Návrh zákona - tisk
1075/0 - 27.09.01
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
Poslanecká sněmovna
2001
III. volební
období
1075
Vládní návrh
zákon
ze dne
..........2001,
o partnerském soužití osob téhož
pohlaví

Parlament se usnesl na tomto
zákoně České
republiky:
část
první
partnerské soužití osob téhož pohlaví a jeho
vznik
§ 1
Partnerské soužití osob téhož pohlaví
Partnerským soužitím osob
téhož pohlaví (dále jen partnerské soužití) se rozumí trvalé
společenství dvou
osob téhož pohlaví, které vzniklo zákonem
stanoveným způsobem. Partnerem se
rozumí osoba, která uzavřela
partnerské soužití, které trvá.
Vznik partnerského
soužití
§ 2
(1) Partnerské soužití může uzavřít osoba,
která současně
a) dosáhla věku 18 let,
b) má plnou
způsobilost k právním úkonům,
c) není ženatá nebo vdaná anebo
neuzavřela partnerské soužití, které trvá, a
d) nenachází se s
osobou, s níž hodlá uzavřít partnerské soužití, v příbuzenském
vztahu potomků nebo předků anebo sourozenců, popřípadě ve vztahu
založeném osvojením,
které trvá.
(2) Alespoň jedna z
osob, které hodlají uzavřít partnerské soužití (dále jen
budoucí
partner), musí být státním občanem České republiky nebo
musí mít
na území České republiky trvalý pobyt.
(3) Partnerské soužití
se uzavírá svobodným a souhlasným prohlášením budoucích
partnerů o
tom, že spolu chtějí trvale žít v partnerském soužití (dále jen
prohlášení
o partnerském soužití).
(4) Prohlášení o
partnerském soužití se činí před matričním úřadem 1) § 2 odst.
1
zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně
některých
souvisejících zákonů.
1) v sídle kraje, ve
kterém je alespoň jeden z budoucích partnerů přihlášen
k trvalému
pobytu. Seznam matričních úřadů, před kterými se uzavírá partnerské
soužití (dále jen příslušný matriční úřad), je uveden v příloze
k
tomuto zákonu. Pokud ani jeden z budoucích partnerů nemá trvalý pobyt na
území
České republiky, je příslušným matričním úřadem Obvodní úřad
městské části Praha
1.
(5) Budoucí partneři, jsou
předloží příslušnému matričnímu úřadu stanovené doklady
(§ 25 až
27) a prohlásí, že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření
partnerského
soužití a že navzájem znají svůj zdravotní
stav.
(6) Prohlášení o partnerském soužití činí budoucí
partneři před starostou, primátorem,
jejich zástupci nebo
pověřeným členem zastupitelstva příslušného matričního
úřadu, za
přítomnosti matrikáře.
(7) Na společnou žádost budoucích
partnerů se prohlášení o partnerském soužití činí veřejně a
slavnostním způsobem
v přítomnosti dvou svědků.
§ 3
Nejsou-li
splněny
podmínky podle § 2 odst. 1 až 6, partnerské soužití
nevznikne.
§
4
(1) Uzavření partnerského soužití zaznamená příslušný
matriční úřad do knihy
partnerského soužití (§ 30).
(2)
Partnerské soužití se zapisuje jako
rodinný stav v občanském průkazu
partnera a v jiných veřejných listinách, ve
kterých je rodinný stav
uváděn.
část druhá
práva a
povinnosti partnerů a vztahy mezi
nimi
Práva a povinnosti
partnerů
§ 5
(1) Oba partneři mají v partnerském
soužití stejná práva a stejné povinnosti,
jsou povinni respektovat
svoji důstojnost, vzájemně si pomáhat a zajišťovat
společné
potřeby podle svých schopností, možností a majetkových poměrů.
(2) Neplní-li
jeden z partnerů svoji povinnost hradit náklady
společné domácnosti, rozhodne na
návrh druhého partnera ve věci
soud.
§
6
O záležitostech
partnerského soužití rozhodují oba
partneři společně; nedohodnou-li se v
podstatných věcech, rozhodne
na návrh jednoho z nich soud.
§ 7
(1) Partner je oprávněn zastupovat
druhého partnera v jeho běžných záležitostech,
zejména přijímat za
něho běžná plnění, pokud zvláštní právní předpis nestanoví
jinak.
(2) Jednání jednoho z partnerů při obstarávání běžných
záležitostí partnerského
soužití zavazuje oba partnery společně a
nerozdílně.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jestliže
jiné osobě
bylo známo, že druhý partner tyto účinky proti ní
výslovně vyloučil.
§ 8
Vyživovací povinnost mezi
partnery
(1) Partneři mají vzájemnou vyživovací
povinnost.
(2) Neplní-li jeden z partnerů tuto povinnost, určí
soud na návrh některého
z nich její rozsah, přičemž přihlédne k
péči o společnou domácnost. Rozsah vyživovací
povinnosti se
stanoví tak, aby hmotná a kulturní úroveň obou partnerů byla zásadně
stejná.
(3) Vyživovací povinnost mezi partnery předchází
vyživovací
povinnosti dětí.
§ 9
Společné jmění partnerů
Společné jmění
partnerů se řídí občanským zákoníkem. 2) § 151a občanského
zákoníku.
2)
§ 10
Vztahy k nájemnímu bytu
(1) Partner má právo užívat byt, jenž
je v nájmu druhého partnera; toto právo
a další práva spojená s
právem užívat byt osobou žijící ve společné domácnosti
s nájemcem,
se řídí občanským zákoníkem. 3) § 688 občanského zákoníku.
3)
(2) Uzavřením partnerského soužití nevzniká společný nájem
bytu (družstevního
bytu), jehož nájemcem je jeden z partnerů.
Stejně tak společný nájem bytu nevzniká,
pokud za trvání
partnerského soužití se stane jeden z partnerů nájemcem bytu
(družstevního bytu). Ustanovení občanského zákoníku, umožňující vznik
společného
nájmu bytu dohodou, 4) § 700 odst. 2 občanského
zákoníku.
4) tím nejsou dotčena.
(3) Zrušením
partnerského soužití zaniká právo partnera, který není nájemcem
bytu, tento byt nadále užívat.
(4) Zanikne-li partnerské
soužití, nebo opustí-li partner, který je nájemcem
bytu, trvale
společnou domácnost, postupuje se podle obecných ustanovení občanského
zákoníku upravujících přechod nájmu bytu při smrti nájemce. 5) §
706 občanského
zákoníku.
5)
§ 11
Vztahy k dětem
(1) Uzavření partnerského
soužití není překážkou výkonu rodičovské zodpovědnosti
partnera
vůči svému dítěti, ani překážkou svěření takového dítěte do jeho
výchovy.
Partner, který je rodičem je povinen zajistit vývoj
dítěte a důsledně chránit
jeho zájmy při použití přiměřených
výchovných prostředků tak, aby nebyla dotčena
důstojnost dítěte a
ohroženo jeho zdraví a tělesný, citový, rozumový a mravní
vývoj.
(2) Partnerské soužití brání tomu, aby některému z
partnerů bylo svěřeno do
výchovy dítě, jehož není rodičem; to
neplatí, pokud mu dítě bylo svěřeno do
výchovy před vznikem
partnerského soužití.
(3) Partnerské soužití brání tomu, aby se
některý z partnerů stal osvojitelem
dítěte; to neplatí, pokud k
osvojení došlo před vznikem partnerského soužití.
(4)
Partnerské soužití brání tomu, aby některému z partnerů bylo svěřeno
dítě
do pěstounské péče nebo aby byl ustanoven poručníkem dítěte;
to neplatí, pokud
ke svěření dítěte do pěstounské péče nebo k
ustanovení poručníkem dítěte došlo
před vznikem partnerského
soužití.
(5) Pokud jeden z partnerů
pečuje o dítě, podílí
se na jeho výchově i druhý partner za předpokladu, že oba
partneři
žijí ve společné domácnosti; povinnosti, týkající se ochrany vývoje a
výchovy dítěte se vztahují i na tohoto partnera.
část
třetí
Zánik a zrušení partnerského soužití
§
12
Zánik partnerského soužití
Partnerské soužití
zaniká dnem smrti partnera nebo dnem
právní moci rozhodnutí o jeho
prohlášení za mrtvého.
§ 13
Zrušení partnerského soužití
(1) Soud na
návrh jednoho z partnerů partnerské soužití zruší, pokud soužití
netrvá déle než rok nebo pokud nastal trvalý rozvrat jejich společného
vztahu.
Soud partnerské soužití zruší vždy, pokud s tím vysloví
souhlas oba partneři.
(2) Soud nevyhoví návrhu na zrušení
partnerského soužití, pokud s ním nesouhlasí
druhý partner, který
se na trvalém rozvratu společného vztahu nepodílel, a jemuž
by
byla zrušením partnerského soužití způsobena zvlášť závažná újma; to
neplatí,
pokud soužití netrvá déle než tři roky.
§
14
Vyživovací povinnost po zrušení partnerského soužití
(1) Pokud bylo partnerské soužití zrušeno, může bývalý partner, který
není schopen
se sám živit, žádat od druhého bývalého partnera, aby
mu přispíval na přiměřenou
výživu podle svých schopností, možností
a majetkových poměrů. Nedohodnou-li
se bývalí partneři, rozhodne o
výživném soud na návrh některého z nich.
(2) Bývalému
partnerovi, který se na trvalém rozvratu společného vztahu nepodílel
a jemuž byla zrušením partnerského vztahu způsobena závažná újma,
může soud
přiznat proti druhému bývalému partnerovi až na dobu tří
let od zrušení partnerského
soužití výživné ve stejném rozsahu, v
jakém by vznikla vyživovací povinnost
v případě, že partnerské
soužití by nebylo zrušeno.
(3) Vyživovací povinnost mezi
bývalými partnery předchází vyživovací povinnosti
dětí vůči
rodičům.
(4) Právo na výživné mezi bývalými partnery
zaniká
a) smrtí povinného partnera nebo jeho prohlášením za
mrtvého, anebo
b) tím, že oprávněný bývalý partner uzavře
manželství nebo nové partnerské soužití.
(5)
Právo na
výživné zanikne též poskytnutím jednorázové částky na základě písemné
smlouvy mezi bývalými partnery.
§ 15
Společné
ustanovení pro určení a splatnost výživného mezi partnery nebo bývalými
partnery
(1) Při určení výživného přihlédne soud k
odůvodněným potřebám oprávněného,
jakož i k schopnostem, možnostem
a majetkovým poměrům povinného. Při hodnocení
schopností, možností
a majetkových poměrů povinného zkoumá soud, zda se povinný
nevzdal
bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti
nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená
majetková
rizika.
(2) Výživné nelze přiznat, jestliže by
bylo v rozporu s dobrými mravy.
(3) Výživné se poskytuje v
pravidelných opětujících se částkách.
(4) Proti pohledávkám na
výživné je započtení vzájemných pohledávek přípustné
jen
dohodou.
(5) Právo na výživné se nepromlčuje; lze je však
přiznat
jen ode dne zahájení soudního řízení. Práva na jednotlivá
opětující se plnění se
však promlčují. Ke změně nebo zrušení
rozhodnutí o výživném může dojít pouze na
návrh.
část
čtvrtá
registrace partnerského soužití
Obecná ustanovení
§ 16
Registrace partnerského soužití (dále jen
registrace) je státní
evidencí fyzických osob, které na území České republiky
učinily
prohlášení o partnerském soužití.
§ 17
Působnost při registraci
vykonávají
příslušné matriční úřady,
krajské
úřady,
Ministerstvo vnitra
(dále jen
ministerstvo).
§ 18
(1)
Příslušný matriční úřad, před nímž se prohlášení o partnerském soužití
činí
vede knihu partnerského soužití a sbírku listin k
ní,
vydává výpisy z knihy partnerského soužití (dále jen doklad
o partnerském
soužití) na stanovených tiskopisech.
(2)
Vedení knihy partnerského soužití a úkony zabezpečované
v
souvislosti s jejím vedením, jsou výkonem státní správy.
§ 19
Krajský úřad v
přenesené působnosti
provádí kontrolu vedení knihy partnerského
soužití a sbírek listin u příslušného
matričního úřadu ve svém
územním obvodu nejméně jednou ročně,
vede a aktualizuje
sbírku listin vedenou ke knize partnerského soužití,
§ 20
Ministerstvo
vykonává dohled
nad výkonem působnosti při registraci.
§ 21
(1) Zápisy do knihy partnerského
soužití, která je vytvořena z předem svázaných
stanovených
tiskopisů, provádí matrikář příslušného matričního úřadu stanovený
zvláštním právním předpisem6) § 9 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách,
jménu
a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů.
6) rukopisně dokumentním inkoustem.
(2) Zápisy se provádějí v
úřední místnosti příslušného matričního úřadu nejpozději
do 30 dnů
od prohlášení o partnerském soužití.
(3) Údaje v knihách
partnerského
soužití jsou neveřejné.
§ 22
(1) Do knihy partnerského soužití
se zapisuje
prohlášení o partnerském soužití,
rozhodnutí o zrušení partnerského soužití,
další skutečnosti,
jimiž se mění a doplňují zápisy provedené v knize partnerského
soužití.
(2) Zápisy do knihy partnerského soužití a změny a
opravy těchto zápisů se provádějí
na základě veřejných
listin.
(3) Za veřejnou listinu
podle tohoto zákona se
považuje listina, která osvědčuje skutečnosti zapisované
do knihy
partnerského soužití, pokud byla vydána státním orgánem v mezích jeho
pravomoci, nebo listina, která byla zvláštním právním předpisem za
veřejnou
listinu prohlášena, anebo listina, která se za veřejnou
považuje podle
zvláštního právního předpisu nebo podle mezinárodní
smlouvy.
§ 23
(1) Listiny, které
slouží jako podklad pro zápis prohlášení o partnerském soužití,
jeho změnu či opravu, tvoří sbírku listin.
(2) Příslušný
matriční úřad vede sbírku listin ke knize partnerského soužití.
Příslušný matriční úřad předá sbírku listin za uplynulý kalendářní rok
vždy
nejpozději do konce února následujícího roku krajskému úřadu
k úschově.
(3)
Příslušný matriční úřad předává krajskému
úřadu jedenkrát měsíčně k založení do
sbírky listin uložené u
krajského úřadu listiny, na jejichž podkladě provedl
opravy či změny
v knize partnerského soužití.
(4) Krajský úřad je povinen
zabezpečit ochranu sbírky listin před zneužitím
údajů v ní
obsažených a před zničením nebo poškozením.
(5) Je-li osvědčen
právní zájem a nelze-li zjistit údaj z knihy partnerského
soužití,
popřípadě je-li vznesena námitka o správnosti zápisu v knize
partnerského
soužití, vydá krajský úřad potvrzení o údajích
uváděných ve sbírce listin.
(6) Příslušný matriční úřad nebo
krajský úřad povolí nahlédnout do sbírky listin
a činit výpisy z
ní v přítomnosti matrikáře nebo zaměstnance krajského úřadu
fyzické osobě, které se zápis týká, nebo zplnomocněným
zástupcům,
pro úřední potřebu státních
orgánů.
§ 24
(1) Kniha partnerského soužití
zůstane uložena u příslušného matričního úřadu
po dobu 75 let po
provedení posledního zápisu.
(2) Po uplynutí stanovené doby se
kniha partnerského soužití předá k archivaci
příslušnému státnímu
oblastnímu archivu.
(3) Sbírka listin vedená ke
knize
partnerského soužití zůstane uložena u krajského úřadu po dobu 75 let a
poté se předá k archivaci příslušnému státnímu okresnímu archivu; v
Praze, Brně,
Ostravě, Plzni a Ústí nad Labem se předá archivům
těchto měst.
Doklady potřebné k prohlášení o
partnerském soužití
§ 25
Budoucí partner
vyplní
před prohlášením o partnerském soužití předepsaný tiskopis a předloží
jej
kterémukoli příslušnému matričnímu úřadu. Vzory tiskopisů
stanoví ministerstvo
vyhláškou.
§ 26
(1) Budoucí partner, který
je státním občanem České republiky a je přihlášen
k trvalému
pobytu v České republice, je povinen příslušnému matričnímu úřadu
prokázat svoji totožnost a k tiskopisu uvedenému v § 25 připojit
rodný list,
doklad o státním občanství,
výpis údajů z
informačního systému evidence obyvatel (dále jen výpis z
evidence
obyvatel) o místě trvalého pobytu,
výpis z evidence obyvatel o
osobním stavu,
pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li
budoucí partner rozvedený, nebo
úmrtní list zemřelého manžela,
je-li budoucí partner ovdovělý, nebo úmrtní list
zemřelého
partnera, zaniklo-li partnerské soužití smrtí partnera, anebo pravomocný
rozsudek soudu o zrušení předchozího partnerského soužití.
(2) Budoucí partner není povinen předkládat doklady uvedené v odstavci 1
písm.
b) až e), pokud prokáže skutečnosti v nich uvedené občanským
průkazem.
(3)
Budoucí partner, který je státním občanem
České republiky a má trvalý pobyt v
cizině, je povinen prokázat
svoji totožnost a k předepsanému tiskopisu připojit
doklady uvedené
v odstavci 1, nebo obdobné doklady, anebo potvrzení cizího
státu, že
tento stát takové doklady nevydává. Doklady uvedené v odstavci 1 písm.
c) a d) musí být vydány státem, na jehož území má budoucí partner
trvalý
pobyt.
§
27
(1) Budoucí partner, který je cizincem a je přihlášen k
trvalému pobytu v České
republice, je povinen příslušnému
matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost
průkazem o povolení k
pobytu 7) Zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území
České
republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 140/2001
Sb.
7) a k tiskopisu uvedenému v § 25 připojit
rodný
list,
doklad o státním občanství,
potvrzení o osobním
stavu,
pravomocný rozsudek o rozvodu manželství, je-li budoucí
partner rozvedený, nebo
úmrtní list zemřelého manžela, je-li
budoucí partner ovdovělý, nebo úmrtní list
zemřelého partnera,
zaniklo-li partnerské soužití smrtí partnera, anebo pravomocný
rozsudek soudu o zrušení předchozího partnerského soužití,
potvrzení o tom, že bude partnerské soužití v domovském státě cizince
uznáno
za platné.
(2) Budoucí partner, který je cizincem
a nemá povolen trvalý pobyt v České republice,
je povinen
příslušnému matričnímu úřadu prokázat svoji totožnost a k tiskopisu
uvedenému v § 25 připojit doklady stanovené v odstavci 1 písm. a) až e)
a potvrzení
o oprávněnosti pobytu na území České republiky, vydané
Policií České republiky,
které není starší 7 pracovních dnů k datu
prohlášení o partnerském soužití.
(3) Doklady
uvedené v
odstavci 1 a 2 nebo obdobné doklady nepředkládá budoucí partner,
doloží-li potvrzením cizího státu, že tento stát takové doklady
nevydává.
§ 28
(1) Pokud budoucí partner nemluví nebo nerozumí
česky, nebo je budoucí partner
neslyšící nebo němý, je nutná při
prohlášení o partnerském soužití přítomnost
tlumočníka. 8) Zákon
č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Zákon č. 155/1998
Sb., o znakové řeči a o změně dalších zákonů.
8) Účast
tlumočníka zajišťuje jeden z budoucích partnerů na vlastní náklady,
nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. 9) § 86a zákona č. 100/1988
Sb.,
o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 155/1998
Sb.
9) Bez přítomnosti tlumočníka nelze prohlášení o
partnerském soužití v těchto
případech učinit.
(2)
Nejde-li o tlumočníka jmenovaného ministrem spravedlnosti nebo
předsedou
krajského soudu, musí tlumočník složit slib do rukou
matrikáře, ve znění
uvedeném ve zvláštním právním
předpise.8)
§ 29
O prohlášení o partnerském soužití
se sepíše protokol, který podepisují
partneři, svědci, pokud
bylo prohlášení učiněno veřejně slavnostním způsobem,
a starosta,
nebo primátor, nebo jejich zástupci, anebo pověřený člen zastupitelstva
příslušného matričního úřadu,
tlumočník, je-li jeho
přítomnost k prohlášení o partnerském soužití nutná (§
28),
matrikář.10) Zákon č. 301/2000 Sb.
10)
Kniha partnerského soužití
§ 30
(1) Do knihy partnerského soužití se zapisují
jména a příjmení,
popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození,
rodná
čísla, osobní stav a státní občanství partnerů,
den, měsíc, rok
a místo prohlášení o partnerském soužití,
jména a příjmení,
popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození
rodičů
partnerů,
datum zápisu a podpis matrikáře. 10)
(2)
Zápis do knihy partnerského soužití provede matrikář 10) na základě
protokolu
o prohlášení o partnerském soužití (§ 29). Zapisované
údaje matrikář ověří z
dokladů potřebných k prohlášení o
partnerském soužití ( § 25 až 27).
(3) Jsou-li podklady k
provedení zápisu do knihy partnerského soužití neúplné
a nelze-li
údaje pro zápis zjistit od osob, jichž se zápis týká, je každý povinen
sdělit k dotazu příslušného matričního úřadu jemu známé
skutečnosti, které jsou
pro zápis rozhodující.
(4) Při
splnění podmínek uvedených v odstavci 3 může
příslušný matriční úřad
požádat o poskytnutí údajů z informačního systému
evidence obyvatel,
a to v rozsahu údajů zapisovaných do knihy partnerského
soužití, a
provozovatel tohoto systému je povinen tyto údaje příslušnému
matričnímu úřadu poskytnout.
