Obecná rozprava 2. čtení - 02.12.99

38.
Návrh poslanců Zuzky Rujbrové, Jana Zahradila, Jitky Kupčové, Moniky Horákové a dalších na vydání zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví
a o změně a doplnění některých zákonů
/sněmovní tisk 124 / - druhé čtení

Tento návrh zákona jsme projednávali ve druhém čtení na 17. schůzi. Po obecné rozpravě jsme návrh vrátili ústavně právnímu výboru a petičnímu výboru k novému projednání. Ústavně právní výbor a petiční výbor návrh zákona projednaly a jejich usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisky 124/5 a 124/6.

Táži se zástupkyně navrhovatelů, paní poslankyně Zuzky Rujbrové, zda si přeje v úvodu tohoto druhého čtení vystoupit, a k tomuto vystoupení jí udílím slovo.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, paní předsedající. Jestli dovolíte, vyčkám chvíli, než se sněmovna uklidní.

Bojím se, že lepší už to nebude.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Já se také bojím, paní poslankyně.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Kolegyně a kolegové, návrh zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví je tisk, který nese jedno z nejnižších projednávaných čísel, a to číslo 124. Už to, jak dlouho máme tento tisk na našich stolech, vyjadřuje do určité míry náš vztah, který odpovídá i vztahu většiny populace k této problematice. Většina z nás souhlasí, resp. nemáme zásadní námitky s tím, že je třeba řešit právní postavení občanů s homosexuální orientací, ale jakmile se dostaneme k jednotlivým konkrétním problémům, upadáme do hlubokých rozpaků.

Problém partnerského soužití můžeme rozdělit do tří základních okruhů. Je to především celková koncepce právní úpravy, dále právní otázky spojené s vznikem a zánikem partnerského soužití včetně tzv. statusových otázek a dále právní následky partnerského soužití v oblasti práva soukromého a veřejného.

Navrhované řešení vychází z koncepce, která přiznává osobám žijícím v partnerském soužití právní postavení manžela. Tato koncepce má výhodu v právní jistotě na rozdíl od jednotlivých dílčích úprav obsažených v řadě novel stávajících předpisů. Navrhovaný zákon je důsledně postaven na smluvním principu a snaží se tak odlišit partnerské soužití od tradičního chápání manželství. Ve srovnání s návrhem zákona o registrovaném partnerství z roku 1998 přesněji vymezuje nemožnost svěření tomuto páru nezletilých dětí do jakékoliv formy společné výchovy.

Pokud jde o právní otázky, které jsou spojeny se vznikem a zánikem partnerství, včetně tzv. statusových otázek, je věcí dalších diskusí, zda by toto partnerské soužití mělo vznikat přímo sepisem notářského zápisu s následným zápisem do nějaké evidence, nebo teprve jakousi registrací, kdo by měl tuto registraci provádět, zda by mělo jít např. o zvláštní matriční knihu.

Snahy o uzákonění registrovaného partnerství osob téhož pohlaví se datují ve světě od počátku 90. let. Tradičně se v odborné literatuře uvádí, že homosexuální orientaci mají zhruba 4 % populace. Samozřejmě nelze odhadnout, jak velký počet osob by se rozhodl tímto způsobem veřejně svoji sexuální orientaci projevit. Lze ovšem předpokládat, že by to byla záležitost spíše větších měst a v prvních letech by rozhodně neměla nějaký masovější význam.

Domnívám se, že argumenty pro a proti přijetí tohoto návrhu zákona zde opakovaně zazněly a že všichni jste rozhodnuti. Já vás prosím o podporu návrhu zákona o partnerském soužití osob stejného pohlaví.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Rujbrové. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj ústavně právního výboru pan poslanec Marek Benda.

Poslanec Marek Benda: Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, dámy a pánové, budu neobyčejně stručný. Ústavně právní výbor na přikázání této sněmovny znovu projednal tento návrh a setrval na svém stanovisku, jak jsem vás s ním seznamoval minule. V podrobné rozpravě bych sdělil návrhy, které jsme se pokusili upravit, a vystoupím až v podrobné rozpravě. Ústavně právní výbor žádné další stanovisko nepřijal.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní prosím zpravodajku petičního výboru paní poslankyni Kateřinu Dostálovou, aby se ujala slova.

