Návrh zákona - tisk 1075/0 - 27.09.01

1075

Vládní návrh

zákon
ze dne ..........2001,

o partnerském soužití osob téhož pohlaví

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

část první
partnerské soužití osob téhož pohlaví a jeho vznik

§ 1
Partnerské soužití osob téhož pohlaví
Partnerským soužitím osob téhož pohlaví (dále jen partnerské soužití) se rozumí trvalé společenství dvou osob téhož pohlaví, které vzniklo zákonem stanoveným způsobem. Partnerem se rozumí osoba, která uzavřela partnerské soužití, které trvá.

Vznik partnerského soužití
§ 2
(1) Partnerské soužití může uzavřít osoba, která současně
a) dosáhla věku 18 let,
b) má plnou způsobilost k právním úkonům,
c) není ženatá nebo vdaná anebo neuzavřela partnerské soužití, které trvá, a
d) nenachází se s osobou, s níž hodlá uzavřít partnerské soužití, v příbuzenském vztahu potomků nebo předků anebo sourozenců, popřípadě ve vztahu založeném osvojením, které trvá.
(2) Alespoň jedna z osob, které hodlají uzavřít partnerské soužití (dále jen budoucí partner), musí být státním občanem České republiky nebo musí mít na území České republiky trvalý pobyt.
(3) Partnerské soužití se uzavírá svobodným a souhlasným prohlášením budoucích partnerů o tom, že spolu chtějí trvale žít v partnerském soužití (dále jen prohlášení o partnerském soužití).
(4) Prohlášení o partnerském soužití se činí před matričním úřadem 1) § 2 odst. 1 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
1) v sídle kraje, ve kterém je alespoň jeden z budoucích partnerů přihlášen k trvalému pobytu. Seznam matričních úřadů, před kterými se uzavírá partnerské soužití (dále jen příslušný matriční úřad), je uveden v příloze k tomuto zákonu. Pokud ani jeden z budoucích partnerů nemá trvalý pobyt na území České republiky, je příslušným matričním úřadem Obvodní úřad městské části Praha 1.
(5) Budoucí partneři, jsou předloží příslušnému matričnímu úřadu stanovené doklady (§ 25 až 27) a prohlásí, že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření partnerského soužití a že navzájem znají svůj zdravotní stav.
(6) Prohlášení o partnerském soužití činí budoucí partneři před starostou, primátorem, jejich zástupci nebo pověřeným členem zastupitelstva příslušného matričního úřadu, za přítomnosti matrikáře.
(7) Na společnou žádost budoucích partnerů se prohlášení o partnerském soužití činí veřejně a slavnostním způsobem v přítomnosti dvou svědků.

§ 3
Nejsou-li splněny podmínky podle § 2 odst. 1 až 6, partnerské soužití nevznikne.

§ 4
(1) Uzavření partnerského soužití zaznamená příslušný matriční úřad do knihy partnerského soužití (§ 30).
(2) Partnerské soužití se zapisuje jako rodinný stav v občanském průkazu partnera a v jiných veřejných listinách, ve kterých je rodinný stav uváděn.

část druhá
práva a povinnosti partnerů a vztahy mezi nimi

Práva a povinnosti partnerů
§ 5
(1) Oba partneři mají v partnerském soužití stejná práva a stejné povinnosti, jsou povinni respektovat svoji důstojnost, vzájemně si pomáhat a zajišťovat společné potřeby podle svých schopností, možností a majetkových poměrů.
(2) Neplní-li jeden z partnerů svoji povinnost hradit náklady společné domácnosti, rozhodne na návrh druhého partnera ve věci soud.

§ 6
O záležitostech partnerského soužití rozhodují oba partneři společně; nedohodnou-li se v podstatných věcech, rozhodne na návrh jednoho z nich soud.

§ 7
(1) Partner je oprávněn zastupovat druhého partnera v jeho běžných záležitostech, zejména přijímat za něho běžná plnění, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
(2) Jednání jednoho z partnerů při obstarávání běžných záležitostí partnerského soužití zavazuje oba partnery společně a nerozdílně.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže jiné osobě bylo známo, že druhý partner tyto účinky proti ní výslovně vyloučil.

§ 8
Vyživovací povinnost mezi partnery
(1) Partneři mají vzájemnou vyživovací povinnost.
(2) Neplní-li jeden z partnerů tuto povinnost, určí soud na návrh některého z nich její rozsah, přičemž přihlédne k péči o společnou domácnost. Rozsah vyživovací povinnosti se stanoví tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou partnerů byla zásadně stejná.
(3) Vyživovací povinnost mezi partnery předchází vyživovací povinnosti dětí.

§ 9
Společné jmění partnerů
Společné jmění partnerů se řídí občanským zákoníkem. 2) § 151a občanského zákoníku.
2)

§ 10
Vztahy k nájemnímu bytu
(1) Partner má právo užívat byt, jenž je v nájmu druhého partnera; toto právo a další práva spojená s právem užívat byt osobou žijící ve společné domácnosti s nájemcem, se řídí občanským zákoníkem. 3) § 688 občanského zákoníku.
3)
(2) Uzavřením partnerského soužití nevzniká společný nájem bytu (družstevního bytu), jehož nájemcem je jeden z partnerů. Stejně tak společný nájem bytu nevzniká, pokud za trvání partnerského soužití se stane jeden z partnerů nájemcem bytu (družstevního bytu). Ustanovení občanského zákoníku, umožňující vznik společného nájmu bytu dohodou, 4) § 700 odst. 2 občanského zákoníku.
4) tím nejsou dotčena.
(3) Zrušením partnerského soužití zaniká právo partnera, který není nájemcem bytu, tento byt nadále užívat.
(4) Zanikne-li partnerské soužití, nebo opustí-li partner, který je nájemcem bytu, trvale společnou domácnost, postupuje se podle obecných ustanovení občanského zákoníku upravujících přechod nájmu bytu při smrti nájemce. 5) § 706 občanského zákoníku.
5)

§ 11
Vztahy k dětem
(1) Uzavření partnerského soužití není překážkou výkonu rodičovské zodpovědnosti partnera vůči svému dítěti, ani překážkou svěření takového dítěte do jeho výchovy. Partner, který je rodičem je povinen zajistit vývoj dítěte a důsledně chránit jeho zájmy při použití přiměřených výchovných prostředků tak, aby nebyla dotčena důstojnost dítěte a ohroženo jeho zdraví a tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj.
(2) Partnerské soužití brání tomu, aby některému z partnerů bylo svěřeno do výchovy dítě, jehož není rodičem; to neplatí, pokud mu dítě bylo svěřeno do výchovy před vznikem partnerského soužití.
(3) Partnerské soužití brání tomu, aby se některý z partnerů stal osvojitelem dítěte; to neplatí, pokud k osvojení došlo před vznikem partnerského soužití.
(4) Partnerské soužití brání tomu, aby některému z partnerů bylo svěřeno dítě do pěstounské péče nebo aby byl ustanoven poručníkem dítěte; to neplatí, pokud ke svěření dítěte do pěstounské péče nebo k ustanovení poručníkem dítěte došlo před vznikem partnerského soužití.
(5) Pokud jeden z partnerů pečuje o dítě, podílí se na jeho výchově i druhý partner za předpokladu, že oba partneři žijí ve společné domácnosti; povinnosti, týkající se ochrany vývoje a výchovy dítěte se vztahují i na tohoto partnera.

část třetí
Zánik a zrušení partnerského soužití
§ 12
Zánik partnerského soužití
Partnerské soužití zaniká dnem smrti partnera nebo dnem právní moci rozhodnutí o jeho prohlášení za mrtvého.

§ 13
Zrušení partnerského soužití
(1) Soud na návrh jednoho z partnerů partnerské soužití zruší, pokud soužití netrvá déle než rok nebo pokud nastal trvalý rozvrat jejich společného vztahu. Soud partnerské soužití zruší vždy, pokud s tím vysloví souhlas oba partneři.
(2) Soud nevyhoví návrhu na zrušení partnerského soužití, pokud s ním nesouhlasí druhý partner, který se na trvalém rozvratu společného vztahu nepodílel, a jemuž by byla zrušením partnerského soužití způsobena zvlášť závažná újma; to neplatí, pokud soužití netrvá déle než tři roky.
§ 14
Vyživovací povinnost po zrušení partnerského soužití
(1) Pokud bylo partnerské soužití zrušeno, může bývalý partner, který není schopen se sám živit, žádat od druhého bývalého partnera, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Nedohodnou-li se bývalí partneři, rozhodne o výživném soud na návrh některého z nich.
(2) Bývalému partnerovi, který se na trvalém rozvratu společného vztahu nepodílel a jemuž byla zrušením partnerského vztahu způsobena závažná újma, může soud přiznat proti druhému bývalému partnerovi až na dobu tří let od zrušení partnerského soužití výživné ve stejném rozsahu, v jakém by vznikla vyživovací povinnost v případě, že partnerské soužití by nebylo zrušeno.
(3) Vyživovací povinnost mezi bývalými partnery předchází vyživovací povinnosti dětí vůči rodičům.
(4) Právo na výživné mezi bývalými partnery zaniká
a) smrtí povinného partnera nebo jeho prohlášením za mrtvého, anebo
b) tím, že oprávněný bývalý partner uzavře manželství nebo nové partnerské soužití.
(5) Právo na výživné zanikne též poskytnutím jednorázové částky na základě písemné smlouvy mezi bývalými partnery.

§ 15

Společné ustanovení pro určení a splatnost výživného mezi partnery nebo bývalými partnery
(1) Při určení výživného přihlédne soud k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i k schopnostem, možnostem a majetkovým poměrům povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.
(2) Výživné nelze přiznat, jestliže by bylo v rozporu s dobrými mravy.
(3) Výživné se poskytuje v pravidelných opětujících se částkách.
(4) Proti pohledávkám na výživné je započtení vzájemných pohledávek přípustné jen dohodou.
(5) Právo na výživné se nepromlčuje; lze je však přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení. Práva na jednotlivá opětující se plnění se však promlčují. Ke změně nebo zrušení rozhodnutí o výživném může dojít pouze na návrh.

část čtvrtá
registrace partnerského soužití

Obecná ustanovení
§ 16
Registrace partnerského soužití (dále jen registrace) je státní evidencí fyzických osob, které na území České republiky učinily prohlášení o partnerském soužití.

§ 17
Působnost při registraci vykonávají
příslušné matriční úřady,
krajské úřady,
Ministerstvo vnitra (dále jen ministerstvo).

§ 18
(1) Příslušný matriční úřad, před nímž se prohlášení o partnerském soužití činí
vede knihu partnerského soužití a sbírku listin k ní,
vydává výpisy z knihy partnerského soužití (dále jen doklad o partnerském soužití) na stanovených tiskopisech.
(2) Vedení knihy partnerského soužití a úkony zabezpečované v souvislosti s jejím vedením, jsou výkonem státní správy.

§ 19
Krajský úřad v přenesené působnosti
provádí kontrolu vedení knihy partnerského soužití a sbírek listin u příslušného matričního úřadu ve svém územním obvodu nejméně jednou ročně,
vede a aktualizuje sbírku listin vedenou ke knize partnerského soužití,

§ 20
Ministerstvo vykonává dohled nad výkonem působnosti při registraci.

§ 21
(1) Zápisy do knihy partnerského soužití, která je vytvořena z předem svázaných stanovených tiskopisů, provádí matrikář příslušného matričního úřadu stanovený zvláštním právním předpisem6) § 9 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
6) rukopisně dokumentním inkoustem.
(2) Zápisy se provádějí v úřední místnosti příslušného matričního úřadu nejpozději do 30 dnů od prohlášení o partnerském soužití.
(3) Údaje v knihách partnerského soužití jsou neveřejné.

§ 22
(1) Do knihy partnerského soužití se zapisuje
prohlášení o partnerském soužití,
rozhodnutí o zrušení partnerského soužití,
další skutečnosti, jimiž se mění a doplňují zápisy provedené v knize partnerského soužití.
(2) Zápisy do knihy partnerského soužití a změny a opravy těchto zápisů se provádějí na základě veřejných listin.
(3) Za veřejnou listinu podle tohoto zákona se považuje listina, která osvědčuje skutečnosti zapisované do knihy partnerského soužití, pokud byla vydána státním orgánem v mezích jeho pravomoci, nebo listina, která byla zvláštním právním předpisem za veřejnou listinu prohlášena, anebo listina, která se za veřejnou považuje podle zvláštního právního předpisu nebo podle mezinárodní smlouvy.

§ 23
(1) Listiny, které slouží jako podklad pro zápis prohlášení o partnerském soužití, jeho změnu či opravu, tvoří sbírku listin.
(2) Příslušný matriční úřad vede sbírku listin ke knize partnerského soužití. Příslušný matriční úřad předá sbírku listin za uplynulý kalendářní rok vždy nejpozději do konce února následujícího roku krajskému úřadu k úschově.
(3) Příslušný matriční úřad předává krajskému úřadu jedenkrát měsíčně k založení do sbírky listin uložené u krajského úřadu listiny, na jejichž podkladě provedl opravy či změny v knize partnerského soužití.

(4) Krajský úřad je povinen zabezpečit ochranu sbírky listin před zneužitím údajů v ní obsažených a před zničením nebo poškozením.
(5) Je-li osvědčen právní zájem a nelze-li zjistit údaj z knihy partnerského soužití, popřípadě je-li vznesena námitka o správnosti zápisu v knize partnerského soužití, vydá krajský úřad potvrzení o údajích uváděných ve sbírce listin.
(6) Příslušný matriční úřad nebo krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin a činit výpisy z ní v přítomnosti matrikáře nebo zaměstnance krajského úřadu
fyzické osobě, které se zápis týká, nebo zplnomocněným zástupcům,
pro úřední potřebu státních orgánů.

§ 24
(1) Kniha partnerského soužití zůstane uložena u příslušného matričního úřadu po dobu 75 let po provedení posledního zápisu.
(2) Po uplynutí stanovené doby se kniha partnerského soužití předá k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu.
(3) Sbírka listin vedená ke knize partnerského soužití zůstane uložena u krajského úřadu po dobu 75 let a poté se předá k archivaci příslušnému státnímu okresnímu archivu; v Praze, Brně, Ostravě, Plzni a Ústí nad Labem se předá archivům těchto měst.

Doklady potřebné k prohlášení o partnerském soužití
§ 25
Budoucí partner vyplní před prohlášením o partnerském soužití předepsaný tiskopis a předloží jej kterémukoli příslušnému matričnímu úřadu. Vzory tiskopisů stanoví ministerstvo vyhláškou.

§ 26
(1) Budoucí partner, který je státním občanem České republiky a je přihlášen k trvalému pobytu v České republice, je povinen příslušnému matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 25 připojit
rodný list,
doklad o státním občanství,
výpis údajů z informačního systému evidence obyvatel (dále jen výpis z evidence obyvatel) o místě trvalého pobytu,
výpis z evidence obyvatel o osobním stavu,
pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li budoucí partner rozvedený, nebo úmrtní list zemřelého manžela, je-li budoucí partner ovdovělý, nebo úmrtní list zemřelého partnera, zaniklo-li partnerské soužití smrtí partnera, anebo pravomocný rozsudek soudu o zrušení předchozího partnerského soužití.
(2) Budoucí partner není povinen předkládat doklady uvedené v odstavci 1 písm. b) až e), pokud prokáže skutečnosti v nich uvedené občanským průkazem.
(3) Budoucí partner, který je státním občanem České republiky a má trvalý pobyt v cizině, je povinen prokázat svoji totožnost a k předepsanému tiskopisu připojit doklady uvedené v odstavci 1, nebo obdobné doklady, anebo potvrzení cizího státu, že tento stát takové doklady nevydává. Doklady uvedené v odstavci 1 písm. c) a d) musí být vydány státem, na jehož území má budoucí partner trvalý pobyt.

§ 27
(1) Budoucí partner, který je cizincem a je přihlášen k trvalému pobytu v České republice, je povinen příslušnému matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost průkazem o povolení k pobytu 7) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001 Sb.
7) a k tiskopisu uvedenému v § 25 připojit
rodný list,
doklad o státním občanství,
potvrzení o osobním stavu,
pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li budoucí partner rozvedený, nebo úmrtní list zemřelého manžela, je-li budoucí partner ovdovělý, nebo úmrtní list zemřelého partnera, zaniklo-li partnerské soužití smrtí partnera, anebo pravomocný rozsudek soudu o zrušení předchozího partnerského soužití,
potvrzení o tom, že bude partnerské soužití v domovském státě cizince uznáno za platné.
(2) Budoucí partner, který je cizincem a nemá povolen trvalý pobyt v České republice, je povinen příslušnému matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 25 připojit doklady stanovené v odstavci 1 písm. a) až e) a potvrzení o oprávněnosti pobytu na území České republiky, vydané Policií České republiky, které není starší 7 pracovních dnů k datu prohlášení o partnerském soužití.
(3) Doklady uvedené v odstavci 1 a 2 nebo obdobné doklady nepředkládá budoucí partner, doloží-li potvrzením cizího státu, že tento stát takové doklady nevydává.

§ 28
(1) Pokud budoucí partner nemluví nebo nerozumí česky, nebo je budoucí partner neslyšící nebo němý, je nutná při prohlášení o partnerském soužití přítomnost tlumočníka. 8) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Zákon č. 155/1998 Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.
8) Účast tlumočníka zajišťuje jeden z budoucích partnerů na vlastní náklady, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. 9) § 86a zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 155/1998 Sb.
9) Bez přítomnosti tlumočníka nelze prohlášení o partnerském soužití v těchto případech učinit.
(2) Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu, musí tlumočník složit slib do rukou matrikáře, ve znění uvedeném ve zvláštním právním předpise.8)

§ 29
O prohlášení o partnerském soužití se sepíše protokol, který podepisují
partneři, svědci, pokud bylo prohlášení učiněno veřejně slavnostním způsobem, a starosta, nebo primátor, nebo jejich zástupci, anebo pověřený člen zastupitelstva příslušného matričního úřadu,
tlumočník, je-li jeho přítomnost k prohlášení o partnerském soužití nutná (§ 28),
matrikář.10) Zákon č. 301/2000 Sb.
10)

Kniha partnerského soužití
§ 30
(1) Do knihy partnerského soužití se zapisují
jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství partnerů,
den, měsíc, rok a místo prohlášení o partnerském soužití,
jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů partnerů,
datum zápisu a podpis matrikáře. 10)
(2) Zápis do knihy partnerského soužití provede matrikář 10) na základě protokolu o prohlášení o partnerském soužití (§ 29). Zapisované údaje matrikář ověří z dokladů potřebných k prohlášení o partnerském soužití ( § 25 až 27).
(3) Jsou-li podklady k provedení zápisu do knihy partnerského soužití neúplné a nelze-li údaje pro zápis zjistit od osob, jichž se zápis týká, je každý povinen sdělit k dotazu příslušného matričního úřadu jemu známé skutečnosti, které jsou pro zápis rozhodující.
(4) Při splnění podmínek uvedených v odstavci 3 může příslušný matriční úřad požádat o poskytnutí údajů z informačního systému evidence obyvatel, a to v rozsahu údajů zapisovaných do knihy partnerského soužití, a provozovatel tohoto systému je povinen tyto údaje příslušnému matričnímu úřadu poskytnout.

§ 31
Po provedení zápisu do knihy partnerského soužití se vydává doklad o partnerském soužití, který obsahuje
den, měsíc, rok a místo prohlášení o partnerském soužití,
jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení partnerů a jejich rodná čísla,
den, měsíc, rok a místo narození partnerů,
osobní stav partnerů,
jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení rodičů partnerů,
datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, 10) označení příslušného matričního úřadu a otisk úředního razítka matričního úřadu, který doklad vydává.

§ 32
Příslušný matriční úřad vydá doklad o partnerském soužití, nebo povolí nahlédnout do knihy partnerského soužití a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře 10)
fyzické osobě, které se zápis týká, nebo zplnomocněným zástupcům,
pro úřední potřebu státních orgánů.

§ 33
(1) Listiny vydané orgány cizího státu, které platí v místě, kde byly vydány, za veřejné listiny a které jsou podkladem pro zápis, nebo dodatečný záznam, anebo opravu zápisu v knize partnerského soužití, se předkládají s úředním překladem do českého jazyka.8)
(2) Listiny uvedené v odstavci 1 musí být opatřeny předepsanými ověřeními.11) § 52 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním.
11)

Vymezení některých pojmů a postupů příslušných matričních úřadů
§ 34
(1) Zápisem do knihy partnerského soužití se rozumí zapsání údajů o prohlášení o partnerském soužití podle časové posloupnosti prohlášení o partnerském soužití.
(2) Dodatečným záznamem do knihy partnerského soužití se rozumí zapsání skutečností po uzavření zápisu.
(3) Opravou zápisu v knize partnerského soužití se rozumí opravení chybných či nesprávných údajů v zápisu, nebo dodatečném záznamu v této knize.
(4) Zápis, dodatečný záznam, nebo oprava zápisu v knize partnerského soužití jsou uzavřeny podpisem matrikáře10) s uvedením data, kdy byly pořízeny.

§ 35
Jestliže se kniha partnerského soužití nebo sbírka listin ztratí, nebo zničí, zabezpečí příslušný matriční úřad a krajský úřad jejich obnovení podle zvláštního právního předpisu. 12) § 55 zákona č. 301/2000 Sb.
12)

§ 36
Ministerstvo stanoví vyhláškou
technický způsob vedení knihy partnerského soužití,
postup při vydávání dokladů o partnerském soužití a potvrzení ze sbírky listin,
postup při zasílání dokladů o partnerském soužití do ciziny,
vedení sbírky listin,
uvádění příjmení žen v knize partnerského soužití a na dokladu o partnerském soužití,
postup při předávání knihy partnerského soužití a sbírek listin k archivaci,
vzory tiskopisů k prohlášení o partnerském soužití.

část pátá
účinnost
§ 37
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002.

Příloha k zákonu č. ......./2002

Seznam matričních úřadů, před kterými se uzavírá partnerské soužití

Hlavní město Praha - Obvodní úřad městské části Praha 1
Středočeský kraj - Obvodní úřad městské části Praha 1
Jihočeský kraj - Magistrát města České Budějovice
Plzeňský kraj - Úřad městského obvodu Plzeň 3
Karlovarský kraj - Magistrát města Karlovy Vary
Ústecký kraj - Úřad městského obvodu Ústí nad Labem-město
Liberecký kraj - Magistrát města Liberec
Královohradecký kraj - Magistrát města Hradec Králové
Pardubický kraj - Magistrát města Pardubice
Vysočina - Magistrát města Jihlava
Jihomoravský kraj - Úřad městské části Brno-střed
Olomoucký kraj - Magistrát města Olomouc
Moravskoslezský kraj - Úřad městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz
Zlínský kraj - Magistrát města Zlín

Důvodová zpráva

I. Obecná část

A. Důvody navrhované úpravy ve vztahu k platnému právnímu stavu.
Partnerské soužití osob téhož pohlaví není v právním řádu České republiky zvláště upraveno. Osoby, které (bez ohledu na rozdílnost či shodu pohlaví) spolu pečují o společnou domácnost, či jsou na sebe vzájemně odkázány výživou, mohou uplatnit toliko některá práva v oblasti nájmu bytu, při dědění a v některých sférách sociálního zabezpečení a práva finančního. Obdobně mohou být považovány za osoby blízké, pokud splňují podmínky uvedené v ustanovení § 116 občanského zákoníku, na který odkazuje i řada veřejnoprávních předpisů.
V důsledku zrušení trestnosti homosexuálního chování a zejména pak v důsledku zásadních změn v politické, sociální, kulturní a ekonomické oblasti je možno vyjít z předpokladu, že došlo ke změně v základním přístupu občanů ke společenské menšině odlišně sexuálně orientované. Je čas vytvořit i právní rámec a podmínky pro realizaci stejných podmínek existence této skupiny obyvatel, a tak naplnit ústavní zásadu rovnosti práv a svobod všech občanů bez rozdílu jejich jiného postavení, a zaručit tak jejich rovnou důstojnost ve smyslu čl. 1 a čl. 3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. To znamená rovněž respektování práva na státem uznanou formu spolužití a založení společenské jednotky. Společnost zajistí všem možnost uskutečnit v souladu s demokratickými a liberálními hodnotami a s principem občanské tolerance vlastní představu realizace vzájemných citových vztahů s příslušnými důsledky v soukromoprávní a veřejnoprávní sféře.
Navrhovaná úprava však nesleduje vytvoření instituce obdobné manželství. K odlišnostem od úpravy práv a povinností plynoucích z manželství dojde zejména ve vztazích rodinněprávních, kde se neumožňuje svěření do výchovy nebo osvojení dítěte partnerem, ani nepřipouští pěstounství nebo poručenství osobami žijícími v partnerském soužití. Rovněž se předpokládají rozdíly i v jiných oblastech, jako v úpravě bydlení, kde se neupravuje společný nájem bytu v rozsahu jako u manželů, mimo jiné i z důvodu ochrany pronajímatelů.
Promítnutí některých navrhovaných úprav do zvláštních právních předpisů, upravujících danou problematiku celkově (např. úprava společného jmění v občanském zákoníku), bude provedeno přímou novelizací těchto předpisů společně v doprovodném zákonu, jehož návrh je předkládán souběžně.
Předkládaný zákon by měl dát homosexuální menšině možnost založit partnerské soužití zákonem uznanou formou, s přesně stanoveným rozsahem práv a povinností, a to na základě samostatné právní úpravy, oddělené od úpravy rodinného práva. Stabilizace partnerských vztahů osob téhož pohlaví obecně prohloubí nejen jejich lidská práva, ale motivaci pro založení stabilního životního režimu, který kladně ovlivní jejich sociální vazby, ekonomickou situaci i životní styl. Sníží se i zdravotní rizika sexuální promiskuity, psychické osamělosti a někdy i společenského stigmatu.
S ohledem na již používaný termín partnerské soužití navrhuje se zavést tento pojem i do našeho právního řádu. Vyhovuje nejen požadavkům na stručnost legislativního termínu, ale bere zřetel i na důvody evidenční. Shodně jako ostatní pojmy statusové bude moci být užíván pojem partner podobně jako manžel, rodič, osvojitel, atp.
Navrhovaná část pátá zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví vychází ze zákonné úpravy partnerského soužití. Prohlášení o partnerském soužití má právní důsledky z hlediska více oblastí společenského života.

B. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky, s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, slučitelnost s právními akty Evropských společenství.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a neodporuje mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.
Navrhovaná úprava není v rozporu s právem Evropských společenství, které právní režim soužití homosexuálních osob neupravuje. Chystaný zákon odpovídá smyslu a záměru rezoluce Evropského Parlamentu č. 0028/94, která členské státy Evropské unie vyzývá k přijetí takové právní úpravy, která by párům stejného pohlaví přiznávala stejná práva, jako pro manželské páry (připomenuto rezolucemi č. 0824/98 a č. 0852/98).

C. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované úpravy, dopad na státní rozpočet.
Úprava navrhovaná v tomto zákoně si nevyžádá zvýšení prostředků ze státního rozpočtu ani nárůst pracovních sil, a to včetně navrhované úpravy působnosti při registraci partnerského soužití. Náklady spojené s novelizací souvisejících zákonů jsou uvedeny v důvodové zprávě k návrhu doprovodného zákona, ve kterém jsou všechny navrhované novely soustředěny.

II. Zvláštní část

K § 1: Základní podmínkou vzniku partnerského soužití musí být naprosto svobodná vůle obou osob takový svazek uzavřít a základním znakem trvalost takového svazku, má-li plnit účel, o který se navrhovaná úprava opírá.
K § 2: Je potřeba vymezit předpoklady, které musí každá z osob, hodlající partnerské soužití uzavřít, splňovat; základem je především plnoletost, plná právní způsobilost a to, že taková osoba není vázána jiným statusovým svazkem. Protože možnost uzavřít partnerské soužití mezi osobami téhož pohlaví je i ve vztahu k jiným zemím zatím spíše výjimečná, je potřeba stanovit jako podmínku státní občanství České republiky nebo alespoň trvalý pobyt na jejím území, a to alespoň pro jednoho z partnerů.
Navrhuje se pro uzavírání partnerského soužití použít podobný postup, jako pro občanský sňatek. S ohledem na to, že nelze předpokládat větší četnost uzavíraných partnerských soužití, a i s ohledem na vedení příslušných matrik, navrhuje se uzavírání partnerského soužití soustředit u stanovených matričních úřadů působících na úrovni krajů.
K § 3: Nesplnění podmínek, které zákon pro uzavření partnerského soužití stanoví, má za následek to, že partnerské soužití vůbec nevznikne (tzv. neexistence vztahu), důsledky proto nebude možno žádným postupem v budoucnosti zhojit. Navrhovaná úprava vychází z potřeby právní jistoty ve vztahu k nenahraditelnosti podmínek, které zákon se vznikem partnerského soužití spojuje.
K § 4: Kniha partnerského soužití je upravena samostatně v části čtvrté, kde je též stanoven okruh věcí, které budou do knihy partnerského soužití zapisovány.
K § 5 až 7: Při úpravě uspokojování vzájemných potřeb a pokrytí nákladů společné domácnosti se navrhuje vyjít z úpravy vztahů mezi manžely, stejně tak při rozhodování ve společných záležitostech partnerského soužití a vzájemného zastupování partnerů v běžných záležitostech.
K § 8: Vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery po dobu trvání partnerského soužití se navrhuje stanovit obdobně, jako je tomu mezi manžely, v zásadě se tedy přebírá platná úprava zákona o rodině. I v tomto případě by vyživovací povinnost mezi partnery předcházela vyživovací povinnosti dětí, tedy v první řadě je partnerovi povinen poskytovat výživné druhý partner, a teprve pokud to partner z jakýchkoli důvodů nečiní, nastupuje vyživovací povinnost dětí, pokud připadá v úvahu.
K § 9: Stejně jako je upraveno společné jmění manželů, budou upraveny vzájemné majetkové vztahy partnerů, včetně správy majetku a práv a povinností plynoucích ze závazkových vztahů vůči třetím osobám. V doprovodném zákoně je navrhováno doplnění úpravy společného jmění manželů v občanském zákoníku tak, aby tuto úpravu (§ 143 až 151 občanského zákoníku) bylo možno použít obdobně i na společné jmění partnerů.
K § 10: Pokud jde o úpravu společného bydlení, bude partner v případech, kdy mu k bytu nesvědčí neodvozené společné právo byt užívat (věcné právo k bytu nebo společný nájem podle § 700 občanského zákoníku), tento byt užívat právem odvozeným od práva plynoucího z tohoto státem uznaného svazku. V případě, že partner, jemuž svědčí nájemní právo, zemře, či opustí trvale společnou domácnost, bude druhý partner zařazen do kategorie jeho dětí, vnuků, rodičů, zetě a snachy, pokud s ním žil v den smrti či opuštění bytu ve společné domácnosti a nemá vlastní byt (v tomto smyslu je v doprovodném zákoně navrhováno doplnění první věty § 706 odst. 1 občanského zákoníku). Při neexistenci společného nájmu partnerů bude odvozené právo bydlení toho, kdo není nájemcem bytu, jinak zanikat právní mocí rozsudku o zrušení partnerského soužití.
K § 11: Partnerský vztah nebude překážkou pro svěření dítěte, pocházejícího s předchozího heterosexuálního vztahu, do výchovy partnera, který je jeho rodičem, ani nebude ohrožovat výkon práva tohoto rodiče na styk s dítětem, pokud nebude ohrožen zdravý a přirozený vývoj dítěte. Partner bude mít k biologickému, či dříve do péče svěřenému nebo osvojenému dítěti svého partnera, které má ve výchově, v zásadě vztah nevlastního rodiče s tomu odpovídajícími právy a povinnostmi.
Osvojení dítěte registrovanými partnery, resp. kterýmkoliv z partnerů, v době trvání partnerského soužití nebude připuštěno, stejně tak nebude připuštěno svěření jiného než vlastního dítěte do výchovy, svěření dítěte do pěstounské péče a ustanovení partnera poručníkem nezletilého dítěte. Důvodem je zásadní preference těchto forem náhradní výchovy heterosexuálním párem a pak statusový problém dvou zákonných rodičů stejného pohlaví.
K § 12 a 13: Navrhuje se upravit zánik partnerského soužití, ke kterému dojde přímo ze zákona dnem smrti některého z partnerů, popřípadě dnem právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl některý z partnerů prohlášen za mrtvého.
Na rozdíl od zániku partnerského soužití k jeho zrušení dojde rozhodnutím soudu pouze na návrh některého z partnerů. Pro takový případ se v zájmu zajištění určité stability tohoto státem uznávaného svazku navrhuje též stanovit předpoklady, za kterých soud partnerské soužití zruší. Současně je nutno zajistit ochranu partnera, který se na trvalém rozvratu společného vztahu nepodílel, pokud by mu zrušením partnerského soužití byla způsobena zvlášť závažná újma.
K § 14: Stejně jako vyživovací povinnost mezi partnery po dobu trvání partnerského soužití, navrhuje se i úpravu vzájemné vyživovací povinnosti partnerů po zrušení partnerského soužití odvodit od platné úpravy vyživovací povinnosti mezi rozvedenými manžely. O výživném a jeho výši by rozhodoval soud k návrhu jednoho z bývalých partnerů, pokud nedojde mezi nimi k dohodě; kriteriem jsou schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného partnera. Rovněž se navrhuje zvýhodnit partnera, který se na rozvratu nepodílel, a kterému lze až po dobu tří let přiznat výživné v rozsahu, jako za trvání partnerského soužití.
K § 15: Stejně jako u jiných druhů vyživovací povinnosti je potřeba stanovit základní hlediska i pro přiznání výživného partnerovi nebo bývalému partnerovi. Navrhuje se přitom vyjít z platné úpravy zákona o rodině, a to i s ohledem na obdobu úpravy vyživovací povinnosti mezi manžely (bývalými manžely) a partnery (bývalými partnery).
K § 16: Obdobně jako je tomu u narození, uzavření manželství a úmrtí, jedná se při prohlášení o partnerském soužití o skutečnosti osobního stavu a proto se zavádí registrace prohlášení partnerského soužití jako státní evidence fyzických osob téhož pohlaví, které učinily prohlášení o partnerském soužití na území České republiky.
K § 17 až 22: Vymezuje se působnost při registraci s tím, že se již bere v úvahu dokončení reformy veřejné správy tak, že zaniknou okresní úřady a jejich kompetence v dané oblasti přecházejí na krajské úřady.
Obdobně jako je tomu u narození, uzavření manželství a úmrtí, zavádí se vedení knihy partnerského soužití u příslušných matričních úřadů, které jsou vymezeny zákonem. Pro její vedení jsou stanoveny předepsané tiskopisy, které musí být předem svázány. Stejně jako u matričních knih se budou provádět zápisy do těchto knih.
K § 23: Upravuje se vedení sbírky listiny uvedenými úřady a krajskými úřady pro možnost eventuálního obnovení knihy partnerského soužití při její ztrátě nebo zničení. Další důležitou skutečností je, že v případě pochybností, zda je zapsán správně údaj v knize partnerského soužití, lze provést ověření z prvotních dokladů, na jejichž základě byl zápis proveden. Z těchto důvodů je příslušný matriční úřad a krajský úřad povinen zabezpečit ochranu sbírky listin před zneužitím údajů v ní obsažených a před zničením nebo poškozením.
K § 24: Zákon stanoví dobu, po kterou kniha partnerského soužití zůstane uložena u příslušného matričního úřadu, a dobu, po kterou zůstane uložena sbírka listin vedená ke knize partnerského soužití u krajského úřadu. Po jejím uplynutí se kniha předá k archivaci příslušném státnímu oblastnímu archivu a sbírka listin příslušnému státnímu okresnímu archivu. Navrhuje se archivovat sbírky listin u jiného archivu, aby v případě zničení knihy partnerského soužití uložené ve státním oblastním archivu bylo možno zajistit obnovení knihy partnerského soužití. Z hlediska svých právních důsledků bude mít kniha partnerského soužití nenahraditelnou hodnotu a její rekonstrukce z jiných podkladů bude velmi obtížná, ne-li nemožná.
K § 25 až 27: Stanoví se doklady potřebné k prohlášení o partnerském soužití. Budou předkládány pouze doklady, které jsou nezbytné k prokázání osobních údajů budoucích partnerů a k ověření, že jsou splněny podmínky k prohlášení. Odlišně je upraven rozsah dokladů, které předkládá občan a které předkládá cizinec.
K § 28: Zákon stanoví povinnou účast tlumočníka při prohlášení o partnerském soužití v případech, že budoucí partner nemluví nebo nerozumí česky, nebo je budoucí partner neslyšící nebo němý. Stanoví se, že bez přítomnosti tlumočníka nelze v takovém případě prohlášení o partnerském soužití učinit. Prohlášení o partnerském soužití nese s sebou významné právní důsledky, a je proto nezbytné, aby budoucí partneři zcela jednoznačně rozuměli obsahu prohlášení, které činí.
K § 29 a 30: Určuje se, že o prohlášení partnerského soužití se sepíše protokol a kdo jej podepisuje. Vzor tiskopisu protokolu bude stanoven v prováděcím právním předpisu Ministerstva vnitra.
Stanoví se rozsah údajů zapisovaných do knihy partnerského soužití. Jde o údaje, které identifikují fyzickou osobu a je z nich patrný i vztah k rodičům. Zapisované údaje budou obsaženy v protokolu o prohlášení o partnerském soužití, který bude podkladem pro provedení zápisu.
K § 31 a 32: Zákon stanoví, že o prohlášení o partnerském soužití se vydá doklad o partnerském soužití, stanoví se jeho obsah i to, komu jej bude možno vydat. Zároveň se stanoví, komu bude povoleno nahlédnout do knihy partnerského soužití a činit si výpisy z ní, přičemž jsou respektovány požadavky zákonné úpravy ochrany osobních údajů.
K § 33: Výslovně se stanoví, že listiny, které jsou podkladem pro zápisy do knihy partnerského soužití, se předkládají s úředním překladem do českého jazyka a s potřebnými ověřeními.
K § 34: V tomto ustanovení se vymezují některé pojmy a postupy příslušných matričních úřadů při zápisech do knihy partnerského soužití.
K § 35: Stanoví se postup pro případy obnovení knihy partnerského soužití a sbírky listin.
K § 36: Jedná se o zmocňovací ustanovení k vydání prováděcího právního předpisu v působnosti Ministerstva vnitra.
K § 37: Navrhuje se stanovit účinnost zákona počátkem dubna roku 2002.

V Praze dne 17. září 2001

Ing. Miloš Zeman v.r.

předseda vlády

JUDr. Jaroslav Bureš v.r.

ministr spravedlnosti

Příloha

Platné znění novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn

I. Změny zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců

* * *
§ 41

Rodinní příslušníci

(1) Za rodinné příslušníky zaměstnance se pro nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění považují, pokud nejsou sami pojištěni podle tohoto zákona nebo pojištěni, po případě zabezpečeni podle jiných právních předpisů:
a) manželka (manžel) nebo partner, 12a)
b) děti do skončení povinné školní docházky,
c) děti od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 26 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci,
d) družka (druh), pokud žije se zaměstnancem v domácnosti aspoň tři měsíce.
(2) Za rodinné příslušníky se dále považují, pokud nejsou sami pojištěni podle tohoto zákona nebo pojištěni, po případě zabezpečeni podle jiných právních předpisů a pokud jsou výživou převážně odkázáni na zaměstnance:
a) vnuci a sourozenci do skončení povinné školní docházky,
b) vnuci a sourozenci od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 26 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopni k práci,
c) rodiče, prarodiče, tchán a tchýně,
d) sestra nebo dcera, která vede ovdovělému nebo rozvedenému ((rozloučenému)) zaměstnanci jeho domácnost, pokud v ní pečuje o jeho děti ve věku do skončení povinné školní docházky; obdobně jako ovdovělý nebo rozvedený zaměstnanec se posuzuje zaměstnanec, kterému zemřel partner12a) nebo jehož partnerské soužití12a) bylo zrušeno.
(3) Za rodinného příslušníka se považuje také bývalá manželka (manžel) zaměstnancova, pokud není sama pojištěna podle tohoto zákona nebo pojištěna, po případě zabezpečena podle jiných právních předpisů a pokud zaměstnanec má vůči ní vyživovací povinnost; to platí obdobně pro osobu, jejíž partnerské soužití12a) bylo zrušeno.
-------------------------------
12a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

§ 45
Přechod nároku

(1) Zemře-li zaměstnanec nebo jiný oprávněný, nabývají nároku na částky peněžitých dávek, které se staly splatnými do dne jeho smrti, postupně manžel (manželka) nebo partner,12a) děti, otec, matka, druh (družka) nebo sourozenci, jestliže tyto osoby žily se zemřelým v době jeho smrti v domácnosti.
(2) Nárok na peněžité dávky nemocenského pojištění nelze platně postoupit ani dát do zástavy. Zabavení nároku na tyto dávky se řídí předpisy o exekuci na plat.
(3) Jestliže by výplatou dávky oprávněnému byly poškozeny zájmy jeho dětí nebo jiných členů rodiny, může příslušný orgán nemocenského pojištění určit, komu bude dávka vyplacena. Příjemce dávky je povinen jí použít toliko ve prospěch dětí nebo jiných členů rodiny, pro něž je dávka určena.

* * *

II. Změny zákona o nemocenské péči v ozbrojených silách

* * *
§ 3
Rodinní příslušníci

(1) Za rodinné příslušníky podle tohoto zákona se považují:
a) manželka (manžel) nebo partner, 1)
b) děti do skončení povinné školní docházky,
c) děti od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 26 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopny k práci,
d) družka (druh), pokud žije s účastníkem ve společné domácnosti účastníka, pokud účastník má vůči ní vyživovací povinnost. alespoň 3 měsíce.
(2) Za rodinné příslušníky se dále považují, pokud jsou výživou převážně odkázáni na účastníka:
a) schovanci, vnuci a sourozenci do skončení povinné školní docházky,
b) schovanci, vnuci a sourozenci od skončení povinné školní docházky do dosažení věku 25 let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale neschopni k práci,
c) rodiče, prarodiče, tchán a tchyně,
d) sestra nebo dcera, pokud vede ovdovělému nebo rozvedenému (rozloučenému) účastníku jeho domácnost a pečuje v ní aspoň o jedno jeho dítě ve věku do skončení povinné školní docházky; obdobně jako ovdovělý nebo rozvedený účastník se posuzuje účastník, kterému zemřel partner1) nebo jehož partnerské soužití1) bylo zrušeno.
(3) Za rodinného příslušníka se považuje také bývalá manželka (manžel); to platí obdobně pro osobu, jejíž partnerské soužití1) bylo zrušeno.
-------------------------------
1) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

III. změny trestního zákona

* * *
§ 89

(8) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel nebo partner 1); jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.
--------------------------------
1) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

§ 210

Dvojí manželství

(1) Kdo za trvání svého manželství uzavře manželství jiné bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo uzavře manželství s osobou, která již je v manželství jiném.

§ 210a

Uzavření manželství a partnerského soužití

(1) Kdo za trvání svého manželství uzavře partnerské soužití, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo uzavře manželství s osobou, která již je v partnerském soužití.

§ 211

Dvojí partnerské soužití

(1) Kdo za trvání svého partnerského soužití uzavře partnerské soužití jiné, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo uzavře partnerské soužití s osobou, která již je v partnerském soužití.

§ 211a

Uzavření partnerského soužití a manželství

(1) Kdo za trvání partnerského soužití uzavře manželství, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo uzavře partnerské soužití s osobou, která již je v manželství.

* * *

IV. změny trestního řádu

* * *
§ 37
Zvolený obhájce

(1) Neužije-li obviněný práva zvolit si obhájce a nezvolí-li mu ho ani jeho zákonný zástupce, může mu ho zvolit jeho příbuzný v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel nebo partner 1), druh, jakož i zúčastněná osoba. Je-li obviněný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, mohou tak učinit tyto osoby i proti jeho vůli.
(2) Obviněný si může místo obhájce, který mu byl ustanoven nebo osobou k tomu oprávněnou zvolen, zvolit obhájce jiného.
-------------------------------
1) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

§ 100

Právo odepřít výpověď

(1) Právo odepřít výpověď jako svědek má příbuzný obviněného v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel nebo partner a druh; jestliže je obviněných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných obviněných jen tehdy, nelze-li odloučit výpověď, která se jich týká, od výpovědi týkající se obviněného, k němuž je svědek v tomto poměru.
(2) Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partnerovi nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.
(3) Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona.

* * *

§ 163a

(1) Trestní stíhání pro trestné činy násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci podle § 197a, pomluvy podle § 206, neposkytnutí pomoci podle § 207 a 208, poškozování cizích práv podle § 209, ublížení na zdraví podle § 221, 223 a 224, ohrožování
pohlavní nemocí podle § 226, omezování osobní svobody podle § 231 odst. 1, vydírání podle § 235 odst. 1, porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, krádeže podle § 247, zpronevěry podle § 248, neoprávněného užívání cizí věci podle § 249, neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru podle § 249a odst. 1, podvodu podle § 250, podílnictví podle § 251 a 252, lichvy podle § 253, zatajení věci podle § 254, porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255, poškozování věřitele podle § 256 a poškozování cizí věci podle § 257 trestního zákona, proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou, vůči níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100 odst. 2), a trestní stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 241 odst. 1, 2 proti tomu, kdo je nebo v době spáchání činu byl ve vztahu k poškozenému manželem, partnerem nebo druhem, jakož i pro trestný čin opilství podle § 201a trestního zákona, pokud jinak vykazuje znaky skutkové podstaty některého z těchto
trestných činů, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem několik, postačí souhlas byť jen jednoho z nich.
(2) Ustanovení odstavce 1 se však neužije, byla-li takovým činem způsobena smrt.
(3) Nepředloží-li poškozený své vyjádření státnímu zástupci, vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu písemně, zaznamená se jeho obsah do protokolu. Souhlas s trestním stíháním může poškozený výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se odvolací soud odebere k závěrečné poradě. Výslovně odepřený souhlas však nelze znovu udělit.

* * *

§ 247

(1) V neprospěch obžalovaného může rozsudek napadnout odvoláním jen státní zástupce; toliko pokud jde o povinnost k náhradě škody, má toto právo též poškozený, který uplatnil nárok na náhradu škody.
(2) Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním napadnout kromě obžalovaného a státního zástupce i příbuzní obžalovaného v pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel, osvojenec, manžel, partner a druh. státní zástupce může tak učinit i proti vůli obžalovaného. Je-li obžalovaný zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním úkonům omezena, může i proti vůli obžalovaného za něho v jeho prospěch odvolání podat též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce.

* * *

§ 299

Osoby oprávněné podat opravné prostředky

(1) Opravné prostředky ve prospěch mladistvého může podat, a to i proti jeho vůli, též orgán pověřený péčí o mládež; lhůta k podání opravného prostředku mu běží samostatně.
(2) Stížnost ve prospěch mladistvého mohou podat též jeho příbuzní v pokolení přímém, jeho sourozenec, osvojitel, manžel, partner a druh; lhůta k podání stížnosti jim končí týmž dnem jako mladistvému.

* * *

V. změny zákona o rodině

* * *
§ 6

(1) Snoubenci jsou povinni předložit stanovené doklady,3b) jakož i prohlásit, že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření manželství, že navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství.
(2) Kdo chce uzavřít nové manželství, je povinen prokázat, že jeho dřívější manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno za neplatné. Osoba, která dříve uzavřela partnerské soužití, 3c) je povinna prokázat, že toto partnerské soužití zaniklo nebo bylo zrušeno.
(3) Matriční úřad může předložení stanovených dokladů prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou.
--------------------------------
3b) Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 22/1977 Sb., kterou se vydávají bližší předpisy k zákonu o matrikách, ve znění pozdějších předpisů.
3c) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *
§ 11

(1) Manželství nemůže být uzavřeno se ženatým mužem nebo vdanou ženou anebo s osobou, která uzavřela partnerské soužití 3c), pokud toto partnerské soužití trvá; neplatnost manželství vysloví soud i bez návrhu.
(2) K výroku o neplatnosti nedojde a takové manželství se stane platným, jakmile dřívější manželství zaniklo, nebo bylo prohlášeno za neplatné anebo jakmile dřívější partnerské soužití 3c) zaniklo nebo bylo zrušeno.