§ 31
Po
provedení zápisu do knihy partnerského soužití se vydává doklad o
partnerském
soužití, který obsahuje
den, měsíc, rok a
místo prohlášení o partnerském soužití,
jména, příjmení,
popřípadě rodná příjmení partnerů a jejich rodná čísla,
den,
měsíc, rok a místo narození partnerů,
osobní stav
partnerů,
jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení rodičů
partnerů,
datum, jméno, příjmení a podpis matrikáře, 10)
označení příslušného matričního úřadu a otisk úředního razítka
matričního úřadu,
který doklad vydává.
§ 32
Příslušný matriční úřad vydá
doklad o partnerském soužití, nebo povolí nahlédnout
do knihy
partnerského soužití a činit výpisy z nich v přítomnosti matrikáře
10)
fyzické osobě, které se zápis týká, nebo zplnomocněným
zástupcům,
pro úřední potřebu státních
orgánů.
§ 33
(1) Listiny vydané orgány cizího
státu, které platí v místě, kde byly vydány,
za veřejné listiny a
které jsou podkladem pro zápis, nebo dodatečný záznam,
anebo
opravu zápisu v knize partnerského soužití, se předkládají s úředním
překladem
do českého jazyka.8)
(2) Listiny uvedené v
odstavci 1 musí být opatřeny předepsanými ověřeními.11)
§ 52
zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a
procesním.
11)
Vymezení některých pojmů a postupů příslušných matričních úřadů
§ 34
(1) Zápisem do knihy partnerského soužití se rozumí
zapsání údajů o prohlášení
o partnerském soužití podle časové
posloupnosti prohlášení o partnerském soužití.
(2) Dodatečným
záznamem do knihy partnerského soužití se rozumí zapsání skutečností
po uzavření zápisu.
(3) Opravou zápisu v knize
partnerského soužití se rozumí opravení chybných
či nesprávných
údajů v zápisu, nebo dodatečném záznamu v této knize.
(4)
Zápis, dodatečný záznam, nebo oprava zápisu v
knize partnerského
soužití jsou uzavřeny podpisem matrikáře10) s uvedením data,
kdy
byly pořízeny.
§ 35
Jestliže se kniha partnerského soužití nebo sbírka
listin ztratí, nebo zničí,
zabezpečí příslušný matriční úřad a
krajský úřad jejich obnovení podle zvláštního
právního předpisu.
12) § 55 zákona č. 301/2000 Sb.
12)
§ 36
Ministerstvo stanoví
vyhláškou
technický způsob vedení knihy partnerského
soužití,
postup při vydávání dokladů o partnerském soužití a
potvrzení ze sbírky listin,
postup při zasílání dokladů o
partnerském soužití do ciziny,
vedení sbírky listin,
uvádění příjmení žen v knize partnerského soužití a na dokladu o
partnerském
soužití,
postup při předávání knihy
partnerského soužití a sbírek listin k archivaci,
vzory
tiskopisů k prohlášení o
partnerském soužití.
část pátá
účinnost
§
37
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2002.
Příloha k zákonu
č.
......./2002
Seznam matričních
úřadů, před kterými se
uzavírá partnerské soužití
Hlavní město Praha - Obvodní úřad městské části
Praha 1
Středočeský kraj - Obvodní úřad městské části Praha
1
Jihočeský kraj - Magistrát města České Budějovice
Plzeňský kraj - Úřad městského obvodu Plzeň 3
Karlovarský kraj
- Magistrát města Karlovy Vary
Ústecký kraj - Úřad městského
obvodu Ústí nad Labem-město
Liberecký kraj - Magistrát města
Liberec
Královohradecký kraj - Magistrát města Hradec
Králové
Pardubický kraj - Magistrát města Pardubice
Vysočina - Magistrát města Jihlava
Jihomoravský kraj - Úřad
městské části Brno-střed
Olomoucký kraj - Magistrát města
Olomouc
Moravskoslezský kraj - Úřad městského obvodu Moravská
Ostrava a Přívoz
Zlínský kraj - Magistrát města
Zlín
Důvodová
zpráva
I. Obecná
část
A. Důvody navrhované úpravy ve vztahu
k platnému právnímu stavu.
Partnerské soužití osob téhož
pohlaví není v právním řádu České republiky zvláště
upraveno.
Osoby, které (bez ohledu na rozdílnost či shodu pohlaví) spolu pečují
o společnou domácnost, či jsou na sebe vzájemně odkázány výživou,
mohou uplatnit
toliko některá práva v oblasti nájmu bytu, při
dědění a v některých sférách
sociálního zabezpečení a práva
finančního. Obdobně mohou být považovány za osoby
blízké, pokud
splňují podmínky uvedené v ustanovení § 116 občanského zákoníku,
na který odkazuje i řada veřejnoprávních předpisů.
V důsledku
zrušení trestnosti homosexuálního chování a zejména pak v důsledku
zásadních změn v politické, sociální, kulturní a ekonomické oblasti je
možno
vyjít z předpokladu, že došlo ke změně v základním přístupu
občanů ke společenské
menšině odlišně sexuálně orientované. Je čas
vytvořit i právní rámec a podmínky
pro realizaci stejných podmínek
existence této skupiny obyvatel, a tak naplnit
ústavní zásadu
rovnosti práv a svobod všech občanů bez rozdílu jejich jiného
postavení, a zaručit tak jejich rovnou důstojnost ve smyslu čl. 1 a čl.
3 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. To znamená rovněž
respektování práva
na státem uznanou formu spolužití a založení
společenské jednotky. Společnost
zajistí všem možnost uskutečnit v
souladu s demokratickými a liberálními hodnotami
a s principem
občanské tolerance vlastní představu realizace vzájemných citových
vztahů s příslušnými důsledky v soukromoprávní a veřejnoprávní
sféře.
Navrhovaná úprava však nesleduje vytvoření instituce
obdobné manželství. K odlišnostem
od úpravy práv a povinností
plynoucích z manželství dojde zejména ve vztazích
rodinněprávních,
kde se neumožňuje svěření do výchovy nebo osvojení dítěte partnerem,
ani nepřipouští pěstounství nebo poručenství osobami žijícími v
partnerském
soužití. Rovněž se předpokládají rozdíly i v jiných
oblastech, jako v úpravě
bydlení, kde se neupravuje společný nájem
bytu v rozsahu jako u manželů, mimo
jiné i z důvodu ochrany
pronajímatelů.
Promítnutí některých navrhovaných úprav do
zvláštních právních předpisů, upravujících
danou problematiku
celkově (např. úprava společného jmění v občanském zákoníku),
bude
provedeno přímou novelizací těchto předpisů společně v doprovodném
zákonu,
jehož návrh je předkládán souběžně.
Předkládaný
zákon by měl dát homosexuální menšině možnost založit partnerské
soužití zákonem uznanou formou, s přesně stanoveným rozsahem práv a
povinností,
a to na základě samostatné právní úpravy, oddělené od
úpravy rodinného práva.
Stabilizace partnerských vztahů osob téhož
pohlaví obecně prohloubí nejen jejich
lidská práva, ale motivaci
pro založení stabilního životního režimu, který kladně
ovlivní
jejich sociální vazby, ekonomickou situaci i životní styl. Sníží se
i zdravotní rizika sexuální promiskuity, psychické osamělosti a někdy i
společenského
stigmatu.
S ohledem na již používaný termín
partnerské soužití navrhuje se
zavést tento pojem i do našeho
právního řádu. Vyhovuje nejen požadavkům na stručnost
legislativního termínu, ale bere zřetel i na důvody evidenční. Shodně
jako ostatní
pojmy statusové bude moci být užíván pojem partner
podobně jako
manžel, rodič, osvojitel, atp.
Navrhovaná
část pátá
zákona o partnerském soužití osob téhož pohlaví vychází ze
zákonné úpravy
partnerského soužití. Prohlášení o partnerském
soužití má právní důsledky z
hlediska více oblastí společenského
života.
B. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním
pořádkem České republiky, s mezinárodními
smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána, slučitelnost s právními akty Evropských
společenství.
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním
pořádkem České republiky a neodporuje
mezinárodním smlouvám,
kterými je Česká republika vázána.
Navrhovaná úprava není v
rozporu s právem
Evropských společenství, které právní režim soužití
homosexuálních osob
neupravuje. Chystaný zákon odpovídá smyslu a
záměru rezoluce Evropského
Parlamentu č. 0028/94, která členské
státy Evropské unie vyzývá k přijetí takové
právní úpravy, která by
párům stejného pohlaví přiznávala stejná práva, jako pro
manželské
páry (připomenuto rezolucemi č. 0824/98 a č. 0852/98).
C. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah
navrhované úpravy, dopad na státní
rozpočet.
Úprava
navrhovaná v tomto zákoně si nevyžádá zvýšení
prostředků ze státního
rozpočtu ani nárůst pracovních sil, a to včetně
navrhované úpravy
působnosti při registraci partnerského soužití. Náklady
spojené s
novelizací souvisejících zákonů jsou uvedeny v důvodové zprávě k
návrhu doprovodného zákona, ve kterém jsou všechny navrhované novely
soustředěny.
II. Zvláštní
část
K § 1: Základní podmínkou
vzniku partnerského soužití musí být naprosto svobodná
vůle obou
osob takový svazek uzavřít a základním znakem trvalost takového svazku,
má-li plnit účel, o který se navrhovaná úprava opírá.
K §
2: Je potřeba vymezit předpoklady, které musí každá z osob, hodlající
partnerské
soužití uzavřít, splňovat; základem je především
plnoletost, plná právní způsobilost
a to, že taková osoba není
vázána jiným statusovým svazkem. Protože možnost
uzavřít
partnerské soužití mezi osobami téhož pohlaví je i ve vztahu k jiným
zemím zatím spíše výjimečná, je potřeba stanovit jako podmínku
státní občanství
České republiky nebo alespoň trvalý pobyt na
jejím území, a to alespoň pro jednoho
z partnerů.
Navrhuje se pro uzavírání partnerského soužití použít podobný postup,
jako pro
občanský sňatek. S ohledem na to, že nelze předpokládat
větší četnost uzavíraných
partnerských soužití, a i s ohledem na
vedení příslušných matrik, navrhuje se
uzavírání partnerského
soužití soustředit u stanovených matričních úřadů působících
na
úrovni krajů.
K § 3: Nesplnění podmínek, které zákon pro
uzavření partnerského soužití stanoví,
má za následek to, že
partnerské soužití vůbec nevznikne (tzv. neexistence vztahu),
důsledky proto nebude možno žádným postupem v budoucnosti zhojit.
Navrhovaná
úprava vychází z potřeby právní jistoty ve vztahu k
nenahraditelnosti podmínek,
které zákon se vznikem partnerského
soužití spojuje.
K § 4: Kniha partnerského soužití je upravena
samostatně v části čtvrté, kde
je též stanoven okruh věcí, které
budou do knihy partnerského soužití zapisovány.
K § 5 až 7: Při
úpravě uspokojování vzájemných potřeb a pokrytí nákladů společné
domácnosti se navrhuje vyjít z úpravy vztahů mezi manžely, stejně tak
při rozhodování
ve společných záležitostech partnerského soužití a
vzájemného zastupování partnerů
v běžných záležitostech.
K § 8: Vzájemnou vyživovací povinnost mezi partnery po dobu trvání
partnerského
soužití se navrhuje stanovit obdobně, jako je tomu
mezi manžely, v zásadě se
tedy přebírá platná úprava zákona o
rodině. I v tomto případě by vyživovací
povinnost mezi partnery
předcházela vyživovací povinnosti dětí, tedy v první
řadě je
partnerovi povinen poskytovat výživné druhý partner, a teprve pokud
to partner z jakýchkoli důvodů nečiní, nastupuje vyživovací povinnost
dětí,
pokud připadá v úvahu.
K § 9: Stejně jako je
upraveno společné jmění manželů, budou upraveny vzájemné
majetkové
vztahy partnerů, včetně správy majetku a práv a povinností plynoucích
ze závazkových vztahů vůči třetím osobám. V doprovodném zákoně je
navrhováno
doplnění úpravy společného jmění manželů v občanském
zákoníku tak, aby tuto
úpravu (§ 143 až 151 občanského zákoníku)
bylo možno použít obdobně i na společné
jmění partnerů.
K
§ 10: Pokud jde o úpravu společného bydlení, bude partner v případech,
kdy
mu k bytu nesvědčí neodvozené společné právo byt užívat (věcné
právo k bytu
nebo společný nájem podle § 700 občanského zákoníku),
tento byt užívat právem
odvozeným od práva plynoucího z tohoto
státem uznaného svazku. V případě, že
partner, jemuž svědčí
nájemní právo, zemře, či opustí trvale společnou domácnost,
bude
druhý partner zařazen do kategorie jeho dětí, vnuků, rodičů, zetě a
snachy,
pokud s ním žil v den smrti či opuštění bytu ve společné
domácnosti a nemá vlastní
byt (v tomto smyslu je v doprovodném
zákoně navrhováno doplnění první věty §
706 odst. 1 občanského
zákoníku). Při neexistenci společného nájmu partnerů
bude odvozené
právo bydlení toho, kdo není nájemcem bytu, jinak zanikat právní
mocí rozsudku o zrušení partnerského soužití.
K § 11:
Partnerský vztah nebude překážkou pro svěření dítěte, pocházejícího
s předchozího heterosexuálního vztahu, do výchovy partnera, který je
jeho rodičem,
ani nebude ohrožovat výkon práva tohoto rodiče na
styk s dítětem, pokud nebude
ohrožen zdravý a přirozený vývoj
dítěte. Partner bude mít k biologickému, či
dříve do péče
svěřenému nebo osvojenému dítěti svého partnera, které má ve výchově,
v zásadě vztah nevlastního rodiče s tomu odpovídajícími právy a
povinnostmi.
Osvojení dítěte registrovanými partnery, resp.
kterýmkoliv z partnerů, v době
trvání partnerského soužití nebude
připuštěno, stejně tak nebude připuštěno
svěření jiného než
vlastního dítěte do výchovy, svěření dítěte do pěstounské
péče a
ustanovení partnera poručníkem nezletilého dítěte. Důvodem je zásadní
preference těchto forem náhradní výchovy heterosexuálním párem a
pak statusový
problém dvou zákonných rodičů stejného
pohlaví.
K § 12 a 13: Navrhuje se upravit zánik partnerského
soužití, ke kterému dojde
přímo ze zákona dnem smrti některého z
partnerů, popřípadě dnem právní moci
rozhodnutí soudu, kterým byl
některý z partnerů prohlášen za mrtvého.
Na rozdíl od zániku
partnerského soužití k jeho zrušení dojde rozhodnutím soudu
pouze
na návrh některého z partnerů. Pro takový případ se v zájmu zajištění
určité stability tohoto státem uznávaného svazku navrhuje též
stanovit předpoklady,
za kterých soud partnerské soužití zruší.
Současně je nutno zajistit ochranu
partnera, který se na trvalém
rozvratu společného vztahu nepodílel, pokud by
mu zrušením
partnerského soužití byla způsobena zvlášť závažná újma.
K §
14: Stejně jako vyživovací povinnost mezi partnery po dobu trvání
partnerského
soužití, navrhuje se i úpravu vzájemné vyživovací
povinnosti partnerů po zrušení
partnerského soužití odvodit od
platné úpravy vyživovací povinnosti mezi rozvedenými
manžely. O
výživném a jeho výši by rozhodoval soud k návrhu jednoho z bývalých
partnerů, pokud nedojde mezi nimi k dohodě; kriteriem jsou schopnosti,
možnosti
a majetkové poměry povinného partnera. Rovněž se navrhuje
zvýhodnit partnera,
který se na rozvratu nepodílel, a kterému lze
až po dobu tří let přiznat výživné
v rozsahu, jako za trvání
partnerského soužití.
K § 15: Stejně jako u jiných druhů
vyživovací povinnosti je potřeba stanovit
základní hlediska i pro
přiznání výživného partnerovi nebo bývalému partnerovi.
Navrhuje
se přitom vyjít z platné úpravy zákona o rodině, a to i s ohledem na
obdobu úpravy vyživovací povinnosti mezi manžely (bývalými
manžely) a partnery
(bývalými partnery).
K § 16: Obdobně
jako je tomu u narození, uzavření manželství a úmrtí, jedná
se při
prohlášení o partnerském soužití o skutečnosti osobního stavu a proto
se zavádí registrace prohlášení partnerského soužití jako státní
evidence fyzických
osob téhož pohlaví, které učinily prohlášení o
partnerském soužití na území
České republiky.
K § 17 až
22: Vymezuje se působnost při registraci s tím, že se již bere v úvahu
dokončení reformy veřejné správy tak, že zaniknou okresní úřady a
jejich kompetence
v dané oblasti přecházejí na krajské
úřady.
Obdobně jako je tomu u narození, uzavření manželství a
úmrtí, zavádí se vedení
knihy partnerského soužití u příslušných
matričních úřadů, které jsou vymezeny
zákonem. Pro její vedení
jsou stanoveny předepsané tiskopisy, které musí být
předem
svázány. Stejně jako u matričních knih se budou provádět zápisy do
těchto
knih.
K § 23: Upravuje se vedení sbírky listiny
uvedenými úřady a krajskými úřady
pro možnost eventuálního
obnovení knihy partnerského soužití při její ztrátě
nebo zničení.
Další důležitou skutečností je, že v případě pochybností, zda
je
zapsán správně údaj v knize partnerského soužití, lze provést ověření z
prvotních
dokladů, na jejichž základě byl zápis proveden. Z těchto
důvodů je příslušný
matriční úřad a krajský úřad povinen
zabezpečit ochranu sbírky listin před zneužitím
údajů v ní
obsažených a před zničením nebo poškozením.
K § 24: Zákon
stanoví dobu, po kterou kniha partnerského soužití zůstane uložena
u příslušného matričního úřadu, a dobu, po kterou zůstane uložena sbírka
listin
vedená ke knize partnerského soužití u krajského úřadu. Po
jejím uplynutí se
kniha předá k archivaci příslušném státnímu
oblastnímu archivu a sbírka listin
příslušnému státnímu okresnímu
archivu. Navrhuje se archivovat sbírky listin
u jiného archivu,
aby v případě zničení knihy partnerského soužití uložené ve
státním oblastním archivu bylo možno zajistit obnovení knihy
partnerského soužití.
Z hlediska svých právních důsledků bude mít
kniha partnerského soužití nenahraditelnou
hodnotu a její
rekonstrukce z jiných podkladů bude velmi obtížná, ne-li
nemožná.
K § 25 až 27: Stanoví se doklady potřebné k prohlášení
o partnerském soužití.
Budou předkládány pouze doklady, které jsou
nezbytné k prokázání osobních údajů
budoucích partnerů a k
ověření, že jsou splněny podmínky k prohlášení. Odlišně
je upraven
rozsah dokladů, které předkládá občan a které předkládá cizinec.
K § 28: Zákon stanoví povinnou účast tlumočníka při prohlášení o
partnerském
soužití v případech, že budoucí partner nemluví nebo
nerozumí česky, nebo je
budoucí partner neslyšící nebo němý.
Stanoví se, že bez přítomnosti tlumočníka
nelze v takovém případě
prohlášení o partnerském soužití učinit. Prohlášení
o partnerském
soužití nese s sebou významné právní důsledky, a je proto nezbytné,
aby budoucí partneři zcela jednoznačně rozuměli obsahu prohlášení, které
činí.
K § 29 a 30: Určuje se, že o prohlášení partnerského
soužití se sepíše protokol
a kdo jej podepisuje. Vzor tiskopisu
protokolu bude stanoven v prováděcím právním
předpisu Ministerstva
vnitra.
Stanoví se rozsah údajů zapisovaných do knihy
partnerského soužití. Jde o údaje,
které identifikují fyzickou
osobu a je z nich patrný i vztah k rodičům. Zapisované
údaje budou
obsaženy v protokolu o prohlášení o partnerském soužití, který bude
podkladem pro provedení zápisu.
K § 31 a 32: Zákon stanoví, že
o prohlášení o partnerském soužití se vydá doklad
o partnerském
soužití, stanoví se jeho obsah i to, komu jej bude možno vydat.
Zároveň se stanoví, komu bude povoleno nahlédnout do knihy partnerského
soužití
a činit si výpisy z ní, přičemž jsou respektovány
požadavky zákonné úpravy ochrany
osobních údajů.
K § 33:
Výslovně se stanoví, že listiny, které jsou podkladem pro zápisy do
knihy partnerského soužití, se předkládají s úředním překladem do
českého jazyka
a s potřebnými ověřeními.
K § 34: V tomto
ustanovení se vymezují některé pojmy a postupy příslušných matričních
úřadů při zápisech do knihy partnerského soužití.
K § 35:
Stanoví se postup pro případy obnovení knihy partnerského soužití a
sbírky listin.
K § 36: Jedná se o zmocňovací ustanovení k
vydání prováděcího právního předpisu
v působnosti Ministerstva
vnitra.
K § 37: Navrhuje se stanovit účinnost zákona počátkem
dubna
roku 2002.
V Praze dne 17.
září
2001
Ing. Miloš Zeman
v.r.
předseda vlády
JUDr. Jaroslav
Bureš v.r.
ministr spravedlnosti
Příloha
Platné znění novelizovaných zákonů s
vyznačením navrhovaných změn
I. Změny zákona o nemocenském
pojištění
zaměstnanců
* *
*
§
41
Rodinní
příslušníci
(1) Za rodinné příslušníky
zaměstnance se pro nárok na peněžité dávky nemocenského
pojištění
považují, pokud nejsou sami pojištěni podle tohoto zákona nebo
pojištěni,
po případě zabezpečeni podle jiných právních
předpisů:
a) manželka (manžel) nebo partner, 12a)
b)
děti do skončení povinné školní docházky,
c) děti od skončení
povinné školní docházky do dosažení věku 26 let, pokud se
soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí
povolání nebo
jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale
neschopny k práci,
d) družka (druh), pokud žije se zaměstnancem
v domácnosti aspoň tři měsíce.