Poslankyně Kateřina Dostálová: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, petiční výbor projednal tento návrh a přijal usnesení, ve kterém se říká, že doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu přijmout tento poslanecký návrh s jedním pozměňujícím návrhem, který bych přednesla v podrobné rozpravě.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji. V tuto chvíli zahajuji obecnou rozpravu. Ptám se, kdo se do ní hlásí. Mám zde přihlášku pana poslance Cyrila Svobody, ze které nejsem s to poznat, zda se hlásí do obecné, či do podrobné rozpravy. Do obecné. Tedy pan poslanec Cyril Svoboda je prvním přihlášeným. Připraví se pan poslanec Zahradil.

Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, navrhuji zamítnout tento návrh. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní má slovo pan poslanec Zahradil, připraví se pan poslanec Jičínský.

Poslanec Jan Zahradil: Děkuji, paní předsedající. Dámy a pánové, protože nemá význam opakovat zde jednotlivé argumenty, ať už právního, nebo emocionálního charakteru, zazněly zde mnohokrát za trojí nebo čtvero projednávání tohoto návrhu zákona, omezím se na citaci několika suchých čísel z průzkumu veřejného mínění agentury Sofres Factum. Dodávám, že se samozřejmě neklaním a nekořím průzkumům veřejného mínění a mám na ně velmi skeptický názor, na druhé straně se domnívám, že citace několika čísel nám může pomoci v orientaci při názoru na tento zákon, protože koneckonců byli jsme sem zvoleni veřejností, a jestliže veřejnost má nějaký názor na tuto legislativu, tak bychom měli tento názor měli svým způsobem reflektovat.

První číslo je procento obyvatel, které podle tohoto průzkumu se staví rozhodně nebo spíše kladně k právní úpravě partnerského soužití osob téhož pohlaví. Rozhodně tuto legislativu podporuje 23,6 % dotázaných, spíše ji podporuji 31,2 %, z čehož vyplývá, že tento průzkum udává číslo 54,8 % veřejnosti, která podporuje tuto legislativu, zatímco striktně proti nebo víceméně proti je 31,9 %, zbytek patří mezi nerozhodnuté.

Rozdíly v odpovědích na tuto otázku jsou dány především věkem. Potřebu institutu partnerského soužití pociťují výrazně častěji lidé mladší. Jedná se zhruba o 3/4 obyvatel mladších 29 let. Mezi lidmi staršími 60 let souhlasí pouze jedna třetina.

Za významnější rozdíl lze ještě pokládat menší zájem o právní úpravu této otázky mezi lidmi s nižšími příjmy než mezi lidmi žijícími v domácnostech s vyššími příjmy. Mezi lidmi, kteří žijí v domácnosti, kde hrubý měsíční příjem nepřekročí 10 tisíc korun, je pro právní kodifikaci méně než polovina, mezi lidmi nad 25 tisíc korun, jich jsou zhruba dvě třetiny.

Poněkud častěji by také s touto právní úpravou souhlasily ženy a obyvatelé větších měst. Levicově orientovaní voliči by právní normu podpořili méně často než pravicoví. Pokud jde o příznivce jednotlivých parlamentních stran, vypadá situace zhruba následovně. Souhlas dominuje u potenciálních voličů ODS a US, je zhruba dvoutřetinový, u ČSSD a KSČM je zhruba 50procentní a nesouhlas převažuje u příznivců KDU-ČSL. Ten je téměř 50procentní. Ale i u příznivců této strany se najde zhruba 27 % potenciálních voličů, kteří tuto legislativu více nebo méně podporují.

Já jsem považoval za nutné uvést těchto několik čísel proto, abychom možná získali přesnější orientaci, jak se na tuto otázku dívá veřejnost.

