, které jsme se
pokusili
upravit, a vystoupím až v podrobné rozpravě. Ústavně právní výbor žádné
další stanovisko nepřijal.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní prosím
zpravodajku petičního výboru paní poslankyni
Kateřinu Dostálovou,
aby se ujala slova.

Poslankyně Kateřina Dostálová: Vážená paní předsedající,
vážená vládo, kolegyně a kolegové,
petiční výbor projednal tento
návrh a přijal usnesení, ve kterém se říká, že
doporučuje Poslanecké
sněmovně Parlamentu přijmout tento poslanecký návrh s
jedním
pozměňujícím návrhem, který bych přednesla v podrobné rozpravě.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. V tuto chvíli
zahajuji obecnou rozpravu. Ptám se,
kdo se do ní hlásí. Mám zde
přihlášku pana poslance Cyrila Svobody, ze které
nejsem s to poznat,
zda se hlásí do obecné, či do podrobné rozpravy. Do obecné.
Tedy pan
poslanec Cyril Svoboda je prvním přihlášeným. Připraví se pan poslanec
Zahradil.

Poslanec Cyril Svoboda:
Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, navrhuji
zamítnout tento návrh. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní má slovo pan
poslanec Zahradil, připraví se pan
poslanec Jičínský.

Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, paní
předsedající. Dámy a pánové, protože nemá význam
opakovat zde
jednotlivé argumenty, ať už právního, nebo emocionálního
charakteru,
zazněly zde mnohokrát za trojí nebo čtvero projednávání tohoto
návrhu zákona, omezím se na citaci několika suchých čísel z průzkumu
veřejného
mínění agentury Sofres Factum. Dodávám, že se samozřejmě
neklaním a nekořím
průzkumům veřejného mínění a mám na ně velmi
skeptický názor, na druhé straně se
domnívám, že citace několika
čísel nám může pomoci v orientaci při názoru na
tento zákon, protože
koneckonců byli jsme sem zvoleni veřejností, a jestliže
veřejnost má
nějaký názor na tuto legislativu, tak bychom měli tento názor měli
svým způsobem reflektovat.
První
číslo je procento obyvatel, které
podle tohoto průzkumu se staví
rozhodně nebo spíše kladně k právní úpravě
partnerského soužití osob
téhož pohlaví. Rozhodně tuto legislativu podporuje
23,6 %
dotázaných, spíše ji podporuji 31,2 %, z čehož vyplývá, že tento průzkum
udává číslo 54,8 % veřejnosti, která podporuje tuto legislativu,
zatímco
striktně proti nebo víceméně proti je 31,9 %, zbytek patří
mezi nerozhodnuté.
Rozdíly v odpovědích na tuto otázku jsou
dány především
věkem. Potřebu institutu partnerského soužití pociťují výrazně
častěji lidé mladší. Jedná se zhruba o 3/4 obyvatel mladších 29 let.
Mezi lidmi
staršími 60 let souhlasí pouze jedna třetina.
Za
významnější rozdíl lze ještě pokládat
menší zájem o právní úpravu
této otázky mezi lidmi s nižšími příjmy než mezi
lidmi žijícími v
domácnostech s vyššími příjmy. Mezi lidmi, kteří žijí v
domácnosti,
kde hrubý měsíční příjem nepřekročí 10 tisíc korun, je pro právní
kodifikaci méně než polovina, mezi lidmi nad 25 tisíc korun, jich
jsou zhruba
dvě třetiny.
Poněkud častěji
by také s touto právní
úpravou souhlasily ženy a obyvatelé větších
měst. Levicově orientovaní voliči by
právní normu podpořili méně
často než pravicoví. Pokud jde o příznivce
jednotlivých
parlamentních stran, vypadá situace zhruba následovně. Souhlas
dominuje u potenciálních voličů ODS a US, je zhruba dvoutřetinový, u
ČSSD a KSČM
je zhruba 50procentní a nesouhlas převažuje u příznivců
KDU-ČSL. Ten je téměř
50procentní. Ale i u příznivců této strany se
najde zhruba 27 % potenciálních
voličů, kteří tuto legislativu více
nebo méně podporují.
Já jsem považoval za nutné uvést těchto
několik čísel proto, abychom možná získali přesnější orientaci, jak
se na tuto
otázku dívá veřejnost.
Jinak se domnívám, jak už jsem říkal
minule,
že bychom měli nějakým způsobem dovést toto projednávání k závěru,
protože neustálé vracení tohoto návrhu ke zpětnému projednávání ve
výboru mi
připadá velmi nedůstojné a mění celou tuto záležitost ve
frašku.Děkuji vám za
pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra
Buzková: Děkuji panu poslanci Zahradilovi. S faktickou poznámkou
pan poslanec Petr Pleva, potom řádně přihlášený pan poslanec
Jičínský.

Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, já bych
vaším prostřednictvím chtěl kolegu
Zahradilovi vzkázat, že
znovuobnovení trestu smrti podporuje v naší zemi podle
průzkumu
veřejného mínění drtivá většina občanů a také nadpoloviční většina
občanů podporuje např. různé iniciativy.

Místopředsedkyně PSP Petra
Buzková: Slovo má pan poslanec Zdeněk Jičínský, připraví se pan
poslanec Jiří Payne.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, vážené
kolegyně a vážení kolegové, moje
poznámka by spíše patřila do debaty
podrobné, kdybych měl konkrétní návrh. Ale
já konkrétní jiný návrh
nemám, takže svou připomínku vznesu v debatě obecné,
protože se týká
určitého obecného problému, ale není to problém toho druhu, o
kterém
se hovořilo teď, je to problém právní.
Jinak chci říci, že jsem v minulé debatě
podporoval tento
návrh a podporovat ho budu i při závěrečném hlasování, byť moje
připomínka není právně bezvýznamná a sami ji posoudíte. Jde totiž o
věc závažnou
v tom smyslu, že jestliže tento návrh schválíme, pak
samozřejmě návrat zpátky už
není. Od té šíře právní úpravy je těžko
ustupovat. Tady se má připomínka týká
obecné klauzule v § 7,
zakládající obdobné užití ustanovení právních předpisů
upravujících
manželství také pro registrované partnerství.
Já bych osobně dával přednost tomu, kdyby
místo generální klauzule byla jistá klauzule méně široká, a také
upozorňuji na
legislativní odbor, který ve svých stanoviscích uvedl,
jaké důsledky to bude mít
v těch nebo oněch právních předpisech.
Generální klauzule v této věci je spojena
s určitým nebezpečím, že
může být vykládána různě.
Upozorňuji, že my jsme
se tu zabývali,
alespoň ti, kdo o tuto věc mají hlubší zájem, i
některými podobnými návrhy
zákonů, které byly přijaty v jiných
zemích, dostali jsme je k dispozici, mohli
jsme je posoudit. Mezi
posledním projednáváním a tímto projednáváním byl přijat
zákon
podobného druhu, byť trochu v jiném pojetí, ve Francii, který ovšem na
rozdíl od našeho návrhu upravuje toto registrované partnerství osob
bez ohledu
na jejich pohlaví a v konkrétech přesně vymezuje, ve
kterých vztazích tento
zákon má právní důsledky. Čili neužívá
generální klauzule, ale užívá konkrétního
vymezení ve vztazích
daňových apod. Osobně bych to považoval za lepší, za
přesnější, ale
říkám to už prostě jako obecnou připomínku.
V té souvislosti mne zaujaly výsledky,
které tu uváděl kolega
Zahradil. Je to skutečně zajímavé a dává to podnět k
různým úvahám o
stavu politického rozložení názorů v české společnosti i v tomto
parlamentu, protože ve francouzském Národním shromáždění při
hlasování o tomto
návrhu byl návrh jednoznačně podpořen stranami
levice, kdežto strany pravice
hlasovaly proti. Z tohoto hlediska je
to skutečně zajímavý podnět k tomu, jak se
česká společnost v tomto
ohledu přece jen ještě dost podstatně liší od zemí,
které mají delší
demokratický vývoj.
Jinak ovšem sám považuji za pozitivní, že v
české společnosti se šíří v tomto ohledu tolerance, nepovažuji to za
jev
negativní, považuji to v tomto směru za jev pozitivní. Byl bych
rád, kdyby ještě
navrhovatelé se k této otázce vyjádřili, protože
nepochybně bude mít nemalé
důsledky pro právní praxi v této věci, a
vyhnuli se tím také tomu, co uvádí
vláda ve svém stanovisku, že
totiž nelze při této generální klauzuli odhadnout
finanční důsledky,
které budou s tímto návrhem zákona spojeny.
Uvádím tyto výhrady ne proto, abych se
stavěl proti návrhu, znovu opakuji to, co jsem říkal na začátku, ale
dával bych
přednost formulaci restriktivnější. Ale protože žádnou
jinou nemám, žádný
konkrétní návrh nepodávám.