(2) Za rodinné příslušníky se
dále považují, pokud nejsou sami pojištěni podle
tohoto zákona
nebo pojištěni, po případě zabezpečeni podle jiných právních předpisů
a pokud jsou výživou převážně odkázáni na zaměstnance:
a)
vnuci a sourozenci do skončení povinné školní docházky,
b)
vnuci a sourozenci od skončení povinné školní docházky do dosažení věku
26
let, pokud se soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo
studiem na budoucí
povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či
duševní vadu trvale neschopni
k práci,
c) rodiče,
prarodiče, tchán a tchýně,
d) sestra nebo dcera, která vede
ovdovělému nebo rozvedenému ((rozloučenému))
zaměstnanci jeho
domácnost, pokud v ní pečuje o jeho děti ve věku do skončení
povinné školní docházky; obdobně jako ovdovělý nebo rozvedený
zaměstnanec se
posuzuje zaměstnanec, kterému zemřel partner12a)
nebo jehož partnerské soužití12a)
bylo zrušeno.
(3) Za
rodinného příslušníka se považuje také bývalá manželka (manžel)
zaměstnancova,
pokud není sama pojištěna podle tohoto zákona nebo
pojištěna, po případě zabezpečena
podle jiných právních předpisů a
pokud zaměstnanec má vůči ní vyživovací povinnost;
to platí
obdobně pro osobu, jejíž partnerské soužití12a) bylo zrušeno.
-------------------------------
12a) Zákon č. /2002 Sb., o
partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * *
§
45
Přechod
nároku
(1)
Zemře-li zaměstnanec nebo jiný oprávněný, nabývají nároku na částky
peněžitých
dávek, které se staly splatnými do dne jeho smrti,
postupně manžel (manželka)
nebo partner,12a) děti, otec, matka,
druh (družka) nebo sourozenci, jestliže
tyto osoby žily se
zemřelým v době jeho smrti v domácnosti.
(2) Nárok na peněžité
dávky nemocenského pojištění nelze platně postoupit ani
dát do
zástavy. Zabavení nároku na tyto dávky se řídí předpisy o exekuci na
plat.
(3) Jestliže by výplatou dávky oprávněnému byly
poškozeny
zájmy jeho dětí nebo jiných členů rodiny, může příslušný
orgán nemocenského
pojištění určit, komu bude dávka vyplacena.
Příjemce dávky je povinen jí použít
toliko ve prospěch dětí nebo
jiných členů rodiny, pro něž je dávka
určena.
* * *
II. Změny zákona o
nemocenské péči v
ozbrojených silách
* * *
§ 3
Rodinní příslušníci
(1) Za rodinné příslušníky podle tohoto zákona
se považují:
a) manželka (manžel) nebo partner, 1)
b)
děti do skončení povinné školní docházky,
c) děti od skončení
povinné školní docházky do dosažení věku 26 let, pokud se
soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem na budoucí
povolání nebo
jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale
neschopny k práci,
d) družka (druh), pokud žije s účastníkem ve
společné domácnosti účastníka,
pokud účastník má vůči ní
vyživovací povinnost. alespoň 3 měsíce.
(2) Za rodinné
příslušníky se dále považují, pokud jsou výživou převážně odkázáni
na účastníka:
a) schovanci, vnuci a sourozenci do skončení
povinné školní docházky,
b) schovanci, vnuci a sourozenci od
skončení povinné školní docházky do dosažení
věku 25 let, pokud se
soustavně připravují předepsaným výcvikem nebo studiem
na budoucí
povolání nebo jsou pro nemoc nebo tělesnou či duševní vadu trvale
neschopni k práci,
c) rodiče, prarodiče, tchán a
tchyně,
d) sestra nebo dcera, pokud vede ovdovělému nebo
rozvedenému (rozloučenému)
účastníku jeho domácnost a pečuje v ní
aspoň o jedno jeho dítě ve věku do skončení
povinné školní
docházky; obdobně jako ovdovělý nebo rozvedený účastník se posuzuje
účastník, kterému zemřel partner1) nebo jehož partnerské soužití1) bylo
zrušeno.
(3) Za rodinného příslušníka se považuje také bývalá
manželka (manžel); to platí
obdobně pro osobu, jejíž partnerské
soužití1) bylo zrušeno.
-------------------------------
1)
Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * *
III. změny trestního zákona
* * *
§
89
(8) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v pokolení
přímém, osvojitel, osvojenec,
sourozenec a manžel nebo partner 1);
jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném
se pokládají za osoby
sobě navzájem blízké jen tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla
jedna z
nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.
--------------------------------
1) Zákon č. /2002 Sb., o
partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * *
§
210
Dvojí manželství
(1) Kdo za trvání svého manželství uzavře
manželství jiné bude potrestán odnětím
svobody až na dvě
léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo uzavře manželství s
osobou,
která již je v manželství jiném.
§ 210a
Uzavření manželství a partnerského
soužití
(1) Kdo za trvání svého manželství uzavře
partnerské soužití, bude potrestán
odnětím svobody až na dvě
léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo uzavře manželství s
osobou,
která již je v partnerském soužití.
§ 211
Dvojí
partnerské soužití
(1) Kdo za trvání
svého partnerského soužití uzavře partnerské soužití jiné,
bude
potrestán odnětím svobody až na dvě léta.
(2) Stejně bude
potrestán, kdo uzavře partnerské
soužití s osobou, která již je v
partnerském soužití.
§ 211a
Uzavření partnerského
soužití a
manželství
(1) Kdo za
trvání partnerského soužití uzavře manželství, bude potrestán odnětím
svobody až na dvě léta.
(2) Stejně bude potrestán, kdo
uzavře partnerské soužití s
osobou, která již je v
manželství.
* *
*
IV. změny trestního řádu
* * *
§ 37
Zvolený
obhájce
(1) Neužije-li obviněný
práva zvolit si obhájce a nezvolí-li mu ho ani jeho
zákonný
zástupce, může mu ho zvolit jeho příbuzný v pokolení přímém, jeho
sourozenec,
osvojitel, osvojenec, manžel nebo partner 1), druh,
jakož i zúčastněná osoba.
Je-li obviněný zbaven způsobilosti k
právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost
k právním úkonům
omezena, mohou tak učinit tyto osoby i proti jeho vůli.
(2)
Obviněný si může místo obhájce, který mu byl ustanoven nebo osobou k
tomu
oprávněnou zvolen, zvolit obhájce jiného.
-------------------------------
1)
Zákon č. /2002 Sb., o
partnerském soužití osob téhož pohlaví.
* * *
§
100
Právo odepřít výpověď
(1) Právo odepřít výpověď jako svědek má
příbuzný obviněného v pokolení přímém,
jeho sourozenec, osvojitel,
osvojenec, manžel nebo partner a druh; jestliže
je obviněných více
a svědek je v uvedeném poměru jen k některému z nich, má
právo
odepřít výpověď stran jiných obviněných jen tehdy, nelze-li odloučit
výpověď,
která se jich týká, od výpovědi týkající se obviněného, k
němuž je svědek v
tomto poměru.
(2) Svědek je oprávněn
odepřít vypovídat, jestliže by výpovědí způsobil nebezpečí
trestního stíhání sobě, svému příbuznému v pokolení přímém, svému
sourozenci,
osvojiteli, osvojenci, manželu, partnerovi nebo druhu
anebo jiným osobám v poměru
rodinném nebo obdobném, jejichž újmu
by právem pociťoval jako újmu vlastní.
(3) Odepřít výpověď jako
svědek nemůže však
ten, kdo má stran trestného činu, jehož se
svědecká výpověď týká, oznamovací
povinnost podle trestního
zákona.
* * *
§ 163a
(1) Trestní stíhání pro trestné činy násilí
proti skupině obyvatelů a proti
jednotlivci podle § 197a, pomluvy
podle § 206, neposkytnutí pomoci podle § 207
a 208, poškozování
cizích práv podle § 209, ublížení na zdraví podle § 221,
223 a
224, ohrožování
pohlavní nemocí podle § 226, omezování osobní
svobody podle § 231 odst. 1, vydírání
podle § 235 odst. 1,
porušování domovní svobody podle § 238 odst. 1, krádeže
podle §
247, zpronevěry podle § 248, neoprávněného užívání cizí věci podle §
249, neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo k nebytovému
prostoru podle
§ 249a odst. 1, podvodu podle § 250, podílnictví
podle § 251 a 252, lichvy podle
§ 253, zatajení věci podle § 254,
porušování povinnosti při správě cizího majetku
podle § 255,
poškozování věřitele podle § 256 a poškozování cizí věci podle
§
257 trestního zákona, proti tomu, kdo je ve vztahu k poškozenému osobou,
vůči
níž by měl poškozený jako svědek právo odepřít výpověď (§ 100
odst. 2), a trestní
stíhání pro trestný čin znásilnění podle § 241
odst. 1, 2 proti tomu, kdo je
nebo v době spáchání činu byl ve
vztahu k poškozenému manželem, partnerem nebo
druhem, jakož i pro
trestný čin opilství podle § 201a trestního zákona, pokud
jinak
vykazuje znaky skutkové podstaty některého z těchto
trestných
činů, lze zahájit a v již zahájeném trestním stíhání pokračovat pouze
se souhlasem poškozeného. Je-li poškozených jedním skutkem
několik, postačí
souhlas byť jen jednoho z nich.
(2)
Ustanovení odstavce 1 se však neužije, byla-li takovým činem způsobena
smrt.
(3) Nepředloží-li poškozený své
vyjádření státnímu
zástupci, vyšetřovateli nebo policejnímu orgánu písemně,
zaznamená
se jeho obsah do protokolu. Souhlas s trestním stíháním může poškozený
výslovným prohlášením vzít kdykoliv zpět, a to až do doby, než se
odvolací soud
odebere k závěrečné poradě. Výslovně odepřený souhlas
však nelze znovu
udělit.
* * *
§ 247
(1) V
neprospěch obžalovaného může rozsudek napadnout odvoláním jen státní
zástupce; toliko pokud jde o povinnost k náhradě škody, má toto
právo též poškozený,
který uplatnil nárok na náhradu
škody.
(2) Ve prospěch obžalovaného mohou rozsudek odvoláním
napadnout kromě obžalovaného a státního zástupce i příbuzní
obžalovaného v
pokolení přímém, jeho sourozenci, osvojitel,
osvojenec, manžel, partner a druh.
státní zástupce může tak učinit i
proti vůli obžalovaného. Je-li obžalovaný
zbaven způsobilosti k
právním úkonům nebo je-li jeho způsobilost k právním
úkonům omezena,
může i proti vůli obžalovaného za něho v jeho prospěch odvolání
podat též jeho zákonný zástupce a jeho obhájce.
* * *
§ 299
Osoby
oprávněné podat opravné
prostředky
(1) Opravné prostředky ve prospěch mladistvého může podat, a to i
proti jeho
vůli, též orgán pověřený péčí o mládež; lhůta k podání
opravného prostředku
mu běží samostatně.
(2) Stížnost ve
prospěch mladistvého mohou podat též jeho
příbuzní v pokolení
přímém, jeho sourozenec, osvojitel, manžel, partner a druh;
lhůta k
podání stížnosti jim končí týmž dnem jako mladistvému.
* * *
V. změny zákona o rodině
* * *
§
6
(1) Snoubenci jsou povinni předložit stanovené
doklady,3b) jakož i prohlásit,
že jim nejsou známy okolnosti
vylučující uzavření manželství, že navzájem znají
svůj zdravotní
stav a že zvážili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání
budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření
manželství.
(2) Kdo chce uzavřít nové manželství, je povinen
prokázat, že jeho dřívější
manželství zaniklo nebo bylo prohlášeno
za neplatné. Osoba, která dříve uzavřela
partnerské soužití, 3c)
je povinna prokázat, že toto partnerské soužití zaniklo
nebo bylo
zrušeno.
(3) Matriční úřad může předložení stanovených dokladů
prominout, je-li jejich
opatření spojeno s těžko překonatelnou
překážkou.
--------------------------------
3b)
Vyhláška federálního ministerstva vnitra č. 22/1977 Sb., kterou se
vydávají
bližší předpisy k zákonu o matrikách, ve znění pozdějších
předpisů.
3c) Zákon č. /2002 Sb., o
partnerském soužití
osob téhož pohlaví.
* *
*
§
11
(1) Manželství
nemůže být uzavřeno se ženatým mužem nebo vdanou ženou anebo
s
osobou, která uzavřela partnerské soužití 3c), pokud toto partnerské
soužití
trvá; neplatnost manželství vysloví soud i bez
návrhu.
(2) K výroku o neplatnosti nedojde a
takové
manželství se stane platným, jakmile dřívější manželství zaniklo, nebo
bylo prohlášeno za neplatné anebo jakmile dřívější partnerské
soužití 3c)
zaniklo nebo bylo zrušeno.
* * *
§ 45
(1) Vyžaduje-li to zájem
dítěte, může soud svěřit dítě do výchovy jiné fyzické
osoby než
rodiče, jestliže tato osoba poskytuje záruku jeho řádné výchovy a
se svěřením dítěte souhlasí. Při výběru vhodné osoby dá soud přednost
zpravidla
příbuznému dítěte.
(2) Dítě je možno svěřit i
do společné výchovy manželů. Zemře-li jeden z manželů,
zůstává
dítě ve výchově druhého manžela. Po rozvodu manželů rozhodne soud o
výchově dítěte; do rozhodnutí soudu společná výchova trvá.
(3)
Do výchovy jen jednoho manžela je možno dítě svěřit pouze se souhlasem
druhého
manžela. Tohoto souhlasu není třeba, jestliže druhý z
manželů pozbyl způsobilosti
k právním úkonům nebo je-li opatření
tohoto souhlasu spojeno s překážkou těžko
překonatelnou.
(4) Při rozhodnutí o svěření dítěte do výchovy jiné fyzické osoby než
rodiče
vymezí soud rozsah jejich práv a povinností k
dítěti.
(5)
Svěření dítěte do výchovy osobě, která uzavřela
partnerské soužití, se řídí
zvláštním právním předpisem.
3c)
Pěstounská
péče
§
45a
(1) Soud může svěřit dítě do
pěstounské péče fyzické osobě (dále jen pěstoun),
jestliže zájem
dítěte vyžaduje svěření do takové péče a osoba pěstouna poskytuje
záruku řádné výchovy dítěte.
(2) Dítě může být svěřeno též do
společné pěstounské péče manželů; ustanovení
§ 45 odst. 2 a 3
platí obdobně.
(3) Pěstounská péče může být zrušena rozhodnutím
soudu. Soud může zrušit pěstounskou
péči jen z důležitých důvodů;
učiní tak vždy, jestliže o to požádá pěstoun.
(4) Svěření
dítěte do pěstounské péče osobě, která uzavřela
partnerské soužití,
se řídí zvláštním právním předpisem. 3c)
* * *
§
64
(1) Osvojiteli se mohou stát pouze
fyzické osoby, které zaručují způsobem svého
života, že osvojení
bude ku prospěchu dítěte i společnosti.
(2) Osvojitelem nemůže
být ten, kdo nemá způsobilost k právním úkonům.
(3) Osvojení
osobou, která uzavřela partnerské soužití, se řídí zvláštním právním
předpisem.
3c)
* * *
§ 79
(1) Není-li to v rozporu se zájmy dítěte,
ustanoví soud poručníkem především
toho, koho doporučili rodiče.
Nebyl-li nikdo takto doporučen, ustanoví soud
poručníkem někoho z
příbuzných a nebo osob blízkých dítěti nebo jeho rodině,
popřípadě
jinou fyzickou osobu.
(2) Poručníky nezletilého dítěte mohou
být ustanoveni i manželé.
(3) Nemůže-li být poručníkem
ustanovena fyzická osoba, ustanoví soud poručníkem
orgán
sociálně-právní ochrany dětí.
(4) Dokud není dítěti ustanoven
poručník nebo dokud se ustanovený poručník neujme
své funkce, činí
neodkladné úkony v zájmu dítěte a v jeho zastoupení orgán
sociálně-právní
ochrany dětí.
(5)
Ustanovení
poručníkem osoby, která uzavřela partnerské soužití, se řídí
zvláštním právním předpisem. 3c)
* * *
§
94
(1) Právo na výživné zanikne, jestliže
oprávněný manžel uzavře nové manželství
nebo povinný manžel zemře
anebo jestliže oprávněný manžel uzavře partnerské
soužití
3c).
(2)
Právo na výživné zanikne též poskytnutím
jednorázové částky na základě písemné
smlouvy.
* * *
VI.
změny zákona o mezinárodním právu
soukromém a procesním
* * *
Vztahy
mezi partnery
§ 22a
Způsobilost
osoby uzavřít partnerské soužití, jakož i podmínky jeho vzniku, se
řídí právem
státu, v němž se partnerské soužití uzavírá.
22b
(1) Osobní a
majetkové vztahy partnerů, kteří uzavřeli partnerské soužití v
České republice podle zvláštního právního předpisu 1) se řídí právem
České republiky.
Tímto právem se řídí i smluvená úprava
majetkového práva mezi těmito partnery.
(2) Zrušení
partnerského soužití uzavřeného v České republice se řídí právem
České republiky.
-------------------------------
1)
Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
§ 22c
(1) Partnerské soužití uzavřené mimo území České republiky se v České
republice
uznává, pokud vzniklo v souladu s právním řádem státu, v
němž bylo uzavřeno,
a jeho platnost lze osvědčit listinou vydanou
příslušným orgánem tohoto státu
opatřenou předepsanými
ověřeními.
(2) Osobní a majetkové vztahy mezi partnery, kteří
uzavřeli partnerské soužití
podle odstavce 1, se řídí právem České
republiky, jestliže jsou oba partneři
českými občany; jinak se
řídí právem určeným podle ustanovení mezinárodního
práva
soukromého státu, v němž bylo partnerské soužití uzavřeno. Nelze-li
takto
použitelné právo určit, řídí se tyto vztahy právem státu,
jehož jsou oba partneři
příslušníky; jestliže toto právo
partnerské soužití nepřipouští nebo neupravuje,
nebo oba partneři
jsou příslušníky různých států, řídí se právem České republiky.
(3) Smluvená úprava majetkového prává mezi partnery, kteří uzavřeli
partnerské
soužití podle odstavce 1, se posuzuje podle práva,
které bylo pro majetkové
vztahy partnerů rozhodné v době, kdy k
úpravě došlo.
(4) Zrušení partnerského soužití uzavřeného podle
odstavce
1 se řídí právem, kterým se řídí osobní vztahy partnerů v
době zahájení řízení.
Jestliže toto právo zrušení partnerského
soužití nepřipouští nebo je připouští
jen za okolností mimořádně
tíživých, a jeden z partnerů je českým občanem nebo
má trvalý pobyt
v České republice, zrušení se řídí právem České
republiky.
* * *
§ 39a
(1) Ve věci zrušení
partnerského soužití a určení, zda partnerské soužití vzniklo,
či
nikoliv, je pravomoc českých soudů dána, je-li alespoň jeden z partnerů
českým
občanem.
(2) Není-li žádný z partnerů českým
občanem, je pravomoc českých soudů dána,
a) má-li alespoň jeden
z partnerů dlouhodobý pobyt na území České republiky
a může-li být
rozhodnutí soudu uznáno v domovských státech obou partnerů,
b)
má-li alespoň jeden z partnerů trvalý pobyt na území České republiky,
nebo
c) pro určení, zda
partnerské soužití vzniklo, či
nikoliv, jestliže partnerské soužití bylo
uzavřeno v České
republice.
* *
*
§ 67
(1) Pravomocná cizí rozhodnutí ve věcech manželských, věcech
partnerského soužití
a ve věcech určení (zjištění nebo popření)
otcovství, je-li alespoň jedním z
účastníků řízení československý
občan, se v Československé socialistické republice
uznávají,
nebrání-li tomu ustanovení § 63 a 64 písm. b), c), d), jen na základě
zvláštního rozhodnutí.
(2) Vyslovit, že se uznává
rozhodnutí uvedené v odstavci 1, přísluší jen Nejvyššímu
soudu
Československé socialistické republiky po slyšení generálního
prokurátora
Československé socialistické republiky. Návrh může
podat vedle účastníků každý,
kdo prokáže právní zájem, a v zájmu
společnosti i generální prokurátor Československé
socialistické
republiky. Nejvyšší soud Československé socialistické republiky
rozhoduje rozsudkem; jednání nemusí nařizovat.
(3) Rozhodnutí
uvedené v odstavci 1 lze uznat
jen tehdy, byl-li skutkový základ
zjištěn způsobem vyhovujícím v podstatě
příslušným ustanovením
československého práva.
* * *
VII. změny
občanského soudního
řádu
* *
*
§9
(3)
Krajské soudy dále rozhodují v
obchodních věcech jako soudy prvního
stupně
* * *
t) ve sporech vyvolaných konkursem nebo
vyrovnáním, ledaže jde o vypořádání
společného jmění nebo jiného
majetku manželů anebo partnerů 53a),
--------------------------------
53a) Zákon č. /2002 Sb., o
partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * *
§
80
Žalobou (návrhem na zahájení řízení) lze uplatnit, aby bylo
rozhodnuto zejména
a) o osobním stavu (o rozvodu, o neplatnosti
manželství, o určení, zda tu manželství
je či není, o zrušení
partnerského soužití 53a), o určení otcovství, o osvojení,
o
způsobilosti k právním úkonům, o prohlášení za mrtvého);
b) o
splnění povinnosti, která vyplývá ze zákona, z právního vztahu nebo z
porušení
práva;
c) o
určení, zda tu právní vztah nebo
právo je či není, je-li na tom naléhavý právní
zájem.
* * *
§
96
(1) Žalobce (navrhovatel) může vzít za
řízení zpět návrh na jeho zahájení,
a to zčásti nebo
zcela.