Jinak se domnívám, jak už jsem říkal minule, že bychom měli nějakým způsobem dovést toto projednávání k závěru, protože neustálé vracení tohoto návrhu ke zpětnému projednávání ve výboru mi připadá velmi nedůstojné a mění celou tuto záležitost ve frašku.Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zahradilovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Petr Pleva, potom řádně přihlášený pan poslanec Jičínský.

Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, já bych vaším prostřednictvím chtěl kolegu Zahradilovi vzkázat, že znovuobnovení trestu smrti podporuje v naší zemi podle průzkumu veřejného mínění drtivá většina občanů a také nadpoloviční většina občanů podporuje např. různé iniciativy.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Zdeněk Jičínský, připraví se pan poslanec Jiří Payne.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové, moje poznámka by spíše patřila do debaty podrobné, kdybych měl konkrétní návrh. Ale já konkrétní jiný návrh nemám, takže svou připomínku vznesu v debatě obecné, protože se týká určitého obecného problému, ale není to problém toho druhu, o kterém se hovořilo teď, je to problém právní.

Jinak chci říci, že jsem v minulé debatě podporoval tento návrh a podporovat ho budu i při závěrečném hlasování, byť moje připomínka není právně bezvýznamná a sami ji posoudíte. Jde totiž o věc závažnou v tom smyslu, že jestliže tento návrh schválíme, pak samozřejmě návrat zpátky už není. Od té šíře právní úpravy je těžko ustupovat. Tady se má připomínka týká obecné klauzule v § 7, zakládající obdobné užití ustanovení právních předpisů upravujících manželství také pro registrované partnerství.

Já bych osobně dával přednost tomu, kdyby místo generální klauzule byla jistá klauzule méně široká, a také upozorňuji na legislativní odbor, který ve svých stanoviscích uvedl, jaké důsledky to bude mít v těch nebo oněch právních předpisech. Generální klauzule v této věci je spojena s určitým nebezpečím, že může být vykládána různě.

Upozorňuji, že my jsme se tu zabývali, alespoň ti, kdo o tuto věc mají hlubší zájem, i některými podobnými návrhy zákonů, které byly přijaty v jiných zemích, dostali jsme je k dispozici, mohli jsme je posoudit. Mezi posledním projednáváním a tímto projednáváním byl přijat zákon podobného druhu, byť trochu v jiném pojetí, ve Francii, který ovšem na rozdíl od našeho návrhu upravuje toto registrované partnerství osob bez ohledu na jejich pohlaví a v konkrétech přesně vymezuje, ve kterých vztazích tento zákon má právní důsledky. Čili neužívá generální klauzule, ale užívá konkrétního vymezení ve vztazích daňových apod. Osobně bych to považoval za lepší, za přesnější, ale říkám to už prostě jako obecnou připomínku.

V té souvislosti mne zaujaly výsledky, které tu uváděl kolega Zahradil. Je to skutečně zajímavé a dává to podnět k různým úvahám o stavu politického rozložení názorů v české společnosti i v tomto parlamentu, protože ve francouzském Národním shromáždění při hlasování o tomto návrhu byl návrh jednoznačně podpořen stranami levice, kdežto strany pravice hlasovaly proti. Z tohoto hlediska je to skutečně zajímavý podnět k tomu, jak se česká společnost v tomto ohledu přece jen ještě dost podstatně liší od zemí, které mají delší demokratický vývoj.

Jinak ovšem sám považuji za pozitivní, že v české společnosti se šíří v tomto ohledu tolerance, nepovažuji to za jev negativní, považuji to v tomto směru za jev pozitivní. Byl bych rád, kdyby ještě navrhovatelé se k této otázce vyjádřili, protože nepochybně bude mít nemalé důsledky pro právní praxi v této věci, a vyhnuli se tím také tomu, co uvádí vláda ve svém stanovisku, že totiž nelze při této generální klauzuli odhadnout finanční důsledky, které budou s tímto návrhem zákona spojeny.

Uvádím tyto výhrady ne proto, abych se stavěl proti návrhu, znovu opakuji to, co jsem říkal na začátku, ale dával bych přednost formulaci restriktivnější. Ale protože žádnou jinou nemám, žádný konkrétní návrh nepodávám.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Jičínskému. Slovo má pan poslanec Jiří Payne, připraví se pan poslanec Zvěřina.