* * *

§ 45

(1) Vyžaduje-li to zájem dítěte, může soud svěřit dítě do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče, jestliže tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a se svěřením dítěte souhlasí. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost zpravidla příbuznému dítěte.
(2) Dítě je možno svěřit i do společné výchovy manželů. Zemře-li jeden z manželů, zůstává dítě ve výchově druhého manžela. Po rozvodu manželů rozhodne soud o výchově dítěte; do rozhodnutí soudu společná výchova trvá.
(3) Do výchovy jen jednoho manžela je možno dítě svěřit pouze se souhlasem druhého manžela. Tohoto souhlasu není třeba, jestliže druhý z manželů pozbyl způsobilosti k právním úkonům nebo je-li opatření tohoto souhlasu spojeno s překážkou těžko překonatelnou.
(4) Při rozhodnutí o svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než rodiče vymezí soud rozsah jejich práv a povinností k dítěti.
(5) Svěření dítěte do výchovy osobě, která uzavřela partnerské soužití, se řídí zvláštním právním předpisem. 3c)

Pěstounská péče

§ 45a

(1) Soud může svěřit dítě do pěstounské péče fyzické osobě (dále jen pěstoun), jestliže zájem dítěte vyžaduje svěření do takové péče a osoba pěstouna poskytuje záruku řádné výchovy dítěte.
(2) Dítě může být svěřeno též do společné pěstounské péče manželů; ustanovení § 45 odst. 2 a 3 platí obdobně.
(3) Pěstounská péče může být zrušena rozhodnutím soudu. Soud může zrušit pěstounskou péči jen z důležitých důvodů; učiní tak vždy, jestliže o to požádá pěstoun.
(4) Svěření dítěte do pěstounské péče osobě, která uzavřela partnerské soužití, se řídí zvláštním právním předpisem. 3c)

* * *

§ 64

(1) Osvojiteli se mohou stát pouze fyzické osoby, které zaručují způsobem svého života, že osvojení bude ku prospěchu dítěte i společnosti.
(2) Osvojitelem nemůže být ten, kdo nemá způsobilost k právním úkonům.
(3) Osvojení osobou, která uzavřela partnerské soužití, se řídí zvláštním právním předpisem. 3c)

* * *

§ 79

(1) Není-li to v rozporu se zájmy dítěte, ustanoví soud poručníkem především toho, koho doporučili rodiče. Nebyl-li nikdo takto doporučen, ustanoví soud poručníkem někoho z příbuzných a nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině, popřípadě jinou fyzickou osobu.
(2) Poručníky nezletilého dítěte mohou být ustanoveni i manželé.
(3) Nemůže-li být poručníkem ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem orgán sociálně-právní ochrany dětí.
(4) Dokud není dítěti ustanoven poručník nebo dokud se ustanovený poručník neujme své funkce, činí neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení orgán sociálně-právní ochrany dětí.
(5) Ustanovení poručníkem osoby, která uzavřela partnerské soužití, se řídí zvláštním právním předpisem. 3c)

* * *

§ 94

(1) Právo na výživné zanikne, jestliže oprávněný manžel uzavře nové manželství nebo povinný manžel zemře anebo jestliže oprávněný manžel uzavře partnerské soužití 3c).
(2) Právo na výživné zanikne též poskytnutím jednorázové částky na základě písemné smlouvy.

* * *

VI. změny zákona o mezinárodním právu soukromém a procesním

* * *

Vztahy mezi partnery

§ 22a
Způsobilost osoby uzavřít partnerské soužití, jakož i podmínky jeho vzniku, se řídí právem státu, v němž se partnerské soužití uzavírá.

22b
(1) Osobní a majetkové vztahy partnerů, kteří uzavřeli partnerské soužití v České republice podle zvláštního právního předpisu 1) se řídí právem České republiky. Tímto právem se řídí i smluvená úprava majetkového práva mezi těmito partnery.
(2) Zrušení partnerského soužití uzavřeného v České republice se řídí právem České republiky.
-------------------------------
1) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

§ 22c
(1) Partnerské soužití uzavřené mimo území České republiky se v České republice uznává, pokud vzniklo v souladu s právním řádem státu, v němž bylo uzavřeno, a jeho platnost lze osvědčit listinou vydanou příslušným orgánem tohoto státu opatřenou předepsanými ověřeními.
(2) Osobní a majetkové vztahy mezi partnery, kteří uzavřeli partnerské soužití podle odstavce 1, se řídí právem České republiky, jestliže jsou oba partneři českými občany; jinak se řídí právem určeným podle ustanovení mezinárodního práva soukromého státu, v němž bylo partnerské soužití uzavřeno. Nelze-li takto použitelné právo určit, řídí se tyto vztahy právem státu, jehož jsou oba partneři příslušníky; jestliže toto právo partnerské soužití nepřipouští nebo neupravuje, nebo oba partneři jsou příslušníky různých států, řídí se právem České republiky.
(3) Smluvená úprava majetkového prává mezi partnery, kteří uzavřeli partnerské soužití podle odstavce 1, se posuzuje podle práva, které bylo pro majetkové vztahy partnerů rozhodné v době, kdy k úpravě došlo.
(4) Zrušení partnerského soužití uzavřeného podle odstavce 1 se řídí právem, kterým se řídí osobní vztahy partnerů v době zahájení řízení. Jestliže toto právo zrušení partnerského soužití nepřipouští nebo je připouští jen za okolností mimořádně tíživých, a jeden z partnerů je českým občanem nebo má trvalý pobyt v České republice, zrušení se řídí právem České republiky.

* * *

§ 39a
(1) Ve věci zrušení partnerského soužití a určení, zda partnerské soužití vzniklo, či nikoliv, je pravomoc českých soudů dána, je-li alespoň jeden z partnerů českým občanem.
(2) Není-li žádný z partnerů českým občanem, je pravomoc českých soudů dána,
a) má-li alespoň jeden z partnerů dlouhodobý pobyt na území České republiky a může-li být rozhodnutí soudu uznáno v domovských státech obou partnerů,
b) má-li alespoň jeden z partnerů trvalý pobyt na území České republiky, nebo
c) pro určení, zda partnerské soužití vzniklo, či nikoliv, jestliže partnerské soužití bylo uzavřeno v České republice.

* * *

§ 67

(1) Pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech manželských, věcech partnerského soužití a ve věcech určení (zjištění nebo popření) otcovství, je-li alespoň jedním z účastníků řízení československý občan, se v Československé socialistické republice uznávají, nebrání-li tomu ustanovení § 63 a 64 písm. b), c), d), jen na základě zvláštního rozhodnutí.
(2) Vyslovit, že se uznává rozhodnutí uvedené v odstavci 1, přísluší jen Nejvyššímu soudu Československé socialistické republiky po slyšení generálního prokurátora Československé socialistické republiky. Návrh může podat vedle účastníků každý, kdo prokáže právní zájem, a v zájmu společnosti i generální prokurátor Československé socialistické republiky. Nejvyšší soud Československé socialistické republiky rozhoduje rozsudkem; jednání nemusí nařizovat.
(3) Rozhodnutí uvedené v odstavci 1 lze uznat jen tehdy, byl-li skutkový základ zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě příslušným ustanovením československého práva.

* * *

VII. změny občanského soudního řádu

* * *

§9

(3) Krajské soudy dále rozhodují v obchodních věcech jako soudy prvního stupně

* * *

t) ve sporech vyvolaných konkursem nebo vyrovnáním, ledaže jde o vypořádání společného jmění nebo jiného majetku manželů anebo partnerů 53a),
--------------------------------
53a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

§ 80
Žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo rozhodnuto zejména
a) o osobním stavu (o rozvodu, o neplatnosti manželství, o určení, zda tu manželství je či není, o zrušení partnerského soužití 53a), o určení otcovství, o osvojení, o způsobilosti k právním úkonům, o prohlášení za mrtvého);
b) o splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z porušení práva;
c) o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

* * *

§ 96

(1) Žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela.
(2) Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu
zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.
(3) Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení.
(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání, nebo jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení partnerského soužití 53a).
(5) Byl-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až po té, co rozhodnutí o věci již nabylo právní moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné.

* * *

§ 107

(1) Jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat, soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud rozhodne usnesením.
(2) Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, její dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.
(3) Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a umožňuje-li povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním nástupcem, nestanoví-li zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické osoby vstoupili do jejích práv a povinností, popřípadě ti, kteří po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti, o něž v řízení jde.
(4) Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního účastníka řízení, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
(5) Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud zejména tehdy, zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o rozvod, o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je nebo není, pokud zákon nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo, řízení též zastaví, zemře-li partner 53a) před pravomocným skončením řízení o zrušení partnerského soužití; bylo-li již o věci rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší.

* * *

§ 131

(1) Důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut; to neplatí v řízeních uvedených v § 120 odst. 2 a v řízení o rozvod manželství nebo v řízení o zrušení partnerského soužití 53a).
(2) Nařídí-li soud jako důkaz výslech účastníků, jsou účastníci povinni dostavit se k výslechu. Při svém výslechu mají vypovědět pravdu a nic nezamlčovat; o tom musí být poučeni.
(3) Ustanovení § 126 odst. 3 se zde použije obdobně.

* * *

§ 144

Účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení o rozvod nebo neplatnost manželství anebo určení, zda tu manželství je či není anebo o zrušení partnerského soužití 53a). Soud však může přiznat i náhradu těchto nákladů nebo jejich části, odůvodňují-li to okolnosti případu nebo poměry účastníků.

* * *

§ 175e

(1) Vyžaduje-li to obecný zájem nebo důležitý zájem účastníků, učiní soud i bez návrhu neodkladná opatření, zejména zajistí dědictví, svěří věci osobní potřeby manželovi nebo partnerovi 53a) zůstavitele nebo jinému členu domácnosti, postará se o prodej věcí, které nelze uschovat bez nebezpečí škody nebo nepoměrných nákladů, popřípadě ustanoví správce dědictví nebo jeho části (dále jensprávce).
(2) Zajištění dědictví se provede zejména jeho uložením u soudu nebo u schovatele, zapečetěním v zůstavitelově bytě nebo na jiném vhodném místě, zákazem výplaty u dlužníka zůstavitele nebo soupisem na místě samém.
(3) Při prodeji movitých věcí postupuje soud přiměřeně podle ustanovení o výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí, ledaže by přikročil k jinému způsobu prodeje.
(4) Správce ustanoví soud zejména z okruhu dědiců nebo z okruhu osob blízkých zůstaviteli; správcem může být ustanoven i notář, pokud v tomto řízení není soudním komisařem. Je-li předmětem dědění podnik, ustanoví soud správcem osobu, která má zkušenost s vedením podniku. Správcem lze ustanovit pouze toho, kdo s ustanovením souhlasí.
(5) Neodkladná opatření může vykonat podle možnosti a potřeby kterýkoli soud.

* * *

§ 175l

(1) Měl-li zůstavitel s pozůstalým manželem majetek ve společném jmění, soud rozhodne o obvyklé ceně tohoto majetku v době smrti zůstavitele a podle zásad uvedených v občanském zákoníku určí, co z tohoto majetku patří do dědictví a co patří pozůstalému manželovi. Závisí-li rozhodnutí na skutečnosti, která zůstala mezi pozůstalým manželem a některým z dědiců sporná, postupuje soud podle § 175k odst. 3.
(2) Zjistí-li soud dříve, než je dědické řízení pravomocně skončeno, další majetek ve společném jmění, rozhodne o něm dodatečně podle odstavce 1; přitom vychází z původního rozhodnutí.
(3) Měl-li zůstavitel majetek ve společném jmění s pozůstalým partnerem 53a), postupuje soud podle odstavců 1 a 2 obdobně.

* * *

§ 204

(1) Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení týkající se výroku rozhodnutí, běží tato lhůta znovu od právní moci opravného usnesení.
(2) Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o soudu, u něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení.
(3) O prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje soud prvního stupně. Prominutí zmeškání lhůty k odvolání není přípustné, jde-li o odvolání proti rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není, anebo kterým bylo vysloveno zrušení partnerského soužití 53a); v těchto případech také neplatí ustanovení odstavce 2 věty druhé.

* * *

§ 222
(1) Jestliže odvolatel vezme odvolání zpět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako kdyby k podání odvolání nedošlo; to neplatí u rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není a u rozsudku, kterým bylo vysloveno zrušení partnerského soužití 53a).
(2) Nerozhodl-li soud prvního stupně o některé části předmětu řízení, o nákladech řízení nebo o návrhu na předběžnou vykonatelnost, odvolací soud může ještě před rozhodnutím o odvolání nařídit, aby své rozhodnutí doplnil (§ 166).
(3) Za podmínek § 164 může odvolací soud také nařídit opravu napadeného rozhodnutí.

§ 222a

(1) Vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.
(2) Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné; v takovém případě po právní moci usnesení pokračuje v odvolacím řízení.
(3) Ustanovení odstavce 2 neplatí, jde-li o zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo určení, zda tu manželství je či není anebo zpětvzetí návrhu na zrušení partnerského soužití 53a).

* * *

§ 230
(1) Žaloba není přípustná proti
a) rozsudkům, kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že zde není, a proti rozsudkům, kterými bylo vysloveno zrušení partnerského soužití 53a);
b) jen proti výrokům rozhodnutí o nákladech řízení, o lhůtě k plnění a o předběžné vykonatelnosti;
c) jen proti důvodům rozhodnutí.
(2) Žaloba na obnovu řízení není přípustná též proti rozsudkům a usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak, nepočítaje v to dovolání.
(3) Žaloba pro zmatečnost není přípustná také proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost.

* * *

Účastníci řízení
§ 255

(1) Účastníky řízení jsou při výkonu rozhodnutí oprávněný a povinný.
(2) Jsou-li nařízeným výkonem rozhodnutí postiženy majetkové hodnoty nebo práva patřící do společného jmění manželů nebo do společného jmění partnerů 53a), je účastníkem řízení, pokud jde o tyto majetkové hodnoty, i manžel nebo partner 53a) povinného.

* * *

§ 262a

(1) Výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění manželů lze nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení výkonu rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.

(2) Při výkonu rozhodnutí se nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí, byl-li zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů smlouvou rozšířen o majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky.
(3) Pro výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění partnerů 53a) platí odstavce 1 a 2 obdobně.

* * *

§ 267
(1) Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.
(2) Obdobně podle odstavce 1 se postupuje, byl-li nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek patřící do společného jmění manželů nebo který se považuje za součást společného jmění manželů (§ 262a odst. 1), avšak vymáhaný závazek vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů při používání majetku, který
a) podle smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění manželů nebo podle smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění ke dni zániku manželství nepatřil do společného jmění manželů, a oprávněnému byl v době vzniku vymáhané pohledávky znám obsah smlouvy,
b) náležel výhradně povinnému proto, že jej nabyl před manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl ve vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán jako právnímu nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle své povahy jen jeho osobní potřebě.
(3) Pro výkon rozhodnutí na majetek patřící do společného jmění partnerů 53a) platí odstavce 1 a 2 obdobně.

* * *

§ 325

(1) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí prodejem movitých věcí doručí se povinnému až při provádění výkonu. Není-li při provádění výkonu povinný přítomen, doručí se mu usnesení spolu s vyrozuměním o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány.
(2) Vyrozumění o tom, že byl proveden soupis a které věci byly sepsány, doručí se také oprávněnému a manželu nebo partnerovi 53a) povinného.

* * *

§ 328b

(1) Sepsané věci se prodají v dražbě.
(2) Dražbu lze vykonat v místě, kde sepsané věci jsou, nebo u soudu anebo na jiném vhodném místě. Soud, je-li to třeba, zajistí, aby sepsané věci byly dopraveny do místa, kde se koná dražba. Jestliže nebyly zajištěny, je povinný povinen sepsané věci vydat k dražbě; neučiní-li tak dobrovolně, budou mu odebrány.
(3) Soud oznámí dražební rok povinnému, manželu nebo partnerovi 53a) povinného, oprávněnému a orgánu obce, v jejímž obvodu bude dražba konána a v jejímž obvodu má povinný bydliště. Kromě toho se dražební rok uveřejní způsobem v místě obvyklým.
(4) Dražbu provádí vykonavatel, který o dražbě sepíše protokol. Soudci, zaměstnanci soudů, povinný a manžel nebo partner 53a) povinného nesmějí dražit.

* * *

§ 335b
V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud povinnému
a) zakáže, aby po doručení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil;
b) uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k nemovitosti předkupní právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou.
(2) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu nebo partnerovi 53a) povinného a příslušnému katastrálnímu úřadu.
(3) Po právní moci soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo, finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání), a vyvěsí je na úřední desce soudu. O tom, že usnesení nabylo právní moci, soud vyrozumí příslušný katastrální úřad.

* * *

§ 336c
(1) Dražební vyhlášku soud doručí:
a) oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu nebo partnerovi 53a) povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo, a osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za povinným a příslušnými listinami je prokázaly,
b) finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání),
c) těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
d) příslušnému katastrálnímu úřadu,
e) okresnímu úřadu, v jehož obvodu je nemovitost.
(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) soud dražební vyhlášku doručí do jejich vlastních rukou.
(3) Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je nemovitost, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil způsobem v místě obvyklým, a příslušný katastrální úřad, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil na své úřední desce. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí současně sejme z úřední desky soudu.
(4) V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem.
(5) Proti dražební vyhlášce mohou podat odvolání jen oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k nemovitosti předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo. Odvolání jen proti výrokům uvedeným v § 336b odst. 2 písm. a), b), f), h) až l) není přípustné.

* * *

§ 336h

(1) Dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny soudce.
(2) Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu (§ 336e odst. 2).
(3) Fyzická osoba může dražit jen osobně nebo prostřednictvím zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena. Za právnickou osobu, obec, vyšší územně samosprávný celek nebo stát draží osoby uvedené v § 21, 21a a 21b, které své oprávnění musí prokázat listinou, jež byla úředně ověřena, nebo jejich zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena.
(4) Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel nebo partner 53a) povinného, vydražitel uvedený v § 336m odst. 2 a ti, jimž v nabytí věci brání zvláštní předpis.

* * *

§ 338h

(1) V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí soud ustanoví správce podniku (dále jen správce) a povinnému
a) zakáže, aby po doručení usnesení podnik nebo část podniku převedl na někoho jiného;
b) uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo má k podniku, k jeho části nebo k věcem, právům nebo jiným hodnotám patřícím k podniku předkupní právo, s poučením, že při neoznámení povinný odpovídá za škodu tím způsobenou;
c) zakáže, aby po doručení usnesení věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, převedl na jiného, zatížil je nebo s nimi jinak nakládal bez souhlasu správce;
d) přikáže, aby správci umožnil kdykoliv nahlížet do účetní evidence a dalších písemností týkajících se podniku a bez omezení vstupovat do všech prostor podniku.
(2) Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu nebo partnerovi 53a) povinného, správci a příslušnému rejstříkovému soudu nebo orgánu, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán.
(3) Po právní moci soud doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí osobám, o nichž je známo, že mají k podniku nebo k jednotlivým věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní, zástavní nebo zadržovací právo, osobám, kterým práva patřící k podniku byla postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného83) nebo byla převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele,84) a finančnímu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je podnik a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání). Po právní moci se usnesení též vyvěsí na úřední desce soudu. O tom, že usnesení nabylo právní moci, soud vyrozumí příslušný rejstříkový soud nebo orgán, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný zapsán.

* * *

§ 338p

(1) Dražební vyhlášku soud doručí:
a) oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu nebo partnerovi 53a) povinného, osobám, o nichž je mu známo, že mají k podniku nebo k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní právo nebo zástavní právo anebo zadržovací právo, osobám, kterým práva patřící k podniku byla postoupena k zajištění pohledávky věřitele povinného nebo byla převedena k zajištění závazku povinného ve prospěch jeho věřitele, osobám, které již přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením pohledávky nebo převodem práva, jež patří k podniku, a příslušnými listinami je prokázaly, a osobám uvedeným v § 338zn odst. 1,
b) finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je podnik a v jejichž obvodu má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání),
c) těm, kdo vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,
d) okresnímu úřadu, v jehož obvodu je podnik.
(2) Osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) soud dražební vyhlášku doručí do jejich vlastních rukou.
(3) Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební vyhlášku na úřední desce soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu je podnik, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil způsobem v místě obvyklým. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí současně sejme z úřední desky soudu.
(4) V odůvodněných případech může soud dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem.
(5) Proti dražební vyhlášce mohou podat odvolání jen oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k podniku nebo k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží k provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu sloužit, předkupní právo. Odvolání jen proti výrokům uvedeným v § 338o odst. 2 písm. a), b), f) až l) není přípustné.

* * *

§ 338u

(1) Dražební jednání může řídit jen soudce. Jednotlivé úkony při jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření soudce provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny soudce.
(2) Jako dražitel se může jednání zúčastnit pouze ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu (§ 338r odst. 2).
(3) Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci, zaměstnanci soudů, povinný, manžel nebo partner 53a) povinného, správce, vydražitel uvedený v § 338za odst. 2 a ti, jimž v nabytí podniku brání zvláštní předpis.
(4) Ustanovení § 336h odst. 3 platí obdobně.

* * *

§ 338y

(1) Usnesení o příklepu soud doručí oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, povinnému, manželu nebo partnerovi 53a) povinného, vydražiteli a dražitelům, kteří proti udělení příklepu vznesli námitky.
(2) Proti usnesení o udělení příklepu mohou podat odvolání osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode dne dražebního jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 338p odst. 1 písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z tohoto důvodu nezúčastnily dražebního jednání.
(3) Ustanovení § 336k odst. 3 a 4 platí obdobně.

* * *

§ 338zj

(1) Poté, co vydražený podnik přešel do majetku vydražitele a správce mu předal podnik, podá správce soudu konečnou zprávu o výkonu své funkce a vyúčtuje odměnu a hotové výdaje.
(2) Soud zprávu doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému, manželu nebo partnerovi 53a) povinného a vydražiteli.
(3) Soud zprávu přezkoumá a rozhodne o jejím schválení při jednání; jednání není třeba nařizovat, jestliže osoby uvedené v odstavci 2 v určené lhůtě nesdělí své námitky proti zprávě.
(4) Po schválení zprávy soud zprostí správce jeho funkce.

* * *

§ 338zo

(1) Byl-li výkon rozhodnutí prodejem podniku zastaven, soud vyzve správce, aby mu podal konečnou zprávu o výkonu své funkce a aby vyúčtoval odměnu a hotové výdaje.
(2) Soud zprávu doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, povinnému a manželu nebo partnerovi 53a povinného.
(3) Ustanovení § 338zj odst. 3 a 4 platí obdobně.
(4) Povinnost zaplatit správci odměnu a náhradu hotových výdajů soud uloží buď povinnému nebo společně a nerozdílně oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelům, kteří přihlásili své pohledávky (§ 338s a 338zn), a to podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí došlo.

* * *

VIII. změny občanského zákoníku

* * *
§ 15

Po smrti fyzické osoby přísluší uplatňovat právo na ochranu její osobnosti manželu nebo partnerovi 1a) a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
--------------------------------
1a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

§ 114
Jde-li o právo mezi zákonnými zástupci na jedné straně a nezletilými dětmi a jinými zastoupenými osobami na druhé straně, promlčení ani nepočíná ani neběží, nejde-li o úroky a opětující se plnění. To platí i o právech mezi manžely nebo partnery 1a).

* * *

§ 116
Osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner 1a) ; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.
* * *

§ 136
(1) Věc může být v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků.
(2) Společné jmění může vzniknout jen mezi manžely nebo partnery 1a).

* * *

§ 151a

Společné jmění partnerů

Na společné jmění partnerů 1a) se vztahují ustanovení § 143 až 151 obdobně s tím, že pokud se v těchto ustanoveních mluví o manželství, rozumí se tím též partnerské soužití; zánikem manželství se rozumí též zrušení partnerského soužití, manžely se rozumí též partneři, a těmi, kteří chtějí uzavřít manželství, se rozumí též osoby, které chtějí uzavřít partnerské soužití.
* * *

§ 469

Nedědí, kdo se dopustil úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho manželu nebo partnerovi 1a), dětem nebo rodičům anebo zavrženíhodného jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy. Může však dědit, jestliže mu zůstavitel tento čin odpustil.

* * *

§ 473

(1) V první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner 1a), každý z nich stejným dílem.

(2) Nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci.

§ 474

(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé skupině manžel nebo partner 1a), zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner 1a) však vždy nejméně polovinu dědictví.

§ 475

(1) Nedědí-li manžel nebo partner 1a) ani žádný z rodičů, dědí ve třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
(2) Nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti.