Místopředsedkyně PSP Petra
Buzková: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Slovo má pan poslanec
Jiří Payne, připraví se pan poslanec Zvěřina.

Poslanec Jiří Payne: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně,
dámy a pánové, byla zde uvedena
čísla pocházející z jakéhosi
průzkumu veřejného mínění, ale musím uvést věc na
pravou míru.
Průzkum se nedotýkal tohoto návrhu zákona, dotazovaní nečetli tento
návrh zákona, bylo to obecné vyjádření toho, zda lidé souhlasí, či
nesouhlasí s
tolerantním přístupem k řešení této problematiky.
Já mám za to, že zde ve sněmovně
je
rozložení názorů z hlediska tolerance možná ještě vstřícnější k
řešení problémů
osob stejného pohlaví. Problém je, že předložený
návrh je velmi špatně
zpracován. Už jen to, že projednávání doposud
probíhalo takto komplikovaně,
svědčí to o tom, že tento návrh není
dobrý.
Znovu opakuji, je zde po mém soudu mnohem
širší ochota upravit tuto problematiku, zabývat se touto
problematikou. Mám
zhruba stejné obavy, jaké vyjádřil pan profesor
Jičínský, tj., že nejzávažnějším
problémem této úpravy je, že se
staví partnerské soužití na rovinu s rodinou. A
vzhledem k tomu, že
zákon o rodině má tisíce odkazů, v jiných zákonech existují
tisíce
odkazů na zákon o rodině, je to kolem 6000 v našem právním řádu,
předkladatelé nemohou garantovat právní důsledky přijetí tohoto
zákona. A v tom
je hlavní problém. Vlastně nevíme. My schvalujeme
zákon a nevíme, co to udělá,
jaké to bude mít důsledky. Zde nejde o
netoleranci. Zde nejde o neochotu zabývat
se tímto problémem, ale
jsou zde vážné obavy z důsledků, které takový zákon
přinese, včetně
finančních.
Chtěl jsem
poprosit předkladatele, zda by
nestáhli svůj návrh zákona, protože
dosavadní projednávání ukazuje, že jednání
není bezkonfliktní.
Přijetí zákonů, které jsou přijaty takovýmto způsobem,
zpravidla
nevede k vyřešení problémů, naopak způsobí ještě horší vyostření ve
společnosti, a já bych si přál, aby tomu tak nebylo. To znamená,
chceme-li
skutečně řešit problém, chceme-li skutečně vyjít vstříc
těmto lidem, tak se tím
zabývejme seriózně, s daleko širším
konsensem ve sněmovně a pokusme se to řešit
krok za krokem,
důsledně, v souladu s většinovým stanoviskem. Tento způsob
silového
řešení návrhu zákona, který je formálně špatně, právně špatně, nemá
promyšlené všechny právní souvislosti, tento způsob řešení mi
připadá velmi
nešťastný, nepomůže řešení této problematiky, naopak
vyostří vztahy a já mám za
to, že zkušenost za poslední léta nám
ukazuje, že všechny zákony tohoto typu
předvídané škody skutečně
způsobily. Takže já již dnes si troufám s jistotou
tvrdit, že
jednou, kdyby tento zákon byl schválen, že jednou budeme litovat, že
se tak stalo.
Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra
Buzková: Děkuji panu poslanci Paynovi. Slovo má pan poslanec
Zvěřina.