(2) Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě
v rozsahu zpětvzetí
návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení
řízení vzat zpět až po té, co již soud
o věci rozhodl, avšak
rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu
zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.
(3) Jestliže ostatní
účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí,
soud
rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci
rozhodnuto,
pokračuje soud po právní moci usnesení v
řízení.
(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke
zpětvzetí návrhu dříve, než začalo
jednání, nebo jde-li o
zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo
určení, zda
tu manželství je či není anebo o zpětvzetí návrhu na zrušení
partnerského
soužití 53a).
(5) Byl-li návrh na zahájení
řízení vzat zpět až po té, co
rozhodnutí o věci již nabylo právní
moci, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu
není účinné.
* * *
§ 107
(1) Jestliže účastník ztratí
po zahájení řízení způsobilost být účastníkem
řízení dříve, než
řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy
věci,
zda v řízení může pokračovat. Není-li možné v řízení ihned pokračovat,
soud řízení přeruší. O tom, s kým bude v řízení pokračováno, soud
rozhodne usnesením.
(2) Ztratí-li způsobilost být účastníkem
řízení fyzická osoba a umožňuje-li
povaha věci pokračovat v
řízení, jsou procesním nástupcem, nestanoví-li zákon
jinak, její
dědici, popřípadě ti z nich, kteří podle výsledku dědického řízení
převzali právo nebo povinnost, o něž v řízení jde.
(3)
Ztratí-li způsobilost být účastníkem řízení právnická osoba a
umožňuje-li
povaha věci pokračovat v řízení, jsou jejím procesním
nástupcem, nestanoví-li
zákon jinak, ti, kteří po zániku právnické
osoby vstoupili do jejích práv a
povinností, popřípadě ti, kteří
po zániku právnické osoby převzali práva a povinnosti,
o něž v
řízení jde.
(4) Ten, kdo nastupuje do řízení na místo
dosavadního účastníka řízení, musí
přijmout stav řízení, jaký tu
je v době jeho nástupu do řízení.
(5) Neumožňuje-li povaha věci
v
řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Řízení zastaví soud
zejména tehdy,
zemře-li manžel před pravomocným skončením řízení o
rozvod, o neplatnost
manželství nebo o určení, zda tu manželství je
nebo není, pokud zákon
nedovoluje, aby se v řízení pokračovalo,
řízení též zastaví, zemře-li partner
53a) před pravomocným skončením
řízení o zrušení partnerského soužití; bylo-li
již o věci
rozhodnuto, soud současně toto rozhodnutí zruší.
* * *
§ 131
(1) Důkaz výslechem
účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost
nelze
prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být
vyslechnut;
to neplatí v řízeních uvedených v § 120 odst. 2 a v
řízení o rozvod manželství
nebo v řízení o zrušení partnerského
soužití 53a).
(2) Nařídí-li soud jako důkaz výslech
účastníků, jsou účastníci povinni dostavit se k výslechu. Při svém
výslechu mají
vypovědět pravdu a nic nezamlčovat; o tom musí být
poučeni. (3) Ustanovení § 126 odst. 3 se zde použije
obdobně.
* *
*
§ 144
Účastníci nemají právo na náhradu nákladů
řízení o rozvod
nebo neplatnost manželství anebo určení, zda tu manželství je či
není anebo o zrušení partnerského soužití 53a). Soud však může
přiznat i náhradu
těchto nákladů nebo jejich části, odůvodňují-li to
okolnosti případu nebo poměry
účastníků.
* * *
§ 175e
(1) Vyžaduje-li to obecný zájem nebo
důležitý zájem
účastníků, učiní soud i bez návrhu neodkladná opatření, zejména
zajistí dědictví, svěří věci osobní potřeby manželovi nebo
partnerovi 53a)
zůstavitele nebo jinému členu domácnosti, postará se
o prodej věcí, které nelze
uschovat bez nebezpečí škody nebo
nepoměrných nákladů, popřípadě ustanoví
správce dědictví nebo jeho
části (dále jensprávce). (2) Zajištění dědictví se provede zejména
jeho uložením u
soudu nebo u schovatele, zapečetěním v zůstavitelově
bytě nebo na jiném vhodném
místě, zákazem výplaty u dlužníka
zůstavitele nebo soupisem na místě samém. (3) Při prodeji movitých
věcí postupuje soud přiměřeně
podle ustanovení o výkonu rozhodnutí
prodejem movitých věcí, ledaže by přikročil
k jinému způsobu
prodeje. (4) Správce ustanoví soud
zejména z okruhu dědiců nebo z
okruhu osob blízkých zůstaviteli; správcem může
být ustanoven i
notář, pokud v tomto řízení není soudním komisařem. Je-li
předmětem
dědění podnik, ustanoví soud správcem osobu, která má zkušenost s
vedením podniku. Správcem lze ustanovit pouze toho, kdo s
ustanovením
souhlasí. (5) Neodkladná opatření může vykonat podle
možnosti a potřeby kterýkoli soud.
* *
*
§ 175l
(1)
Měl-li zůstavitel s pozůstalým manželem
majetek ve společném jmění,
soud rozhodne o obvyklé ceně tohoto majetku v době
smrti zůstavitele
a podle zásad uvedených v občanském zákoníku určí, co z tohoto
majetku patří do dědictví a co patří pozůstalému manželovi.
Závisí-li rozhodnutí
na skutečnosti, která zůstala mezi pozůstalým
manželem a některým z dědiců
sporná, postupuje soud podle § 175k
odst. 3. (2)
Zjistí-li soud dříve, než je dědické řízení
pravomocně skončeno, další majetek
ve společném jmění, rozhodne o
něm dodatečně podle odstavce 1; přitom vychází z
původního
rozhodnutí. (3) Měl-li zůstavitel majetek ve
společném jmění s
pozůstalým partnerem 53a), postupuje soud podle odstavců 1 a 2
obdobně.
* * *
§ 204
(1) Odvolání se podává do
patnácti dnů od
doručení písemného vyhotovení rozhodnutí u soudu,
proti jehož rozhodnutí
směřuje. Bylo-li vydáno opravné usnesení
týkající se výroku rozhodnutí, běží
tato lhůta znovu od právní moci
opravného usnesení. (2)
Odvolání je podáno včas také tehdy,
jestliže bylo podáno po uplynutí
patnáctidenní lhůty proto, že se
odvolatel řídil nesprávným poučením soudu o
odvolání. Neobsahuje-li
rozhodnutí poučení o odvolání, o lhůtě k odvolání nebo o
soudu, u
něhož se podává, nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání
není přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení. (3)
O prominutí zmeškání lhůty k odvolání rozhoduje soud
prvního stupně.
Prominutí zmeškání lhůty k odvolání není přípustné, jde-li o
odvolání proti rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství
rozvádí, že je
neplatné nebo že není, anebo kterým bylo vysloveno
zrušení partnerského soužití
53a); v těchto případech také neplatí
ustanovení odstavce 2 věty
druhé.
* *
*
§ 222 (1) Jestliže
odvolatel
vezme odvolání zpět, právní moc napadeného rozhodnutí nastane, jako
kdyby k podání odvolání nedošlo; to neplatí u rozsudku, kterým bylo
vysloveno,
že se manželství rozvádí, že je neplatné nebo že není a u
rozsudku, kterým bylo
vysloveno zrušení partnerského soužití
53a). (2)
Nerozhodl-li soud prvního stupně o některé části
předmětu řízení, o nákladech
řízení nebo o návrhu na předběžnou
vykonatelnost, odvolací soud může ještě před
rozhodnutím o odvolání
nařídit, aby své rozhodnutí doplnil (§ 166). (3) Za podmínek § 164
může odvolací soud také nařídit
opravu napadeného
rozhodnutí.
§ 222a
(1) Vezme-li žalobce (navrhovatel) za
odvolacího řízení zpět
návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě
v rozsahu
zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení
zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podáno opožděně nebo někým,
kdo k odvolání
nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž
není přípustné. (2) Jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z
vážných důvodů nesouhlasí, odvolací soud rozhodne, že zpětvzetí
návrhu není
účinné; v takovém případě po právní moci usnesení
pokračuje v odvolacím
řízení. (3) Ustanovení odstavce 2 neplatí,
jde-li o
zpětvzetí návrhu na rozvod, neplatnost manželství nebo
určení, zda tu manželství
je či není anebo zpětvzetí návrhu na
zrušení partnerského soužití
53a).
* *
*
§ 230 (1) Žaloba
není přípustná
proti a) rozsudkům, kterými bylo
vysloveno, že se manželství
rozvádí, že je neplatné nebo že zde není, a proti
rozsudkům, kterými
bylo vysloveno zrušení partnerského soužití 53a); b) jen proti
výrokům rozhodnutí o nákladech řízení, o lhůtě
k plnění a o
předběžné vykonatelnosti; c) jen proti
důvodům rozhodnutí. (2)
Žaloba na obnovu řízení není
přípustná též proti rozsudkům a
usnesením, jejichž zrušení nebo změny lze
dosáhnout jinak,
nepočítaje v to dovolání. (3) Žaloba
pro zmatečnost není
přípustná také proti usnesení, jímž bylo rozhodnuto o žalobě
pro
zmatečnost.
* * *
Účastníci řízení §
255
(1)
Účastníky řízení jsou při výkonu
rozhodnutí oprávněný a
povinný. (2) Jsou-li nařízeným
výkonem rozhodnutí postiženy
majetkové hodnoty nebo práva patřící do společného
jmění manželů
nebo do společného jmění partnerů 53a), je účastníkem řízení,
pokud
jde o tyto majetkové hodnoty, i manžel nebo partner 53a)
povinného.
* *
*
§ 262a
(1)
Výkon rozhodnutí na majetek patřící do
společného jmění manželů lze
nařídit také tehdy, jde-li o vydobytí závazku,
který vznikl za
trvání manželství jen jednomu z manželů. Za majetek patřící do
společného jmění povinného a jeho manžela se pro účely nařízení
výkonu
rozhodnutí považuje také majetek, který netvoří součást
společného jmění manželů
jen proto, že byl smlouvou zúžen zákonem
stanovený rozsah společného jmění
manželů nebo že byl smlouvou
vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku
manželství.
(2) Při výkonu rozhodnutí
se nepřihlíží ke
smlouvě, kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah
společného jmění manželů o
majetek, který patřil do společného jmění
v době vzniku vymáhané pohledávky.
Totéž platí, byl-li zákonem
stanovený rozsah společného jmění manželů smlouvou
rozšířen o
majetek povinného, který nepatřil do společného jmění v době vzniku
vymáhané pohledávky. (3) Pro výkon rozhodnutí na majetek
patřící do společného jmění partnerů 53a) platí odstavce 1 a 2
obdobně.
* * *
§ 267 (1) Právo k
majetku, které nepřipouští výkon
rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému
návrhem na vyloučení
majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části
tohoto
zákona. (2) Obdobně podle odstavce 1 se
postupuje, byl-li
nařízeným výkonem rozhodnutí postižen majetek patřící do
společného
jmění manželů nebo který se považuje za součást společného jmění
manželů (§ 262a odst. 1), avšak vymáhaný závazek vznikl za trvání
manželství jen
jednomu z manželů při používání majetku, který a)
podle
smlouvy o zúžení zákonem stanoveného rozsahu společného jmění
manželů nebo podle
smlouvy o vyhrazení vzniku společného jmění ke
dni zániku manželství nepatřil do
společného jmění manželů, a
oprávněnému byl v době vzniku vymáhané pohledávky
znám obsah
smlouvy, b) náležel výhradně povinnému proto,
že jej nabyl před
manželstvím, dědictvím, darem, za majetek náležející do jeho
výlučného majetku nebo podle předpisů o restituci majetku, který měl
ve
vlastnictví před uzavřením manželství nebo který mu byl vydán
jako právnímu
nástupci původního vlastníka, anebo že slouží podle
své povahy jen jeho osobní
potřebě. (3) Pro výkon rozhodnutí na
majetek patřící do
společného jmění partnerů 53a) platí odstavce 1 a
2 obdobně.
* * *
§ 325
(1) Usnesení o nařízení
výkonu rozhodnutí
prodejem movitých věcí doručí se povinnému až při
provádění výkonu. Není-li při
provádění výkonu povinný přítomen,
doručí se mu usnesení spolu s vyrozuměním o
tom, že byl proveden
soupis a které věci byly sepsány. (2) Vyrozumění o tom, že byl
proveden soupis a které věci
byly sepsány, doručí se také
oprávněnému a manželu nebo partnerovi 53a)
povinného.
* *
*
§ 328b
(1)
Sepsané věci se prodají v dražbě. (2) Dražbu lze vykonat v místě, kde
sepsané věci jsou, nebo
u soudu anebo na jiném vhodném místě. Soud,
je-li to třeba, zajistí, aby sepsané
věci byly dopraveny do místa,
kde se koná dražba. Jestliže nebyly zajištěny, je
povinný povinen
sepsané věci vydat k dražbě; neučiní-li tak dobrovolně, budou mu
odebrány. (3) Soud oznámí dražební rok povinnému,
manželu
nebo partnerovi 53a) povinného, oprávněnému a orgánu obce, v jejímž
obvodu bude dražba konána a v jejímž obvodu má povinný bydliště.
Kromě toho se
dražební rok uveřejní způsobem v místě
obvyklým. (4)
Dražbu provádí vykonavatel, který o dražbě sepíše
protokol. Soudci, zaměstnanci
soudů, povinný a manžel nebo partner
53a) povinného nesmějí dražit.
* *
*
§ 335b V usnesení o
nařízení
výkonu rozhodnutí soud povinnému a) zakáže, aby
po doručení
usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil; b)
uloží, aby soudu do 15 dnů od doručení usnesení oznámil,
zda a kdo
má k nemovitosti předkupní právo, s poučením, že při neoznámení
povinný odpovídá za škodu tím způsobenou. (2) Usnesení o
nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud oprávněnému, těm, kdo
přistoupili do
řízení jako další oprávnění, povinnému, manželu nebo
partnerovi 53a) povinného a
příslušnému katastrálnímu úřadu. (3)
Po právní moci soud
doručí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí
osobám, o nichž je mu známo, že
mají k nemovitosti předkupní právo,
věcné právo nebo nájemní právo, finančnímu
úřadu a obecnímu úřadu, v
jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž obvodu má
povinný své
bydliště (sídlo, místo podnikání), a vyvěsí je na úřední desce
soudu. O tom, že usnesení nabylo právní moci, soud vyrozumí
příslušný
katastrální úřad.
* *
*
§ 336c (1) Dražební
vyhlášku soud
doručí: a) oprávněnému, těm, kdo do řízení
přistoupili jako další
oprávnění, povinnému, manželu nebo partnerovi 53a)
povinného,
osobám, o nichž je mu známo, že mají k nemovitosti předkupní právo,
věcné právo nebo nájemní právo, a osobám, které již přihlásily své
vymahatelné
pohledávky nebo pohledávky zajištěné zástavním právem za
povinným a příslušnými
listinami je prokázaly, b) finančnímu
úřadu a obecnímu
úřadu, v jejichž obvodu je nemovitost a v jejichž
obvodu má povinný své bydliště
(sídlo, místo podnikání), c) těm,
kdo vybírají pojistné
na sociální zabezpečení, příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti a pojistné
na veřejné zdravotní
pojištění, d) příslušnému
katastrálnímu úřadu, e) okresnímu
úřadu, v jehož obvodu
je nemovitost. (2) Osobám uvedeným v
odstavci 1 písm. a)
soud dražební vyhlášku doručí do jejich
vlastních rukou. (3) Soud vyvěsí v den jejího vydání dražební
vyhlášku na
úřední desce soudu a požádá obecní úřad, v jehož obvodu
je nemovitost, aby
vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil
způsobem v místě obvyklým, a
příslušný katastrální úřad, aby
vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnil na
své úřední desce.
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí současně sejme z úřední
desky
soudu. (4) V odůvodněných případech může soud
dražební vyhlášku
nebo její podstatný obsah uveřejnit v celostátním nebo místním
tisku, popřípadě jiným vhodným způsobem. (5) Proti
dražební
vyhlášce mohou podat odvolání jen oprávněný, ti, kdo do řízení
přistoupili jako další oprávnění, povinný a osoby, které mají k
nemovitosti
předkupní právo, věcné právo nebo nájemní právo.
Odvolání jen proti výrokům
uvedeným v § 336b odst. 2 písm. a), b),
f), h) až l) není přípustné.
* *
*
§ 336h
(1)
Dražební jednání může řídit jen soudce.
Jednotlivé úkony při
jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření
soudce
provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny
soudce. (2) Jako dražitel se může jednání zúčastnit
pouze
ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu (§ 336e odst.
2). (3) Fyzická osoba může dražit jen osobně nebo
prostřednictvím zástupce, jehož plná moc byla úředně ověřena. Za
právnickou
osobu, obec, vyšší územně samosprávný celek nebo stát
draží osoby uvedené v §
21, 21a a 21b, které své oprávnění musí
prokázat listinou, jež byla úředně
ověřena, nebo jejich zástupce,
jehož plná moc byla úředně ověřena. (4) Jako dražitelé nesmí
vystupovat soudci, zaměstnanci
soudů, povinný, manžel nebo partner
53a) povinného, vydražitel uvedený v § 336m
odst. 2 a ti, jimž v
nabytí věci brání zvláštní předpis.
* *
*
§ 338h
(1)
V usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí
soud ustanoví správce
podniku (dále jen správce) a povinnému a) zakáže, aby po doručení
usnesení podnik nebo část
podniku převedl na někoho jiného; b)
uloží, aby soudu do
15 dnů od doručení usnesení oznámil, zda a kdo
má k podniku, k jeho části nebo k
věcem, právům nebo jiným hodnotám
patřícím k podniku předkupní právo, s
poučením, že při neoznámení
povinný odpovídá za škodu tím způsobenou; c) zakáže, aby po doručení
usnesení věci, práva a jiné
majetkové hodnoty, které slouží k
provozování podniku nebo vzhledem ke své
povaze mají tomuto účelu
sloužit, převedl na jiného, zatížil je nebo s nimi
jinak nakládal
bez souhlasu správce; d) přikáže, aby
správci umožnil kdykoliv
nahlížet do účetní evidence a dalších písemností
týkajících se
podniku a bez omezení vstupovat do všech prostor podniku. (2)
Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí doručí soud
oprávněnému, těm,
kdo přistoupili do řízení jako další oprávnění, povinnému,
manželu
nebo partnerovi 53a) povinného, správci a příslušnému rejstříkovému
soudu nebo orgánu, který vede jiný rejstřík, v němž je povinný
zapsán. (3) Po právní moci soud doručí usnesení o nařízení výkonu
rozhodnutí osobám, o nichž je známo, že mají k podniku nebo k
jednotlivým věcem,
právům a jiným majetkovým hodnotám, které slouží
k provozování podniku nebo
vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu
sloužit, předkupní, zástavní nebo
zadržovací právo, osobám, kterým
práva patřící k podniku byla postoupena k
zajištění pohledávky
věřitele povinného83) nebo byla převedena k zajištění
závazku
povinného ve prospěch jeho věřitele,84) a finančnímu a obecnímu úřadu, v
jejichž obvodu je podnik a v jejichž obvodu má povinný své bydliště
(sídlo,
místo podnikání). Po právní moci se usnesení též vyvěsí na
úřední desce soudu. O
tom, že usnesení nabylo právní moci, soud
vyrozumí příslušný rejstříkový soud
nebo orgán, který vede jiný
rejstřík, v němž je povinný zapsán.
* *
*
§ 338p
(1)
Dražební vyhlášku soud doručí: a) oprávněnému, těm, kdo do řízení
přistoupili jako další
oprávnění, povinnému, manželu nebo partnerovi
53a) povinného, osobám, o nichž je
mu známo, že mají k podniku nebo
k věcem, právům a jiným majetkovým hodnotám,
které slouží k
provozování podniku nebo vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu
sloužit, předkupní právo nebo zástavní právo anebo zadržovací právo,
osobám,
kterým práva patřící k podniku byla postoupena k zajištění
pohledávky věřitele
povinného nebo byla převedena k zajištění
závazku povinného ve prospěch jeho
věřitele, osobám, které již
přihlásily své vymahatelné pohledávky nebo
pohledávky zajištěné
zástavním právem, zadržovacím právem, postoupením
pohledávky nebo
převodem práva, jež patří k podniku, a příslušnými listinami je
prokázaly, a osobám uvedeným v § 338zn odst. 1, b)
finančnímu
úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu je podnik a v jejichž obvodu
má povinný své bydliště (sídlo, místo podnikání), c)
těm, kdo
vybírají pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, d)
okresnímu úřadu, v jehož obvodu je podnik. (2) Osobám uvedeným v
odstavci 1 písm. a) soud dražební
vyhlášku doručí do jejich
vlastních rukou. (3) Soud
vyvěsí v den jejího vydání dražební
vyhlášku na úřední desce soudu a požádá
obecní úřad, v jehož obvodu
je podnik, aby vyhlášku nebo její podstatný obsah
uveřejnil způsobem
v místě obvyklým. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí
současně
sejme z úřední desky soudu. (4) V odůvodněných
případech může
soud dražební vyhlášku nebo její podstatný obsah uveřejnit v
celostátním nebo místním tisku, popřípadě jiným vhodným
způsobem. (5) Proti dražební vyhlášce mohou podat odvolání jen
oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění,
povinný a osoby,
které mají k podniku nebo k věcem, právům a jiným
majetkovým hodnotám, které
slouží k provozování podniku nebo
vzhledem ke své povaze mají tomuto účelu
sloužit, předkupní právo.
Odvolání jen proti výrokům uvedeným v § 338o odst. 2
písm. a), b),
f) až l) není přípustné.
* *
*
§ 338u
(1)
Dražební jednání může řídit jen soudce.