* * *

Přechod nájmu bytu

§ 706

(1) Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti, vnuci, partner 1a), rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží, že s ním žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají vlastní byt. Nájemci (společnými nájemci) se stávají také ti, kteří pečovali o společnou domácnost zemřelého nájemce nebo na něho byli odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním žili ve společné domácnosti aspoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají vlastní byt.
(2) Jestliže zemře nájemce družstevního bytu a nejde-li o byt ve společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho členství v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský podíl.
* * *

§ 805

Pojistné podmínky pro pojištění majetku a pro pojištění odpovědnosti za škodu, týkající se pojištění majetku ve společném jmění manželů nebo ve společném jmění partnerů 1a) stanoví, za jakých předpokladů zaniká pojištění majetku nebo pojištění odpovědnosti za škodu, na koho přecházejí a na které věci se vztahuje, zaniklo-li společné jmění.

* * *

§ 817

(1) Je-li dohodnuto, že pojistnou událostí je smrt pojištěného, může ten, kdo pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřel, určit osobu, které má pojistnou událostí vzniknout právo na plnění, a to jménem nebo vztahem k pojištěnému. Až do vzniku pojistné události může určení osoby změnit; není-li ten, kdo smlouvu uzavřel, sám pojištěným, může tak učinit jen se souhlasem pojištěného. Změna určení osoby je účinná doručením sdělení
pojistiteli.
(2) Není-li oprávněná osoba v době pojistné události určena nebo nenabude-li práva na plnění, nabývají tohoto práva manžel nebo partner 1a) pojištěného, a není-li ho, děti pojištěného.
(3) Není-li osob uvedených v odstavci 2, nabývají tohoto práva rodiče pojištěného, a není-li jich, osoby, které žily s pojištěným po dobu nejméně jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z toho důvodu pečovaly o společnou
domácnost nebo byly odkázány výživou na pojištěného; není-li ani těchto osob, nabývají tohoto práva dědici pojištěného.

* * *

IX. Změny zákoníku práce

* * *
§ 120

Výplata mzdy

(1) Mzda se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích. 17b) Naturální mzdu může zaměstnavatel zaměstnanci poskytovat pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem.17c)
(2) Mzda se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(3) Mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě nebo v jiné smlouvě dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu v den stanovený pro její výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se se zaměstnancem nedohodli jinak.
(4) Při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena.
(5) Zaměstnanec může k přijetí mzdy písemně zmocnit jinou osobu. Manželu nebo partnerovi 17d) lze mzdu vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit mzdu jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví zákon.8)
-------------------------------
17b) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
17c) § 13 zákona č. 1/1992 Sb.
17d) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
8) § 11 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů.

* * *

§ 137
Ustanovení části druhé hlavy páté platí přiměřeně pro
a) zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje,
b) fyzickou osobu, která podniká podle zvláštního předpisu 37) a nikoho nezaměstnává,
c) spolupracujícího manžela nebo partnera17d) nebo dítě osoby uvedené v písmenu a) nebo b).
-------------------------------
37) Např. živnostenský zákon.

* * *

§ 200
(1) Jednorázové odškodnění přísluší manželu, partnerovi17d) a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod. Dítěti přísluší ve výši 80 000 Kč, manželu a partnerovi17d) ve výši 50 000 Kč. V odůvodněných případech se jednorázové odškodnění v úhrnné výši 50 000 Kč poskytne též rodičům zemřelého. V kolektivní smlouvě lze sjednat nebo ve vnitřním předpisu stanovit částky vyšší. To platí i pro zaměstnavatele, kteří neprovozují podnikatelskou činnost.
(2) Náhrada věcné škody přísluší dědicům zaměstnance.

* * *

§ 260
Smrt zaměstnance

(1) Nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí zaměstnance zaniká.
(2) Ostatní peněžité nároky zaměstnance jeho smrtí nezanikají; do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdové nároky z pracovního poměru postupně přímo na jeho manžela, partnera,17d) děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.
(3) Peněžité nároky zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance, s výjimkou nároků, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo které byly zaměstnancem před jeho smrtí písemně uznány co do důvodů i výše, a nároků na náhradu škody způsobené úmyslně nebo ztrátou předmětů svěřených zaměstnanci na písemné potvrzení.

* * *

§ 269
Pracovněprávní vztah nemůže vzniknout mezi manžely nebo mezi partnery17d)

* * *

§ 274
(1) Osamělými se rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí nebo rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů, nežijí-li s druhem, popřípadě s družkou. Za osamělé se nepovažují ženy a muži, kteří žijí v partnerském soužití.17d)
(2) Mladiství zaměstnanci jsou zaměstnanci mladší než 18 let.
(3) Kdo je zákonným zástupcem mladistvého zaměstnance, stanoví zákon o rodině.
* * *

X. změny zákona o péči o zdraví lidu

* * *
§ 23

Poučení a souhlas nemocného

(1) Lékař je povinen poučit vhodným způsobem nemocného, popřípadě členy jeho rodiny, případně jeho partnera 4a) o povaze onemocnění a o potřebných výkonech tak, aby se mohli stát aktivními spolupracovníky při poskytování léčebně preventivní péče.
(2) Vyšetřovací a léčebné výkony se provádějí se souhlasem nemocného, nebo lze-li tento souhlas předpokládat. Odmítá-li nemocný přes náležité vysvětlení potřebnou péči, vyžádá si ošetřující lékař o tom písemné prohlášení (revers).
(3) Je-li neodkladné provedení vyšetřovacího nebo léčebného výkonu nezbytné k záchraně života nebo zdraví dítěte anebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům a odpírají-li rodiče nebo opatrovník souhlas, je ošetřující lékař oprávněn rozhodnout o provedení výkonu. Toto ustanovení se týká dětí, které nemohou vzhledem k své rozumové vyspělosti posoudit nezbytnost takového výkonu.
(4) Bez souhlasu nemocného je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony, a je-li to podle povahy onemocnění třeba, převzít nemocného i do ústavní péče
a) jde-li o nemoci stanovené zvláštním předpisem, u nichž lze uložit povinné léčení,
b) jestliže osoba jevící známky duševní choroby nebo intoxikace ohrožuje sebe nebo své okolí, anebo
c) není-li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně života či zdraví,
d) jde-li o nosiče.4b)
--------------------------------
4a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
4b) § 53 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

* * *

XI. změny zákona o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění

* * *
§ 10

(1) Porodila-li zaměstnankyně zároveň dvě nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v mateřství i po vyčerpání doby určené v § 7, pokud se dále stará aspoň o dvě z novorozených dětí, nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku poskytování této dávky.
(2) Zaměstnankyni, která je (neprovdaná) svobodná, ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných důvodů osamělá, nežije-li s druhem, se poskytuje peněžitá pomoc v mateřství, pokud se stará o novorozené dítě, i po vyčerpání doby určené v § 7, nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku poskytování této dávky. Ustanovení věty první platí obdobně pro zaměstnankyni, jejíž partnerské soužití 5) zaniklo nebo bylo zrušeno, nežije-li s družkou nebo druhem.

--------------------------------
5) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *
§ 12a
Poskytování peněžité pomoci zaměstnanci

(1) Peněžitá pomoc podle tohoto zákona se poskytuje svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo z jiných vážných důvodů osamělému zaměstnanci, který nežije s družkou nebo v partnerském soužití5), jestliže pečuje o dítě na základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě, jehož matka zemřela.
(2) Peněžitá pomoc náleží také zaměstnanci, který pečuje o dítě, jestliže jeho manželce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění.
(3) Podmínky pro nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se u zaměstnance uvedeného v odstavcích 1 a 2 posuzují podle stavu ke dni převzetí dítěte. Peněžitá pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu, po kterou se zaměstnanec o dítě stará, nejdéle po dobu 31 týdnů, a v případě uvedeném v odstavci 2 po dobu 22 týdnů, ne však déle, než dítě dosáhne osmi měsíců věku.
(4) Pro přiznání, výši a poskytování peněžité pomoci zaměstnanci platí ostatní ustanovení tohoto zákona obdobně.

(§ 13
zrušen)

§ 13
(1) Peněžitá pomoc v mateřství náleží partnerce, která pečuje o dítě, jestliže její partnerce se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění.
(2) Ustanovení § 12a odstavec 3 a 4 platí v případech podle odstavce 1 obdobně.
* * *

XII. změny zákona o sociálním zabezpečení

* * *

§ 92

(1) Dávky a služby sociální péče se poskytují bez úhrady nákladů nebo za plnou nebo částečnou úhradu. O povinnosti příjemce uhradit náklady za poskytnutou dávku nebo službu sociální péče rozhoduje příslušný státní orgán, který dávku nebo službu sociální péče poskytl.
(2) Dávkami a službami sociální péče, za něž nelze vyžadovat úhradu, jsou:
a) mimořádné výhody a peněžité dávky pro některé skupiny občanů těžce zdravotně postižených a některé nezbytné úkony pečovatelské služby,
b) výchovná a poradenská péče,
c) sociálně právní ochrana,
d) další služby a dávky stanovené prováděcím předpisem.
(3) Za sociálně potřebné občany hradí náklady na ostatní dávky a služby sociální péče plně nebo částečně stát. V těchto případech však může příslušný státní orgán požadovat od osob povinných výživou vůči tomuto občanovi úhradu nákladů za dávku nebo službu, a to postupně od manžela ((manželky), partnera13a), dětí nebo rodičů občana, jemuž dávka nebo služba byla poskytnuta; od dětí lze úhradu nákladů požadovat jen tehdy, pokud nevznikl rodiči nárok na starobní nebo invalidní důchod nebo na důchod za výsluhu let, a od rodičů jen tehdy, pokud byla dávka nebo služba poskytnuta nezaopatřenému dítěti.
(4) Nedojde-li mezi příslušným státním orgánem a osobami uvedenými v odstavci 3 k dohodě o úhradě nákladů za poskytnuté dávky nebo služby, rozhodne o povinnosti těchto osob uhradit náklady a o výši této úhrady soud na návrh příslušného státního orgánu. O úhradě nákladů ústavní sociální péče poskytované nezaopatřeným dětem, které mají hradit jejich rodiče, však rozhoduje příslušný státní orgán.
(5) zrušen.
(6) Při stanovení výše úhrady podle odstavců 1, 3 a 4 se vychází z příjmů a rodinných a majetkových poměrů občana, od něhož se úhrada požaduje; při změně těchto poměrů se může výše úhrady upravit znovu ode dne jejich změny. Jde-li o opětující se plnění, lze uložit též povinnost uhrazovat částky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu. Částky dlužné za poskytnutí dávky nebo služby se neúrokují.
--------------------------------
13a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

§ 104
Přechod nároku při úmrtí oprávněného

(1) Nárok na dávku zaniká dnem smrti oprávněného.
(2) Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně (manželka (manžel)) manžel, partner13a), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti ve společné domácnosti. Podmínka společné domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.
(3) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 2.
(4) Nároky přecházející na osoby uvedené v odstavcích 2 a 3 nejsou předmětem dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto pozůstalých.

* * *

§ 142
Organizace a řízení

(1) až (5) zrušeny
(6) Orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné k rozhodování o důchodech z důchodového pojištění vojáků z povolání, poskytují poživatelům důchodů a jejich rodinným příslušníkům, kteří nejsou důchodově pojištěni, též peněžité dávky sociální péče, a to
a) občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům,
b) občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc,
c) příspěvek na rekreaci dětí důchodce.
(7) Ministerstvo obrany může zřizovat ústavy sociální péče a poskytovat i další služby a dávky sociální péče pro
a) poživatele důchodů vyplácených Vojenským úřadem sociálního zabezpečení a jejich rodinné příslušníky,
b) účastníky odboje a jejich (manželky (manžele)) manžele nebo partnery13a).

* * *

xiii. změny zákona o přestupcích

* * *

§ 68

(1) Přestupky podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) a přestupky podle § 50 spáchané mezi blízkými osobami, jakož i přestupky podle § 49 odst. 1 písm. a) se projednávají jen na návrh postižené osoby, jejího zákonného zástupce nebo opatrovníka (dále jen navrhovatel).
(2) U přestupku, který lze projednat jen na návrh, lze návrh podat příslušnému správnímu orgánu nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel dozvěděl o přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným v trestním řízení. V návrhu musí být uvedeno, kdo je postiženou osobou, koho navrhovatel označuje za pachatele a kde, kdy a jakým způsobem měl být přestupek spáchán.
(3) Vyjde-li v řízení o přestupku podle § 49 odst. 1 písm. b) a c) nebo přestupku podle § 50 zahájeném na návrh najevo, že skutek nebyl spáchán mezi osobami blízkými, pokračuje se v řízení z úřední povinnosti.
(4) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel nebo partner 6a) ; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.
--------------------------------
6a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

xiv. změny zákona o místních poplatcích

§ 10

(1) Poplatek za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem12) do vybraných míst a částí měst (dále jen vybraná místa) platí fyzická nebo právnická osoba, které bylo vydáno povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst. Poplatek neplatí fyzické osoby mající trvalý pobyt nebo vlastnící nemovitosti ve vybraném místě, osoby jim blízké13), (manželé těchto osob a jejich dětí) jejich manželé nebo partneři 13a), jakož i děti uvedených osob blízkých, manželů nebo partnerů. Dále osoby, které ve vybraném místě užívají nemovitost ke své hospodářské činnosti nebo osoby, které jsou držiteli průkazu ZTP a jejich průvodci.
(2) Poplatek se vybírá za vydání povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst, do kterých je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou.
(3) Sazba poplatku za povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst činí až 20 Kč za den. Obec může po dohodě s poplatníkem stanovit poplatek také paušální částkou.
-------------------------------
12) § 2 bod 12 vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu).
13) § 116 občanského zákoníku.
13a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

xv. změny zákona o zaměstnanosti

* * *
§ 1

Právo na zaměstnání

(1) Právo na zaměstnání nelze občanovi odepřít z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, členství nebo činnosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině, s výjimkou případů, kdy to stanoví zákon nebo je pro to věcný důvod spočívající v předpokladech, požadavcích a povaze zaměstnání, které by měl občan vykonávat a který je pro výkon tohoto zaměstnání nezbytný.
(2) Účastníkům právních vztahů vznikajících podle tohoto zákona není dovoleno činit nabídky zaměstnání, které jsou v rozporu s ustanovením odstavce 1.
(3) Právem na zaměstnání se rozumí právo občanů, kteří chtějí a mohou pracovat a o práci se skutečně ucházejí,
a) na zprostředkování pracovního uplatnění ve vhodném zaměstnání,
b) na rekvalifikaci nezbytnou k pracovnímu uplatnění,
c) na hmotné zabezpečení před nástupem do zaměstnání a v případě ztráty zaměstnání.
(4) Občan má právo na zabezpečení vhodného zaměstnání odpovídajícího jeho zdravotnímu stavu, s přihlédnutím k jeho věku, kvalifikaci a schopnostem, délce předchozí doby zaměstnání a možnosti ubytování (dále jen vhodné zaměstnání).
(5) Občan má právo svobodně si zvolit své zaměstnání a vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může zabezpečit zaměstnání v zahraničí.
(6) Právo občana na zaměstnání se zabezpečuje především jeho pracovním uplatněním v zaměstnání umožňujícím mu výkon práce v pracovním vztahu. Právnická nebo fyzická osoba je povinna plnění běžných úkolů vyplývajících z předmětu její činnosti zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce; to neplatí o plnění běžných úkolů, které fyzická osoba zajišťuje sama nebo s pomocí svého manžela, partnera1) nebo dětí nebo právnická osoba prostřednictvím svých společníků nebo členů anebo je-li plnění běžných úkolů právnickou nebo fyzickou osobou svěřeno jiné právnické nebo fyzické osobě, která je povinna toto plnění zajišťovat svými zaměstnanci, které k tomu účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku práce. Běžnými úkoly vyplývajícími z předmětu činnosti se pro tyto účely rozumí zejména úkoly přímo související se zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností při podnikání podle zvláštních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech obvyklých pro jejich výkon, pod vlastním jménem a na vlastní odpovědnost. Jinou právnickou nebo fyzickou osobou se pro tyto účely rozumí pouze osoba, jejíž předmět činnosti zahrnuje i činnosti, které ve smyslu věty druhé má svými zaměstnanci v pracovních vztazích zajišťovat.
--------------------------------
1) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

§ 15

(1) Za vážné osobní nebo rodinné důvody v případech uvedených v § 14 odst.1 písm. d) se považuje důvod spočívající v
a) nezbytné osobní péči o
1. dítě ve věku do tří let,
2. dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě, které vyžaduje mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu pro takové děti,
3. blízkou osobu, která je převážně nebo úplně bezmocná nebo částečně bezmocná starší 80 let a nebyla umístěna v ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení,
b) docházce dětí do předškolního zařízení a v povinné školní docházce dětí,
c) místě výkonu a povaze zaměstnání druhého manžela nebo partnera1).
(2) Za vážné důvody v případech uvedených v § 14 odst. 1 písm. f) se považuje, jestliže zaměstnanec skončil zaměstnání
a) z vážných osobních nebo rodinných důvodů, uvedených v odstavci 1 písm. a) až c),
b) z důvodu, že zaměstnavatel porušil podstatnou povinnost, kterou měl podle právních předpisů, kolektivní smlouvy nebo sjednaných pracovních podmínek,
c) ze zdravotních důvodů, nemohl-li je dál vykonávat podle lékařského posudku (rozhodnutí) orgánu státní zdravotní správy nebo sociálního zabezpečení, popřípadě pro dosažení nejvyšší přípustné expozice.8)
---------------------------
8) Zákon č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 160/1989 Sb.

* * *

xvi. změny zákona o policii české republiky

* * *
§ 12

Oprávnění požadovat vysvětlení

(1) Policista je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu nebo přestupku a jejich pachatele, jakož i pro vypátrání hledaných nebo pohřešovaných osob a věcí,
a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo k sepsání protokolu o podání vysvětlení. Při odhalování závažné trestné činnosti je osoba povinna vyhovět ihned.
(2) Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
(3) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partnerovi 5a) nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.
(4) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo státem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má, zproštěna.
(5) Policista je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4.
(6) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen náhrada). Náhradu poskytuje policie. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.
(7) Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena.
(8) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1, může být předvedena k sepsání protokolu o podání vysvětlení.
(9) Protokol o podání vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu o jejím předvedení; po jeho sepsání policista osobu propustí.
(10) O předvedení sepíše policista úřední záznam.
--------------------------------
5a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví:

* * *

xvii. změny zákona o konkursu a vyrovnání

* * *

§ 14

Účinky prohlášení konkursu

(1) Prohlášení konkursu má tyto účinky:
a) oprávnění nakládat s majetkem podstaty přechází na správce. Právní úkony úpadce, týkající se tohoto majetku, jsou vůči konkursním věřitelům neúčinné. Osoba, která uzavřela s úpadcem smlouvu, může od ní odstoupit, ledaže v době jejího uzavření věděla o prohlášení konkursu,
b) úpadce může odmítnout přijetí daru nebo odmítnout dědictví jen se souhlasem správce,
c) řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce, se přerušují, ledaže jde o trestní řízení (v němž však nelze rozhodnout o náhradě škody), o řízení o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20), lze v řízení pokračovat na návrh správce, popřípadě ostatních účastníků řízení a správce se stává účastníkem řízení místo úpadce,
d) řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, mohou být zahájena jen na návrh správce nebo proti správci; jde-li o pohledávky, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20 odst. 1), může být řízení, s výjimkou řízení o výkon rozhodnutí, zahájeno jen za podmínek uvedených v § 23 a 24,
e) nelze provést výkon rozhodnutí (exekuci) postihující majetek patřící do podstaty a k tomuto majetku nelze ani nabýt právo na oddělené uspokojení (§ 28),
f) zanikají práva na oddělené uspokojení (§ 28), která se týkají majetku patřícího do podstaty a věřitelé je získali v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu; byly-li však věci, práva nebo pohledávky v této době také zpeněženy, patří do podstaty získaný výtěžek,
g) nesplatné pohledávky úpadce a jeho závazky, které mají být uspokojeny z podstaty, považují se v konkursu za splatné,
h) zanikají úpadcovy příkazy, plné moci včetně prokury a dosud nepřijaté návrhy na uzavření smlouvy, jestliže se týkají majetku patřícího do podstaty; plné moci udělené dlužníkem pro konkursní řízení zanikají až dnem právní moci usnesení o prohlášení konkursu,
i) započtení na majetek patřící do podstaty není přípustné,
j) zanikají věcná břemena zatěžující majetek patřící do podstaty, která vznikla za nápadně nevýhodných podmínek v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu,
k) zaniká společné jmění úpadce a jeho manžela nebo partnera 1a), přičemž ta jeho část, s níž úpadce podnikal, spadá vždy do podstaty; byl-li vznik společného jmění úpadce a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství,
l) staví se lhůta stanovená zvláštním předpisem1c) pro vypořádání zaniklého společného jmění manželů nebo partnerů 1a),
m) k účinnosti smlouvy o fúzi nebo k převodu jmění na společníka úpadce, která nenabyla účinnosti před prohlášením konkursu, je třeba souhlasu konkursních věřitelů.
(2) Jestliže smlouva o vzájemném plnění nebyla ještě v době prohlášení konkursu splněna ani úpadcem, ani druhým účastníkem smlouvy, anebo byla splněna jen částečně, každá smluvní strana může od smlouvy odstoupit; od smlouvy o koupi najaté věci uzavřené úpadcem jako nájemcem nemůže pronajímatel odstoupit, ledaže úpadce řádně neplní své závazky z této smlouvy.
(3) Správce je oprávněn vypovědět nájemní nebo podnájemní smlouvu a smlouvu o výpůjčce uzavřenou úpadcem ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou; výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce; ustanovení § 711 občanského zákoníku tím není dotčeno. Nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou předem je třeba přihlásit podle § 20.
(4) Postupují-li osoby uvedené v § 9d v rozporu s účinky prohlášení konkursu uvedenými v odstavci 1 písm. a) a e), musí vydat do podstaty ušlé plnění; domáhat se toho může správce i kterýkoliv z konkursních věřitelů.
--------------------------------
1c) § 150 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
1a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

§ 26

nadpis vypuštěn

(1) Zaniklo-li prohlášením konkursu společné jmění úpadce a jeho manžela nebo nebylo-li do prohlášení konkursu vypořádáno již předtím zaniklé společné jmění úpadce a jeho manžela anebo nebylo-li do prohlášení konkursu vypořádáno již předtím smlouvou nebo soudem zúžené společné jmění úpadce a jeho manžela, je třeba provést jeho vypořádání.
(2) Probíhá-li řízení o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela, stává se správce dnem prohlášení konkursu účastníkem tohoto řízení místo úpadce.
(3) Smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, jestliže se na jejich základě stal součástí společného jmění majetek do té doby patřící jen úpadci, smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, jestliže se na jejich základě staly součástí společného jmění závazky patřící do té doby jen manželu úpadce, a dohody o vypořádání společného jmění jsou neplatné, jestliže byly uzavřeny v posledních šesti měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu nebo po podání tohoto návrhu.

§ 26a

(1) Dnem prohlášení konkursu přechází z úpadce na správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela nebo, neprovede-li se vypořádání dohodou, navrhnout vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění uzavřené úpadcem po prohlášení konkursu jsou neplatné.
(2) K účinnosti dohody o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela je třeba schválení soudem, který vykonává nad průběhem konkursu dohled (§ 12). Dohoda smí být schválena tehdy, vysloví-li s ní souhlas věřitelský výbor.
(3) Vznikla-li manželu úpadce z vypořádání společného jmění pohledávka, není třeba ji přihlašovat do konkursu.

§ 26b
(1) Vznik nového společného jmění úpadce a jeho manžela po dobu trvání účinků prohlášení konkursu (§ 14) není přípustný; uzavře-li úpadce po dobu trvání účinků prohlášení konkursu nové manželství, odkládá se vznik společného jmění manželů ke dni zániku účinků prohlášení konkursu.
Smlouvy o rozšíření společného jmění, které odporují odstavci 1 nebo jej obchází, jsou neplatné.

§ 26c

Společné jmění partnerů
Pro společné jmění partnerů 1a) platí § 26 až 26b obdobně.