Poslanec Jaroslav Zvěřina: Vážená paní předsedající, dámy
a pánové, patřím k těm, kteří
podporují tento zákon, a přimlouvám se
za to, aby byl schválen. Nemyslím si, že
je třeba tady strašit
nedozírnými následky. To je velice paušální odsouzení
tohoto návrhu.
Existují konečně země, kde zhruba toto platí, a neznám jednu
informaci o nedozírných škodách, které by tento zákon způsobil.
Pokud se mýlím,
rád se nechám poučit. Nemám žádnou informaci ani z
odborného písemnictví, ani z
otevřených zdrojů, že by takový zákon
způsobil cosi neblahého ve Švédsku, Dánsku
nebo jinde.
Chtěl bych jen ještě na podporu svého
stanoviska říci, že
když jsem se učil medicíně, tak jsem se o homosexualitě učil
jako o
duševní poruše. Studoval jsem medicínu v době, kdy homosexualita byla
kriminalizována a kdy jste mohli být poměrně vážně potrestáni za
souhlasný
pohlavní styk s osobou stejného pohlaví. Kriminalizace a
medicinalizace bohužel
v hlavách některých z nás ještě zůstává.
Ujišťuji vás, že ani mezinárodní
právnická
veřejnost, ani mezinárodní medicínská veřejnost ve
vyspělých demokratických
zemích dnes homosexualitu ani
nekriminalizuje, ani neléčí. Takže nezbývá, než se
podívat na přání
a potřeby té menšiny, která tady je, kterou náš lidský druh
prostě z
nějakého důvodu, který souvisí s lidskou přirozeností, produkuje. Ta
menšina je několikaprocentní a nevím, přeje-li si tato menšina, aby
jejich
vztahy byly nějakým způsobem legalizovány, já nemám sílu jim
v tom bránit.
Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra
Buzková: Děkuji panu poslanci Zvěřinovi. Další přihlášky do obecné
rozpravy: Vidím pana poslance Matulku, ještě jednou pana poslance
Jičínského,
pana poslance Plevu a paní poslankyni Dostálovou.

Poslanec Dalibor Matulka: Pan poslanec Cyril Svoboda hned
v úvodu obecné rozpravy navrhl
zamítnutí tohoto textu, aniž by tento
svůj návrh nějak zdůvodnil. Skutečnost,
kterou známe, že pan
poslanec Svoboda je poslancem za KDU-ČSL, mi připomněla
skutečnost,
které jsem si všiml dnes v deníku Právo, kde je velice kratičká
zpráva, že Svatý otec se opakovaně vyjádřil k tomu, že je výrazně
proti tomu,
aby v právních řádech se vyskytovaly pro osoby s
homosexuální orientací podobné
instituty, jako je manželství. My
víme, že o manželství se nejedná, že jde dejme
tomu o podobný
institut.
Tady ta zprávička byla opravdu krátká a i
toto zdůvodnění papežova stanoviska bylo velmi krátké a stručné.
Týkalo se toho,
proč si papež nepřeje takový institut, ale co tam
chybělo, v tom zdůvodnění, a
chybělo mi to vlastně i ve zdůvodnění
zamítacího návrhu pana poslance Svobody,
je odpověď na otázku,
kterou ale také neznám - tu odpověď. Sám jsem si ji
položil pro ty,
kteří nepřejí osobám s homosexuální orientací takový nějaký
institut
podobný manželství, čili podobný klasickým normálním vztahům mezi
lidmi. Pak by ale bylo dobré, kdyby odpověděli na otázku - jaký tedy
osud a jaký
typ vztahu přejí těmto lidem? Jestliže se pokusím velmi
neuměle se na to podívat
křesťanskýma očima a uvěřím, že pánbůh tyto
lidi stvořil a věděl co dělá, pak se
tedy ptám na stanovisko, jaký
typ vztahu je pro ně tedy určen. Nevím.
Podívám-li se na tu otázku z hlediska
historického, mám za to, že tolerance obecně ve společnosti celkem
odpovídá
civilizačnímu rozvoji a zvyšuje se. Proto také je logické,
že návrh tohoto
zákona je i u nás na jednacím stole. Když se na to
podívám historickými pohledy,
zdá se mi, že dříve to, že
neexistovala možnost a vůbec snad ani v obecném
myšlení nikdo
nepřipouštěl, že by také homosexuálové byli lidé a že by se také
měli chovat jako normální lidé, pak to tyto osoby nepřímo nutilo
volit jiný typ
vztahů, jakýsi typ ne podobný manželství, ale podobný
hromadným vztahům.
Existovaly nebo existují dodnes různé mužské,
ženské řády atd. atd.
Kladu si otázku, jestli
tím, že odmítáme
pro tyto osoby, které já považuji za rovnoprávné,
také rovnoprávné právní
podmínky, zda skutečně nesetrváváme na tom,
že je nepřímo nutíme k tomu, aby
setrvávali v zastaralých a podle
mého názoru i nepřirozených typech vztahů.
Domnívám se, že jestliže
za pár dní začneme psát už rok 2000, měli bychom si
konečně na tuto
otázku odpovědět, a to negativně. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci
Matulkovi. S faktickou poznámkou pan
poslanec Pleva. Pane poslanče,
vy jste za chvíli přihlášený.

Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, já vím, že
jsem přihlášený, nicméně chci
jen jednou větou reagovat na projev
pana kolegy Matulky, co se týče řeholních
řádů. Pan kolega Matulka
má štěstí, že poslanec za své projevy přednesené na
půdě sněmovny
není trestně odpovědný.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pan
poslanec Matulka má technickou. Dovolím si říci, že
to štěstí má
více poslanců této sněmovny. Pan poslanec Matulka má slovo.

Poslanec Dalibor Matulka:
Já jen chci upozornit, že slovo řeholník jsem vůbec nevyslovil, tak
bych prosil, aby nebylo doplňováno něco, co jsem neřekl. Použil jsem
příklad
některých typů kolektivního soužití.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní
má slovo pan poslanec Zdeněk Jičínský, připraví se
pan poslanec
Pleva.

Poslanec Zdeněk Jičínský:
Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, není tu poslanec
Ransdorf, aby nám podal encyklopedický výklad o vývoji těchto názorů
jak v
církvích, tak v jiných institucích a v evropské civilizaci.
Mám jen stručnou
poznámku ke kolegovi Zvěřinovi, která není vůbec
míněna polemicky, ale jen jako
vysvětlení k určitým rozdílům ve
formulaci těchto věcí i v těch zákonech, které
jsme dostali k
dispozici pro informaci. Mám na mysli dánský a švédský.
Je třeba říci, že v
těchto zákonech je ona
generální klauzule, kterou jsem uváděl jako
problematickou v našem návrhu
zákona, a to proto, že skandinávská
legislativa se podstatně liší od české
legislativy v tom směru, že
formulace zákonů jsou tam jiné, je tam jiná váha
důvodové zprávy.
Celá řada argumentů, které mají smysl pro vlastní interpretaci,
je
uvedena v důvodové zprávě a důvodové zprávy mají v tomto směru, dá se
říci,
téměř právní závaznost.
Z tohoto hlediska, když posuzujeme určité
texty, nemůžeme srovnávat prosté formulace jednotlivých ustanovení,
ale musíme
je brát v tom kontextu celkové právní kultury i v
kontextu právního významu
jiných složek těch zákonodárných textů.
Tolik jen na vysvětlení, skutečně to
není míněno polemicky, je to
míněno jen jako podklad k tomu, abychom při
srovnání určitých
právních předloh respektovali celý složitý politicko-právní
kontext.

Místopředsedkyně PSP Petra
Buzková: Slovo má pan poslanec Pleva, připraví se paní poslankyně
Dostálová.

Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a
pánové, pan kolega Matulka tady
mluvil o tom, že tento návrh dělá
jakýsi podobný institut, jako je manželství,
pro osoby s
homosexuální orientací. Říká nám, že pokud nechceme tento institut,
že máme navrhnout jiné řešení. Domnívám se ale, že problém je
především v tom,
že to není podobný institut jako manželství, ale že
je to stejný institut.
Řešení existuje a už se zde o něm v této
sněmovně hovořilo. Já ho tedy jen
zopakuji a také bych ho chtěl
navrhnout předkladatelům, kteří chtějí toto
soužití nějakým způsobem
upravit. Já se domnívám, že je rozumné toto soužití
nějakým způsobem
upravit.
Je zde občanský zákoník a systém vztahu
druh a družka. Kdyby tento zákon byl předložen takto, pak mohu za
sebe a za
mnohé další, kteří teď hlasují proti tomuto zákonu, zcela
otevřeně slíbit, že
takovýto zákon, takto předložený, velmi rádi
podpoříme.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo
má paní poslankyně Dostálová, připraví se pan
poslanec Cyril
Svoboda.