Poslanec Jiří Payne: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, byla zde uvedena čísla pocházející z jakéhosi průzkumu veřejného mínění, ale musím uvést věc na pravou míru. Průzkum se nedotýkal tohoto návrhu zákona, dotazovaní nečetli tento návrh zákona, bylo to obecné vyjádření toho, zda lidé souhlasí, či nesouhlasí s tolerantním přístupem k řešení této problematiky.

Já mám za to, že zde ve sněmovně je rozložení názorů z hlediska tolerance možná ještě vstřícnější k řešení problémů osob stejného pohlaví. Problém je, že předložený návrh je velmi špatně zpracován. Už jen to, že projednávání doposud probíhalo takto komplikovaně, svědčí to o tom, že tento návrh není dobrý.

Znovu opakuji, je zde po mém soudu mnohem širší ochota upravit tuto problematiku, zabývat se touto problematikou. Mám zhruba stejné obavy, jaké vyjádřil pan profesor Jičínský, tj., že nejzávažnějším problémem této úpravy je, že se staví partnerské soužití na rovinu s rodinou. A vzhledem k tomu, že zákon o rodině má tisíce odkazů, v jiných zákonech existují tisíce odkazů na zákon o rodině, je to kolem 6000 v našem právním řádu, předkladatelé nemohou garantovat právní důsledky přijetí tohoto zákona. A v tom je hlavní problém. Vlastně nevíme. My schvalujeme zákon a nevíme, co to udělá, jaké to bude mít důsledky. Zde nejde o netoleranci. Zde nejde o neochotu zabývat se tímto problémem, ale jsou zde vážné obavy z důsledků, které takový zákon přinese, včetně finančních.

Chtěl jsem poprosit předkladatele, zda by nestáhli svůj návrh zákona, protože dosavadní projednávání ukazuje, že jednání není bezkonfliktní. Přijetí zákonů, které jsou přijaty takovýmto způsobem, zpravidla nevede k vyřešení problémů, naopak způsobí ještě horší vyostření ve společnosti, a já bych si přál, aby tomu tak nebylo. To znamená, chceme-li skutečně řešit problém, chceme-li skutečně vyjít vstříc těmto lidem, tak se tím zabývejme seriózně, s daleko širším konsensem ve sněmovně a pokusme se to řešit krok za krokem, důsledně, v souladu s většinovým stanoviskem. Tento způsob silového řešení návrhu zákona, který je formálně špatně, právně špatně, nemá promyšlené všechny právní souvislosti, tento způsob řešení mi připadá velmi nešťastný, nepomůže řešení této problematiky, naopak vyostří vztahy a já mám za to, že zkušenost za poslední léta nám ukazuje, že všechny zákony tohoto typu předvídané škody skutečně způsobily. Takže já již dnes si troufám s jistotou tvrdit, že jednou, kdyby tento zákon byl schválen, že jednou budeme litovat, že se tak stalo.

Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Paynovi. Slovo má pan poslanec Zvěřina.

Poslanec Jaroslav Zvěřina: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, patřím k těm, kteří podporují tento zákon, a přimlouvám se za to, aby byl schválen. Nemyslím si, že je třeba tady strašit nedozírnými následky. To je velice paušální odsouzení tohoto návrhu. Existují konečně země, kde zhruba toto platí, a neznám jednu informaci o nedozírných škodách, které by tento zákon způsobil. Pokud se mýlím, rád se nechám poučit. Nemám žádnou informaci ani z odborného písemnictví, ani z otevřených zdrojů, že by takový zákon způsobil cosi neblahého ve Švédsku, Dánsku nebo jinde.

Chtěl bych jen ještě na podporu svého stanoviska říci, že když jsem se učil medicíně, tak jsem se o homosexualitě učil jako o duševní poruše. Studoval jsem medicínu v době, kdy homosexualita byla kriminalizována a kdy jste mohli být poměrně vážně potrestáni za souhlasný pohlavní styk s osobou stejného pohlaví. Kriminalizace a medicinalizace bohužel v hlavách některých z nás ještě zůstává.