* * *

§ 36

(1) Soud návrh na nucené vyrovnání zamítne,
a) jestliže by jeho potvrzením byla dotčena práva na vyloučení věcí z podstaty, práva na oddělené uspokojení (§ 28), nebo na poskytování výživného ze zákona, nebo
b) jestliže by nebyly uspokojeny nebo zajištěny pohledávky uvedené v § 31 odst. 2 a 3 a pohledávky první třídy, anebo
c) jestliže nebylo vypořádáno společné jmění manželů nebo partnerů 1a) zaniklé prohlášením konkursu nebo před prohlášením konkursu.
Nerozhodne-li soud, že nucené vyrovnání je nepřípustné, nařídí usnesením jednání o nuceném vyrovnání a odloží zpeněžení podstaty.

* * *

Návrh na vyrovnání

§ 46

(1) Dlužník, u kterého jsou dány podmínky pro prohlášení konkursu, může podat u soudu příslušného ke konkursu (§ 3 odst. 1) návrh na vyrovnání. Soud projedná návrh, jen nebyl-li už prohlášen konkurs.
(2) V návrhu uvede dlužník, jaké vyrovnání nabízí. Může přitom nabídnout vyrovnání formou nové emise akcií nebo jiných cenných papírů emitovaných dlužníkem nebo i nepeněžní formou, například vydáním části aktiv, jež bezprostředně nesouvisejí s vlastní podnikatelskou činností dlužníka. Osoby ochotné zavázat se za splnění vyrovnání jako spoludlužníci nebo ručitelé musí návrh spolupodepsat. Není-li vypořádáno společné jmění manželů nebo partnerů 1a), musí návrh podepsat i manžel nebo partner dlužníka na důkaz, že souhlasí s použitím veškerého majetku z nevypořádaného společného jmění k účelu vyrovnání. Všechny podpisy musí být úředně ověřeny.
(3) Je-li navrhovatel podnikatelem, uvede v návrhu počet zaměstnanců podniku a opatření, která provede k reorganizaci a pro další financování podniku.

§ 47

(1) K návrhu musí dlužník připojit úplný seznam svého majetku s přehledem majetkového stavu v době podání návrhu. Uvede jednotlivé části movitého a nemovitého majetku a místo, kde se nacházejí; u pohledávek uvede jejich výši, důvod vzniku a možnost jejich uspokojení. Vedle majetku uvede i závazky spolu s adresami věřitelů a s vyznačením, kteří z nich jsou k dlužníkovi v poměru osob blízkých.4) Není-li vypořádáno společné jmění dlužníka a jeho manžela nebo partnera 1a), musí dlužník uvést, které věci ze seznamu jsou v jeho výlučném vlastnictví a které patří do společného jmění manželů nebo partnerů. V konečném přehledu se uvede i výše předlužení.
(2) Seznam uvedený v odstavci 1 musí být dlužníkem podepsán a předložen v tolika vyhotoveních, aby mohl být doručen všem věřitelům a vyrovnacímu správci [§ 50 odst. 3 písm. a)].
(3) Neodstraní-li dlužník podstatné vady návrhu ve lhůtě určené soudem, soud řízení zastaví.
--------------------------------
4) § 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 48

Účastníci vyrovnání

Účastníky vyrovnání jsou dlužník, manžel nebo partner 1a) dlužníka, spoludlužníci a ručitelé dlužníka, pokud spolupodepsali návrh na zahájení vyrovnání, a věřitelé, kteří včas [§ 50 odst. 3 písm. c)] přihlásili své pohledávky a nejsou plně uspokojeni.

* * *

xviiI. změny živnostenského zákona

* * *

§ 11
(1) Podnikatel může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce. Odpovědný zástupce je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která odpovídá za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů a která, nejde-li o manžela nebo manželku podnikatele anebo jeho partnera 28a), je v pracovněprávním vztahu k podnikateli. Odpovědný zástupce se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu. Nikdo nemůže být ustanoven do funkce odpovědného zástupce pro více než dva podnikatele.
(2) Odpovědný zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 6 a 7), musí mít bydliště na území České republiky a musí prokázat pohovorem před živnostenským úřadem znalost českého jazyka nebo slovenského jazyka, nejedná-li se o občana České republiky. Znalost českého jazyka nebo slovenského jazyka prokáže, jestliže
a) je schopen plynně a jazykově správně reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a podnikání,
b) umí ústně sdělit obsah textu z denního tisku.
(3) Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže být člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby, dále fyzická osoba, u níž trvá překážka provozování živnosti podle § 8. Odpovědným zástupcem v oboru nebo příbuzném oboru živnosti nemůže být ani osoba, které bylo zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58 odst. 2 až 4, a to po dobu jednoho roku od právní moci rozhodnutí o zrušení živnostenského oprávnění.
(4) Odpovědného zástupce je povinen ustanovit
a) podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 7), nejedná-li se o ohlašovací živnost provozovanou průmyslovým způsobem,
b) podnikatel, který je zahraniční fyzickou osobou a nemá na území České republiky povolen pobyt,
c) podnikatel, který je právnickou osobou se sídlem v České republice. Do funkce odpovědného zástupce ustanoví člena statutárního orgánu nebo statutární orgán, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z uvedených osob, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob,
d) podnikatel, který je zahraniční právnickou osobou. Do funkce odpovědného zástupce ustanoví vedoucího organizační složky umístěné na území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného zástupce podle tohoto zákona.
Nesplňuje-li vedoucí organizační složky tyto podmínky, ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob.
(5) Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost ohlašovací ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen oznámit živnostenskému úřadu příslušnému podle § 45 do 15 dnů ode dne, kdy uvedená skutečnost nastala.
(6) Odpovědný zástupce pro živnost ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení, splňuje-li podmínky vyžadované tímto zákonem.
(7) Ustanovení odpovědného zástupce pro živnost koncesovanou předloží podnikatel ke schválení živnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti dnem, kdy rozhodnutí o schválení nabylo právní moci. Ukončení výkonu funkce odpovědného zástupce podnikatel oznámí živnostenskému úřadu příslušnému podle § 50 do 15 dnů od ukončení výkonu funkce.
(8) Přestane-li odpovědný zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li podmínky, musí podnikatel nejpozději do 15 dnů ustanovit nového odpovědného zástupce. To neplatí, je-li živnostenské oprávnění pozastaveno nebo oznámí-li podnikatel živnostenskému úřadu, že provozování živnosti je dočasně přerušeno (§ 31 odst. 7).
(9) Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v případech, kdy to tento zákon nevyžaduje. Na jeho ustanovení se vztahuje § 11 obdobně s výjimkou odstavce 8.
(10) Živnostenský úřad může v průběhu provozování živnosti povolit provozování živnosti bez odpovědného zástupce na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu 6 měsíců, nemůže-li tím dojít k ohrožení životů a zdraví lidí.
-------------------------------
28a) Zákon č. /2002 Sb., o registrovaném partnerství osob téhož pohlaví.

* * *

§ 13
Pokračování v živnosti při úmrtí podnikatele

(1) Zemře-li podnikatel, mohou v živnosti pokračovat až do skončení řízení o projednání dědictví:
a) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,
b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo partner 28a), i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku používaného k provozování živnosti,
c) pozůstalý manžel nebo partner 28a) splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud v živnosti nepokračují dědicové,
d) správce dědictví 29), pokud byl pro zachování provozu podniku ustanoven orgánem projednávajícím dědictví.
(2) Pokud osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) hodlají pokračovat v provozování živnosti, jsou povinny oznámit tuto skutečnost živnostenskému úřadu ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí podnikatele. Správce dědictví je povinen oznámit pokračování v provozování živnosti ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy byl do této funkce ustanoven. Nesplňuje-li osoba podle odstavce 1 písm. a) až c) podmínky stanovené v § 6 a 7 nebo jsou-li u ní překážky podle § 8 anebo nemá-li bydliště na území České republiky, musí neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.
(3) Nesplňuje-li správce dědictví 29) podle odstavce 1 písm. d) podmínky stanovené v § 7, musí neprodleně ustanovit odpovědného zástupce.
(4) Po skončení řízení o dědictví mohou pokračovat v živnosti osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c), pokud nabyly majetkového práva vztahujícího se k provozování živnosti; tuto skutečnost musí do 1 měsíce od skončení dědického řízení oznámit živnostenskému úřadu, který byl naposledy místně příslušný (§ 45 odst. 1, § 50 odst. 1) pro zůstavitele. Průkaz živnostenského oprávnění pro osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) vydá živnostenský úřad příslušný pro tyto osoby podle § 45 odst. 1 nebo § 50 odst. 1 na dobu 6 měsíců od skončení řízení o dědictví, není-li dále stanoveno jinak. Pokud tyto osoby ve lhůtě 6 měsíců nezískají vlastní živnostenské oprávnění, nemohou dále živnost provozovat.
(5) Pro náležitosti oznámení podle odstavců 2 a 4 platí § 45, 46 a 50 obdobně.
--------------------------------
29) § 175e občanského soudního řádu.

* * *

xiX. změny zákona o životním minimu

* * *
§ 4

(1) Společně posuzovanými osobami jsou
a) nezaopatřené děti,
b) rodiče nezaopatřených dětí uvedených v písmenu a); za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel nebo partner3) rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,
c) manželé, partneři3) nebo druh a družka, nevztahují-li se na ně písmena a) a b),
d) nezaopatřené děti nezaopatřených dětí uvedených v písmenu a),
pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.7)
(2) K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou nebo s osobou uvedenou v odstavci 1 alespoň tři měsíce.
(3) Společně posuzovanými osobami podle odstavce 1 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání, zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.
(4) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se v kalendářním měsíci nepovažuje za osobu společně posuzovanou, pokud tato skutečnost trvala po celý kalendářní měsíc.
(5) Osoba, která koná vojenskou základní (náhradní) službu v Armádě České republiky nebo civilní službu, se po dobu trvání této služby nepovažuje za osobu společně posuzovanou.
-------------------------------
3) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
7) § 115 občanského zákoníku.

* * *

xX. změny zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

* * *

§ 35

Právo na odpověď

(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění odpovědi. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
(2) Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru, nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
(3) Osoba, na jejíž žádost byla provozovatelem vysílání uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.
(4) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu nebo partnerovi 11) a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(5) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.
--------------------------------
11) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

§ 36
Dodatečné sdělení

(1) Jestliže bylo v rozhlasovém nebo televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění informace o výsledku tohoto řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel vysílání je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí uveřejnit.
(2) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu nebo partnerovi 11) a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(3) Ustanovení zvláštního právního předpisu o ochraně osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.
* * *

XXI. změny zákona o sociální potřebnosti

* * *

§ 8

Úhrada nákladů sociální péče

(1) Od osoby povinné vyživovat 9) příjemce dávky sociální péče, jejíž poskytnutí je podmíněno sociální potřebností, se nepožaduje úhrada nákladů, jestliže příjem této osoby nepřesahuje částku 3400 Kč měsíčně. Tato částka se zvyšuje za každou osobu, která je na ni odkázána výživou a jejíž příjem je nižší než 1500 Kč a příjmem této osoby.
(2) Ustanovení odstavce 1 však neplatí, jde-li o plnění vyživovací povinnosti vůči manželu, partnerovi 9a) nebo nezaopatřenému dítěti.
(3) Úhrada nákladů se nepožaduje, jestliže povinná osoba řádně platí výživné.
-------------------------------
9) § 92 odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 180/1990 Sb.
9a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

xxII. změny obchodního zákoníku

* * *

§ 27a

* * *
Součástí obchodního rejstříku je sbírka listin obsahující

* * *
k) doklad o souhlasu druhého manžela nebo partnera 1) s použitím majetku ve společném jmění manželů nebo ve společném jmění partnerů k podnikání podle zvláštního právního předpisu, stejnopis notářského zápisu o smlouvě o změně rozsahu společného jmění nebo výhradě jeho vzniku podle zvláštního právního předpisu, byla-li taková smlouva uzavřena, nebo rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění, popřípadě smlouvu o rozdělení příjmů z podnikání podle zvláštního právního předpisu; v případě rozvodu musí být uložena dohoda o vypořádání společného jmění podle zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí soudu, popřípadě prohlášení podnikatele, že k dohodě ani rozhodnutí soudu nedošlo,
--------------------------------
1) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

xxiII. změny zákona o soudních poplatcích

* * *

§ 2

Poplatníci

(1) Poplatníky poplatku za řízení před soudem prvního stupně jsou
a) navrhovatel (navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak,
b) účastníci smíru uzavřeného ve smírčím řízení,
c) dlužník ve vyrovnacím řízení,
d) žalovaný (žalovaní) uplatňující svá práva vzájemným návrhem,
e) fyzická nebo právnická osoba, jíž se týká provedení zápisu v obchodním rejstříku, o kterém rozhodl soud v řízení zahájeném bez návrhu,
f) právnická osoba v řízení zahájeném bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby.
(2) Poplatníkem je i ten, kdo podal žalobu proti rozhodnutí orgánu veřejné správy nebo opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu veřejné správy.
(3) Je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Tuto povinnost však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo o neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není. Tuto povinnost nemá žalovaný též v řízení o zrušení partnerského soužití. 1)
(4) Ustanovení odstavce 3 platí obdobně pro navrhovatele, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka jako účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na známou adresu v cizině. Poplatková povinnost navrhovatele v takovém případě zaniká uložením povinnosti zaplatit poplatek žalovanému.
(5) Poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím soudem je odvolatel a za řízení před dovolacím soudem dovolatel. Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně.
(6) Poplatníkem poplatku za úkon je navrhovatel úkonu.
(7) Poplatníkem poplatku za vyhotovení stejnopisů podání a příloh je i ten, kdo nepředložil návrh (podání) s potřebným počtem stejnopisů a s přílohami, ač byl k jejich předložení soudem vyzván.
(8) Vznikne-li více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně.
(9) Jestliže řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo řízení o jmenování likvidátora právnické osoby bylo zahájeno bez návrhu proto, že statutární orgán poplatníka, případně osoba, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu, bez zbytečného odkladu nepodal návrh na zahájení řízení, ručí za zaplacení poplatku tento statutární orgán nebo tato osoba. Je-li statutárních orgánů více nebo tvoří-li statutární orgán více osob, ručí za zaplacení poplatku společně a nerozdílně. To platí obdobně pro osobu, na kterou v odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního orgánu.
--------------------------------
1) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

§ 10

Vrácení poplatku

(1) Soud vrátí poplatek z účtu soudu, jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li na poplatku zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí soud přeplatek. Z účtu soudu vrátí soud obdobně i poplatek, popřípadě přeplatek na poplatku zaplaceném kolkovou známkou. Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li částku 50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2.
(2) Soud vrátí poplatek z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla tato povinnost uložena. O vrácení poplatku rozhoduje, a to i bez podání návrhu, soud, který vydal nesprávnou výzvu nebo rozhodnutí. Nesprávné rozhodnutí o povinnosti zaplatit poplatek soud současně zruší.
(3) Soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání nebo dovolání, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti.
(4) Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek i v případě, bylo-li řízení zastaveno po vydání platebního rozkazu pro zpětvzetí návrhu, k němuž došlo nejpozději v poslední den lhůty k podání odporu nebo námitek proti platebnímu rozkazu. Po podání odporu nebo námitek se poplatek vrátí, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Bylo-li řízení zastaveno jen zčásti, vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku).
(5) V řízení, v němž lze rozhodnout bez jednání, postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno rozhodnutí o věci samé.
(6) Bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku. Obdobně postupuje soud bylo-li zastaveno řízení o zrušení partnerského soužití 1) nebo byl-li návrh na zahájení řízení o zrušení partnerského soužití vzat zpět.
(7) Byla-li věc po zaplacení poplatku nebo po vydání usnesení, kterým byla stanovena povinnost zaplatit poplatek, postoupena jinému příslušnému soudu, vrací přeplatek (poplatek nebo jeho odpovídající část) z účtu soudu tento soud.
(8) Poplatek ani přeplatek na poplatku nelze vrátit po uplynutí 10 let od konce kalendářního roku, v němž byl zaplacen.

* * *

6. Za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství nebo za návrh na zahájení řízení o zrušení partnerského soužití anebo za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky 2 písmene c). Za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti s návrhem na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky 1.

* * *

xxIV. změny zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení

* * *

§ 118a

(1) Jestliže důchod byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, protože příjemce důchodu nesplnil některou jemu uloženou povinnost, přijal důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností předpokládat, že byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo vědomě jinak způsobil, že důchod nebo jeho část byl vyplácen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, má plátce důchodu vůči příjemci důchodu nárok na vrácení, popřípadě náhradu nesprávně vyplacené částky.
(2) Jestliže byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly přitom splněny podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění pro výplatu tohoto důchodu,65) má plátce důchodu vůči tomuto občanu nárok na vrácení těch vyplacených částek starobního důchodu, které nenáležely. To platí obdobně, zanikl-li nárok na vdovský nebo vdovecký důchod z důvodu uzavření (nového manželství) manželství nebo partnerského soužití 65a) nebo nárok na sirotčí důchod z důvodu dosažení 26. roku věku. Ustanovení § 120 odst. 2 není přitom dotčeno.
(3) Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká uplynutím tří let ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení tuto skutečnost zjistil, nejpozději však uplynutím deseti let ode dne výplaty dávky. Lhůty uvedené v předchozí větě neplynou po dobu řízení o opravném prostředku, výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li na úhradu přeplatku prováděny srážky z důchodu nebo ze mzdy nebo placeny splátky na základě dohody o uznání dluhu.
(4) Občanu, který je povinen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu sociálního zabezpečení vrátit dávku, může být přeplatek srážen z důchodu nebo ze mzdy, platu nebo jiného pracovního příjmu; přitom platí obdobně předpisy o výkonu soudních rozhodnutí srážkou ze mzdy.
(5) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro zvýšení důchodu pro bezmocnost.
-------------------------------
65) § 37 zákona č. 155/1995 Sb.
65a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

xxV. změny zákona o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku

* * *

§ 11

Výplata mzdy

(1) Mzda se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích. 4c) Zaměstnancům s místem výkonu práce podle pracovní smlouvy v zahraničí lze s jejich souhlasem poskytovat mzdu nebo její část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr.
(2) Mzda se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru. Pro zaokrouhlování mzdy v cizí měně platí přiměřeně ustanovení věty první.
(3) Mzda se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel mzdu v den stanovený pro její výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se zaměstnancem nedohodli jinak.
(4) Při měsíčním vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží mu zaměstnavatel k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byla mzda vypočtena.
(5) Zaměstnanec může k přijetí mzdy písemně zmocnit jinou osobu. Manželu nebo partnerovi 4d) lze mzdu vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit mzdu jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví zákon. 5)
(6) Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při výplatě mezd, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek ze mzdy podle příslušných právních předpisů poukázat částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky 5a) nebo spořitelního či úvěrního družstva, 5b) a to nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy, pokud se zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín.
(7) Pro přepočet mzdy nebo její části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty mzdy.
--------------------------------
4c) § 16 odst. 1 zákona č. 6/1993 Sb.
4d) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
5) § 11 zákona České národní rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi.
5a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
5b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.

* * *

xxvI. změny zákona o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech

* * *

§ 17

Výplata platu

(1) Plat se vyplácí zaměstnanci v zákonných penězích 11d) a zaokrouhluje se na celé koruny směrem nahoru.
(2) Plat se vyplácí v pracovní době a na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě, popřípadě v pracovní smlouvě dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z vážných důvodů, zašle mu zaměstnavatel plat v den stanovený pro jeho výplatu, popřípadě nejpozději v nejbližší následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se nedohodnou jinak.
(3) Při měsíčním vyúčtování platu je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance předloží mu zaměstnavatel k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl plat vypočten.
(4) Zaměstnanec může k přijetí platu písemně zmocnit jinou osobu. Manželu nebo partnerovi 11e) lze plat vyplatit jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit plat jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví zvláštní zákon. 12)
(5) Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při výplatě platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po provedení případných srážek z platu podle příslušných právních předpisů, poukázat částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet zaměstnance u banky nebo pobočky zahraniční banky 12a) nebo spořitelního či úvěrního družstva 12b) v pravidelném termínu výplaty platu, pokud se zaměstnancem nesjedná písemně jiný termín.
(6) Zaměstnancům s místem výkonu práce v zahraničí lze s jejich souhlasem poskytovat plat nebo jeho část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Ustanovení o zaokrouhlování podle odstavce 1 se použije přiměřeně.
(7) Pro přepočet platu nebo jeho části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty platu.
--------------------------------
11d) § 16 odst. 1 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance.
11e) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
12) Například zákon České národní rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
Zákon Slovenské národní rady č. 46/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.
12a) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.
12b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.

* * *

XXVII. změny zákona o služebním poměru příslušníků policie české republiky

* * *
§ 94

(1) Náklady spojené s léčením a náklady spojené s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle zákona o státní sociální podpoře.
(2) Náhrada nákladů na výživu pozůstalých náleží pozůstalým, kterým zemřelý na výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Při výpočtu této náhrady se vychází z průměrného čistého služebního příjmu zemřelého. Náhrada nákladů náleží, pokud není uhrazena dávkami důchodového zabezpečení, poskytovanými z téhož důvodu.
(3) Jednorázové odškodnění pozůstalých náleží manželu nebo partnerovi 10a) a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod. V odůvodněných případech lze jednorázové odškodnění pozůstalých přiznat též rodičům zemřelého policisty. Jednorázové odškodnění náleží ve výši dvojnásobku částky stanovené právními předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru.
Náhrada věcné škody náleží dědicům policisty.
--------------------------------
10a) Zákon č. 2002 sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

§ 95

(1) Policie může výjimečně, půjde-li o případ zvláštního zřetele hodný, poskytnout manželu nebo partnerovi 10a), dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, popřípadě rodičům zemřelého příspěvek ve výši jednorázového odškodnění pozůstalých, i když za poškození na zdraví zemřelého neodpovídá.
(2) Ministerstvo stanoví obecně závazným právním předpisem, které podmínky jsou obdobně nebezpečné (§ 92 odst. 4), upraví pravidla pro určování výše jednorázového mimořádného odškodnění a stanoví postup služebních funkcionářů při projednávání a určování náhrady škody a další podrobnosti o poskytování náhrad v souvislosti se služebními úrazy a nemocemi z povolání; může též stanovit potřebné odchylky pro poskytování náhrady za bolest, a v kterých případech lze poskytnout jednorázové odškodnění pozůstalých vyšší částkou.

* * *
§ 120
Úmrtné
(1) Skončí-li služební poměr úmrtím policisty, náleží pozůstalým úmrtné.
(2) Pro účely tohoto zákona se za pozůstalé považují manžel, partner, 10a) manželka, nezaopatřené děti 15) a rodiče nebo další osoby, pokud byly na zemřelého odkázáni výživou.
(3) Výše úmrtného činí trojnásobek posledního hrubého měsíčního příjmu zemřelého policisty.
--------------------------------
15) § 49 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

* * *

xxvIII. změny zákona o správě daní a poplatků

* * *

§ 8
Svědci a osoby přezvědné
(1) Každý je povinen vypovídat jako svědek nebo osoba přezvědná o důležitých okolnostech v daňovém řízení týkajících se jiných osob, pokud jsou mu známy; musí vypovídat pravdivě a nic nesmí zamlčet. Správce daně může svědkovi nebo osobě přezvědné uložit, aby se dostavil osobně k podání výpovědi.
(2) Výpověď může odepřít ten, kdo by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Osobou blízkou se rozumí pro účely tohoto zákona manžel nebo partner5a), druh, příbuzný v řadě přímé a jeho manžel, sourozenec a jeho manžel, osvojitel a jeho manžel, osvojenec a jeho potomci, manžel osvojence a manželé jeho potomků.
(3) Jako svědek nebo osoba přezvědná nesmí být vyslechnut ten, kdo by porušil státní tajemství,6) nebo zákonem uloženou nebo zákonem uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.
(4) Správce daně je povinen před výslechem poučit svědka nebo osobu přezvědnou o možnosti odepřít výpověď, o jeho povinnosti vypovídat pravdivě a nic nezamlčet a o právních následcích nepravdivé nebo neúplné výpovědi.
(5) Jako osoba přezvědná může být k výpovědi vyzván každý, kdo má znalosti o povšechných poměrech určitého daňového subjektu nebo celé skupiny daňových subjektů nebo oboru činnosti či majetkového vlastnictví, které jsou předmětem zdanění.
--------------------------------
5a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
6) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.