Poslankyně Kateřina
Dostálová: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a
kolegové, já
už jsem nechtěla rozšiřovat zástup těch, kteří se budou
k tomuto tématu
vyjadřovat, protože se domnívám, že diskuse na toto
téma nad tímto návrhem
zákona vedeme už velmi dlouhou dobu a že snad
takřka všechny argumenty pro i
proti byly tady vzneseny.
Vzhledem k tomu, jak tato diskuse opět
probíhá, bych ale ještě ráda řekla pár vět a ráda bych se s vámi
podělila o
zážitek, který jsem absolvovala před měsícem v Olomouci.
Účastnila jsem se a
spolupořádala jsem besedu, která měla název
právě O toleranci. Zúčastnila se
jí řada studentů Univerzity
Palackého, přijeli redaktoři z Respektu i Reflexu a
diskutovali jsme
o tom, zda naše společnost je či není tolerantní a jak nás v
tomto
smyslu poznamenalo 50 let totality. Vesměs jsme se dobrali názoru, že
jsme
stále ještě oproti jiným zavedeným demokraciím málo tolerantní
společností.
Diskutovali jsme o tom, co pro každého z nás toto slovo
tolerance znamená,
tolerance jako respektování všeho, co vybočuje z
průměru a nezasahuje do práv
ostatních.
Já jsem přesvědčena, že tento návrh zákona,
pokud jej přijmeme, v žádném případě nikoho neomezí na jeho právech.
Myslím si,
že by to byl první krok, který bychom mohli udělat právě
k otevřenější a
tolerantnější společnosti. Domnívám se, že tento
zákon je především zákonem o
toleranci.

Místopředsedkyně PSP Petra
Buzková: Děkuji paní poslankyni Dostálové. Slovo má pan poslanec
Cyril Svoboda, připraví se pan poslance Pejřil.

Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní předsedající, kolegyně
a kolegové, důvody, které mě
vedly k návrhu, aby tento návrh byl
zamítnut, jsou právní. Už jsem je také
mnohokrát řekl, protože
návrhy, které jsem předložil v průběhu projednávání
tohoto návrhu
zákona Poslanecké sněmovně, jasně směřovaly ke změně charakteru
tohoto vztahu, aby se stal vztahem soukromoprávním a aby nebyl
institutem
kvazirodinného práva. Proto mě trochu překvapuje, že mně
nebo někomu jinému jsou
stále podsouvány jiné argumenty. Argumentuje
se tady mravními důvody. Já si
myslím, že není dobré, abychom
přijímali tuto hru a stále tady debatovali o
mravních kategoriích a
o toleranci.
Zdá se mi, že dnes je to jen
přehlídka
přesvědčených, kteří mluví k přesvědčeným. Myslím, že je
nejvyšší čas hlasovat a
věc rozhodnout, protože dáváme signál této
zemi. Co nás teď zajímá, je, aby
přesvědčení k přesvědčeným mluvili
o zákonu o registrovaném partnerství. Mám
pocit, že devalvujeme tuto
debatu a i Poslaneckou sněmovnu. Byl bych pro to,
abychom našli
spíše odvahu hlasovat a rozhodnout.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec
Pejřil.