Ujišťuji vás, že ani mezinárodní právnická veřejnost, ani mezinárodní medicínská veřejnost ve vyspělých demokratických zemích dnes homosexualitu ani nekriminalizuje, ani neléčí. Takže nezbývá, než se podívat na přání a potřeby té menšiny, která tady je, kterou náš lidský druh prostě z nějakého důvodu, který souvisí s lidskou přirozeností, produkuje. Ta menšina je několikaprocentní a nevím, přeje-li si tato menšina, aby jejich vztahy byly nějakým způsobem legalizovány, já nemám sílu jim v tom bránit. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Zvěřinovi. Další přihlášky do obecné rozpravy: Vidím pana poslance Matulku, ještě jednou pana poslance Jičínského, pana poslance Plevu a paní poslankyni Dostálovou.

Poslanec Dalibor Matulka: Pan poslanec Cyril Svoboda hned v úvodu obecné rozpravy navrhl zamítnutí tohoto textu, aniž by tento svůj návrh nějak zdůvodnil. Skutečnost, kterou známe, že pan poslanec Svoboda je poslancem za KDU-ČSL, mi připomněla skutečnost, které jsem si všiml dnes v deníku Právo, kde je velice kratičká zpráva, že Svatý otec se opakovaně vyjádřil k tomu, že je výrazně proti tomu, aby v právních řádech se vyskytovaly pro osoby s homosexuální orientací podobné instituty, jako je manželství. My víme, že o manželství se nejedná, že jde dejme tomu o podobný institut.

Tady ta zprávička byla opravdu krátká a i toto zdůvodnění papežova stanoviska bylo velmi krátké a stručné. Týkalo se toho, proč si papež nepřeje takový institut, ale co tam chybělo, v tom zdůvodnění, a chybělo mi to vlastně i ve zdůvodnění zamítacího návrhu pana poslance Svobody, je odpověď na otázku, kterou ale také neznám - tu odpověď. Sám jsem si ji položil pro ty, kteří nepřejí osobám s homosexuální orientací takový nějaký institut podobný manželství, čili podobný klasickým normálním vztahům mezi lidmi. Pak by ale bylo dobré, kdyby odpověděli na otázku - jaký tedy osud a jaký typ vztahu přejí těmto lidem? Jestliže se pokusím velmi neuměle se na to podívat křesťanskýma očima a uvěřím, že pánbůh tyto lidi stvořil a věděl co dělá, pak se tedy ptám na stanovisko, jaký typ vztahu je pro ně tedy určen. Nevím.

Podívám-li se na tu otázku z hlediska historického, mám za to, že tolerance obecně ve společnosti celkem odpovídá civilizačnímu rozvoji a zvyšuje se. Proto také je logické, že návrh tohoto zákona je i u nás na jednacím stole. Když se na to podívám historickými pohledy, zdá se mi, že dříve to, že neexistovala možnost a vůbec snad ani v obecném myšlení nikdo nepřipouštěl, že by také homosexuálové byli lidé a že by se také měli chovat jako normální lidé, pak to tyto osoby nepřímo nutilo volit jiný typ vztahů, jakýsi typ ne podobný manželství, ale podobný hromadným vztahům. Existovaly nebo existují dodnes různé mužské, ženské řády atd. atd.

Kladu si otázku, jestli tím, že odmítáme pro tyto osoby, které já považuji za rovnoprávné, také rovnoprávné právní podmínky, zda skutečně nesetrváváme na tom, že je nepřímo nutíme k tomu, aby setrvávali v zastaralých a podle mého názoru i nepřirozených typech vztahů. Domnívám se, že jestliže za pár dní začneme psát už rok 2000, měli bychom si konečně na tuto otázku odpovědět, a to negativně. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Matulkovi. S faktickou poznámkou pan poslanec Pleva. Pane poslanče, vy jste za chvíli přihlášený.

Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, já vím, že jsem přihlášený, nicméně chci jen jednou větou reagovat na projev pana kolegy Matulky, co se týče řeholních řádů. Pan kolega Matulka má štěstí, že poslanec za své projevy přednesené na půdě sněmovny není trestně odpovědný.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Pan poslanec Matulka má technickou. Dovolím si říci, že to štěstí má více poslanců této sněmovny. Pan poslanec Matulka má slovo.

Poslanec Dalibor Matulka: Já jen chci upozornit, že slovo řeholník jsem vůbec nevyslovil, tak bych prosil, aby nebylo doplňováno něco, co jsem neřekl. Použil jsem příklad některých typů kolektivního soužití.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Nyní má slovo pan poslanec Zdeněk Jičínský, připraví se pan poslanec Pleva.

Poslanec Zdeněk Jičínský: Vážená paní předsedkyně, kolegyně a kolegové, není tu poslanec Ransdorf, aby nám podal encyklopedický výklad o vývoji těchto názorů jak v církvích, tak v jiných institucích a v evropské civilizaci. Mám jen stručnou poznámku ke kolegovi Zvěřinovi, která není vůbec míněna polemicky, ale jen jako vysvětlení k určitým rozdílům ve formulaci těchto věcí i v těch zákonech, které jsme dostali k dispozici pro informaci. Mám na mysli dánský a švédský.

Je třeba říci, že v těchto zákonech je ona generální klauzule, kterou jsem uváděl jako problematickou v našem návrhu zákona, a to proto, že skandinávská legislativa se podstatně liší od české legislativy v tom směru, že formulace zákonů jsou tam jiné, je tam jiná váha důvodové zprávy. Celá řada argumentů, které mají smysl pro vlastní interpretaci, je uvedena v důvodové zprávě a důvodové zprávy mají v tomto směru, dá se říci, téměř právní závaznost.

Z tohoto hlediska, když posuzujeme určité texty, nemůžeme srovnávat prosté formulace jednotlivých ustanovení, ale musíme je brát v tom kontextu celkové právní kultury i v kontextu právního významu jiných složek těch zákonodárných textů. Tolik jen na vysvětlení, skutečně to není míněno polemicky, je to míněno jen jako podklad k tomu, abychom při srovnání určitých právních předloh respektovali celý složitý politicko-právní kontext.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Pleva, připraví se paní poslankyně Dostálová.

Poslanec Petr Pleva: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, pan kolega Matulka tady mluvil o tom, že tento návrh dělá jakýsi podobný institut, jako je manželství, pro osoby s homosexuální orientací. Říká nám, že pokud nechceme tento institut, že máme navrhnout jiné řešení. Domnívám se ale, že problém je především v tom, že to není podobný institut jako manželství, ale že je to stejný institut. Řešení existuje a už se zde o něm v této sněmovně hovořilo. Já ho tedy jen zopakuji a také bych ho chtěl navrhnout předkladatelům, kteří chtějí toto soužití nějakým způsobem upravit. Já se domnívám, že je rozumné toto soužití nějakým způsobem upravit.

Je zde občanský zákoník a systém vztahu druh a družka. Kdyby tento zákon byl předložen takto, pak mohu za sebe a za mnohé další, kteří teď hlasují proti tomuto zákonu, zcela otevřeně slíbit, že takovýto zákon, takto předložený, velmi rádi podpoříme.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má paní poslankyně Dostálová, připraví se pan poslanec Cyril Svoboda.

Poslankyně Kateřina Dostálová: Vážená paní předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, já už jsem nechtěla rozšiřovat zástup těch, kteří se budou k tomuto tématu vyjadřovat, protože se domnívám, že diskuse na toto téma nad tímto návrhem zákona vedeme už velmi dlouhou dobu a že snad takřka všechny argumenty pro i proti byly tady vzneseny.

Vzhledem k tomu, jak tato diskuse opět probíhá, bych ale ještě ráda řekla pár vět a ráda bych se s vámi podělila o zážitek, který jsem absolvovala před měsícem v Olomouci. Účastnila jsem se a spolupořádala jsem besedu, která měla název právě O toleranci. Zúčastnila se jí řada studentů Univerzity Palackého, přijeli redaktoři z Respektu i Reflexu a diskutovali jsme o tom, zda naše společnost je či není tolerantní a jak nás v tomto smyslu poznamenalo 50 let totality. Vesměs jsme se dobrali názoru, že jsme stále ještě oproti jiným zavedeným demokraciím málo tolerantní společností. Diskutovali jsme o tom, co pro každého z nás toto slovo tolerance znamená, tolerance jako respektování všeho, co vybočuje z průměru a nezasahuje do práv ostatních.