* * *

xxIX. změny zákona o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí

* * *
Daň z převodu nemovitostí

§ 8
Poplatník
Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je
převodce (prodávající); nabyvatel je v tomto případě ručitelem,
nabyvatel, jde-li o nabytí nemovitosti při výkonu rozhodnutí nebo exekuci podle zvláštního právního předpisu,2b) vyvlastnění, konkursu, vyrovnání, vydržení nebo ve veřejné dražbě,
oprávněný z věcného břemene nebo jiného plnění obdobného věcnému břemeni,
převodce i nabyvatel, jde-li o výměnu nemovitostí; převodce a nabyvatel jsou v tomto případě povinni platit daň společně a nerozdílně.
(2) (Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti z bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo do bezpodílového spoluvlastnictví manželů, považuje se každý z manželů za samostatného poplatníka a jejich podíly za stejné, pokud nejsou podíly dohodnuty nebo stanoveny jinak. V případě podílových spoluvlastníků je každý spoluvlastník samostatným poplatníkem a platí daň podle velikosti svého podílu.)
(2) Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k nemovitosti ze společného jmění manželů nebo partnerů2ba) anebo do společného jmění manželů nebo partnerů, považuje se každý z manželů nebo partnerů za samostatného poplatníka, případně ručitele, a jejich podíly za stejné, pokud nejsou dohodnuty nebo stanoveny jinak. V případě podílových spoluvlastníků je každý spoluvlastník samostatným poplatníkem, případně ručitelem, a platí daň podle velikosti svého podílu.
--------------------------------
2b) Například zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů
2ba) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

Společná ustanovení
§ 11
Rozdělení osob do skupin pro účely výpočtu daně dědické,
daně darovací a daně z převodu nemovitostí

(1) Pro účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osoby zařazeny do tří skupin vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli, dárci (obdarovanému) nebo nabyvateli (převodci). Příbuzenským vztahům vzniklým narozením jsou na roveň postaveny vztahy založené osvojením.
Do I. skupiny patří
- příbuzní v řadě přímé a manželé nebo partneři.
Do II. skupiny patří
příbuzní v řadě pobočné,2d) a to sourozenci, synovci, neteře, strýcové a tety,
manželé dětí (zeťové a snachy), děti manžela, rodiče manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem, dárcem nebo zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu pečovaly o společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na nabyvatele, dárce nebo zůstavitele.
Do III. skupiny patří
- ostatní fyzické osoby a právnické osoby.
-------------------------------
2d) § 117 občanského zákoníku.

* * *

Osvobození od daně dědické, daně darovací
a daně z převodu nemovitostí
§ 19

(1) Od daně dědické je osvobozeno nabytí majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami zařazenými v I. skupině.
(2) Od daně dědické je za podmínek dále uvedených osvobozeno nabytí
movitých věcí osobní potřeby u fyzických osob, pokud tyto věci po dobu 1 roku před nabytím nebyly součástí obchodního majetku zůstavitele, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených (z bezpodílového spoluvlastnictví) ze společného jmění manželů nebo partnerů zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z nich, pokud cena tohoto majetku nepřevyšuje u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části ceny movitých věcí nebo podílu na těchto věcech nabývaných každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,
vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky (s výjimkou vkladů na účtech zřízených pro podnikatelské účely), peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, jakož i podílů dědiců vyplácených z tohoto majetku a podílů odvozených (z bezpodílového spoluvlastnictví) ze společného jmění manželů nebo partnerů zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z nich, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části movitého majetku nebo podílu na tomto majetku nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,
částek, které se podle zákona o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením stávají předmětem dědictví. 2e)
(3) Od daně darovací je za podmínek dále uvedených osvobozeno nabytí
a) movitých věcí osobní potřeby u fyzických osob, jestliže tyto věci po dobu 1 roku před nabytím nebyly součástí obchodního majetku dárce, pokud cena tohoto majetku nepřevyšuje u osob I. skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části ceny movitých věcí nabývaných každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,
vkladů na účtech u bank a poboček zahraničních bank působících na území České republiky (s výjimkou vkladů na účtech zřízených pro podnikatelské účely), peněžních prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob I. skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té části movitého majetku nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky,
c) jiného majetkového prospěchu nabytého na základě smlouvy o výpůjčce uzavřené mezi vlastníkem pozemku a bytovým družstvem nebo vlastníkem jednotky při úpravě práva k pozemku podle zvláštního předpisu.2f)
(4) U jednoho poplatníka se podmínky pro osvobození uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) a v odstavci 3 písm. a) a b) posuzují samostatně.
(5) Od daně dědické a daně darovací jsou dále osvobozena nabytí movitého majetku, pokud zůstavitel nebo dárce byl zástupcem cizího státu pověřeným v České republice, příslušníkem jeho rodiny žijícím s ním ve společné domácnosti, jakož i jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a která nebyla občanem České republiky, je-li zaručena vzájemnost.
(6) Osvobození od daně dědické uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) se poskytne jen za předpokladu, že poplatník tyto věci a hodnoty uvede v daňovém přiznání.
--------------------------------
2e) § 25 zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.
2f) § 21 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).

* * *

xxX. změny zákona o daních z příjmů

* * *

§ 22a

(1) Osoby, které uzavřely partnerské soužití podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví11a), se pro účely tohoto zákona posuzují obdobně jako manželé.
(2) Partnerské soužití osob téhož pohlaví uzavřené podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví se posuzuje pro účely tohoto zákona obdobně jako manželství.
(3) Společné jmění partnerů, kteří uzavřeli partnerské soužití podle zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví, se pro účely tohoto zákona posuzuje obdobně jako společné jmění manželů.
(4) Partnerské soužití osob téhož pohlaví, pokud vzniklo v souladu s právním řádem státu, v němž bylo uzavřeno, a pokud jeho platnost lze osvědčit listinou, vydanou příslušným orgánem, se posuzuje obdobně jako manželství.
--------------------------------
11a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

xxXI. změny celního zákona

* * *

§ 30
Oprávnění požadovat vysvětlení

(1) Celník je oprávněn požadovat potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k objasnění skutečností důležitých pro odhalení trestného činu, přestupku, celního deliktu nebo jiného správního deliktu souvisejícího s porušením celních předpisů nebo předpisů o daních a poplatcích a jejich pachatele, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve stanovenou dobu dostavila na určené místo.
(2) Osoba je povinna požadavku nebo výzvě podle odstavce 1 vyhovět.
(3) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partnerovi 5ba) nebo druhu, jakož i jiným osobám v poměru rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu vlastní, způsobila nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí postihu za přestupek.
(4) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby, která by jím porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti, ledaže by byla této povinnosti zproštěna příslušným orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má.
(5) Celník je povinen osobu předem poučit o možnosti odepřít vysvětlení podle odstavců 3 a 4.
(6) Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu nutných výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále jen náhrada). Náhradu poskytuje ministerstvo. Nárok na náhradu nemá ten, kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní jednání.
(7) Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká, jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu podle odstavce 1 dostavila. O tom musí být osoba poučena.
(8) Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů výzvě podle odstavce 1 může být předvedena celníkem na nejbližší celní úřad k sepsání protokolu o podání vysvětlení.
(9) Protokol o podání vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu po jejím předvedení; po jeho sepsání celník osobu propustí.
(10) O předvedení sepíše celník úřední záznam.
--------------------------------
5ba) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

xxxII. změny zákona o nabývání a pozbývání státního občanství české republiky

* * *
§ 11
(1) Ministerstvo vnitra může prominout podmínku stanovenou v § 7 odst. 1 písm. a), má-li žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt a
a) narodil se na území České republiky, anebo
b) žije na území České republiky nepřetržitě alespoň 10 let, anebo
c) měl v minulosti státní občanství České republiky, popřípadě státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, anebo
d) byl osvojen státním občanem České republiky, anebo
e) jeho manžel (manželka) nebo partner 3b) je státním občanem České republiky, anebo
f) jehož alespoň jeden z rodičů je státním občanem České republiky, anebo
g) přesídlil do České republiky do 31. prosince 1994 na základě pozvání vlády, nebo
h) je bezdomovcem nebo má na území České republiky přiznáno postavení uprchlíka.
-------------------------------
3b) Zákon č. 2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

XXXIII. změny zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření

* * *

§ 8
Úmrtí účastníka stavebního spoření

(1) V případě úmrtí účastníka přecházejí práva a povinnosti vyplývající ze stavebního spoření na pozůstalého manžela nebo partnera9a). K tomu soud přihlédne v řízení o dědictví.
(2) Není-li pozůstalý manžel nebo partner, jsou práva a povinnosti vyplývající ze stavebního ze stavebního spoření předmětem dědění, jen dohodnou-li se dědicové v dohodě o vypořádání dědictví, že práva a povinnosti ze stavebního spoření převezme jeden z nich.
(3) Nedojde-li mezi dědici k dohodě podle odstavce 2, smlouva o stavebním spoření zaniká dnem úmrtí zůstavitele a v dědickém řízení se vypořádá pouze uspořená částka, včetně úroků a poměrné částky státní podpory ke dni úmrtí účastníka stavebního spoření.
--------------------------------
9a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

XXXIV. změny zákona o Ústavním soudu

* * *
§ 90
Zastavení řízení
(1) V případě opravného prostředku podle § 85 odst. 1 písm. a) Ústavní soud řízení zastaví, jestliže ten, kdo opravný prostředek podal, jej vzal zpět.
(2) V případě opravného prostředku podle § 85 odst. 1 písm. b) Ústavní soud řízení zastaví, jestliže ten, kdo opravný prostředek podal, jej vzal zpět nebo jestliže se poslanec nebo senátor, jehož se opravný prostředek týkal, vzdal mandátu.
(3) Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliže poslanec nebo senátor, jehož se opravný prostředek týkal, zemřel. Požádá-li o pokračování řízení manžel nebo partner 3a) anebo příbuzný v řadě přímé do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.
--------------------------------
3a) Zákon o partnerském soužití osob téhož pohlaví:

* * *

§ 94
Řízení
(1) O návrhu podle § 92 odst. 1 koná Ústavní soud vždy ústní jednání.
(2) Ústavní soud řízení zastaví, jestliže navrhovatel vzal svůj návrh zpět nebo jestliže poslanec nebo senátor, o jehož mandát jde, zánik mandátu uznal.
(3) Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliže poslanec nebo senátor, jehož se opravný prostředek týkal, zemřel. Požádá-li o pokračování řízení manžel nebo partner anebo příbuzný v řadě přímé do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.
* * *

§ 98
Zastavení řízení
(1) Jestliže bylo Ústavnímu soudu, dříve než se odebral k závěrečné poradě, doručeno usnesení Senátu, kterým ústavní žalobu odvolává, Ústavní soud řízení zastaví.
(2) Ústavní soud řízení zastaví také tehdy, jestliže prezident republiky po jeho zahájení zemřel. Požádá-li o pokračování řízení manžel nebo anebo partner 3a) příbuzný v řadě přímé do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se pokračuje.
(3) Okolnost, že se prezident republiky po zahájení řízení vzdal svého úřadu, není důvodem k zastavení řízení.
* * *
§ 105
(1) Ten, kdo se podle nálezu Ústavního soudu dopustil velezrady, může požádat Ústavní soud, aby řízení o ústavní žalobě bylo obnoveno,
a) jestliže takový nález Ústavního soudu byl ovlivněn trestným činem jiné osoby,
b) uvede-li nové skutečnosti nebo důkazy, které bez své viny nemohl uplatnit v původním řízení a které samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy známými již dříve by mohly vést k tomu, že by byl ústavní žaloby zproštěn.
(2) Po smrti osoby uvedené v odstavci 1 mohou o obnovu řízení o ústavní žalobě požádat její manžel nebo partner3a) anebo příbuzný v řadě přímé.

* * *

xxxV. Změny zákona o bezpečnostní informační službě

* * *
§ 109
Bezpečnostní informační služba může výjimečně, půjde-li o případ zvláštního zřetele hodný, poskytnout manželu nebo partnerovi 23a), dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, popřípadě rodičům zemřelého příspěvek ve výši jednorázového odškodnění pozůstalých, i když za poškození na zdraví zemřelého příslušníka neodpovídá.
-------------------------------
23a) Zákon č. o partnerském soužití osob téhož pohlaví:
* * *

§ 124
Úmrtné

(1) Skončí-li služební poměr úmrtím příslušníka, náleží pozůstalým úmrtné.
(2) Pro účely tohoto zákona se za pozůstalé považují manžel(, manželka) nebo partner, nezaopatřené děti 26) a rodiče nebo další osoby, pokud byly na zemřelého odkázány výživou.
(3) Výše úmrtného činí trojnásobek posledního hrubého měsíčního platu zemřelého příslušníka.
--------------------------------
26) § 49 zákona č. 100/1988 Sb.

* * *

xxxVi. změny zákona o jednacím řádu poslanecké sněmovny

* * *

Čl. 15
Právo odepřít výpověď

(1) Právo odepřít výpověď jako svědek ve věci osoby, jejíž jednání komise vyšetřuje, má příbuzný této osoby v pokolení přímém, její sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel nebo partner 3a) a druh; jestliže je vyšetřovaných více a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má právo odepřít výpověď stran jiných vyšetřovaných jen tehdy, nelze-li výpověď, která se jich týká, odloučit od výpovědi týkající se vyšetřovaného, k němuž je svědek v tomto poměru.
(2) Svědek je oprávněn odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli, osvojenci, manželu, partnerovi 3a) nebo druhu anebo jiným osobám v poměru rodinném nebo
obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval jako újmu vlastní.
(3) Odepřít výpověď jako svědek nemůže však ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká, oznamovací povinnost podle trestního zákona.
-------------------------------
3a) zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

XXXViI. změny zákona o státní sociální podpoře

* * *

§ 7
(1) Za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob, považuje se za rodinu sama oprávněná osoba.
(2) Společně posuzovanými osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak,
a) nezaopatřené děti (§ 11),
b) nezaopatřené děti (§ 11) a rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu, manžel nebo partner 31a) rodiče nebo uvedené osoby, vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh (družka) rodiče nebo uvedené osoby,
c) manželé, partneři31a) nebo druh a družka, nejde-li o rodiče posuzované podle písmene b),
d) nezaopatřené děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a jsou osamělí, a rodiče [písmeno b)] těchto rodičů,
pokud s oprávněnou osobou spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby.7)
(3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou, není-li dále stanoveno jinak, jde-li o
a) nezletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte uvedení v odstavci 2 písm. b) části věty před středníkem jsou rozvedeni, posuzuje se jako osoba společně posuzovaná s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě společně žije, a bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu, 7a) posuzuje se s nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody těchto rodičů s tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k prvnímu dni kalendářního čtvrtletí,
b) zletilé nezaopatřené dítě a jeho rodiče, jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k trvalému pobytu;1) ustanovení písmene a) části věty za středníkem přitom platí obdobně,
c) (manželé) manžele nebo partnery.31a)
(4) Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto dítě. Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem stravování, ubytování a ošacení.
(5) Jde-li o sociální příplatek, nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako ke společně posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do pěstounské péče nebo svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 2, včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a nezaopatřeného dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto, že požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší než uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 3.
(6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které jsou v témže bytě hlášeny k trvalému pobytu;1) podmínka, aby spolu trvale žily a společně uhrazovaly náklady na své potřeby, se však nevyžaduje.
(7) Okresní úřad může při rozhodování o dávkách v případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se neposuzují jako osoby společně posuzované, nebo jde-li o příspěvek na bydlení v případech, kdy některá ze společně posuzovaných osob nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá, rozhodnout, že se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu.
(8) Za osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje rodič, který je svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K druhovi (družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2 alespoň tři měsíce. Za osamělého se nepovažuje rodič, který žije v partnerském soužití.31a)
(9) Společně posuzovanými osobami podle odstavců 2, 3 a 6 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů soustavné přípravy na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo pracovních zdržují mimo místo, kde jsou hlášeny k trvalému pobytu.
(10) Koná-li muž vojenskou základní nebo náhradní službu v Armádě České republiky nebo civilní službu, přihlíží se k němu po dobu této služby jako k osobě společně posuzované jen pro nárok na příspěvek na bydlení podle odstavce 6. Předchozí věta platí obdobně pro ženu, která koná vojenskou základní službu v Armádě České republiky.
(11) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou po uplynutí prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody. Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu odnětí svobody, obě doby se pro stanovení kalendářního měsíce podle předchozí věty sčítají.
(12) Za rozhodnutí příslušného orgánu o svěření dítěte do péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto zákona považuje
a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy jiného občana než rodiče, 32)
b) rozhodnutí soudu o osvojení dítěte, 33)
c) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě nejméně po dobu tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení, 34)
d) rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem, 35)
e) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle zvláštního právního předpisu, 36)
f) rozhodnutí orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního právního předpisu 18) do péče osoby, která má zájem stát se pěstounem,
g) rozhodnutí soudu o předběžném opatření o péči o dítě. 37)
-------------------------------
31a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
7) § 115 občanského zákoníku.
7a) § 26 odst. 2 zákona o rodině.
32) § 45 zákona o rodině.
33) § 63 a 74 zákona o rodině.
34) § 69 zákona o rodině.
35) § 78 zákona o rodině.
36) § 45a zákona o rodině.
18) § 45b odst.2 zákona o rodině.
37) § 45 zákona o rodině.
§ 76a občanského soudního řádu.

* * *

§ 33
Podmínky nároku na zaopatřovací příspěvek

(1) Nárok na zaopatřovací příspěvek má, koná-li muž vojenskou základní (náhradní) službu nebo vojenské cvičení v Armádě České republiky nebo civilní službu (dále jen služba a voják) a voják nemá po dobu služby nárok na náhradu mzdy, platu nebo jiného příjmu podle zvláštních předpisů,
a) nezaopatřené dítě vojáka; za dítě vojáka se považuje dítě vlastní (osvojené) a dítě převzaté vojákem do péče nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu,
b) manželka vojáka, která pečuje o dítě ve věku do čtyř let, popřípadě o dítě ve věku do sedmi let, jde-li o dítě dlouhodobě zdravotně postižené nebo dlouhodobě těžce zdravotně postižené, nebo která je plně invalidní anebo z jiného vážného důvodu není výdělečně činná; za vážný důvod, pro který manželka vojáka nemůže být výdělečně činná, se považuje zejména soustavná příprava na budoucí povolání a péče o dítě předškolního věku starší čtyř let, pokud ji nelze zajistit jinak,
c) osoba s výjimkou osob uvedených v písmenech a) a b), které soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo příspěvek na výživu nebo která uzavřela s vojákem dohodu o placení výživného nebo příspěvku na výživu, pokud voják pro výkon uvedené služby nemůže plnit svou vyživovací povinnost.
(2) Pro nárok na zaopatřovací příspěvek platí odstavec 1 obdobně, koná-li žena vojenskou základní službu v Armádě České republiky. Pro nárok partnera31a) vojáka na zaopatřovací příspěvek platí obdobně odstavec 1 písm.b).

* * *

xxxVIiI. změny zákona o důchodovém pojištění

* * *
§ 24
Osoby blízké

Za osoby blízké se pro účely tohoto zákona považují manželé, partneři, 34a) příbuzní v řadě přímé, děti uvedené v § 20 odst. 1, sourozenci, zeť a snacha, a to kteréhokoli z manželů.
-------------------------------
34a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *
HLAVA ČTVRTÁ
VDOVSKÝ A VDOVECKÝ DŮCHOD

Díl první
Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod

§ 49

Vdova má nárok na vdovský důchod po manželovi, který
a) byl poživatelem starobního, plného invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nebo
b) splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu.
(2) Vdovec má nárok na vdovecký důchod po manželce, která splňovala podmínky uvedené v odstavci 1.
(3) Pozůstalý partner má nárok na vdovský nebo vdovecký důchod po partnerovi,34a) který splňoval podmínky uvedené v odstavci 1, pokud partnerské soužití34a) trvalo ke dni smrti partnera aspoň 3 roky.

§ 50

(1) Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela.
(2) Po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže
a) pečuje o nezaopatřené dítě,
b) pečuje o nezletilé dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě vyžadující mimořádnou péči nebo o zletilé dítě, které je převážně nebo úplně bezmocné,
c) pečuje o převážně nebo úplně bezmocného svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně bezmocný a starší 80 let,
d) je plně invalidní, nebo
e) dosáhla věku 55 let nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší.
(3) Dítětem podle odstavce 2 písm. a) a b) se rozumí dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, a dítě, které bylo v rodině zemřelého vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě vdovy nebo bylo-li dítě aspoň jedním z nich převzato do dne smrti manžela do trvalé péče nahrazující péči rodičů.
(4) Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z podmínek uvedených v odstavci 2 do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.
(5) Nárok na vdovský důchod zaniká uzavřením (nového manželství) manželství nebo partnerského soužití34a). Zanikne-li nárok na vdovský důchod podle předchozí věty, náleží vdově částka ve výši 12 měsíčních splátek vdovského důchodu, na který měla vdova nárok ke dni zániku nároku na vdovský důchod; tato částka se vyplatí nejpozději do tří měsíců ode dne zániku nároku na vdovský důchod.
(6) Nárok na vdovský důchod zaniká dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že vdova úmyslně způsobila smrt manžela jako pachatelka, spolupachatelka nebo účastnice trestného činu.
(7) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro nárok vdovce na vdovecký důchod s tím, že věk podle odstavce 2 písm. e) činí 58 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk nižší.
(8) Ustanovení odstavců 1 až 7 platí obdobně pro nárok pozůstalého partnera na vdovský nebo vdovecký důchod s tím, že je-li pozůstalým partnerem muž, věk podle odstavce 2 písm. e) se stanoví podle odstavce 7.

Díl druhý
Výše vdovského a vdoveckého důchodu

§ 51

(1) Výše základní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 1310 Kč měsíčně.
(2) Výše procentní výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl nárok manžel (manželka) nebo partner34a) v době smrti, nebo 50 % procentní výměry částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto důchodu, který ke dni smrti nesplňoval podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na plný invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod.

* * *

§ 63

(1) Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku na dávku důchodového pojištění, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na částky splatné do dne smrti oprávněného postupně (manželka (manžel)) manžel (manželka) nebo partner34a), děti a rodiče, jestliže žili s oprávněným v době jeho smrti v domácnosti. Podmínka žití v domácnosti nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na sirotčí důchod po zemřelém.
(3) Byla-li dávka přiznána před smrtí oprávněného, vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne smrti oprávněného, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v odstavci 1.
(4) Nároky přecházející na osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 nejsou předmětem dědictví; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.