Jednotlivé úkony při
jednání, jimiž se nerozhoduje, může na základě pověření
soudce
provést vykonavatel nebo jiný zaměstnanec soudu; řídí se přitom pokyny
soudce. (2) Jako dražitel se může jednání zúčastnit
pouze
ten, kdo zaplatil do zahájení dražebního jednání jistotu (§ 338r odst.
2). (3) Jako dražitelé nesmí vystupovat soudci,
zaměstnanci
soudů, povinný, manžel nebo partner 53a) povinného, správce,
vydražitel uvedený v § 338za odst. 2 a ti, jimž v nabytí podniku
brání zvláštní
předpis. (4) Ustanovení § 336h odst. 3 platí
obdobně.
* * *
§ 338y
(1) Usnesení o příklepu soud
doručí
oprávněnému, tomu, kdo do řízení přistoupil jako další
oprávněný, povinnému,
manželu nebo partnerovi 53a) povinného,
vydražiteli a dražitelům, kteří proti
udělení příklepu vznesli
námitky. (2) Proti usnesení o
udělení příklepu mohou podat
odvolání osoby uvedené v odstavci 1. Do 15 dnů ode
dne dražebního
jednání mohou podat odvolání též osoby uvedené v § 338p odst. 1
písm. a), kterým nebyla doručena dražební vyhláška, jestliže se z
tohoto důvodu
nezúčastnily dražebního jednání. (3) Ustanovení §
336k
odst. 3 a 4 platí obdobně.
* *
*
§ 338zj
(1) Poté, co vydražený podnik přešel do
majetku vydražitele a
správce mu předal podnik, podá správce soudu konečnou
zprávu o
výkonu své funkce a vyúčtuje odměnu a hotové výdaje. (2) Soud zprávu
doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení
přistoupili jako další
oprávnění, povinnému, manželu nebo partnerovi 53a)
povinného a
vydražiteli. (3) Soud zprávu přezkoumá a
rozhodne o jejím
schválení při jednání; jednání není třeba nařizovat, jestliže
osoby
uvedené v odstavci 2 v určené lhůtě nesdělí své námitky proti
zprávě. (4) Po schválení zprávy soud zprostí správce jeho
funkce.
* * *
§ 338zo
(1) Byl-li výkon rozhodnutí
prodejem
podniku zastaven, soud vyzve správce, aby mu podal konečnou
zprávu o výkonu své
funkce a aby vyúčtoval odměnu a hotové
výdaje. (2) Soud
zprávu doručí oprávněnému, těm, kdo do řízení
přistoupili jako další oprávnění,
povinnému a manželu nebo
partnerovi 53a povinného. (3)
Ustanovení § 338zj odst. 3 a 4
platí obdobně. (4)
Povinnost zaplatit správci odměnu a náhradu
hotových výdajů soud uloží buď
povinnému nebo společně a nerozdílně
oprávněnému, těm, kdo do řízení přistoupili
jako další oprávnění, a
věřitelům, kteří přihlásili své pohledávky (§ 338s a
338zn), a to
podle toho, z jakého důvodu k zastavení výkonu rozhodnutí
došlo.
* *
*
VIII. změny občanského
zákoníku
* * * §
15
Po smrti fyzické osoby přísluší
uplatňovat
právo na ochranu její osobnosti manželu nebo partnerovi
1a) a dětem, a není-li
jich, jejím
rodičům. -------------------------------- 1a) Zákon č. /2002 Sb.,
o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * *
§ 114 Jde-li o
právo
mezi zákonnými zástupci na jedné straně a nezletilými dětmi a jinými
zastoupenými osobami na druhé straně, promlčení ani nepočíná ani
neběží,
nejde-li o úroky a opětující se plnění. To platí i o právech
mezi manžely nebo
partnery 1a).
* *
*
§ 116 Osobou
blízkou je příbuzný
v řadě přímé, sourozenec a manžel nebo partner 1a) ; jiné
osoby v
poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem
blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně
pociťovala
jako újmu vlastní. * * *
§ 136 (1) Věc může
být v podílovém spoluvlastnictví více
vlastníků. (2)
Společné jmění může vzniknout jen mezi manžely
nebo partnery 1a).
* *
*
§ 151a
Společné jmění partnerů
Na společné
jmění partnerů 1a) se vztahují
ustanovení § 143 až 151 obdobně s
tím, že pokud se v těchto ustanoveních mluví o
manželství, rozumí se
tím též partnerské soužití; zánikem manželství se rozumí
též zrušení
partnerského soužití, manžely se rozumí též partneři, a těmi, kteří
chtějí uzavřít manželství, se rozumí též osoby, které chtějí uzavřít
partnerské
soužití. * * *
§
469
Nedědí, kdo se dopustil úmyslného
trestného
činu proti zůstaviteli, jeho manželu nebo partnerovi 1a),
dětem nebo rodičům
anebo zavrženíhodného jednání proti projevu
poslední vůle zůstavitelovy. Může
však dědit, jestliže mu zůstavitel
tento čin odpustil.
* *
*
§ 473
(1)
V první skupině dědí zůstavitelovy děti
a manžel nebo partner 1a),
každý z nich stejným dílem.
(2) Nedědí-li
některé dítě, nabývají jeho
dědického podílu stejným dílem jeho
děti. Jestliže nedědí ani tyto děti nebo
některé z nich, dědí
stejným dílem jejich potomci.
§
474
(1) Nedědí-li zůstavitelovi potomci,
dědí
ve druhé skupině manžel nebo partner 1a), zůstavitelovi rodiče
a dále ti, kteří
žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku
před jeho smrtí ve společné
domácnosti a kteří z tohoto důvodu
pečovali o společnou domácnost nebo byli
odkázáni výživou na
zůstavitele. (2) Dědici druhé
skupiny dědí stejným dílem, manžel
nebo partner 1a) však vždy nejméně polovinu
dědictví.
§ 475
(1) Nedědí-li manžel nebo partner 1a) ani
žádný z rodičů,
dědí ve třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a
ti,
kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí
ve
společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou
domácnost nebo
byli odkázáni výživou na zůstavitele. (2)
Nedědí-li
některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického
podílu stejným dílem
jeho děti.
* *
*
Přechod nájmu
bytu
§ 706
(1) Jestliže nájemce zemře a nejde-li o byt
ve společném
nájmu manželů, stávají se nájemci (společnými nájemci) jeho děti,
vnuci, partner 1a), rodiče, sourozenci, zeť a snacha, kteří prokáží,
že s ním
žili v den jeho smrti ve společné domácnosti a nemají
vlastní byt. Nájemci
(společnými nájemci) se stávají také ti, kteří
pečovali o společnou domácnost
zemřelého nájemce nebo na něho byli
odkázáni výživou, jestliže prokáží, že s ním
žili ve společné
domácnosti aspoň po dobu tří let před jeho smrtí a nemají
vlastní
byt. (2) Jestliže zemře nájemce družstevního
bytu a nejde-li o
byt ve společném nájmu manželů, přechází smrtí nájemce jeho
členství
v družstvu a nájem bytu na toho dědice, kterému připadl členský
podíl. * * *
§
805
Pojistné podmínky pro pojištění
majetku a
pro pojištění odpovědnosti za škodu, týkající se pojištění
majetku ve společném
jmění manželů nebo ve společném jmění partnerů
1a) stanoví, za jakých
předpokladů zaniká pojištění majetku nebo
pojištění odpovědnosti za škodu, na
koho přecházejí a na které věci
se vztahuje, zaniklo-li společné
jmění.
* * *
§ 817
(1) Je-li dohodnuto, že pojistnou událostí
je smrt
pojištěného, může ten, kdo pojistnou smlouvu s pojistitelem uzavřel,
určit osobu, které má pojistnou událostí vzniknout právo na plnění,
a to jménem
nebo vztahem k pojištěnému. Až do vzniku pojistné
události může určení osoby
změnit; není-li ten, kdo smlouvu uzavřel,
sám pojištěným, může tak učinit jen se
souhlasem pojištěného. Změna
určení osoby je účinná doručením sdělení pojistiteli. (2) Není-li
oprávněná
osoba v době pojistné události určena nebo nenabude-li
práva na plnění, nabývají
tohoto práva manžel nebo partner 1a)
pojištěného, a není-li ho, děti
pojištěného. (3) Není-li osob
uvedených v odstavci 2,
nabývají tohoto práva rodiče pojištěného, a
není-li jich, osoby, které žily s
pojištěným po dobu nejméně jednoho
roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a
které z toho důvodu
pečovaly o společnou domácnost nebo
byly odkázány výživou na
pojištěného; není-li ani těchto osob, nabývají tohoto
práva dědici
pojištěného.
* * *
IX. Změny zákoníku práce
* * * §
120
Výplata
mzdy
(1) Mzda se vyplácí zaměstnanci v
zákonných
penězích. 17b) Naturální mzdu může zaměstnavatel
zaměstnanci poskytovat pouze za
podmínek a v rozsahu stanoveném
zvláštním právním předpisem.17c) (2) Mzda se zaokrouhluje na celé
koruny směrem nahoru. (3) Mzda se vyplácí v pracovní době a na
pracovišti,
nebylo-li v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě
nebo v jiné smlouvě
dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec
dostavit k výplatě z vážných důvodů,
zašle mu zaměstnavatel mzdu v
den stanovený pro její výplatu, popřípadě
nejpozději v nejbližší
následující pracovní den na svůj náklad a nebezpečí,
pokud se se
zaměstnancem nedohodli jinak. (4) Při
měsíčním vyúčtování mzdy je
zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci písemný
doklad obsahující
údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách.
Na
žádost zaměstnance předloží zaměstnavatel doklady, na jejichž základě
byla
mzda vypočtena. (5) Zaměstnanec může k přijetí mzdy
písemně zmocnit jinou osobu. Manželu nebo partnerovi 17d) lze mzdu
vyplatit jen
na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění
lze vyplatit mzdu jiné
osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví
zákon.8) ------------------------------- 17b) § 16 odst. 1 zákona
č. 6/1993 Sb., o České národní
bance. 17c) § 13 zákona č. 1/1992
Sb. 17d) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví. 8) § 11 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před
alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších
předpisů.
* * *
§ 137 Ustanovení
části druhé hlavy páté platí přiměřeně
pro a)
zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též
pracuje, b) fyzickou osobu, která podniká podle zvláštního předpisu
37) a nikoho nezaměstnává, c) spolupracujícího manžela
nebo
partnera17d) nebo dítě osoby uvedené v písmenu a) nebo
b). ------------------------------- 37)
Např. živnostenský
zákon.
* * *
§ 200 (1)
Jednorázové odškodnění přísluší manželu,
partnerovi17d) a dítěti, které má nárok
na sirotčí důchod. Dítěti
přísluší ve výši 80 000 Kč, manželu a partnerovi17d)
ve výši 50 000
Kč. V odůvodněných případech se jednorázové odškodnění v úhrnné
výši
50 000 Kč poskytne též rodičům zemřelého. V kolektivní smlouvě lze
sjednat
nebo ve vnitřním předpisu stanovit částky vyšší. To platí i
pro zaměstnavatele,
kteří neprovozují podnikatelskou činnost. (2)
Náhrada
věcné škody přísluší dědicům
zaměstnance.
* * *
§ 260 Smrt
zaměstnance
(1)
Nárok na náhradu za bolest a za ztížení
společenského uplatnění
smrtí zaměstnance zaniká. (2)
Ostatní peněžité nároky zaměstnance
jeho smrtí nezanikají; do výše odpovídající
trojnásobku jeho
průměrného měsíčního výdělku přecházejí mzdové nároky z
pracovního
poměru postupně přímo na jeho manžela, partnera,17d) děti a rodiče,
jestliže s ním žili v době smrti ve společné domácnosti; předmětem
dědictví se
stávají, není-li těchto osob. (3) Peněžité nároky
zaměstnavatele zanikají smrtí zaměstnance, s výjimkou nároků, o
kterých bylo
pravomocně rozhodnuto nebo které byly zaměstnancem před
jeho smrtí písemně
uznány co do důvodů i výše, a nároků na náhradu
škody způsobené úmyslně nebo
ztrátou předmětů svěřených zaměstnanci
na písemné potvrzení.
* *
*
§ 269 Pracovněprávní vztah nemůže
vzniknout mezi manžely nebo
mezi partnery17d)
* * *
§ 274 (1) Osamělými
se
rozumějí neprovdané, ovdovělé nebo rozvedené ženy, svobodní, ovdovělí
nebo
rozvedení muži a ženy i muži osamělí z jiných vážných důvodů,
nežijí-li s
druhem, popřípadě s družkou. Za osamělé se nepovažují
ženy a muži, kteří žijí v
partnerském soužití.17d) (2) Mladiství
zaměstnanci jsou
zaměstnanci mladší než 18 let. (3) Kdo je
zákonným
zástupcem mladistvého zaměstnance, stanoví zákon o
rodině. * * *
X. změny zákona o péči o
zdraví
lidu
* * * §
23
Poučení a souhlas
nemocného
(1) Lékař je povinen poučit
vhodným
způsobem nemocného, popřípadě členy jeho rodiny, případně
jeho partnera 4a) o
povaze onemocnění a o potřebných výkonech tak,
aby se mohli stát aktivními
spolupracovníky při poskytování léčebně
preventivní péče. (2) Vyšetřovací a léčebné výkony se provádějí se
souhlasem
nemocného, nebo lze-li tento souhlas předpokládat.
Odmítá-li nemocný přes
náležité vysvětlení potřebnou péči, vyžádá si
ošetřující lékař o tom písemné
prohlášení (revers). (3) Je-li
neodkladné provedení
vyšetřovacího nebo léčebného výkonu nezbytné k
záchraně života nebo zdraví
dítěte anebo osoby zbavené způsobilosti
k právním úkonům a odpírají-li rodiče
nebo opatrovník souhlas, je
ošetřující lékař oprávněn rozhodnout o provedení
výkonu. Toto
ustanovení se týká dětí, které nemohou vzhledem k své rozumové
vyspělosti posoudit nezbytnost takového výkonu. (4) Bez
souhlasu nemocného je možné provádět vyšetřovací a léčebné výkony, a
je-li to
podle povahy onemocnění třeba, převzít nemocného i do
ústavní péče a) jde-li o nemoci stanovené zvláštním předpisem, u
nichž
lze uložit povinné léčení, b) jestliže osoba jevící
známky duševní choroby nebo intoxikace ohrožuje sebe nebo své okolí,
anebo c) není-li možné vzhledem ke zdravotnímu stavu nemocného
vyžádat si jeho souhlas a jde o neodkladné výkony nutné k záchraně
života či
zdraví, d) jde-li o
nosiče.4b) -------------------------------- 4a) Zákon č. /2002
Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví. 4b) § 53 zákona č.
258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví a o změně některých
souvisejících zákonů.
* *
*
XI. změny zákona o prodloužení mateřské
dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z
nemocenského
pojištění
* * * §
10
(1) Porodila-li zaměstnankyně
zároveň dvě
nebo více dětí, poskytuje se jí peněžitá pomoc v
mateřství i po vyčerpání doby
určené v § 7, pokud se dále stará
aspoň o dvě z novorozených dětí, nejdéle však
do dne, kdy uplyne 37
týdnů od počátku poskytování této dávky. (2) Zaměstnankyni, která je
(neprovdaná) svobodná,
ovdovělá, rozvedená nebo z jiných vážných
důvodů osamělá, nežije-li s druhem, se
poskytuje peněžitá pomoc v
mateřství, pokud se stará o novorozené dítě, i po
vyčerpání doby
určené v § 7, nejdéle však do dne, kdy uplyne 37 týdnů od počátku
poskytování této dávky. Ustanovení věty první platí obdobně pro
zaměstnankyni,
jejíž partnerské soužití 5) zaniklo nebo bylo
zrušeno, nežije-li s družkou nebo
druhem.
-------------------------------- 5) Zákon č. /2002 Sb., o
partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * * § 12a Poskytování peněžité pomoci
zaměstnanci
(1) Peněžitá pomoc podle
tohoto zákona se
poskytuje svobodnému, ovdovělému, rozvedenému nebo
z jiných vážných důvodů
osamělému zaměstnanci, který nežije s
družkou nebo v partnerském soužití5),
jestliže pečuje o dítě na
základě rozhodnutí příslušného orgánu nebo o dítě,
jehož matka
zemřela. (2) Peněžitá pomoc náleží také
zaměstnanci, který pečuje
o dítě, jestliže jeho manželce se neposkytuje peněžitá
pomoc v
mateřství a sama nemůže nebo nesmí podle lékařského posudku o dítě
pečovat pro závažné dlouhodobé onemocnění. (3) Podmínky
pro
nárok na peněžitou pomoc a způsob jejího stanovení se u zaměstnance
uvedeného v odstavcích 1 a 2 posuzují podle stavu ke dni převzetí
dítěte.
Peněžitá pomoc se poskytuje ode dne převzetí dítěte po dobu,
po kterou se
zaměstnanec o dítě stará, nejdéle po dobu 31 týdnů, a v
případě uvedeném v
odstavci 2 po dobu 22 týdnů, ne však déle, než
dítě dosáhne osmi měsíců věku. (4) Pro přiznání, výši a poskytování
peněžité pomoci
zaměstnanci platí ostatní ustanovení tohoto zákona
obdobně.
(§
13 zrušen)
§ 13 (1) Peněžitá
pomoc v mateřství náleží partnerce, která pečuje o dítě, jestliže
její partnerce
se neposkytuje peněžitá pomoc v mateřství a sama
nemůže nebo nesmí podle
lékařského posudku o dítě pečovat pro
závažné dlouhodobé onemocnění. (2) Ustanovení § 12a odstavec 3 a 4
platí v případech podle
odstavce 1 obdobně. * *
*
XII. změny zákona o sociálním
zabezpečení
* *
*
§ 92
(1)
Dávky a služby sociální péče se
poskytují bez úhrady nákladů nebo za
plnou nebo částečnou úhradu. O povinnosti
příjemce uhradit náklady
za poskytnutou dávku nebo službu sociální péče
rozhoduje příslušný
státní orgán, který dávku nebo službu sociální péče
poskytl. (2)
Dávkami a službami sociální péče, za něž
nelze vyžadovat úhradu,
jsou: a) mimořádné výhody a
peněžité dávky pro některé skupiny
občanů těžce zdravotně postižených a některé
nezbytné úkony
pečovatelské služby, b) výchovná a
poradenská péče, c)
sociálně právní ochrana, d) další služby a dávky stanovené prováděcím
předpisem. (3) Za sociálně potřebné občany hradí náklady na ostatní
dávky a služby sociální péče plně nebo částečně stát. V těchto
případech však
může příslušný státní orgán požadovat od osob
povinných výživou vůči tomuto
občanovi úhradu nákladů za dávku nebo
službu, a to postupně od manžela
((manželky), partnera13a), dětí
nebo rodičů občana, jemuž dávka nebo služba byla
poskytnuta; od dětí
lze úhradu nákladů požadovat jen tehdy, pokud nevznikl
rodiči nárok
na starobní nebo invalidní důchod nebo na důchod za výsluhu let, a
od rodičů jen tehdy, pokud byla dávka nebo služba poskytnuta
nezaopatřenému
dítěti. (4) Nedojde-li mezi příslušným státním
orgánem a
osobami uvedenými v odstavci 3 k dohodě o úhradě nákladů
za poskytnuté dávky
nebo služby, rozhodne o povinnosti těchto osob
uhradit náklady a o výši této
úhrady soud na návrh příslušného
státního orgánu. O úhradě nákladů ústavní
sociální péče poskytované
nezaopatřeným dětem, které mají hradit jejich rodiče,
však rozhoduje
příslušný státní orgán. (5) zrušen. (6) Při stanovení výše úhrady
podle odstavců 1, 3 a 4 se
vychází z příjmů a rodinných a
majetkových poměrů občana, od něhož se úhrada
požaduje; při změně
těchto poměrů se může výše úhrady upravit znovu ode dne
jejich
změny. Jde-li o opětující se plnění, lze uložit též povinnost uhrazovat
částky, které se stanou splatnými teprve v budoucnu. Částky dlužné
za poskytnutí
dávky nebo služby se
neúrokují. -------------------------------- 13a) Zákon č. /2002
Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* *
*
§ 104 Přechod
nároku při úmrtí
oprávněného
(1) Nárok na dávku zaniká dnem
smrti
oprávněného. (2) Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku
na dávku, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají nároku na
částky splatné
do dne smrti oprávněného postupně (manželka (manžel))
manžel, partner13a), děti
a rodiče, jestliže žili s oprávněným v
době jeho smrti ve společné domácnosti.
Podmínka společné domácnosti
nemusí být splněna u dětí, které mají nárok na
sirotčí důchod po
zemřelém. (3) Byla-li dávka přiznána
před smrtí oprávněného,
vyplatí se splatné částky, které nebyly vyplaceny do dne
smrti
oprávněného, členům jeho rodiny podle pořadí a za podmínek stanovených v
odstavci 2. (4) Nároky přecházející na osoby uvedené v
odstavcích 2 a 3 nejsou předmětem dědictví; předmětem dědictví se
stávají,
není-li těchto pozůstalých.
*
* *
§ 142 Organizace a
řízení
(1) až (5) zrušeny (6)
Orgány Ministerstva obrany, které jsou příslušné k
rozhodování o
důchodech z důchodového pojištění vojáků z povolání, poskytují
poživatelům důchodů a jejich rodinným příslušníkům, kteří nejsou
důchodově
pojištěni, též peněžité dávky sociální péče, a to a)
občanům těžce postiženým na zdraví a starým občanům, b)
občanům, kteří potřebují zvláštní pomoc, c) příspěvek na
rekreaci dětí důchodce. (7) Ministerstvo obrany může
zřizovat
ústavy sociální péče a poskytovat i další služby a dávky sociální péče
pro a) poživatele důchodů vyplácených Vojenským úřadem
sociálního zabezpečení a jejich rodinné příslušníky, b)
účastníky odboje a jejich (manželky (manžele)) manžele nebo
partnery13a).