Já jsem přesvědčena, že tento návrh zákona, pokud jej přijmeme, v žádném případě nikoho neomezí na jeho právech. Myslím si, že by to byl první krok, který bychom mohli udělat právě k otevřenější a tolerantnější společnosti. Domnívám se, že tento zákon je především zákonem o toleranci.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní poslankyni Dostálové. Slovo má pan poslanec Cyril Svoboda, připraví se pan poslance Pejřil.

Poslanec Cyril Svoboda: Vážená paní předsedající, kolegyně a kolegové, důvody, které mě vedly k návrhu, aby tento návrh byl zamítnut, jsou právní. Už jsem je také mnohokrát řekl, protože návrhy, které jsem předložil v průběhu projednávání tohoto návrhu zákona Poslanecké sněmovně, jasně směřovaly ke změně charakteru tohoto vztahu, aby se stal vztahem soukromoprávním a aby nebyl institutem kvazirodinného práva. Proto mě trochu překvapuje, že mně nebo někomu jinému jsou stále podsouvány jiné argumenty. Argumentuje se tady mravními důvody. Já si myslím, že není dobré, abychom přijímali tuto hru a stále tady debatovali o mravních kategoriích a o toleranci.

Zdá se mi, že dnes je to jen přehlídka přesvědčených, kteří mluví k přesvědčeným. Myslím, že je nejvyšší čas hlasovat a věc rozhodnout, protože dáváme signál této zemi. Co nás teď zajímá, je, aby přesvědčení k přesvědčeným mluvili o zákonu o registrovaném partnerství. Mám pocit, že devalvujeme tuto debatu a i Poslaneckou sněmovnu. Byl bych pro to, abychom našli spíše odvahu hlasovat a rozhodnout.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Slovo má pan poslanec Pejřil.

Poslanec František Pejřil: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, velmi jsem přivítal slova pana poslance Cyrila Svobody, že by tato debata měla být ukončena, že opravdu přesvědčujeme přesvědčené, že každý na to máme svůj názor. Chtěl jsem vystoupit s jednou poznámkou, ale své vystoupení zkrátím.

Pan poslanec Svoboda řekl dobře, že se na to dívá z hlediska práva. Je právník. Já se na to dívám z hlediska lidského. Zúčastnil jsem se debaty o toleranci v Olomouci, o které tu mluvila poslankyně Dostálová. Nebudu to dále rozvádět. Já podporuji tento návrh zákona. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji panu poslanci Pejřiloví. Další přihlášky do obecné rozpravy neregistruji. Končím obecnou rozpravu. Ptám se paní navrhovatelky, zda si přeje přednést závěrečné slovo. Ano.

Poslankyně Zuzka Rujbrová: Děkuji, paní předsedající. Budu stručná, protože souhlasím s panem poslancem Svobodou, že v této chvíli většina z vás je rozhodnuta a nemá zřejmě smysl další rozpravou vyvolávat emoce v kladném nebo záporném smyslu. Přesto však cítím povinnost reagovat na některé otázky, které vyplynuly z proběhlé rozpravy, zejména pokud pak kolega Jičínský položil otázku, proč navrhovatelé nepostupovali v předloze podobným způsobem, jako je řešení, které přijal v nedávné době francouzský parlament, kdy tento francouzský zákon se vztahuje i na osoby rozdílného pohlaví na jedné straně, ale na druhé straně jejich práva a povinnosti vymezuje v konkrétních ustanoveních konkrétních zákonů. (Předsedající vyzývá přítomné ke klidu, v sále je velký hluk.)