§ 64

(1) Příjemcem důchodu je oprávněný nebo jeho zákonný zástupce anebo zvláštní příjemce. Kdo je zvláštní příjemce, stanoví zvláštní zákon. 25)
(2) Důchody se vyplácejí v hotovosti. Na základě žádosti příjemce důchodu se důchod poukazuje na účet příjemce u banky v České republice; je-li příjemcem důchodu oprávněný, poukazuje se důchod na účet jeho manžela (manželky) u banky v České republice, pokud o to oprávněný plátce důchodu požádá na předepsaném tiskopise a má-li v době, kdy o tento způsob výplaty požádá, právo disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu. Podmínkou výplaty důchodu oprávněnému na účet jeho manžela (manželky) je souhlas manžela (manželky) s tímto způsobem výplaty; manžel (manželka) oprávněného je povinen vrátit plátci důchodu splátky důchodu oprávněného poukázané na takový účet po dni úmrtí oprávněného.
(3) Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty důchodu, je plátce důchodu povinen provést takovou změnu nejpozději od splátky důchodu splatné ve třetím kalendářním měsíci po kalendářním měsíci, v němž byla uplatněna žádost o změnu způsobu výplaty důchodu. Je-li důchod vyplácen na účet manžela (manželky) u banky v České republice podle odstavce 2 věty druhé, neodpovídá plátce důchodu za škodu, která oprávněnému vznikne právním úkonem manžela (manželky) jako majitele účtu, jehož důsledkem je omezení nebo zánik práva oprávněného disponovat s peněžními prostředky na takovém účtu, ani za škodu, která oprávněnému vznikne, zanikne-li takový účet v důsledku úmrtí manžela (manželky).
(4) Ustanovení odstavců 2 a 3 platí obdobně, jde-li o výplatu důchodu na účet partnera34a) oprávněného u banky v České republice a o povinnosti tohoto partnera.
--------------------------------
25) § 118 zákona č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

* * *

xxxIX. změny devizového zákona

§ 17
Nabývání nemovitostí v tuzemsku

Cizozemec, který není občanem České republiky, může nabývat vlastnické právo k nemovitostem v České republice, pokud zvláštní zákon10) nestanoví jinak, pouze
a) děděním,
b) pro diplomatické zastoupení cizího státu za podmínky vzájemnosti,
c) jde-li o nemovitost nabývanou do (bezpodílového spoluvlastnictví) společného jmění manželů nebo partnerů 10a), z nichž pouze jeden je cizozemcem, nebo má-li cizozemec nabýt nemovitost od manžela, partnera10a), rodičů nebo prarodičů,
d) výměnou tuzemské nemovitosti, kterou vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž cena obvyklá nepřevyšuje cenu obvyklou původní nemovitosti,
e) pokud má předkupní právo z titulu podílového spoluvlastnictví nemovitosti11),
f) jde -li o stavbu, kterou cizozemec vystavěl na vlastním pozemku,
g) pokud tak výslovně stanoví zvláštní zákon12).
--------------------------------
10) Např. zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon o půdě), ve znění pozdějších předpisů.
10a) Zákon č.
../2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
11) Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
12) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 427/1990 Sb., o převodech vlastnictví státu k některým věcem na jiné právnické nebo fyzické osoby, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

* * *

xL. změny zákona o veřejném zdravotním pojištění

* * *
§ 17

(13) Příslušná zdravotní pojišťovna uhradí vždy na základě:
a) lékařského předpisu vystaveného smluvním zdravotnickým zařízením, lékařem poskytujícím neodkladnou péči pojištěnci, smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči v zařízení sociální péče a smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči sobě, manželovi nebo partnerovi 28a), svým rodičům, prarodičům, dětem, vnukům a sourozencům, jestliže jeho odbornost zaručuje Česká lékařská komora nebo Česká stomatologická komora a jestliže k tomu takový lékař uzavře zvláštní smlouvu se zdravotní pojišťovnou
1. zařízením lékárenské péče léčivé přípravky a prostředky zdravotnické techniky, a to i tehdy, nemá-li se zařízením lékárenské péče dosud uzavřenu smlouvu podle odstavce 1,
2. zařízením lékárenské péče a jiným smluvním subjektům brýle a pomůcky oční optiky, vlasové náhrady, ortopedicko protetické pomůcky sériově a individuálně vyráběné, pomůcky pro zdravotně postižené včetně vozíků a zvedáků pro imobilní osoby a dále pomůcky pro sluchově postižené, nevidomé a slabozraké,
3. zařízením lékárenské péče a jiným subjektům přístroje používané k terapii,
b) předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením
1. stomatologické protetické náhrady a léčebné rehabilitační pomůcky,
2. ortodontické aparáty,
c) předloženého účtu smluvním zdravotnickým zařízením nebo jiným smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté prostředky zdravotnické techniky.
--------------------------------
28a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

xLI. změny zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla

* * *

§ 7

(1) Pojistitel nehradí
škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla škoda způsobena,
škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c), za kterou pojištěný odpovídá svému manželu nebo partnerovi 15a) nebo osobám, které s ním v době vzniku škodné události žily ve společné domácnosti,
škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody způsobené na věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v době škodné události na sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém pojištěný za škodu odpovídá,
škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c) vzniklou mezi vozidly jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným vozidlem, nebyla-li způsobena provozem jiného vozidla,
škodu vzniklou manipulací s nákladem stojícího vozidla,
náklady vzniklé poskytnutím léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo důchodů z důchodového pojištění v důsledku škody na zdraví nebo usmrcením, které utrpěl řidič vozidla, jehož provozem byla tato škoda způsobena,
škodu způsobenou provozem vozidla při jeho účasti na organizovaném motoristickém závodu nebo soutěži, s výjimkou škody způsobené při takovéto účasti, jestliže je řidič při tomto závodu nebo soutěži povinen dodržovat pravidla provozu na pozemních komunikacích.
Byla-li škoda způsobena vlastníku vozidla provozem jeho vozidla, které v době vzniku škody řídila jiná osoba, nebo osobě, která s vozidlem, jehož provozem byla této osobě škoda způsobena, oprávněně nakládá jako s vlastním nebo se kterým oprávněně vykonává právo pro sebe, a jestliže v době vzniku škody řídila vozidlo jiná osoba, je pojistitel povinen uhradit tomuto vlastníku nebo této osobě pouze škodu podle § 6 odst. 2 písm. a).
--------------------------------
15a) Zákon č. 2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

xLIi. změna branného zákona

§ 7

(1) Občan je povinen v roce, v němž dovrší věk 18 let, před zahájením odvodního řízení vyplnit dotazník zaslaný mu příslušnou územní vojenskou správou poštovní zásilkou nebo prostřednictvím správních anebo obecních úřadů, vyžádat jeho doplnění ošetřujícím lékařem a se 2 fotografiemi, odpovídajícími jeho současné podobě, jej této územní vojenské správě bez zbytečného odkladu vrátit.
(2) Občan v dotazníku uvede jméno, příjmení, datum narození, rodné číslo, adresu trvalého a přechodného pobytu, dosažené vzdělání, zaměstnání, zvláštní schopnosti a znalosti, subjektivní údaje o svém zdravotním stavu, jméno, příjmení, adresu trvalého pobytu rodičů nebo manželky (partnera 2a) anebo družky. V dotazníku je povinen uvést pravdivé informace.
(3) Součástí dotazníku jsou údaje o zdravotním stavu zjištěné na základě preventivní prohlídky provedené v příslušném období podle zvláštního právního předpisu 3) a výsledků nových vyšetření provedených v období od poslední preventivní prohlídky do vyplnění dotazníku.
(4) Ošetřující lékař 4) je povinen provést preventivní prohlídku ve stanoveném rozsahu,5) pokud nebyla dosud provedena, a vyplnit zdravotní část dotazníku.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor dotazníku.
--------------------------------
2a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
3) § 29 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.
4) § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.
5) Vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek.

XLIII. změny zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze

§ 18
Zvláštní dovolená

(1) Voják má nárok na zvláštní dovolenou v délce 2 kalendářních dnů při úmrtí rodiče, manžela, partnera, 9a) druha, dítěte, sourozence, pěstouna, osvojitele a na vlastní svatbu nebo k uzavření partnerského soužití. Při živelní pohromě, která postihla vojáka nebo osoby podle věty první, má voják nárok na zvláštní dovolenou v délce 10 kalendářních dnů.
(2) Vojákovi v základní službě se před povoláním do služebního poměru vojáka z povolání uděluje zvláštní dovolená v délce 10 kalendářních dnů.
(3) Doba zvláštní dovolené se započítává do doby základní nebo náhradní služby anebo vojenského cvičení.
(4) Důvody zakládající nárok na zvláštní dovolenou je voják povinen prokázat.
Zvláštní dovolenou uděluje služební orgán.
--------------------------------
9a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *
§ 24
Základní povinnosti vojáka

(1) Voják je zejména povinen
a) připravovat se k obraně vlasti a k plnění úkolů ozbrojených sil výcvikem, odbornou přípravou a zvyšováním tělesné zdatnosti,
b) seznámit se s vojenskými předpisy,
c) dodržovat právní a vojenské předpisy a plnit rozkazy nadřízených,
d) zachovávat pravidla vojenské zdvořilosti,
e) pečovat o svěřený vojenský materiál,10)
f) dodržovat předpisy o ochraně utajovaných skutečností,
g) chránit životní prostředí.
(2) Voják v základní nebo náhradní službě je povinen služebnímu orgánu neodkladně hlásit a písemně doložit skutečnosti důležité pro vojenskou evidenci, zejména změnu příjmení, adresu trvalého a přechodného pobytu, uzavření nebo rozvod manželství, uzavření nebo zrušení partnerského soužití, ovdovění nebo úmrtí partnera a narození nebo osvojení dítěte.
(3) Domnívá-li se voják, že rozkaz nadřízeného je v rozporu s právním předpisem, je povinen nadřízeného na tuto skutečnost upozornit. Trvá-li nadřízený na splnění rozkazu, je voják povinen jej splnit. Voják je povinen odepřít splnění rozkazu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal trestný čin; tuto skutečnost ohlásí neodkladně vyššímu nadřízenému.
(4) Je-li při výkonu vojenské činné služby neodkladně třeba zákroku k odvrácení škody hrozící ve vojenských objektech a na vojenském materiálu, je voják povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom důležitá okolnost nebo jestliže by zákrokem vystavil vážnému ohrožení sebe nebo ostatní vojáky a občany nebo osoby sobě blízké.
--------------------------------
10) § 2 odst. 7 zákona č. 219/1999 Sb.

* * *
§ 68
Jednorázové odškodnění pozůstalých

Jednorázové odškodnění náleží manželovi nebo partnerovi a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění zemřelého. Dítěti náleží ve výši dvacetinásobku minimální mzdy,13) manželovi nebo partnerovi ve výši dvanáctinásobku minimální mzdy.13) V odůvodněných případech, zejména z důvodů zdravotních a sociálních, se jednorázové odškodnění v úhrnné výši dvanáctinásobku minimální mzdy13) poskytuje též rodičům zemřelého.
--------------------------------
13) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády č. 320/1997 Sb. a nařízení vlády č. 317/1998 Sb.

§ 69
Jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých

Pozůstalým po vojákovi, který zemřel následkem úrazu při činnostech uvedených v § 64 odst. 1 a 2, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých. Pozůstalému manželovi nebo partnerovi a každému pozůstalému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění zemřelého, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši poloviny částek uvedených v § 64 odst. 3. Osobám, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých rovným dílem v úhrnné výši osminásobku minimální mzdy.13)

* * *

xLIv. změna zákona o vojácích z povolání

* * *

§ 2

(1) Vojákem z povolání (dále jen voják) je občan, který vojenskou činnou službu vykonává jako svoje zaměstnání. Voják je ve služebním poměru k České republice. Občan může být povolán do služebního poměru jen na základě vlastní žádosti.
(2) Právní úkony ve věcech služebního poměru jménem České republiky činí služební orgány, kterými jsou prezident republiky (dále jen prezident), ministr obrany (dále jen ministr) a v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem ministra
velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí zaměstnanci.
(3) Služební orgány jsou povinny zajišťovat rovné zacházení se všemi vojáky, pokud jde o podmínky výkonu služby a zabezpečení vojáků podle části páté a osmé.
(4) Ve služebním poměru je zakázána jakákoliv diskriminace vojáků z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu, (manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodině) manželského a rodinného stavu nebo partnerského soužití 1a) anebo povinností k rodině, s výjimkou, kdy je pro to věcný důvod spočívající v předpokladech a povaze služebního zařazení, které voják vykonává, a který je pro výkon tohoto služebního zařazení nezbytný. Je zakázáno i takové jednání služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv přímo, ale až ve svých důsledcích.
(5) Nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících ze služebních vztahů zneužívat k újmě jiného vojáka nebo k ponižování jeho důstojnosti. Za ponižování důstojnosti se považuje i nežádoucí sexuální chování, které je nevítané, nevhodné nebo
urážlivé nebo které může být druhým vojákem oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují výkon práv a povinností vyplývajících ze služebních vztahů.
(6) Dojde-li ve služebním vztahu k porušení práv a povinností vyplývajících z rovného zacházení s vojáky nebo k nežádoucímu sexuálnímu chování při výkonu služby, má voják právo se domáhat, aby bylo upuštěno od tohoto jednání a aby byly odstraněny důsledky tohoto jednání.
(7) Služební orgány nesmí vojáka jakýmkoli způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků vyplývajících ze služebního poměru.
--------------------------------
1a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví:

* * *

§ 59
Podmínky pro výkon služby

(1) Česká republika vytváří vojákům podmínky pro řádný, hospodárný a bezpečný výkon služby.
(2) Česká republika je zejména povinna
a) zajišťovat pro vojáky zdravotní péči,
b) zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální zařízení,
c) pečovat o vzhled a úpravu míst, ve kterých vojáci vykonávají službu,
d) vytvářet příznivé podmínky pro stravování vojáků,
e) zajišťovat vojákům ubytování nebo byt,
f) vytvářet podmínky pro soustavné vzdělávání a prohlubování kvalifikace vojáků v zájmu ozbrojených sil,
g) zabezpečovat rekvalifikaci vojákům,
h) vytvářet podmínky pro uspokojování kulturních, rekreačních a tělovýchovných potřeb a zájmové činnosti vojáků.
(3) Česká republika může poskytovat péči podle odstavce 2 písm. a), d) a h) nositelům osvědčení podle zvláštního právního předpisu 16) a jejich manželkám nebo partnerům 1a), popřípadě vdovám po nich, bývalým vojákům, kteří konali službu v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí, a bývalým vojákům, kteří jsou poživateli dávek důchodového pojištění, jež vyplácí ministerstvo.
--------------------------------
16) Zákon č. 255/1946 Sb., o příslušnících Československé armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního boje za osvobození, ve znění zákona č. 101/1964 Sb.

* * *

§ 61
Ubytování nebo byt

(1) Ministerstvo zabezpečí vojákovi po dobu trvání služebního poměru ubytování nebo byt v místě jeho výkonu služby.
(2) O přidělení bytu vojákovi rozhoduje služební orgán na základě jeho žádosti a na základě posouzení naléhavosti řešení jeho bytové potřeby bytovou komisí. Bytová komise ustanovená služebním orgánem v místě služby, složená ze zástupců útvarů a zařízení v místě služby zpracovává jednou za 3 měsíce pořadí žadatelů o byt podle těchto hledisek:
a) služební zařazení vojáka,
b) bytové podmínky vojáka a jeho rodiny,
c) sociální podmínky vojáka a jeho rodiny,
d) doba odloučení vojáka od rodiny,
e) předpokládaná doba trvání služebního poměru,
f) zdravotní stav rodiny vojáka.
(3) Ministerstvo může ponechat vojákovi byt v nájmu i po zániku služebního poměru vojáka nebo uzavřít nájemní smlouvu k takovému bytu s pozůstalým manželem nebo partnerem anebo s pozůstalými dětmi, jestliže voják zejména
a) byl propuštěn ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. c) a ztráta jeho zdravotní způsobilosti nastala následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání,
b) byl propuštěn ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. b) a k) anebo podle § 19 odst. 2 písm. b),
c) zemřel následkem služebního úrazu nebo nemoci z povolání.
(4) Voják, kterému nemohlo ministerstvo zabezpečit v místě jeho výkonu služby byt a který se s rodinou přestěhoval do bytu získaného jiným způsobem v místě výkonu služby, má nárok na měsíční přídavek na bydlení. Tento přídavek na bydlení náleží ve výši jedenapůl násobku minimální mzdy.17) Nárok na tento přídavek zaniká při zániku služebního poměru nebo při přidělení služebního bytu v místě výkonu služby vojáka, popřípadě v místě, které umožňuje denní dojíždění k rodině. Vojákovi, který má nárok na přídavek na bydlení, nenáleží náhrady jako při služební cestě.
(5) Ministerstvo stanoví vyhláškou zabezpečování ubytování.
--------------------------------
17) § 111 odst. 3 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.

§ 62
Rekreace

Ministerstvo může zabezpečovat vojákovi, jeho manželce nebo partnerovi a nezaopatřeným dětem společnou rekreaci s přihlédnutím k náročnosti a obtížnosti výkonu služby.

* * *

§ 71
Vymezení pojmů

(1) Služební cestou se rozumí doba od nástupu vojáka na cestu k plnění služebních úkolů do jiného místa, než je jeho stanovené místo výkonu služby, včetně doby plnění úkolů v místě, které je cílem služební cesty, do návratu vojáka z cesty.
(2) Zahraniční služební cestou se pro účely tohoto zákona rozumí doba služební cesty podle odstavce 1 z České republiky do zahraničí, ze zahraničí do České republiky a doba služební cesty v zahraničí.
(3) Stanoveným místem výkonu služby se rozumí všechny prostory, objekty a zařízení, v nichž voják trvale vykonává službu.20)
(4) Místem trvalého pobytu vojáka se rozumí obec, v níž je voják hlášen k trvalému pobytu.21)
(5) Za rodinu vojáka se pro účely tohoto zákona považují, mají-li trvalý pobyt na území státu, (jeho manžel nebo druh) jeho manžel, partner nebo druh, vlastní děti, osvojenci, děti svěřené vojákovi do pěstounské péče nebo do výchovy, vlastní rodiče, osvojitelé, opatrovníci, pěstouni, popřípadě další osoby žijící v domácnosti 22) s vojákem.
(6) Ženatým vojákům z povolání nebo vojákům v partnerském soužití jsou postaveni naroveň osamělí vojáci z povolání, kteří žijí a hospodaří v domácnosti alespoň s jedním rodinným příslušníkem, kterému poskytují zaopatření.
(7) Jízdními výdaji se rozumí výdaje za místní hromadnou dopravu, jízdenku, letenku, místenku a za použití lůžkového nebo lehátkového vozu a za použití vlaku vyšší kvality.
--------------------------------
20) § 2 zákona č. 219/1999 Sb.
21) § 3 a 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.
22) § 115 občanského zákoníku.

* * *
§ 77
Náhrady při povolání do služebního poměru
a při přeložení

(1) Při přeložení náleží vojákovi náhrada jízdních výdajů z místa trvalého pobytu, popřípadě z dosavadního místa výkonu služby do nového místa výkonu služby.
(2) Ženatému vojákovi nebo vojákovi v partnerském soužití náleží k náhradě zvýšených životních nákladů náhrady jako při služební cestě po dobu, kdy v důležitém zájmu služby po přeložení musí žít odloučeně od své rodiny.
(3) Denní částka náhrady jako při služební cestě náleží ve výši podle § 73.
(4) Ženatému vojákovi nebo vojákovi v partnerském soužití náleží po dobu, kdy z důvodu důležitého zájmu služby denně dojíždí z místa pravidelného výkonu služby do místa trvalého pobytu rodiny, náhrady při denním dojíždění, trvá-li jeho nepřítomnost v místě trvalého pobytu z důvodu zaměstnání nejméně 11 hodin v kalendářním dnu.
(5) Náhradu při denním dojíždění tvoří součet náhrady jízdních výdajů a příplatku na stravu ve výši 25 % z denní částky náhrad jako při služební cestě.
(6) Náhrada jako při služební cestě a příplatek na stravu vojákovi nenáležejí, je-li vojákovi poskytnuto bezplatné stravování. Poskytuje-li se vojákovi částečné bezplatné stravování, náhrady jako při služební cestě a příplatek na stravu se úměrně krátí.
(7) Vojákovi, který po přeložení vykonává službu mimo místo svého trvalého pobytu a nemůže denně dojíždět, náleží náhrada jízdních výdajů za cesty z místa trvalého pobytu do místa přeložení a zpět ve výši jízdného hromadnými dopravními prostředky dálkové přepravy, a to jednou týdně ženatému vojákovi nebo vojákovi v partnerském soužití a jednou měsíčně svobodnému vojákovi.
(8) Vojákovi, který po přeložení vykonává službu mimo místo svého trvalého pobytu a ministerstvo mu nemůže zabezpečit v místě jeho výkonu služby ubytování, náleží náhrada jízdních výdajů z místa ubytování do místa přeložení a zpět.
(9) Pro účely náhrady jako při služební cestě a příplatku na stravu je ženatému vojákovi naroveň postaven voják, který žije v partnerském soužití nebo ve společné domácnosti s družkou anebo alespoň s jedním rodinným příslušníkem, který je na něj odkázán výživou.
(10) Pro účely náhrad podle předchozích odstavců se obdobně jako přeložení posuzuje i povolání do služebního poměru.
(11) Při souběhu nároku na náhrady jako při služební cestě a nároku na stravné při služební cestě nebo při souběhu nároku na náhrady při denním dojíždění a nároku na stravné při služební cestě anebo při souběhu nároku na náhrady jako při služební cestě a nároku na náhrady při denním dojíždění má voják nárok na náhradu, která je vyšší.

* * *

§ 92
Přepravní náležitosti

(1) Ministerstvo poskytuje vojákovi bezplatně přepravu při cestě na preventivní rehabilitaci a na léčebnou péči, při přestěhování v důležitém zájmu služby, a to i pro příslušníky domácnosti, 22) kteří se stěhují spolu s ním, a pro přestěhování bytového zařízení, jednou v kalendářním roce při cestě na řádnou dovolenou a při společné rekreaci nebo rekreačním pobytu i jeho manželce nebo partnerovi a nezaopatřeným dětem. Při zániku služebního poměru uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru nebo propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. b) až d), f) a g) a písm. j) a k) a podle § 19 odst. 2 písm. a) a b) se poskytuje vojákovi bezplatná přeprava do místa trvalého pobytu nebo hraničního přechodu na území České republiky.
(2) Nelze-li poskytnout bezplatnou přepravu, má voják nárok na náhradu prokázaných jízdních výdajů v penězích.
--------------------------------
22) § 115 občanského zákoníku.
* * *

§ 122
Náhrada nákladů spojených s léčením a s pohřbem

(1) Účelně vynaložené náklady spojené s léčením a s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od nákladů spojených s pohřbem se odečte pohřebné, které se poskytuje podle zvláštního právního předpisu.36)
(2) Náklady na pohřeb jsou zejména náklady, které účtuje pohřební ústav, hřbitovní poplatky, cestovní výlohy, náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu a jedna třetina přiměřených nákladů na smuteční ošacení pro pozůstalého manžela nebo partnera a pro každé pozůstalé dítě, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém.
(3) Náhrada nákladů na zřízení pomníku nebo desky nesmí přesáhnout čtyřnásobek minimální mzdy.17)
--------------------------------
17) § 111 odst. 3 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění pozdějších předpisů.
36) Zákon č. 117/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

* * *

§ 124
Jednorázové odškodnění pozůstalých

Jednorázové odškodnění přísluší manželovi nebo partnerovi a dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém. Dítěti přísluší ve výši dvacetinásobku minimální mzdy,17) manželovi nebo partnerovi ve výši dvanáctinásobku minimální mzdy.17) V odůvodněných případech se jednorázové odškodnění v úhrnné výši dvanáctinásobku minimální mzdy17) poskytuje též rodičům zemřelého.

§ 125
Jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých

(1) Pozůstalým po vojákovi, který zemřel následkem úrazu při činnostech uvedených v § 120 odst. 1 až 3, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých. Pozůstalému manželovi nebo partnerovi a každému pozůstalému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod z důchodového pojištění po zemřelém, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve výši poloviny částek uvedených v § 120 odst. 4. Osobám, které byly odkázány na vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých rovným dílem v úhrnné výši osminásobku minimální mzdy.17)
(2) Ministr obrany může v případech hodných zvláštního zřetele zvýšit částky uvedené v odstavci 1 až na dvojnásobek.

* * *

§ 141
Úmrtné

(1) Zanikne-li služební poměr vojáka úmrtím nebo prohlášením vojáka za mrtvého, má pozůstalý manžel nebo partner a každé pozůstalé dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, nárok na úmrtné ve výši jedné poloviny odbytného. Nárok na úmrtné pozůstalému dítěti vznikne i později, splní-li dítě podmínky nároku na sirotčí důchod po zemřelém vojákovi, nejdéle však do dvacátého šestého roku věku dítěte.
(2) Není-li pozůstalého manžela nebo partnera, poskytuje se úmrtné, které by jinak náleželo manželovi nebo partnerovi, pozůstalým dětem, a to každému dítěti rovným dílem. Nárok na úmrtné vznikne i dítěti podle odstavce 1 věty druhé, a to ve výši, která by mu náležela v době úmrtí vojáka.
(3) Není-li pozůstalého manžela nebo partnera ani pozůstalých dětí, náleží úmrtné v úhrnné výši jedné poloviny odbytného rodičům vojáka.
(4) Jestliže služební poměr vojáka trval po dobu kratší než 2 roky, náleží úmrtné ve výši průměrného měsíčního hrubého platu.