Poslanec František Pejřil:
Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, velmi
jsem přivítal slova pana poslance Cyrila Svobody, že by tato debata
měla být
ukončena, že opravdu přesvědčujeme přesvědčené, že každý na
to máme svůj názor.
Chtěl jsem vystoupit s jednou poznámkou, ale své
vystoupení zkrátím.
Pan poslanec Svoboda řekl dobře, že se na
to dívá z hlediska práva. Je právník. Já se na to dívám z hlediska
lidského.
Zúčastnil jsem se debaty o toleranci v Olomouci, o které
tu mluvila poslankyně
Dostálová. Nebudu to dále rozvádět. Já
podporuji tento návrh zákona. Děkuji za
pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci
Pejřiloví. Další přihlášky do obecné
rozpravy neregistruji. Končím
obecnou rozpravu. Ptám se paní navrhovatelky, zda
si přeje přednést
závěrečné slovo. Ano.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, paní předsedající. Budu
stručná, protože souhlasím s panem
poslancem Svobodou, že v této
chvíli většina z vás je rozhodnuta a nemá zřejmě
smysl další
rozpravou vyvolávat emoce v kladném nebo záporném smyslu. Přesto
však cítím povinnost reagovat na některé otázky, které vyplynuly z
proběhlé
rozpravy, zejména pokud pak kolega Jičínský položil otázku,
proč navrhovatelé
nepostupovali v předloze podobným způsobem, jako
je řešení, které přijal v
nedávné době francouzský parlament, kdy
tento francouzský zákon se vztahuje i na
osoby rozdílného pohlaví na
jedné straně, ale na druhé straně jejich práva a
povinnosti vymezuje
v konkrétních ustanoveních konkrétních zákonů. (Předsedající
vyzývá
přítomné ke klidu, v sále je velký hluk.)
Především se nedomnívám, že v České
republice je zapotřebí
aktuálně řešit situaci osob rozdílného pohlaví, které
nehodlají
uzavřít manželství a chtějí spolu žít, neboť tyto osoby v našem
právním řádu už určitá práva vymezena mají. Podle mého přesvědčení
není vhodné,
abychom vytvářeli určitou formu nižšího manželství nebo
manželství nižšího
stupně. Samozřejmě, pokud francouzští poslanci se
k tomuto řešení přiklonili a
chtěli zachovat stávající práva a
povinnosti manželů, museli rozlišit mezi
jejich právy a povinnostmi,
jak jsou stanoveny v rodinném právu, a museli
rozlišit mezi právy a
povinnostmi osob stejného nebo rozdílného pohlaví, které
spolu
hodlají na základě nově přijatého zákona žít.
Pokud kolega
Payne kritizoval vystoupení
pana poslance Zahradila v tom směru, že
výzkumy veřejného mínění, které zde byly
prezentovány, pramení ze
skutečnosti, že občané, kteří byli dotazováni, předlohu
zákona
nečetli, nezbývá mi než konstatovat, že i v těchto zdech sedí řada
kolegů, kteří mají ve zvyku vyjadřovat svůj názor bez znalosti
konkrétního
textu.
Pokud pan kolega
Pleva a další kritizují
návrh zákona v jeho konkrétních
ustanoveních, ráda bych připomněla, že tento
zákon projednáváme rok,
byl opakovaně ve druhém čtení, byl opakovaně projednáván
ve dvou
výborech této sněmovny. Očekávala bych od kolegů, kteří vyjadřují své
přesvědčení, že je třeba přijmout zákon o partnerském soužití osob
stejného
pohlaví, ale nemohou pro něj zvednout ruku pro jeho špatnou
kvalitu, že se
pokusí nám pomoci s kvalitou tohoto zákona svými
pozměňovacími návrhy, což se
bohužel - výjimka se vztahuje na pana
poslance Svobodu - nestalo. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra
Buzková: Děkuji paní navrhovatelce. Ptám se pana zpravodaje, zda
si přeje říci něco na závěr.

Poslanec Marek Benda: Nebudu se vyjadřovat k rozpravě. Jen
připomínám, že padl návrh na
zamítnutí a měli bychom o tomto návrhu
hlasovat.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Jsem si toho vědoma,
pane zpravodaji. Odhlašuji vás na
žádost z pléna.
O návrhu na
zamítnutí, který přednesl pan poslanec Svoboda, rozhodneme v
hlasování pořadové
číslo
126, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento
návrh. Kdo je proti
tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo
126 byl
tento návrh přijat, když ze 175 přítomných bylo 88 pro,
67 proti.
Tím jsme projednali tento návrh. S
procedurální připomínkou
se hlásí pan poslanec Křeček.

Poslanec Stanislav Křeček: Kolegyně a kolegové, je mi to
velice líto. Nevěřil jsem, že se může
něco takového někdy stát, ale
opravdu už zde celý rok hlasuji pro tento zákon,
čili proti
zamítnutí tohoto zákona. Na zápisu mám, že jsem hlasoval pro
zamítnutí. Nehlasoval jsem tak a zpochybňuji toto hlasování.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: O procedurální námitce
pana poslance
Křečka vzhledem k tomu, že návrh byl přijat o jeden
hlas - prosím, aby to bylo
vzato v úvahu - rozhodneme v hlasování pořadové číslo
127 ,
které zahajuji.
Kdo
souhlasí s procedurální námitkou pana
poslance Křečka? Kdo je proti?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo
127 tato
námitka byla přijata, když se pro ni z přítomných 175
vyslovilo 138 a 18 bylo
proti.
Budeme tedy
opakovat hlasování pořadové číslo 126, které je hlasováním o návrhu
na zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Zahajuji hlasování pořadové číslo
128 .
Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona? Kdo je
proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo
128 tento
návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 175
vyslovilo 91 a 69 bylo proti.
Sice nechápu,
ale věřím, že někteří
poslanci z toho mají radost, přesto je prosím,
aby ztišili hladinu hluku v
jednacím sále.

Originální verze dokumentu
|