Především se nedomnívám, že v České republice je zapotřebí aktuálně řešit situaci osob rozdílného pohlaví, které nehodlají uzavřít manželství a chtějí spolu žít, neboť tyto osoby v našem právním řádu už určitá práva vymezena mají. Podle mého přesvědčení není vhodné, abychom vytvářeli určitou formu nižšího manželství nebo manželství nižšího stupně. Samozřejmě, pokud francouzští poslanci se k tomuto řešení přiklonili a chtěli zachovat stávající práva a povinnosti manželů, museli rozlišit mezi jejich právy a povinnostmi, jak jsou stanoveny v rodinném právu, a museli rozlišit mezi právy a povinnostmi osob stejného nebo rozdílného pohlaví, které spolu hodlají na základě nově přijatého zákona žít.

Pokud kolega Payne kritizoval vystoupení pana poslance Zahradila v tom směru, že výzkumy veřejného mínění, které zde byly prezentovány, pramení ze skutečnosti, že občané, kteří byli dotazováni, předlohu zákona nečetli, nezbývá mi než konstatovat, že i v těchto zdech sedí řada kolegů, kteří mají ve zvyku vyjadřovat svůj názor bez znalosti konkrétního textu.

Pokud pan kolega Pleva a další kritizují návrh zákona v jeho konkrétních ustanoveních, ráda bych připomněla, že tento zákon projednáváme rok, byl opakovaně ve druhém čtení, byl opakovaně projednáván ve dvou výborech této sněmovny. Očekávala bych od kolegů, kteří vyjadřují své přesvědčení, že je třeba přijmout zákon o partnerském soužití osob stejného pohlaví, ale nemohou pro něj zvednout ruku pro jeho špatnou kvalitu, že se pokusí nám pomoci s kvalitou tohoto zákona svými pozměňovacími návrhy, což se bohužel - výjimka se vztahuje na pana poslance Svobodu - nestalo. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Děkuji paní navrhovatelce. Ptám se pana zpravodaje, zda si přeje říci něco na závěr.

Poslanec Marek Benda: Nebudu se vyjadřovat k rozpravě. Jen připomínám, že padl návrh na zamítnutí a měli bychom o tomto návrhu hlasovat.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: Jsem si toho vědoma, pane zpravodaji. Odhlašuji vás na žádost z pléna.

O návrhu na zamítnutí, který přednesl pan poslanec Svoboda, rozhodneme v hlasování pořadové číslo 126, které zahajuji a ptám se, kdo je pro tento návrh. Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 126 byl tento návrh přijat, když ze 175 přítomných bylo 88 pro, 67 proti.

Tím jsme projednali tento návrh. S procedurální připomínkou se hlásí pan poslanec Křeček.

Poslanec Stanislav Křeček: Kolegyně a kolegové, je mi to velice líto. Nevěřil jsem, že se může něco takového někdy stát, ale opravdu už zde celý rok hlasuji pro tento zákon, čili proti zamítnutí tohoto zákona. Na zápisu mám, že jsem hlasoval pro zamítnutí. Nehlasoval jsem tak a zpochybňuji toto hlasování.

Místopředsedkyně PSP Petra Buzková: O procedurální námitce pana poslance Křečka vzhledem k tomu, že návrh byl přijat o jeden hlas - prosím, aby to bylo vzato v úvahu - rozhodneme v hlasování pořadové číslo 127 , které zahajuji.

Kdo souhlasí s procedurální námitkou pana poslance Křečka? Kdo je proti?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 127 tato námitka byla přijata, když se pro ni z přítomných 175 vyslovilo 138 a 18 bylo proti.

Budeme tedy opakovat hlasování pořadové číslo 126, které je hlasováním o návrhu na zamítnutí tohoto návrhu zákona.

Zahajuji hlasování pořadové číslo 128 . Kdo je pro zamítnutí tohoto návrhu zákona? Kdo je proti tomuto návrhu?

Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 128 tento návrh byl přijat, když se pro něj z přítomných 175 vyslovilo 91 a 69 bylo proti.

Sice nechápu, ale věřím, že někteří poslanci z toho mají radost, přesto je prosím, aby ztišili hladinu hluku v jednacím sále.

Originální verze dokumentu