* *
*
xiii. změny zákona o
přestupcích
* * *
§ 68
(1) Přestupky podle § 49 odst.
1 písm. b) a
c) a přestupky podle § 50 spáchané mezi blízkými
osobami, jakož i přestupky
podle § 49 odst. 1 písm. a) se
projednávají jen na návrh postižené osoby, jejího
zákonného zástupce
nebo opatrovníka (dále jen navrhovatel). (2) U přestupku, který lze
projednat jen na návrh, lze
návrh podat příslušnému správnímu orgánu
nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy
se navrhovatel dozvěděl o
přestupku nebo o postoupení věci orgánem činným v
trestním řízení. V
návrhu musí být uvedeno, kdo je postiženou osobou, koho
navrhovatel
označuje za pachatele a kde, kdy a jakým způsobem měl být přestupek
spáchán. (3) Vyjde-li v řízení o přestupku podle § 49
odst. 1
písm. b) a c) nebo přestupku podle § 50 zahájeném na návrh najevo, že
skutek nebyl spáchán mezi osobami blízkými, pokračuje se v řízení z
úřední
povinnosti. (4) Osobou blízkou se rozumí příbuzný v
pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel nebo
partner 6a) ;
jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se
pokládají za osoby sobě navzájem
blízké jen tehdy, kdyby újmu,
kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem
pociťovala jako újmu
vlastní. -------------------------------- 6a) Zákon č. /2002 Sb.,
o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * *
xiv. změny zákona o místních
poplatcích
§ 10
(1) Poplatek za povolení k vjezdu s
motorovým vozidlem12) do
vybraných míst a částí měst (dále jen vybraná místa)
platí fyzická
nebo právnická osoba, které bylo vydáno povolení k vjezdu s
motorovým vozidlem do vybraných míst. Poplatek neplatí fyzické osoby
mající
trvalý pobyt nebo vlastnící nemovitosti ve vybraném místě,
osoby jim blízké13),
(manželé těchto osob a jejich dětí) jejich
manželé nebo partneři 13a), jakož i
děti uvedených osob blízkých,
manželů nebo partnerů. Dále osoby, které ve
vybraném místě užívají
nemovitost ke své hospodářské činnosti nebo osoby, které
jsou
držiteli průkazu ZTP a jejich průvodci. (2)
Poplatek se vybírá za
vydání povolení k vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných
míst, do
kterých je jinak vjezd zakázán příslušnou dopravní značkou. (3) Sazba
poplatku za povolení k vjezdu s motorovým
vozidlem do vybraných míst
činí až 20 Kč za den. Obec může po dohodě s
poplatníkem stanovit
poplatek také paušální
částkou. ------------------------------- 12)
§ 2 bod 12
vyhlášky Federálního ministerstva vnitra č. 99/1989 Sb., o pravidlech
provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního
provozu). 13) § 116 občanského zákoníku. 13a)
Zákon č. /2002
Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
* * *
xv. změny zákona o
zaměstnanosti
* * * §
1
Právo na
zaměstnání
(1) Právo na zaměstnání nelze
občanovi
odepřít z důvodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální
orientace, jazyka, víry a
náboženství, politického nebo jiného
smýšlení, členství nebo činnosti v
politických stranách nebo
politických hnutích, odborových organizacích a jiných
sdruženích,
národnosti, etnického nebo sociálního původu, majetku, rodu,
zdravotního stavu, věku, manželského a rodinného stavu nebo
povinností k rodině,
s výjimkou případů, kdy to stanoví zákon nebo
je pro to věcný důvod spočívající
v předpokladech, požadavcích a
povaze zaměstnání, které by měl občan vykonávat a
který je pro výkon
tohoto zaměstnání nezbytný. (2)
Účastníkům právních vztahů
vznikajících podle tohoto zákona není dovoleno činit
nabídky
zaměstnání, které jsou v rozporu s ustanovením odstavce 1. (3) Právem
na zaměstnání se rozumí právo občanů, kteří
chtějí a mohou pracovat
a o práci se skutečně ucházejí, a) na zprostředkování pracovního
uplatnění ve vhodném
zaměstnání, b) na rekvalifikaci nezbytnou k
pracovnímu
uplatnění, c) na hmotné zabezpečení před nástupem do
zaměstnání a v případě ztráty zaměstnání. (4) Občan má
právo
na zabezpečení vhodného zaměstnání odpovídajícího jeho zdravotnímu
stavu,
s přihlédnutím k jeho věku, kvalifikaci a schopnostem, délce
předchozí doby
zaměstnání a možnosti ubytování (dále jen vhodné
zaměstnání). (5) Občan má právo svobodně si zvolit své zaměstnání a
vykonávat je na celém území České republiky, nebo si může zabezpečit
zaměstnání
v zahraničí. (6) Právo občana na zaměstnání se
zabezpečuje především jeho pracovním uplatněním v zaměstnání
umožňujícím mu
výkon práce v pracovním vztahu. Právnická nebo
fyzická osoba je povinna plnění
běžných úkolů vyplývajících z
předmětu její činnosti zajišťovat svými
zaměstnanci, které k tomu
účelu zaměstnává v pracovních vztazích podle zákoníku
práce; to
neplatí o plnění běžných úkolů, které fyzická osoba zajišťuje sama
nebo s pomocí svého manžela, partnera1) nebo dětí nebo právnická
osoba
prostřednictvím svých společníků nebo členů anebo je-li plnění
běžných úkolů
právnickou nebo fyzickou osobou svěřeno jiné právnické
nebo fyzické osobě, která
je povinna toto plnění zajišťovat svými
zaměstnanci, které k tomu účelu
zaměstnává v pracovních vztazích
podle zákoníku práce. Běžnými úkoly
vyplývajícími z předmětu
činnosti se pro tyto účely rozumí zejména úkoly přímo
související se
zajištěním výroby nebo poskytováním služeb a obdobnou činností
při
podnikání podle zvláštních předpisů, které právnická nebo fyzická osoba
provádí v zařízeních určených pro tyto činnosti nebo na místech
obvyklých pro
jejich výkon, pod vlastním jménem a na vlastní
odpovědnost. Jinou právnickou
nebo fyzickou osobou se pro tyto účely
rozumí pouze osoba, jejíž předmět
činnosti zahrnuje i činnosti,
které ve smyslu věty druhé má svými zaměstnanci v
pracovních
vztazích zajišťovat. -------------------------------- 1)
Zákon
č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * *
§ 15
(1) Za vážné osobní nebo
rodinné důvody v
případech uvedených v § 14 odst.1 písm. d) se
považuje důvod spočívající v a) nezbytné osobní péči o 1. dítě
ve věku do tří let, 2. dlouhodobě těžce zdravotně
postižené
dítě, které vyžaduje mimořádnou péči, pokud nebylo umístěno v ústavu
pro takové děti, 3. blízkou osobu, která je převážně
nebo
úplně bezmocná nebo částečně bezmocná starší 80 let a nebyla umístěna v
ústavu sociální péče nebo v obdobném zdravotnickém zařízení, b)
docházce dětí do předškolního zařízení a v povinné
školní docházce
dětí, c) místě výkonu a povaze
zaměstnání druhého manžela nebo
partnera1). (2) Za vážné
důvody v případech uvedených v § 14
odst. 1 písm. f) se považuje, jestliže
zaměstnanec skončil
zaměstnání a) z vážných osobních
nebo rodinných důvodů, uvedených
v odstavci 1 písm. a) až c), b) z důvodu, že zaměstnavatel porušil
podstatnou povinnost,
kterou měl podle právních předpisů, kolektivní
smlouvy nebo sjednaných
pracovních podmínek, c) ze zdravotních
důvodů, nemohl-li
je dál vykonávat podle lékařského posudku
(rozhodnutí) orgánu státní zdravotní
správy nebo sociálního
zabezpečení, popřípadě pro dosažení nejvyšší přípustné
expozice.8) --------------------------- 8) Zákon č. 98/1987
Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve
znění zákona č. 160/1989
Sb.
* * *
xvi. změny zákona o policii české
republiky
* * * §
12
Oprávnění požadovat
vysvětlení
(1) Policista je oprávněn
požadovat
potřebná vysvětlení od osoby, která může přispět k
objasnění skutečností
důležitých pro odhalení trestného činu nebo
přestupku a jejich pachatele, jakož
i pro vypátrání hledaných nebo
pohřešovaných osob a věcí, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se ve
stanovenou dobu
dostavila na určené místo k sepsání protokolu o
podání vysvětlení. Při
odhalování závažné trestné činnosti je osoba
povinna vyhovět ihned. (2) Osoba je povinna výzvě podle odstavce 1
vyhovět. (3) Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě,
svému příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli,
osvojenci,
manželu, partnerovi 5a) nebo druhu anebo jiným osobám v
poměru rodinném nebo
obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala
jako újmu vlastní, způsobila
nebezpečí trestního stíhání nebo
nebezpečí postihu za přestupek. (4) Vysvětlení nesmí být požadováno
od osoby, která by jím
porušila státem uloženou nebo státem uznanou
povinnost mlčenlivosti, ledaže by
byla této povinnosti příslušným
orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost
má, zproštěna. (5)
Policista je povinen osobu předem
poučit o možnosti odepřít
vysvětlení podle odstavců 3 a 4. (6) Kdo se dostaví na výzvu, má
nárok na náhradu nutných
výdajů a na náhradu ušlého výdělku (dále
jen náhrada). Náhradu poskytuje
policie. Nárok na náhradu nemá ten,
kdo se dostavil jen ve vlastním zájmu nebo
pro své protiprávní
jednání. (7) Nárok na náhradu podle
odstavce 6 zaniká, jestliže
jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na
výzvu podle
odstavce 1 dostavila; o tom musí být osoba poučena. (8) Nevyhoví-li
osoba bez dostatečné omluvy nebo bez
závažných důvodů výzvě podle
odstavce 1, může být předvedena k sepsání protokolu
o podání
vysvětlení. (9) Protokol o podání vysvětlení
musí být s osobou
sepsán bez zbytečného odkladu o jejím předvedení; po jeho
sepsání
policista osobu propustí. (10) O předvedení
sepíše policista
úřední záznam. -------------------------------- 5a) Zákon č. /2002
Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví:
* *
*
xvii. změny zákona o konkursu a
vyrovnání
* * *
§ 14
Účinky prohlášení
konkursu
(1) Prohlášení konkursu má tyto
účinky: a) oprávnění nakládat s majetkem podstaty přechází na
správce. Právní úkony úpadce, týkající se tohoto majetku, jsou vůči
konkursním
věřitelům neúčinné. Osoba, která uzavřela s úpadcem
smlouvu, může od ní
odstoupit, ledaže v době jejího uzavření věděla
o prohlášení konkursu, b) úpadce může odmítnout přijetí daru nebo
odmítnout
dědictví jen se souhlasem správce, c) řízení o
nárocích,
které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty
nebo které mají být
uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem
je úpadce, se přerušují, ledaže
jde o trestní řízení (v němž však
nelze rozhodnout o náhradě škody), o řízení o
výživném nezletilých
dětí, o řízení o výkon rozhodnutí; s výjimkou řízení o
pohledávkách,
které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20), lze v řízení
pokračovat
na návrh správce, popřípadě ostatních účastníků řízení a správce se
stává účastníkem řízení místo úpadce, d) řízení o
nárocích,
které se týkají majetku patřícího do podstaty nebo které mají být
uspokojeny z tohoto majetku, mohou být zahájena jen na návrh správce
nebo proti
správci; jde-li o pohledávky, které je třeba přihlásit v
konkursu (§ 20 odst.
1), může být řízení, s výjimkou řízení o výkon
rozhodnutí, zahájeno jen za
podmínek uvedených v § 23 a 24, e)
nelze provést výkon
rozhodnutí (exekuci) postihující majetek patřící
do podstaty a k tomuto majetku
nelze ani nabýt právo na oddělené
uspokojení (§ 28), f)
zanikají práva na oddělené uspokojení (§
28), která se týkají majetku patřícího
do podstaty a věřitelé je
získali v posledních dvou měsících před podáním návrhu
na prohlášení
konkursu anebo po podání tohoto návrhu; byly-li však věci, práva
nebo pohledávky v této době také zpeněženy, patří do podstaty
získaný
výtěžek, g) nesplatné pohledávky úpadce a jeho závazky,
které mají být uspokojeny z podstaty, považují se v konkursu za
splatné, h) zanikají úpadcovy příkazy, plné moci včetně prokury a
dosud nepřijaté návrhy na uzavření smlouvy, jestliže se týkají
majetku patřícího
do podstaty; plné moci udělené dlužníkem pro
konkursní řízení zanikají až dnem
právní moci usnesení o prohlášení
konkursu, i) započtení
na majetek patřící do podstaty není
přípustné, j)
zanikají věcná břemena zatěžující majetek patřící
do podstaty, která vznikla za
nápadně nevýhodných podmínek v
posledních dvou měsících před podáním návrhu na
prohlášení konkursu
anebo po podání tohoto návrhu, k)
zaniká společné jmění úpadce a
jeho manžela nebo partnera 1a), přičemž ta jeho
část, s níž úpadce
podnikal, spadá vždy do podstaty; byl-li vznik společného
jmění
úpadce a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení
konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství, l)
staví se lhůta stanovená zvláštním předpisem1c) pro
vypořádání
zaniklého společného jmění manželů nebo partnerů 1a), m) k účinnosti
smlouvy o fúzi nebo k převodu jmění na
společníka úpadce, která
nenabyla účinnosti před prohlášením konkursu, je třeba
souhlasu
konkursních věřitelů. (2) Jestliže smlouva o
vzájemném plnění
nebyla ještě v době prohlášení konkursu splněna ani úpadcem,
ani
druhým účastníkem smlouvy, anebo byla splněna jen částečně, každá
smluvní
strana může od smlouvy odstoupit; od smlouvy o koupi najaté
věci uzavřené
úpadcem jako nájemcem nemůže pronajímatel odstoupit,
ledaže úpadce řádně neplní
své závazky z této smlouvy. (3)
Správce je oprávněn
vypovědět nájemní nebo podnájemní smlouvu a
smlouvu o výpůjčce uzavřenou úpadcem
ve lhůtě stanovené zákonem nebo
smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na
dobu určitou;
výpovědní lhůta však nesmí být delší než 3 měsíce; ustanovení §
711
občanského zákoníku tím není dotčeno. Nájemné nebo jinou úhradu
zaplacenou
předem je třeba přihlásit podle § 20. (4) Postupují-li
osoby uvedené v § 9d v rozporu s účinky prohlášení konkursu
uvedenými v odstavci
1 písm. a) a e), musí vydat do podstaty ušlé
plnění; domáhat se toho může
správce i kterýkoliv z konkursních
věřitelů. -------------------------------- 1c) § 150 odst. 4
zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
ve znění pozdějších
předpisů. 1a) Zákon č. /2002 Sb., o
partnerském soužití osob
téhož pohlaví.
* *
*
§ 26
nadpis vypuštěn
(1) Zaniklo-li
prohlášením konkursu
společné jmění úpadce a jeho manžela nebo
nebylo-li do prohlášení konkursu
vypořádáno již předtím zaniklé
společné jmění úpadce a jeho manžela anebo
nebylo-li do prohlášení
konkursu vypořádáno již předtím smlouvou nebo soudem
zúžené společné
jmění úpadce a jeho manžela, je třeba provést jeho
vypořádání. (2) Probíhá-li řízení o vypořádání
společného
jmění úpadce a jeho manžela, stává se správce dnem prohlášení
konkursu účastníkem tohoto řízení místo úpadce. (3)
Smlouvy o
zúžení rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, smlouvy o
rozšíření rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, jestliže
se na jejich
základě stal součástí společného jmění majetek do té
doby patřící jen úpadci,
smlouvy o rozšíření rozsahu společného
jmění úpadce a jeho manžela, jestliže se
na jejich základě staly
součástí společného jmění závazky patřící do té doby jen
manželu
úpadce, a dohody o vypořádání společného jmění jsou neplatné, jestliže
byly uzavřeny v posledních šesti měsících před podáním návrhu na
prohlášení
konkursu nebo po podání tohoto
návrhu.
§ 26a
(1) Dnem prohlášení konkursu přechází z
úpadce na správce
oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění úpadce
a jeho
manžela nebo, neprovede-li se vypořádání dohodou, navrhnout vypořádání u
soudu. Dohody o vypořádání společného jmění uzavřené úpadcem po
prohlášení
konkursu jsou neplatné. (2) K účinnosti dohody o
vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela je třeba schválení
soudem,
který vykonává nad průběhem konkursu dohled (§ 12). Dohoda
smí být schválena
tehdy, vysloví-li s ní souhlas věřitelský
výbor. (3)
Vznikla-li manželu úpadce z vypořádání společného
jmění pohledávka, není třeba
ji přihlašovat do
konkursu.
§ 26b (1) Vznik
nového
společného jmění úpadce a jeho manžela po dobu trvání účinků prohlášení
konkursu (§ 14) není přípustný; uzavře-li úpadce po dobu trvání
účinků
prohlášení konkursu nové manželství, odkládá se vznik
společného jmění manželů
ke dni zániku účinků prohlášení
konkursu. Smlouvy o
rozšíření společného jmění, které odporují
odstavci 1 nebo jej obchází, jsou
neplatné.
§ 26c
Společné jmění
partnerů Pro společné jmění partnerů 1a) platí § 26 až 26b
obdobně.
* * *
§ 36
(1) Soud návrh na nucené
vyrovnání
zamítne, a) jestliže by jeho potvrzením byla dotčena
práva na vyloučení věcí z podstaty, práva na oddělené uspokojení (§
28), nebo na
poskytování výživného ze zákona, nebo b) jestliže by
nebyly uspokojeny nebo zajištěny pohledávky uvedené v § 31 odst. 2 a
3 a
pohledávky první třídy, anebo c) jestliže nebylo
vypořádáno společné jmění manželů nebo partnerů 1a) zaniklé
prohlášením konkursu
nebo před prohlášením
konkursu. Nerozhodne-li soud, že
nucené vyrovnání je nepřípustné,
nařídí usnesením jednání o nuceném vyrovnání a
odloží zpeněžení
podstaty.
* * *
Návrh na vyrovnání
§
46
(1) Dlužník, u kterého jsou dány
podmínky
pro prohlášení konkursu, může podat u soudu příslušného ke
konkursu (§ 3 odst.
1) návrh na vyrovnání. Soud projedná návrh, jen
nebyl-li už prohlášen
konkurs. (2) V návrhu uvede dlužník, jaké
vyrovnání
nabízí. Může přitom nabídnout vyrovnání formou nové emise
akcií nebo jiných
cenných papírů emitovaných dlužníkem nebo i
nepeněžní formou, například vydáním
části aktiv, jež bezprostředně
nesouvisejí s vlastní podnikatelskou činností
dlužníka. Osoby
ochotné zavázat se za splnění vyrovnání jako spoludlužníci nebo
ručitelé musí návrh spolupodepsat. Není-li vypořádáno společné jmění
manželů
nebo partnerů 1a), musí návrh podepsat i manžel nebo partner
dlužníka na důkaz,
že souhlasí s použitím veškerého majetku z
nevypořádaného společného jmění k
účelu vyrovnání. Všechny podpisy
musí být úředně ověřeny. (3) Je-li navrhovatel podnikatelem, uvede v
návrhu počet
zaměstnanců podniku a opatření, která provede k
reorganizaci a pro další
financování podniku.
§ 47
(1) K návrhu musí dlužník
připojit úplný
seznam svého majetku s přehledem majetkového stavu v
době podání návrhu. Uvede
jednotlivé části movitého a nemovitého
majetku a místo, kde se nacházejí; u
pohledávek uvede jejich výši,
důvod vzniku a možnost jejich uspokojení. Vedle
majetku uvede i
závazky spolu s adresami věřitelů a s vyznačením, kteří z nich
jsou
k dlužníkovi v poměru osob blízkých.4) Není-li vypořádáno společné jmění
dlužníka a jeho manžela nebo partnera 1a), musí dlužník uvést, které
věci ze
seznamu jsou v jeho výlučném vlastnictví a které patří do
společného jmění
manželů nebo partnerů. V konečném přehledu se uvede
i výše předlužení. (2) Seznam uvedený v odstavci 1 musí být dlužníkem
podepsán
a předložen v tolika vyhotoveních, aby mohl být doručen
všem věřitelům a
vyrovnacímu správci [§ 50 odst. 3 písm. a)]. (3)
Neodstraní-li dlužník podstatné vady návrhu ve lhůtě určené soudem,
soud řízení
zastaví. -------------------------------- 4) § 116
občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění
pozdějších
předpisů.
§ 48
Účastníci vyrovnání
Účastníky
vyrovnání jsou dlužník, manžel
nebo partner 1a) dlužníka,
spoludlužníci a ručitelé dlužníka, pokud
spolupodepsali návrh na
zahájení vyrovnání, a věřitelé, kteří včas [§ 50 odst. 3
písm. c)]
přihlásili své pohledávky a nejsou plně
uspokojeni.
* * *
xviiI. změny živnostenského
zákona
* * *
§ 11 (1) Podnikatel
může provozovat živnost prostřednictvím odpovědného zástupce.