§ 142
Organizace a řízení

(1) Výsluhový příspěvek, odchodné, odbytné a úmrtné přiznává a vyplácí příslušný orgán ministerstva. O odvolání proti rozhodnutí tohoto orgánu rozhoduje ministerstvo.
(2) O výsluhovém příspěvku, odchodném a odbytném se rozhoduje na žádost vojáka.
(3) Manželce nebo partnerovi a dětem s nárokem na sirotčí důchod se úmrtné přiznává a vyplácí bez žádosti. Rodičům vojáka se úmrtné přiznává a vyplácí na jejich žádost.
(4) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, platí pro organizaci a řízení o výsluhových náležitostech a jejich výplatě podle tohoto zákona ustanovení zvláštních právních předpisů.41)
--------------------------------
41) § 56 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
§ 9, 110 až 112 a § 117 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

* * *

§ 159
Promlčení, zánik práv a nároků

(1) Nárok se promlčí, jestliže nebyl uplatněn ve lhůtě, která je stanovena v tomto zákoně. K promlčení se přihlédne jen tehdy, jestliže se ten, vůči němuž se nárok uplatňuje, promlčení dovolá; v takovém případě nelze promlčený nárok tomu, kdo jej uplatňuje, přiznat.
(2) Nárok na náhradu na platu po dobu neschopnosti výkonu služby, za ztrátu na platu po skončení neschopnosti výkonu služby, náhradu nákladů na výživu pozůstalých a výsluhový příspěvek se nepromlčují; nároky na jednotlivá plnění, která z nich vyplývají, se však promlčují ve lhůtách stanovených v § 161.
(3) Jestliže účastník řízení uplatnil svůj nárok a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po dobu řízení neběží. Totéž platí i o nároku, který byl pravomocně přiznán a pro který se vede řízení o výkon rozhodnutí.
(4) Nárok uplatňuje účastník řízení podáním u služebního orgánu, služební orgán rozhodnutím.
(5) K zániku práva proto, že nebylo ve stanovené lhůtě uplatněno u příslušného orgánu, dochází jen v případech uvedených v § 113 odst. 3 a § 152 odst. 2; k zániku práva se přihlédne, i když není v řízení namítán.
(6) Nárok na náhradu za bolest a za ztížení společenského uplatnění smrtí vojáka zaniká.
(7) Ostatní peněžité nároky vojáka vzniklé do zániku služebního poměru nezanikají; do výše odpovídající trojnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku přecházejí platové nároky ze služebního poměru postupně přímo na manžela nebo partnera, děti a rodiče, jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem dědictví se stávají, není-li těchto osob.
(8) Peněžité nároky státu zanikají smrtí vojáka, s výjimkou nároků, o kterých bylo pravomocně rozhodnuto nebo které byly vojákem před jeho smrtí písemně uznány co do důvodů i výše, a nároků na náhradu škody způsobené úmyslně nebo ztrátou předmětů
svěřených vojákovi na písemné potvrzení.

* * *

xLV. změny zákona o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky

§ 2

V tomto zákoně se rozumí
a) ozbrojenými silami vojenský a civilní personál s vojenským materiálem,
b) vysílajícím státem stát, který vysílá svoje ozbrojené síly na území České republiky,
c) vojenskými orgány pověřené služební orgány ozbrojených sil, které mají pravomoc zabezpečovat pobyt ozbrojených sil,
d) orgány státu příslušná ministerstva a jiné správní úřady, do jejichž působnosti patří rozhodování ve věcech celních, devizových, daní a poplatků, pobytových, dopravních, pracovních, zdravotních, trestních a správních,
e) vojenským personálem ozbrojených sil příslušníci pozemních, námořních nebo vzdušných sil jiných států,
f) civilním personálem ozbrojených sil občanští zaměstnanci ozbrojených sil, jež tyto síly doprovázejí,
g) závislými osobami manžel, manželka, partner nebo děti členů vojenského nebo civilního personálu, pokud jsou odkázány na jejich podporu,
h) pobytem přítomnost ozbrojených sil jiných států na území České republiky; za pobyt se nepovažuje průjezd těchto ozbrojených sil přes území České republiky, který zpravidla nepřekročí 48 hodin, a jejich přelet nad územím České republiky.
-------------------------------
1a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.

* * *

xlVI. Změny zákona o pobytu cizinců na území české republiky

* * *
Díl 2
Trvalý pobyt na území na základě povolení k pobytu

§ 65

(1) O povolení k pobytu je bez podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území oprávněn požádat cizinec,
a) který o vydání tohoto povolení žádá za účelem společného soužití se státním občanem České republiky, který má na území hlášen trvalý pobyt, za podmínky, že cizinec je
1. manželem nebo partnerem 10b) státního občana České republiky,
2. rodičem nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného státního občana České republiky, jenž mu byl svěřen do výchovy nebo se kterým sdílí společnou domácnost,
3. osamělým rodičem starším 70 let státního občana České republiky a tento občan je starší 18 let,
4. nezletilým dítětem státního občana České republiky,
5. zletilým dítětem státního občana České republiky a tento občan je osamělý a starší 70 let,
6. osobou, která osvojila dítě, které bylo státním občanem České republiky, nebo osobou, které bylo nezletilé dítě, které je státním občanem České republiky, svěřeno do náhradní rodinné péče,11) popřípadě jemuž byla tato osoba ustanovena poručníkem, pokud se bude péče o toto dítě vykonávat na území, nebo
7. nezletilým dítětem, které bylo ke dni osvojení v cizině státním občanem České republiky,
b) který o vydání tohoto povolení žádá z humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných zřetele, zejména je-li manželem či nezletilým dítětem azylanta2) či dítětem, které je závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o přiznání azylu nebo byl v minulosti státním občanem České republiky, anebo
c) jehož pobyt na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky,
d) který je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců.

(2) Osamělou osobou se pro účely tohoto zákona rozumí osoba rozvedená, svobodná nebo ovdovělá, anebo bývalý partner 10b).
--------------------------------
2) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu).
10b) Zákon č. 2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
11) § 45 a § 46 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb.

§ 66

O povolení k pobytu je po 8 letech nepřetržitého pobytu na území na dlouhodobé vízum oprávněn požádat cizinec, který žádá o vydání tohoto povolení za účelem společného soužití s cizincem, který je držitelem povolení k pobytu, za podmínky, že cizinec žádající o toto povolení je
a) jeho manželem nebo partnerem 10b) po dobu nejméně 5 let,
b) zletilým dítětem závislým na péči držitele povolení k pobytu, nebo
c) osamělým rodičem starším 70 let držitele povolení k pobytu.

* * *

§ 69
Místo podání žádosti o povolení k pobytu

(1) Žádost o povolení k pobytu lze podat na zastupitelském úřadu.
(2) Žádost o povolení k pobytu lze podat též policii v případě, že cizinec, jemuž má být povolení k pobytu vydáno,
a) pobývá na území v rámci přechodného pobytu a
1. je manželem nebo partnerem 10b) anebo nezletilým anebo zletilým nezaopatřeným dítětem státního občana České republiky,
2. je rodičem nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného státního občana České republiky,
3. je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, a důvodem žádosti je společné soužití těchto cizinců,
4. je manželem nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl udělen azyl z důvodů uvedených ve zvláštním právním předpise,11a) nebo
5. žádá o povolení k pobytu podle § 65 odst. 1 písm. c);
podmínkou je doklad vydaný státním orgánem České republiky potvrzující, že pobyt cizince na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky,
b) pobývá na území na základě uděleného dlouhodobého víza a
1. žádá o toto povolení z důvodu podle § 65 odst. 1 písm. b), anebo
2. splnil podmínku doby pobytu podle § 66 nebo 67, nebo
c) byl svěřen do náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu a dosáhl věku 18 let.

(3) Žádost se podává na úředním tiskopisu.
--------------------------------
11a) § 12 zákona č. 325/1999 Sb.

* * *

XLVIi. změny zákona o občanských průkazech

* * *

§ 3
Údaje zapisované do občanského průkazu

* * *
(4) Nepovinným údajem zapisovaným na žádost občana do občanského průkazu je
a) označení absolventa vyšší odborné školy,5) akademický titul, stavovské označení, jiný titul absolventa vysoké školy (dále jen titul) nebo vědecká hodnost;6) získal-li občan více titulů nebo vědeckých hodností, zapíše se pouze jeden titul a jedna vědecká hodnost podle výběru občana,
b) jméno, příjmení a rodné číslo manžela nebo partnera 6a),
c) jméno, příjmení a rodné číslo dítěte do 15 let.
--------------------------------
5) § 27a odst. 2 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
6) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
6a) Zákon č. 2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví:

* * *

§ 5
Vydání prvního občanského průkazu

* * *
(2) Občan, který žádá o vydání prvního občanského průkazu po ukončení trvalého pobytu v cizině nebo po nabytí státního občanství, je povinen předložit
a) rodný list nebo rodný a křestní list,
b) 1 fotografii,
c) doklad o rodném čísle, jestliže není rodné číslo uvedeno na jiném předkládaném dokladu,
d) doklad o státním občanství,
e) doklad o rodinném stavu, jde-li o občana, který žije nebo žil v manželství nebo v partnerském soužití 6a),
f) případně další doklady osvědčující skutečnosti zapisované o občanského průkazu na žádost občana nebo potřebné k odstranění zjištěných rozporů v údajích na žádosti s údaji v evidenci obyvatel nebo v evidenci občanských průkazů.
* * *
Vydání nového občanského průkazu
§ 6
* * *
(5) Opatrovník, který žádá o vydání občanského průkazu pro občana zbaveného způsobilosti k právním úkonům, je povinen předložit
a) rodný list nebo rodný a křestní list občana,
b) 1 fotografii občana,
c) doklad o rodném čísle občana, jestliže není rodné číslo uvedeno na jiném předkládaném dokladu,
d) doklad o rodinném stavu, jde-li o občana, který žije nebo žil v manželství nebo v partnerském soužití 6a),
e) rozhodnutí soudu o zbavení občana způsobilosti k právním úkonům,
f) případně další doklady osvědčující skutečnosti zapisované do občanského průkazu na žádost občana, nebo potřebné k odstranění zjištěných rozporů v údajích na žádosti s údaji v evidenci obyvatel nebo v evidenci občanských průkazů,
g) svůj občanský průkaz a doklad o ustanovení opatrovníkem.

* * *
§ 17

* * *

(3) Pro výkon státní správy na úseku občanských průkazů využívá ministerstvo a okresní úřady z evidence obyvatel tyto údaje:
a) jméno, příjmení, případně jejich změnu, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změnu,
d) místo a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresu místa trvalého pobytu, včetně adresy trvalého pobytu v době narození občana,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu,
i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
j) zákaz pobytu a dobu jeho trvání,
k) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce; v případě, že jeden z rodičů nemá rodné číslo, datum jeho narození,
l) rodinný stav, datum a místo jeho změny,
m) rodné číslo manžela nebo partnera 6a), popřípadě jméno a příjmení manžela nebo partnera 6a) cizince, pokud nemá přidělené rodné číslo,
n) rodné číslo dítěte,
o) datum, místo a okres úmrtí a u občana, který zemřel v cizině, pouze stát úmrtí.

* * *

XLVIIi. změna zákona o veřejných dražbách

* * *

§ 36
Zvláštní ustanovení

(1) Dražba nedobrovolná je dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním rozhodnutím, vykonatelným rozhodčím nálezem15) nebo doložena vykonatelným notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené zvláštním právním předpisem.16)
(2) Bylo-li zástavní právo k nemovitosti vloženo či zapsáno do katastru nemovitostí před účinností tohoto zákona nebo vzniklo-li zástavní právo k movité věci před účinností tohoto zákona na základě platné zástavní smlouvy a učinil-li navrhovatel čestné prohlášení ve formě notářského zápisu o tom, že má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku, z níž není plněno a která je zajištěna tímto zástavním právem, je dražbou nedobrovolnou rovněž dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož pohledávka je
zajištěna tímto zástavním právem.
(3) Dražebními věřiteli jsou zástavní věřitelé, věřitelé, jejichž pohledávky jsou zajištěny omezením převodu nemovitosti nebo zadržovacím právem, správce daně, správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny provádějící veřejné zdravotní pojištění, jejichž pohledávky se uspokojují v dražbě.
(4) Předmětem dražby může být věc, byt nebo nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštních právních předpisů, právo, které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou a je převoditelné na jiného (zejména podíl v obchodní společnosti nebo družstvu),
nebo podnik, bylo-li navrženo jejich vydražení a splňují-li podmínky stanovené tímto zákonem.
(5) Dlužníkem se rozumí osoba, jejíž závazek je zajištěn právem k předmětu dražby.
(6) Účastníky dražby nedobrovolné nesmějí být dlužník a jeho manžel nebo partner 16a), dále pak osoby, které nesmějí nabývat vlastnictví k věcem, jejichž vlastníkem je dlužník;17) nikdo nesmí dražit za ně.
(7) Je-li dlužník právnickou osobou, nesmí být účastníky dražby statutární orgány a členové statutárního nebo kontrolního orgánu dlužníka; nikdo nesmí dražit za ně.
--------------------------------
15) Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů.
16a) Zákon č. 2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
16) § 274 písm. e) občanského soudního řádu.
17) § 67b zákona č. 328/1991 Sb., ve znění zákona č. 122/1993 Sb.

* * *
§ 39
Smlouva o provedení dražby

(1) Dražbu lze provést pouze na základě písemné smlouvy o provedení dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem.
(2) Smlouva o provedení dražby musí obsahovat označení, že jde o dražbu nedobrovolnou, označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby, nejnižší podání, výši odměny nebo způsob jejího určení či ujednání o tom, že dražba bude provedena bezúplatně. Dále pak musí smlouva o provedení dražby obsahovat i označení vlastníka předmětu dražby, zástavce, je-li osobou odlišnou od vlastníka předmětu dražby a dlužníka, důvod, pro který je navrhováno provedení dražby, a lhůtu, v níž bude odesláno oznámení o uzavření smlouvy o provedení dražby nedobrovolné (dále jen oznámení o dražbě).
(3) Přílohou smlouvy musí být v případě dražeb podle § 36 odst. 1 listiny dokládající vykonatelnost práva dražebního věřitele a v případech podle § 36 odst. 2 listiny dokládající splatnost pohledávky dražebního věřitele a dále ve všech případech listiny dokládající zajištění pohledávky právem k předmětu dražby a předchozí písemné upozornění dlužníka a zástavce o zamýšleném výkonu navrhovatelova práva včetně dokladu o doručení tohoto upozornění.
(4) Je-li dražebník právnickou osobou, nesmí uzavřít smlouvu o provedení dražby s navrhovatelem nedobrovolné dražby, jenž je právnickou osobou dražebníka ovládající, jím ovládanou nebo s ním jednající ve shodě. V případě porušení tohoto ustanovení je smlouva neplatná.
(5) Dražebník nesmí uzavřít smlouvu o provedení dražby s navrhovatelem nedobrovolné dražby, jenž je jeho (manžel nebo) manžel, partner 16a) nebo jinou osobou jemu blízkou. V případě porušení tohoto ustanovení je smlouva neplatná.
(6) Dražebník a navrhovatel nedobrovolné dražby nesmí být totožnou osobou.
(7) Věřitel oprávněný ze zadržovacího práva namísto předání listin ohledně vzniku svého práva doloží, že má předmět dražby v držení.
(8) Podpisy navrhovatele a dražebníka na smlouvě o provedení dražby musí být úředně ověřeny; uznání podpisu notářem či ověřujícím orgánem není přípustné.
(9) Je-li navrhovatelem dražby osoba, která je povinna při zadávání zakázek postupovat podle zvláštního právního předpisu,14) řídí se její postup směřující k uzavření smlouvy o provedení dražby tímto předpisem; budoucím peněžitým závazkem ze smlouvy jsou předpokládané náklady dražby.
(10) Výši odměny dražebníka sjednanou ve smlouvě o provedení dražby nelze dodatečně zvýšit a důvod, pro který je navrhováno provedení dražby, nelze dodatečně měnit. Přílohy smlouvy o provedení dražby musí být v originále nebo v úředně ověřeném opise a nelze je dodatečně doplňovat, měnit nebo upravovat.
(11) Neobsahuje-li smlouva uzavřená mezi navrhovatelem a dražebníkem stanovené náležitosti, je neplatná. Nedodrží-li dražebník lhůtu pro odeslání oznámení o dražbě, je navrhovatel oprávněn od smlouvy o provedení dražby odstoupit.
(12) Podá-li navrhovatel ohledně téže pohledávky a téhož předmětu dražby návrh na soudní výkon rozhodnutí, nelze smlouvu o provedení nedobrovolné dražby platně uzavřít, a byla-li již tato smlouva uzavřena, stává se podáním návrhu na soudní výkon rozhodnutí podaného za uvedených podmínek navrhovatelem neplatnou.
--------------------------------
14) Zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

* * *

XLIX. změny tiskového zákona

* * *
§ 10
Odpověď

(1) Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na
vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je povinen na žádost této osoby odpověď uveřejnit.
(2) Odpověď se musí omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji činí.
(3) Osoba, na jejíž žádost byla vydavatelem uveřejněna odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další odpovědi na tuto odpověď.
(4) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu nebo partnerovi 3a) a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(5) Ustanovení zvláštního právního předpisu 4) o ochraně osobnosti a o ochraně jména a dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4 nedotčena.
--------------------------------
3a) Zákon č. ........./2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví
4) § 11 a 19b občanského zákoníku.

* * *
§ 11
Dodatečné sdělení

(1) Jestliže bylo v periodickém tisku uveřejněno sdělení o trestním řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném proti fyzické osobě, anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto
sdělení ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění informace o konečném výsledku řízení jako dodatečného sdělení. Vydavatel je povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí jako dodatečné sdělení uveřejnit.
(2) Po smrti fyzické osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu manželu nebo partnerovi 3a) a dětem, a není-li jich, jejím rodičům.
(3) Ustanovení zvláštního právního předpisu 4) o ochraně osobnosti a o ochraně jména a dobré pověsti právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2 nedotčena.
--------------------------------
4) § 11 a 19b občanského zákoníku.

* * *

L. změny zákona o evidenci obyvatel a rodných číslech

* * *
§ 3

(1) Evidence obyvatel je vedena v informačním systému, jehož správcem5) je ministerstvo.
(2) V informačním systému se vedou o občanech tyto údaje:
a) jméno, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změna,
d) obec a okres narození a u občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) adresa místa trvalého pobytu (§ 10 odst. 1), včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,
h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu,
i) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
j) zákaz pobytu a doba jeho trvání,
k) rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce, v případě, že jeden z rodičů nemá rodné číslo, vede se datum narození,
l) rodinný stav, datum a místo jeho změny,
(m) rodné číslo manžela, nebo jméno a příjmení manžela, je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo,)
m) rodné číslo manžela nebo partnera 5a), anebo jméno a příjmení manžela nebo partnera, je-li manželem nebo partnerem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo,
n) rodné číslo dítěte,
o) osvojení dítěte [§ 7 písm. b)],
p) záznam o poskytnutí údajů (§ 8 odst. 6),
r) datum, místo a okres úmrtí a u občana, který zemřel v cizině, pouze stát úmrtí.

(3) V informačním systému se vedou o cizincích s povolením k pobytu na území České republiky podle zvláštního právního předpisu 2) a o osobách, kterým byl udělen azyl na území České republiky,3) tyto údaje:
a) jméno, příjmení, případně jejich změna, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) pohlaví a jeho změna,
d) místo a stát narození,
e) rodné číslo,
f) státní občanství,
g) druh a adresa místa pobytu,
h) číslo a platnost povolení k pobytu,
i) počátek pobytu, případně datum zrušení údaje o pobytu,
j) zákaz pobytu a doba jeho trvání,
k) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno a příjmení manžela nebo partnera 1a), rodné číslo nebo datum narození,
l) záznam o poskytnutí údajů (§ 8 odst. 6),
m) datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí mimo území České republiky, pouze stát úmrtí.
(4) Ministerstvo zavádí do informačního systému údaje potřebné k plnění úkolů stanovených zvláštním právním předpisem.6)
--------------------------------
1a) Zákon č. 2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
2) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů.
3) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.
6) Například zákon č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

* * *
§ 7

Na ministerstvo předává bez zbytečného odkladu údaje
a) okresní úřad v rozsahu údajů předaných mu podle § 6 a dále údaje o nabytí nebo pozbytí státního občanství obyvatel, v jehož územním obvodu mají nebo měli poslední pobyt;
b) matriční úřad z matriky v případě osvojení dítěte nebo zrušení osvojení dítěte v rozsahu
1. jméno, příjmení dítěte,
2. rodné číslo,
3. datum a místo narození,
4. rodné číslo osvojitelů;
c) Magistrát města Brna z matriky občanů, kteří se narodili, uzavřeli manželství a zemřeli v cizině, (dále jen zvláštní matrika)8) v rozsahu
1. jméno, příjmení, rodné příjmení,
2. rodné číslo,
3. datum a místo narození,
4. datum a místo uzavření manželství, jméno a příjmení manžela a jeho rodné číslo nebo datum narození,
5. rodné číslo otce a matky, pokud toto číslo není, datum narození,
6. datum a místo úmrtí;
d) obec při úředních změnách názvu obce, městských částí, ulic a čísel popisných;
e) matriční úřad, před kterým se uzavírá partnerské soužití, 5a) z knihy partnerského soužití, kterou vede, v rozsahu
1. datum a místo prohlášení o partnerském soužití,
2. jméno a příjmení, popřípadě rodné příjmení,
3. rodné číslo nebo datum narození a místo narození,
4. rodné číslo otce a matky nebo datum narození,
5. datum zrušení partnerského soužití.
--------------------------------
8) § 21 zákona č. 268/1949 Sb., ve znění zákona č. 68/1993 Sb.

lI. změny zákona o matrikách, jménu a příjmení

* * *
Kniha úmrtí
§ 21

(1) Do knihy úmrtí se zapisuje
* * *
c) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela nebo partnera9a)
--------------------------------
9a) Zákon č. ........./2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví

* * *
§ 31

Úmrtní list obsahuje
* * *
e) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela nebo partnera

* * *
§ 33

Snoubenec, který je občanem a je přihlášen k trvalému pobytu v České republice, je povinen matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 32 připojit

* * *
pravomocný rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo o zrušení předchozího partnerského soužití, anebo úmrtní list zemřelého manžela.

* * *
§ 35

Snoubenec, který je cizincem, k předepsanému tiskopisu (§ 32) připojí

* * *
pravomocný rozsudek o zrušení předchozího partnerského soužití, jde-li o cizince, jemuž bylo partnerské soužití zrušeno,

* * *
§ 46

K žádosti o vydání vysvědčení žadatel předkládá
* * *
f) pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, nebo o zrušení předchozího partnerského soužití, anebo úmrtní list manžela,

* * *
§ 73a

Změna příjmení se nepovolí, žádá-li partner o změnu příjmení na příjmení partnera.

* * *
§ 75

Žádost o povolení změny jména nebo příjmení obsahuje
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, datum a místo narození, případně datum a místo uzavření manželství nebo prohlášení o partnerském soužití žadatele,

* * *
§ 76

(1) K žádosti o povolení změny jména, nebo příjmení musí být přiložen
rodný, popřípadě oddací list nebo doklad o partnerském soužití žadatele, nebo nezletilého dítěte,
b) jde-li o osoby rozvedené, pravomocný rozsudek o rozvodu manželství,
c) jde-li o osoby, jimž bylo partnerské soužití zrušeno, pravomocný rozsudek o zrušení partnerského soužití,
d) jde-li o osoby ovdovělé, úmrtní list,
e) doklad o místu trvalého pobytu na území České republiky,
f) doklad o státním občanství,16)
g) souhlas fyzické osoby starší 15 let, jde-li o změnu jejího
jména, popřípadě jmen a příjmení.

* * *

lIi. změny zákona o soudních exekutorech a exekuční činnosti

* * *
§ 36

(1) Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný.
(2) Jsou-li exekucí postiženy věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění manželů nebo do společného jmění partnerů 11a), je účastníkem exekučního řízení, pokud jde o tyto věci, práva nebo jiné majetkové hodnoty, i manžel nebo partner povinného.
(3) Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze provést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu.
(4) Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem,12) pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.
(5) Prokáže-li se, že po zahájení exekučního řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, do řízení namísto dosavadního oprávněného vstupuje jeho právní nástupce. Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního oprávněného, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.
--------------------------------
11a) Zákon č. 2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
12) § 6 zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád).

* * *

§ 42

(1) Exekuci na majetek patřící do společného jmění manželů lze provést také tehdy, jde-li o vymáhání závazku, který vznikl za trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení exekuce považuje také majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku manželství.15)
(2) Při provádění exekuce se také nepřihlíží ke smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek, který patřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky. Totéž platí, byl-li smlouvou rozšířen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů o majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané pohledávky.
(3) Pro exekuci na majetek patřící do společného jmění partnerů 11a) platí odstavce 1 a 2 obdobně.
--------------------------------
15) § 143a občanského zákoníku.

* * *

§ 44

* * *
(7) Po doručení usnesení o nařízení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů nebo do společného jmění partnerů 11a), vyjma běžné obchodní činnosti, uspokojování základních životních potřeb, udržování a správy majetku. Právní úkon, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatný.

Originální verze dokumentu