Odpovědný zástupce
je fyzická osoba ustanovená podnikatelem, která
odpovídá za řádný provoz
živnosti a za dodržování
živnostenskoprávních předpisů a která, nejde-li o
manžela nebo
manželku podnikatele anebo jeho partnera 28a), je v pracovněprávním
vztahu k podnikateli. Odpovědný zástupce se musí zúčastňovat
provozování
živnosti v potřebném rozsahu. Nikdo nemůže být ustanoven
do funkce odpovědného
zástupce pro více než dva podnikatele. (2)
Odpovědný
zástupce musí splňovat všeobecné i zvláštní podmínky
provozování živnosti (§ 6 a
7), musí mít bydliště na území České
republiky a musí prokázat pohovorem před
živnostenským úřadem
znalost českého jazyka nebo slovenského jazyka, nejedná-li
se o
občana České republiky. Znalost českého jazyka nebo slovenského jazyka
prokáže, jestliže a) je schopen plynně a jazykově
správně
reagovat na otázky vztahující se k běžným situacím denního života a
podnikání, b) umí ústně sdělit obsah textu z denního
tisku. (3) Odpovědným zástupcem právnické osoby nemůže
být
člen dozorčí rady či jiného kontrolního orgánu této právnické osoby,
dále
fyzická osoba, u níž trvá překážka provozování živnosti podle §
8. Odpovědným
zástupcem v oboru nebo příbuzném oboru živnosti nemůže
být ani osoba, které bylo
zrušeno živnostenské oprávnění podle § 58
odst. 2 až 4, a to po dobu jednoho
roku od právní moci rozhodnutí o
zrušení živnostenského oprávnění. (4) Odpovědného zástupce je povinen
ustanovit a) podnikatel, který je fyzickou osobou a nesplňuje
zvláštní podmínky provozování živnosti (§ 7), nejedná-li se o
ohlašovací živnost
provozovanou průmyslovým způsobem, b)
podnikatel, který
je zahraniční fyzickou osobou a nemá na území
České republiky povolen pobyt, c) podnikatel, který je právnickou
osobou se sídlem v České
republice. Do funkce odpovědného zástupce
ustanoví člena statutárního orgánu
nebo statutární orgán, který
splňuje podmínky pro výkon funkce odpovědného
zástupce podle tohoto
zákona. Nelze-li odpovědného zástupce ustanovit z
uvedených osob,
ustanovuje podnikatel odpovědného zástupce z jiných osob, d)
podnikatel, který je zahraniční právnickou osobou. Do
funkce
odpovědného zástupce ustanoví vedoucího organizační složky umístěné na
území České republiky, který splňuje podmínky pro výkon funkce
odpovědného
zástupce podle tohoto zákona. Nesplňuje-li vedoucí
organizační složky tyto podmínky, ustanovuje podnikatel odpovědného
zástupce z
jiných osob. (5) Ustanovení odpovědného zástupce pro
živnost ohlašovací ukončení výkonu jeho funkce je podnikatel povinen
oznámit
živnostenskému úřadu příslušnému podle § 45 do 15 dnů ode
dne, kdy uvedená
skutečnost nastala. (6) Odpovědný zástupce pro
živnost
ohlašovací může vykonávat svoji funkci ode dne ustanovení,
splňuje-li podmínky
vyžadované tímto zákonem. (7) Ustanovení
odpovědného
zástupce pro živnost koncesovanou předloží podnikatel ke
schválení
živnostenskému úřadu. Ustanovení nabývá účinnosti dnem,
kdy rozhodnutí o
schválení nabylo právní moci. Ukončení výkonu
funkce odpovědného zástupce
podnikatel oznámí živnostenskému úřadu
příslušnému podle § 50 do 15 dnů od
ukončení výkonu funkce. (8)
Přestane-li odpovědný
zástupce vykonávat funkci nebo nesplňuje-li
podmínky, musí podnikatel nejpozději
do 15 dnů ustanovit nového
odpovědného zástupce. To neplatí, je-li živnostenské
oprávnění
pozastaveno nebo oznámí-li podnikatel živnostenskému úřadu, že
provozování živnosti je dočasně přerušeno (§ 31 odst. 7). (9)
Podnikatel může ustanovit odpovědného zástupce i v
případech, kdy to
tento zákon nevyžaduje. Na jeho ustanovení se vztahuje § 11
obdobně
s výjimkou odstavce 8. (10) Živnostenský úřad
může v průběhu
provozování živnosti povolit provozování živnosti bez odpovědného
zástupce na nezbytně nutnou dobu, nejdéle však na dobu 6 měsíců,
nemůže-li tím
dojít k ohrožení životů a zdraví
lidí. ------------------------------- 28a) Zákon č. /2002 Sb., o
registrovaném partnerství osob
téhož pohlaví.
* * *
§ 13 Pokračování v
živnosti při úmrtí podnikatele
(1)
Zemře-li podnikatel, mohou v živnosti
pokračovat až do skončení
řízení o projednání dědictví: a) dědicové ze zákona, pokud není
dědiců ze závěti, b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel nebo
partner 28a),
i když není dědicem, je-li spoluvlastníkem majetku
používaného k provozování
živnosti, c) pozůstalý manžel nebo
partner 28a)
splňující podmínku uvedenou v písmenu b), pokud v
živnosti nepokračují
dědicové, d) správce dědictví 29), pokud byl
pro
zachování provozu podniku ustanoven orgánem projednávajícím
dědictví. (2) Pokud osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až c) hodlají
pokračovat v provozování živnosti, jsou povinny oznámit tuto
skutečnost
živnostenskému úřadu ve lhůtě 3 měsíců ode dne úmrtí
podnikatele. Správce
dědictví je povinen oznámit pokračování v
provozování živnosti ve lhůtě 1 měsíce
ode dne, kdy byl do této
funkce ustanoven. Nesplňuje-li osoba podle odstavce 1
písm. a) až c)
podmínky stanovené v § 6 a 7 nebo jsou-li u ní překážky podle § 8
anebo nemá-li bydliště na území České republiky, musí neprodleně
ustanovit
odpovědného zástupce. (3) Nesplňuje-li správce dědictví
29) podle odstavce 1 písm. d) podmínky stanovené v § 7, musí
neprodleně
ustanovit odpovědného zástupce. (4) Po skončení řízení
o
dědictví mohou pokračovat v živnosti osoby uvedené v odstavci 1
písm. a) až c),
pokud nabyly majetkového práva vztahujícího se k
provozování živnosti; tuto
skutečnost musí do 1 měsíce od skončení
dědického řízení oznámit živnostenskému
úřadu, který byl naposledy
místně příslušný (§ 45 odst. 1, § 50 odst. 1) pro
zůstavitele.
Průkaz živnostenského oprávnění pro osoby uvedené v odstavci 1
písm.
a) až c) vydá živnostenský úřad příslušný pro tyto osoby podle § 45
odst.
1 nebo § 50 odst. 1 na dobu 6 měsíců od skončení řízení o
dědictví, není-li dále
stanoveno jinak. Pokud tyto osoby ve lhůtě 6
měsíců nezískají vlastní
živnostenské oprávnění, nemohou dále
živnost provozovat. (5) Pro náležitosti oznámení podle odstavců 2 a 4
platí §
45, 46 a 50
obdobně. -------------------------------- 29) § 175e občanského
soudního řádu.
* *
*
xiX. změny zákona o životním
minimu
* * * §
4
(1) Společně posuzovanými osobami
jsou a) nezaopatřené děti, b) rodiče
nezaopatřených dětí
uvedených v písmenu a); za rodiče se považují i osoby, jimž
byly
nezaopatřené děti svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě
rozhodnutí příslušného orgánu, manžel nebo partner3) rodiče nebo
uvedené osoby,
vdovec nebo vdova po rodiči nebo uvedené osobě a druh
(družka) rodiče nebo
uvedené osoby, c) manželé, partneři3) nebo
druh a
družka, nevztahují-li se na ně písmena a) a b), d)
nezaopatřené děti nezaopatřených dětí uvedených v písmenu
a), pokud spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své
potřeby.7) (2) K druhovi (družce) se jako ke společně
posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s oprávněnou osobou nebo s
osobou
uvedenou v odstavci 1 alespoň tři měsíce. (3) Společně
posuzovanými osobami podle odstavce 1 jsou i osoby, které se
přechodně z důvodů
soustavné přípravy na budoucí povolání,
zdravotních nebo pracovních zdržují mimo
místo, kde jsou hlášeny k
trvalému pobytu. (4) Osoba,
která je ve vazbě nebo ve výkonu
trestu odnětí svobody, se v kalendářním měsíci
nepovažuje za osobu
společně posuzovanou, pokud tato skutečnost trvala po celý
kalendářní měsíc. (5) Osoba, která koná vojenskou
základní
(náhradní) službu v Armádě České republiky nebo civilní službu, se po
dobu trvání této služby nepovažuje za osobu společně
posuzovanou. ------------------------------- 3)
Zákon č. /2002
Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví. 7) § 115 občanského
zákoníku.
* * *
xX. změny zákona o provozování rozhlasového
a televizního
vysílání
* * *
§ 35
Právo na
odpověď
(1) Jestliže bylo v rozhlasovém
nebo
televizním vysílání uveřejněno sdělení obsahující skutkové
tvrzení, které se
dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité
fyzické osoby anebo jména nebo
dobré pověsti určité právnické osoby,
má tato osoba právo požadovat na
provozovateli vysílání uveřejnění
odpovědi. Provozovatel vysílání je povinen na
žádost této osoby
odpověď uveřejnit. (2) Odpověď se musí
omezit pouze na skutkové
tvrzení, kterým se tvrzení podle odstavce 1 uvádí na
pravou míru,
nebo neúplné či jinak pravdu zkreslující tvrzení se doplňuje nebo
zpřesňuje. Odpověď musí být přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a
je-li
napadána jen jeho část, pak této části; z odpovědi musí být
patrno, kdo ji
činí. (3) Osoba, na jejíž žádost byla
provozovatelem
vysílání uveřejněna odpověď podle tohoto zákona,
nemůže požadovat uveřejnění
další odpovědi na tuto odpověď. (4)
Po smrti fyzické
osoby přísluší právo podle odstavce 1 jejímu
manželu nebo partnerovi 11) a
dětem, a není-li jich, jejím
rodičům. (5) Ustanovení
zvláštního právního předpisu o ochraně
osobnosti a ochraně jména nebo dobré
pověsti právnické osoby
zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4
nedotčena. -------------------------------- 11) Zákon č. /2002
Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
§ 36 Dodatečné
sdělení
(1) Jestliže bylo v
rozhlasovém nebo
televizním vysílání uveřejněno sdělení o trestním
řízení nebo o řízení ve věcech
přestupků vedeném proti fyzické osobě
anebo o řízení ve věcech správních deliktů
vedeném proti fyzické
nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení
ztotožnit, a
toto řízení nebylo ukončeno pravomocným rozhodnutím, má tato osoba
právo požadovat na provozovateli vysílání uveřejnění informace o
výsledku tohoto
řízení jako dodatečného sdělení. Provozovatel
vysílání je povinen na žádost této
osoby informaci o pravomocném
rozhodnutí uveřejnit. (2)
Po smrti fyzické osoby přísluší právo
podle odstavce 1 jejímu manželu nebo
partnerovi 11) a dětem, a
není-li jich, jejím rodičům. (3) Ustanovení zvláštního právního
předpisu o ochraně
osobnosti a ochraně jména nebo dobré pověsti
právnické osoby zůstávají úpravou
podle odstavců 1 a 2
nedotčena. * * *
XXI. změny zákona o
sociální
potřebnosti
* *
*
§ 8
Úhrada
nákladů sociální péče
(1) Od osoby povinné
vyživovat 9) příjemce
dávky sociální péče, jejíž poskytnutí je
podmíněno sociální potřebností, se
nepožaduje úhrada nákladů,
jestliže příjem této osoby nepřesahuje částku 3400 Kč
měsíčně. Tato
částka se zvyšuje za každou osobu, která je na ni odkázána výživou
a
jejíž příjem je nižší než 1500 Kč a příjmem této osoby. (2)
Ustanovení odstavce 1 však neplatí, jde-li o plnění
vyživovací
povinnosti vůči manželu, partnerovi 9a) nebo nezaopatřenému
dítěti. (3) Úhrada nákladů se nepožaduje, jestliže
povinná
osoba řádně platí výživné. ------------------------------- 9)
§ 92 odst. 3 zákona č. 100/1988 Sb., ve znění zákona č. 180/1990
Sb. 9a) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* *
*
xxII. změny obchodního
zákoníku
* * *
§ 27a
* * * Součástí
obchodního rejstříku je sbírka listin
obsahující
* * * k) doklad o
souhlasu druhého manžela nebo partnera 1) s použitím majetku ve
společném jmění
manželů nebo ve společném jmění partnerů k podnikání
podle zvláštního právního
předpisu, stejnopis notářského zápisu o
smlouvě o změně rozsahu společného jmění
nebo výhradě jeho vzniku
podle zvláštního právního předpisu, byla-li taková
smlouva uzavřena,
nebo rozhodnutí soudu o zúžení společného jmění, popřípadě
smlouvu o
rozdělení příjmů z podnikání podle zvláštního právního předpisu; v
případě rozvodu musí být uložena dohoda o vypořádání společného
jmění podle
zvláštního právního předpisu nebo rozhodnutí soudu,
popřípadě prohlášení
podnikatele, že k dohodě ani rozhodnutí soudu
nedošlo, -------------------------------- 1)
Zákon č. /2002
Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * *
xxiII. změny zákona o soudních
poplatcích
* *
*
§ 2
Poplatníci
(1) Poplatníky poplatku
za řízení před
soudem prvního stupně jsou a) navrhovatel
(navrhovatelé), není-li dále stanoveno jinak, b)
účastníci
smíru uzavřeného ve smírčím řízení, c) dlužník
ve vyrovnacím
řízení, d) žalovaný (žalovaní) uplatňující
svá práva vzájemným
návrhem, e) fyzická nebo právnická
osoba, jíž se týká provedení
zápisu v obchodním rejstříku, o kterém rozhodl soud
v řízení
zahájeném bez návrhu, f) právnická osoba v
řízení zahájeném bez
návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení nebo likvidaci
právnické
osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby. (2) Poplatníkem
je i ten, kdo podal žalobu proti rozhodnutí
orgánu veřejné správy
nebo opravný prostředek proti rozhodnutí orgánu veřejné
správy. (3) Je-li navrhovatel v řízení od poplatku
osvobozen
a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek
nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli
právo na
náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku
osvobozen. Tuto povinnost
však žalovaný nemá v řízení o rozvod nebo
o neplatnost manželství nebo o určení,
zda tu manželství je či není.
Tuto povinnost nemá žalovaný též v řízení o
zrušení partnerského
soužití. 1) (4) Ustanovení odstavce
3 platí obdobně pro
navrhovatele, kterému soud v řízení ustanovil opatrovníka
jako
účastníku, jehož pobyt není znám nebo jemuž se nepodařilo doručit na
známou
adresu v cizině. Poplatková povinnost navrhovatele v takovém
případě zaniká
uložením povinnosti zaplatit poplatek
žalovanému. (5)
Poplatníkem poplatku za řízení před odvolacím
soudem je odvolatel a za řízení
před dovolacím soudem dovolatel.
Ustanovení odstavců 3 a 4 platí obdobně. (6) Poplatníkem poplatku za
úkon je navrhovatel úkonu. (7) Poplatníkem poplatku za vyhotovení
stejnopisů podání a
příloh je i ten, kdo nepředložil návrh (podání)
s potřebným počtem stejnopisů a
s přílohami, ač byl k jejich
předložení soudem vyzván. (8) Vznikne-li více poplatníkům povinnost
zaplatit
poplatek, platí jej společně a nerozdílně. (9) Jestliže
řízení ve věcech obchodního rejstříku nebo řízení o jmenování
likvidátora
právnické osoby bylo zahájeno bez návrhu proto, že
statutární orgán poplatníka,
případně osoba, na kterou v
odpovídajícím rozsahu přešla působnost statutárního
orgánu, bez
zbytečného odkladu nepodal návrh na zahájení řízení, ručí za
zaplacení poplatku tento statutární orgán nebo tato osoba. Je-li
statutárních
orgánů více nebo tvoří-li statutární orgán více osob,
ručí za zaplacení poplatku
společně a nerozdílně. To platí obdobně
pro osobu, na kterou v odpovídajícím
rozsahu přešla působnost
statutárního orgánu. -------------------------------- 1)
Zákon
č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * *
§ 10
Vrácení
poplatku
(1) Soud vrátí poplatek z účtu
soudu,
jestliže jej zaplatil ten, kdo k tomu nebyl povinen. Bylo-li
na poplatku
zaplaceno více, než činila poplatková povinnost, vrátí
soud přeplatek. Z účtu
soudu vrátí soud obdobně i poplatek,
popřípadě přeplatek na poplatku zaplaceném
kolkovou známkou.
Poplatek ani přeplatek na poplatku se nevrací, nepřevyšuje-li
částku
50 Kč, s výjimkou uvedenou v odstavci 2. (2) Soud
vrátí poplatek
z účtu soudu i tomu, kdo jej zaplatil na základě nesprávné výzvy
soudu nebo na základě nesprávného rozhodnutí soudu, kterým mu byla
tato
povinnost uložena. O vrácení poplatku rozhoduje, a to i bez
podání návrhu, soud,
který vydal nesprávnou výzvu nebo rozhodnutí.
Nesprávné rozhodnutí o povinnosti
zaplatit poplatek soud současně
zruší. (3) Soud vrátí z
účtu soudu i zaplacený poplatek za
řízení, který je splatný podáním návrhu na
zahájení řízení, odvolání
nebo dovolání, bylo-li řízení zastaveno před prvním
jednáním.
Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající
část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno
jen
zčásti. (4) Soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek i
v případě, bylo-li řízení zastaveno po vydání platebního rozkazu pro
zpětvzetí
návrhu, k němuž došlo nejpozději v poslední den lhůty k
podání odporu nebo
námitek proti platebnímu rozkazu. Po podání
odporu nebo námitek se poplatek
vrátí, bylo-li řízení zastaveno před
prvním jednáním. Bylo-li řízení zastaveno
jen zčásti, vrátí soud
poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část
poplatku). (5) V řízení, v němž lze rozhodnout bez
jednání,
postupuje soud obdobně podle odstavců 3 a 4, dokud nebylo vydáno
rozhodnutí o věci samé. (6) Bylo-li řízení o rozvod
manželství zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět
nejpozději
před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud
z účtu soudu zaplacený
poplatek v plné výši. Byl-li návrh na
zahájení řízení o rozvod manželství vzat
zpět po vydání rozhodnutí
soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno
odvolání, vrátí
soud z účtu soudu polovinu poplatku. Obdobně postupuje soud
bylo-li
zastaveno řízení o zrušení partnerského soužití 1) nebo byl-li návrh na
zahájení řízení o zrušení partnerského soužití vzat zpět. (7)
Byla-li věc po zaplacení poplatku nebo po vydání
usnesení, kterým
byla stanovena povinnost zaplatit poplatek, postoupena jinému
příslušnému soudu, vrací přeplatek (poplatek nebo jeho odpovídající
část) z účtu
soudu tento soud. (8) Poplatek ani přeplatek na
poplatku
nelze vrátit po uplynutí 10 let od konce kalendářního roku,
v němž byl
zaplacen.
* *
*
6. Za návrh na zahájení řízení o rozvod
manželství nebo za návrh na zahájení řízení o zrušení partnerského
soužití anebo
za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti bez
návrhu na náhradu
nemajetkové újmy se vybere poplatek podle položky
2 písmene c). Za návrh na
zahájení řízení na ochranu osobnosti s
návrhem na náhradu nemajetkové újmy se
vybere poplatek podle položky
1.
* * *
xxIV. změny zákona o organizaci a provádění
sociálního
zabezpečení
* * *
§ 118a
(1) Jestliže důchod byl
vyplacen neprávem
nebo ve vyšší částce, než náležel, protože
příjemce důchodu nesplnil některou
jemu uloženou povinnost, přijal
důchod nebo jeho část, ačkoliv musel z okolností
předpokládat, že
byl vyplacen neprávem nebo ve vyšší částce, než náležel, nebo
vědomě
jinak způsobil, že důchod nebo jeho část byl vyplácen neprávem nebo ve
vyšší částce, než náležel, má plátce důchodu vůči příjemci důchodu
nárok na
vrácení, popřípadě náhradu nesprávně vyplacené
částky. (2) Jestliže byl občanu vyplácen starobní důchod a nebyly
přitom splněny podmínky stanovené zákonem o důchodovém pojištění pro
výplatu
tohoto důchodu,65) má plátce důchodu vůči tomuto občanu
nárok na vrácení těch
vyplacených částek starobního důchodu, které
nenáležely. To platí obdobně,
zanikl-li nárok na vdovský nebo
vdovecký důchod z důvodu uzavření (nového
manželství) manželství
nebo partnerského soužití 65a) nebo nárok na sirotčí
důchod z důvodu
dosažení 26. roku věku. Ustanovení § 120 odst. 2 není přitom
dotčeno. (3) Nárok na vrácení, popřípadě náhradu částek
vyplacených neprávem nebo ve vyšší výši, než náležely, zaniká
uplynutím tří let
ode dne, kdy orgán sociálního zabezpečení tuto
skutečnost zjistil, nejpozději
však uplynutím deseti let ode dne
výplaty dávky. Lhůty uvedené v předchozí větě
neplynou po dobu
řízení o opravném prostředku, výkonu rozhodnutí, nebo jsou-li
na
úhradu přeplatku prováděny srážky z důchodu nebo ze mzdy nebo placeny
splátky
na základě dohody o uznání dluhu. (4) Občanu, který je
povinen na základě pravomocného rozhodnutí příslušného orgánu
sociálního
zabezpečení vrátit dávku, může být přeplatek srážen z
důchodu nebo ze mzdy,
platu nebo jiného pracovního příjmu; přitom
platí obdobně předpisy o výkonu
soudních rozhodnutí srážkou ze
mzdy. (5) Ustanovení
předchozích odstavců platí obdobně pro
zvýšení důchodu pro
bezmocnost. ------------------------------- 65)
§ 37 zákona č.
155/1995 Sb. 65a) Zákon č. /2002 Sb., o
partnerském soužití osob
téhož pohlaví.
* *
*
xxV. změny zákona o mzdě, odměně za
pracovní pohotovost a o průměrném výdělku
* * *
§ 11
Výplata mzdy
(1) Mzda se vyplácí
zaměstnanci v zákonných
penězích. 4c) Zaměstnancům s místem výkonu
práce podle pracovní smlouvy v
zahraničí lze s jejich souhlasem
poskytovat mzdu nebo její část v dohodnuté cizí
měně, pokud je k
této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz devizového trhu
nebo
přepočítací poměr. (2) Mzda se zaokrouhluje na celé
koruny směrem
nahoru. Pro zaokrouhlování mzdy v cizí měně platí přiměřeně
ustanovení věty první. (3) Mzda se vyplácí v pracovní
době a
na pracovišti, nebylo-li v kolektivní smlouvě nebo v pracovní smlouvě
dohodnuto jinak. Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě z
vážných důvodů,
zašle mu zaměstnavatel mzdu v den stanovený pro její
výplatu, popřípadě
nejpozději v nejbližší následující pracovní den
na svůj náklad a nebezpečí,
pokud se zaměstnancem nedohodli
jinak. (4) Při měsíčním
vyúčtování mzdy je zaměstnavatel povinen
vydat zaměstnanci písemný doklad
obsahující údaje o jednotlivých
složkách mzdy a o provedených srážkách. Na
žádost zaměstnance
předloží mu zaměstnavatel k nahlédnutí doklady, na jejichž
základě
byla mzda vypočtena. (5) Zaměstnanec může k
přijetí mzdy písemně
zmocnit jinou osobu. Manželu nebo partnerovi 4d) lze mzdu
vyplatit
jen na základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze vyplatit
mzdu jiné osobě než zaměstnanci, jen pokud to stanoví zákon.
5) (6) Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen při
výplatě
mezd, popřípadě jiných peněžitých plnění ve prospěch zaměstnance, po
provedení případných srážek ze mzdy podle příslušných právních
předpisů poukázat
částku určenou zaměstnancem na svůj náklad a
nebezpečí na jeden účet zaměstnance
u banky nebo pobočky zahraniční
banky 5a) nebo spořitelního či úvěrního
družstva, 5b) a to
nejpozději v pravidelném termínu výplaty mzdy, pokud se
zaměstnancem
nesjedná písemně jiný termín. (7) Pro
přepočet mzdy nebo její
části na cizí měnu se použije kurz devizového trhu nebo
přepočítací
poměr vyhlášený Českou národní bankou platný v den, ve kterém
zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro účel výplaty
mzdy. -------------------------------- 4c) § 16 odst. 1 zákona č.
6/1993 Sb. 4d) Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví. 5) § 11 zákona České národní rady č. 37/1989
Sb., o
ochraně před alkoholismem a jinými toxikomániemi. 5a) Zákon č.
21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších
předpisů. 5b) Zákon
č. 87/1995 Sb., o spořitelních a
úvěrních družstvech a některých
opatřeních s tím souvisejících a o doplnění
zákona České národní
rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění
pozdějších
předpisů, ve znění zákona č. 100/2000 Sb.
* * *
xxvI. změny zákona
o
platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých
dalších
organizacích a orgánech
* *
*
§ 17
Výplata platu
(1) Plat se vyplácí
zaměstnanci v zákonných
penězích 11d) a zaokrouhluje se na celé
koruny směrem nahoru. (2) Plat se vyplácí v pracovní době a na
pracovišti,
nebylo-li v kolektivní smlouvě, popřípadě v pracovní
smlouvě dohodnuto jinak.
Nemůže-li se zaměstnanec dostavit k výplatě
z vážných důvodů, zašle mu
zaměstnavatel plat v den stanovený pro
jeho výplatu, popřípadě nejpozději v
nejbližší následující pracovní
den na svůj náklad a nebezpečí, pokud se
nedohodnou jinak. (3)
Při měsíčním vyúčtování platu je
zaměstnavatel povinen vydat
zaměstnanci písemný doklad obsahující údaje o
jednotlivých složkách
platu a o provedených srážkách. Na žádost zaměstnance
předloží mu
zaměstnavatel k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byl plat
vypočten. (4) Zaměstnanec může k přijetí platu písemně
zmocnit jinou osobu. Manželu nebo partnerovi 11e) lze plat vyplatit
jen na
základě písemného zmocnění. Bez písemného zmocnění lze
vyplatit plat jiné osobě
než zaměstnanci, jen pokud to stanoví
zvláštní zákon. 12) (5) Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel
povinen při
výplatě platu, popřípadě jiných peněžitých plnění ve
prospěch zaměstnance, po
provedení případných srážek z platu podle
příslušných právních předpisů,
poukázat částku určenou zaměstnancem
na svůj náklad a nebezpečí na jeden účet
zaměstnance u banky nebo
pobočky zahraniční banky 12a) nebo spořitelního či
úvěrního družstva
12b) v pravidelném termínu výplaty platu, pokud se
zaměstnancem
nesjedná písemně jiný termín. (6)
Zaměstnancům s místem výkonu
práce v zahraničí lze s jejich souhlasem poskytovat
plat nebo jeho
část v dohodnuté cizí měně, pokud je k této měně vyhlašován
Českou
národní bankou kurz devizového trhu nebo přepočítací poměr. Ustanovení o
zaokrouhlování podle odstavce 1 se použije přiměřeně. (7) Pro
přepočet platu nebo jeho části na cizí měnu se
použije kurz
devizového trhu nebo přepočítací poměr vyhlášený Českou národní
bankou platný v den, ve kterém zaměstnavatel nakupuje cizí měnu pro
účel výplaty
platu. -------------------------------- 11d) § 16
odst. 1 zákona ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní
bance. 11e)
Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití
osob téhož pohlaví. 12)
Například zákon České národní
rady č. 37/1989 Sb., o ochraně před
alkoholismem a jinými toxikomaniemi. Zákon Slovenské národní rady č.
46/1989 Sb., o ochraně před
alkoholismem a jinými
toxikomaniemi. 12a) Zákon č.
21/1992 Sb., o bankách, ve znění
pozdějších předpisů. 12b) Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a
úvěrních
družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o
doplnění zákona České
národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z
příjmů, ve znění pozdějších předpisů,
ve znění zákona č. 100/2000
Sb.
* * *
XXVII. změny zákona o služebním poměru
příslušníků policie
české republiky
* * * §
94
(1) Náklady spojené s léčením a
náklady
spojené s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil.
Od nákladů
spojených s pohřbem se odečte pohřebné poskytnuté podle
zákona o státní sociální
podpoře. (2) Náhrada nákladů na výživu
pozůstalých
náleží pozůstalým, kterým zemřelý na výživu poskytoval
nebo byl povinen
poskytovat. Při výpočtu této náhrady se vychází z
průměrného čistého služebního
příjmu zemřelého. Náhrada nákladů
náleží, pokud není uhrazena dávkami
důchodového zabezpečení,
poskytovanými z téhož důvodu. (3) Jednorázové odškodnění pozůstalých
náleží manželu nebo
partnerovi 10a) a dítěti, které má nárok na
sirotčí důchod. V odůvodněných
případech lze jednorázové odškodnění
pozůstalých přiznat též rodičům zemřelého
policisty. Jednorázové
odškodnění náleží ve výši dvojnásobku částky stanovené
právními
předpisy platnými pro pracovníky v pracovním poměru. Náhrada věcné
škody náleží dědicům
policisty. -------------------------------- 10a) Zákon č. 2002
sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
§ 95
(1) Policie může výjimečně, půjde-li o
případ zvláštního
zřetele hodný, poskytnout manželu nebo partnerovi 10a),
dítěti,
které má nárok na sirotčí důchod, popřípadě rodičům zemřelého příspěvek
ve výši jednorázového odškodnění pozůstalých, i když za poškození na
zdraví
zemřelého neodpovídá. (2) Ministerstvo stanoví obecně
závazným právním předpisem, které podmínky jsou obdobně nebezpečné
(§ 92 odst.
4), upraví pravidla pro určování výše jednorázového
mimořádného odškodnění a
stanoví postup služebních funkcionářů při
projednávání a určování náhrady škody
a další podrobnosti o
poskytování náhrad v souvislosti se služebními úrazy a
nemocemi z
povolání; může též stanovit potřebné odchylky pro poskytování náhrady
za bolest, a v kterých případech lze poskytnout jednorázové
odškodnění
pozůstalých vyšší částkou.
* * * § 120 Úmrtné (1) Skončí-li služební poměr
úmrtím policisty, náleží pozůstalým úmrtné. (2) Pro
účely
tohoto zákona se za pozůstalé považují manžel, partner, 10a) manželka,
nezaopatřené děti 15) a rodiče nebo další osoby, pokud byly na
zemřelého
odkázáni výživou. (3) Výše úmrtného činí trojnásobek
posledního hrubého měsíčního příjmu zemřelého
policisty. -------------------------------- 15) § 49 odst. 2
zákona č. 100/1988 Sb., ve znění
pozdějších
předpisů.
* * *
xxvIII. změny zákona o správě daní a
poplatků
* * *
§ 8 Svědci a osoby
přezvědné (1) Každý je povinen
vypovídat jako svědek
nebo osoba přezvědná o důležitých okolnostech
v daňovém řízení týkajících se
jiných osob, pokud jsou mu známy;
musí vypovídat pravdivě a nic nesmí zamlčet.
Správce daně může
svědkovi nebo osobě přezvědné uložit, aby se dostavil osobně k
podání výpovědi. (2) Výpověď může odepřít ten, kdo by jí
způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým.
Osobou blízkou se
rozumí pro účely tohoto zákona manžel nebo
partner5a), druh, příbuzný v řadě
přímé a jeho manžel, sourozenec a
jeho manžel, osvojitel a jeho manžel,
osvojenec a jeho potomci,
manžel osvojence a manželé jeho potomků. (3) Jako svědek nebo osoba
přezvědná nesmí být vyslechnut
ten, kdo by porušil státní
tajemství,6) nebo zákonem uloženou nebo zákonem
uznanou povinnost
mlčenlivosti, ledaže by byl této povinnosti zproštěn
příslušným
orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto povinnost má. (4) Správce daně
je povinen před výslechem poučit svědka
nebo osobu přezvědnou o
možnosti odepřít výpověď, o jeho povinnosti vypovídat
pravdivě a nic
nezamlčet a o právních následcích nepravdivé nebo neúplné
výpovědi. (5) Jako osoba přezvědná může být k výpovědi
vyzván
každý, kdo má znalosti o povšechných poměrech určitého daňového subjektu
nebo celé skupiny daňových subjektů nebo oboru činnosti či
majetkového
vlastnictví, které jsou předmětem
zdanění. -------------------------------- 5a) Zákon č. /2002 Sb.,
o partnerském soužití osob téhož
pohlaví. 6) Zákon č. 102/1971
Sb., o ochraně státního
tajemství, ve znění pozdějších
předpisů.
* * *
xxIX. změny zákona o dani dědické, dani
darovací a dani z
převodu nemovitostí
* * * Daň z převodu
nemovitostí
§
8 Poplatník Poplatníkem daně z převodu nemovitostí je převodce
(prodávající); nabyvatel je v tomto případě
ručitelem, nabyvatel,
jde-li o nabytí nemovitosti při
výkonu rozhodnutí nebo exekuci podle
zvláštního právního předpisu,2b)
vyvlastnění, konkursu, vyrovnání,
vydržení nebo ve veřejné dražbě, oprávněný z věcného břemene nebo
jiného plnění obdobného
věcnému břemeni, převodce i nabyvatel,
jde-li o výměnu
nemovitostí; převodce a nabyvatel jsou v tomto
případě povinni platit daň
společně a nerozdílně. (2) (Jde-li o
převod nebo přechod
vlastnictví k nemovitosti z bezpodílového
spoluvlastnictví manželů nebo do
bezpodílového spoluvlastnictví
manželů, považuje se každý z manželů za
samostatného poplatníka a
jejich podíly za stejné, pokud nejsou podíly dohodnuty
nebo
stanoveny jinak. V případě podílových spoluvlastníků je každý
spoluvlastník
samostatným poplatníkem a platí daň podle velikosti
svého podílu.) (2) Jde-li o převod nebo přechod vlastnictví k
nemovitosti
ze společného jmění manželů nebo partnerů2ba) anebo do
společného jmění manželů
nebo partnerů, považuje se každý z manželů
nebo partnerů za samostatného
poplatníka, případně ručitele, a
jejich podíly za stejné, pokud nejsou dohodnuty
nebo stanoveny
jinak. V případě podílových spoluvlastníků je každý spoluvlastník
samostatným poplatníkem, případně ručitelem, a platí daň podle
velikosti svého
podílu. -------------------------------- 2b)
Například zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech
a exekuční
činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů 2ba) Zákon č. /2002
Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * *
Společná ustanovení § 11 Rozdělení osob do skupin pro
účely výpočtu daně dědické, daně darovací a daně z
převodu
nemovitostí
(1) Pro účely výpočtu daně
dědické, daně
darovací a daně z převodu nemovitostí jsou osoby
zařazeny do tří skupin
vyjadřujících vztah poplatníka k zůstaviteli,
dárci (obdarovanému) nebo
nabyvateli (převodci). Příbuzenským
vztahům vzniklým narozením jsou na roveň
postaveny vztahy založené
osvojením. Do I. skupiny
patří - příbuzní v řadě přímé a
manželé nebo
partneři. Do II. skupiny patří příbuzní v řadě
pobočné,2d) a to sourozenci, synovci,
neteře, strýcové a
tety, manželé dětí (zeťové a snachy),
děti manžela, rodiče
manžela, manželé rodičů a osoby, které s nabyvatelem,
dárcem nebo
zůstavitelem žily nejméně po dobu jednoho roku před převodem nebo
smrtí zůstavitele ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu
pečovaly o
společnou domácnost nebo byly odkázány výživou na
nabyvatele, dárce nebo
zůstavitele. Do III. skupiny patří -
ostatní fyzické osoby a právnické
osoby. ------------------------------- 2d)
§ 117 občanského
zákoníku.
* * *
Osvobození od daně dědické, daně
darovací a daně z převodu
nemovitostí § 19
(1) Od daně dědické je
osvobozeno nabytí
majetku děděním, pokud k němu dochází mezi osobami
zařazenými v I. skupině. (2) Od daně dědické je za podmínek dále
uvedených
osvobozeno nabytí movitých věcí osobní potřeby u
fyzických osob, pokud tyto věci po dobu 1 roku před nabytím nebyly
součástí
obchodního majetku zůstavitele, jakož i podílů dědiců
vyplácených z tohoto
majetku a podílů odvozených (z bezpodílového
spoluvlastnictví) ze společného
jmění manželů nebo partnerů
zaniklého v důsledku úmrtí jednoho z nich, pokud
cena tohoto majetku
nepřevyšuje u osob II. skupiny 60 000 Kč a u osob III.
skupiny 20
000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen z té
části ceny movitých věcí nebo podílu na těchto věcech nabývaných
každým
nabyvatelem, která převyšuje uvedené částky, vkladů na
účtech u bank a poboček zahraničních bank působících na území České
republiky (s
výjimkou vkladů na účtech zřízených pro podnikatelské
účely), peněžních
prostředků v české nebo cizí měně a cenných papírů
v tuzemsku, jakož i podílů
dědiců vyplácených z tohoto majetku a
podílů odvozených (z bezpodílového
spoluvlastnictví) ze společného
jmění manželů nebo partnerů zaniklého v důsledku
úmrtí jednoho z
nich, pokud úhrnná částka všech těchto hodnot nepřevyšuje u osob
II.
skupiny 60 000 Kč a u osob III. skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého
poplatníka. Daň se vybere jen z té části movitého majetku nebo
podílu na tomto
majetku nabývaného každým nabyvatelem, která
převyšuje uvedené částky, částek, které se podle zákona o penzijním
připojištění se
státním příspěvkem a o změnách některých zákonů
souvisejících s jeho zavedením
stávají předmětem dědictví.
2e) (3) Od daně darovací je
za podmínek dále uvedených osvobozeno
nabytí a) movitých
věcí osobní potřeby u fyzických osob, jestliže
tyto věci po dobu 1 roku před
nabytím nebyly součástí obchodního
majetku dárce, pokud cena tohoto majetku
nepřevyšuje u osob I.
skupiny 1 000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a u
osob III.
skupiny 20 000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen
z té části ceny movitých věcí nabývaných každým nabyvatelem, která
převyšuje
uvedené částky, vkladů na účtech u bank a poboček
zahraničních bank působících na území České republiky (s výjimkou
vkladů na
účtech zřízených pro podnikatelské účely), peněžních
prostředků v české nebo
cizí měně a cenných papírů v tuzemsku, pokud
úhrnná částka všech těchto hodnot
nepřevyšuje u osob I. skupiny 1
000 000 Kč, u osob II. skupiny 60 000 Kč a u
osob III. skupiny 20
000 Kč u každého jednotlivého poplatníka. Daň se vybere jen
z té
části movitého majetku nabývaného každým nabyvatelem, která převyšuje
uvedené částky, c) jiného majetkového prospěchu nabytého
na
základě smlouvy o výpůjčce uzavřené mezi vlastníkem pozemku a bytovým
družstvem nebo vlastníkem jednotky při úpravě práva k pozemku podle
zvláštního
předpisu.2f) (4) U jednoho poplatníka se podmínky pro
osvobození uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) a v odstavci 3 písm.
a) a b)
posuzují samostatně. (5) Od daně dědické a daně darovací
jsou dále osvobozena nabytí movitého majetku, pokud zůstavitel nebo
dárce byl
zástupcem cizího státu pověřeným v České republice,
příslušníkem jeho rodiny
žijícím s ním ve společné domácnosti, jakož
i jinou osobou, jíž příslušely
diplomatické výsady a imunity a která
nebyla občanem České republiky, je-li
zaručena vzájemnost. (6)
Osvobození od daně dědické
uvedené v odstavci 2 písm. a) a b) se
poskytne jen za předpokladu, že poplatník
tyto věci a hodnoty uvede
v daňovém přiznání. -------------------------------- 2e) § 25
zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se
státním
příspěvkem a změnách některých zákonů souvisejících s jeho
zavedením. 2f) § 21 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé
spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům
a nebytovým
prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví
bytů).
* * *
xxX. změny zákona o daních z
příjmů
* * *
§ 22a
(1) Osoby, které uzavřely partnerské
soužití podle zákona o
partnerském soužití osob téhož pohlaví11a), se pro účely
tohoto
zákona posuzují obdobně jako manželé. (2)
Partnerské soužití osob
téhož pohlaví uzavřené podle zákona o partnerském
soužití osob téhož
pohlaví se posuzuje pro účely tohoto zákona obdobně jako
manželství. (3) Společné jmění partnerů, kteří uzavřeli
partnerské soužití podle zákona o partnerském soužití osob téhož
pohlaví, se pro
účely tohoto zákona posuzuje obdobně jako společné
jmění manželů. (4) Partnerské soužití osob téhož pohlaví, pokud
vzniklo v
souladu s právním řádem státu, v němž bylo uzavřeno, a
pokud jeho platnost lze
osvědčit listinou, vydanou příslušným
orgánem, se posuzuje obdobně jako
manželství. -------------------------------- 11a) Zákon č.
/2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * *
xxXI. změny celního zákona
* *
*
§ 30 Oprávnění
požadovat
vysvětlení
(1) Celník je oprávněn
požadovat potřebná
vysvětlení od osoby, která může přispět k
objasnění skutečností důležitých pro
odhalení trestného činu,
přestupku, celního deliktu nebo jiného správního
deliktu
souvisejícího s porušením celních předpisů nebo předpisů o daních a
poplatcích a jejich pachatele, a v případě potřeby ji vyzvat, aby se
ve
stanovenou dobu dostavila na určené místo. (2) Osoba je
povinna požadavku nebo výzvě podle odstavce 1 vyhovět. (3)
Vysvětlení může odepřít pouze osoba, která by jím sobě,
svému
příbuznému v pokolení přímém, sourozenci, osvojiteli, osvojenci,
manželu,
partnerovi 5ba) nebo druhu, jakož i jiným osobám v poměru
rodinném nebo
obdobném, jejichž újmu by právem pociťovala jako újmu
vlastní, způsobila
nebezpečí trestního stíhání nebo nebezpečí
postihu za přestupek. (4) Vysvětlení nesmí být požadováno od osoby,
která by jím
porušila státem uloženou nebo uznanou povinnost
mlčenlivosti, ledaže by byla
této povinnosti zproštěna příslušným
orgánem nebo tím, v jehož zájmu tuto
povinnost má. (5) Celník je
povinen osobu předem poučit
o možnosti odepřít vysvětlení podle
odstavců 3 a 4. (6)
Kdo se dostaví na výzvu, má nárok na náhradu
nutných výdajů a na náhradu ušlého
výdělku (dále jen náhrada).
Náhradu poskytuje ministerstvo. Nárok na náhradu
nemá ten, kdo se
dostavil jen ve vlastním zájmu nebo pro své protiprávní
jednání. (7) Nárok na náhradu podle odstavce 6 zaniká,
jestliže jej osoba neuplatní do sedmi dnů ode dne, kdy se na výzvu
podle
odstavce 1 dostavila. O tom musí být osoba poučena. (8)
Nevyhoví-li osoba bez dostatečné omluvy nebo bez závažných důvodů
výzvě podle
odstavce 1 může být předvedena celníkem na nejbližší
celní úřad k sepsání
protokolu o podání vysvětlení. (9) Protokol
o podání
vysvětlení musí být s osobou sepsán bez zbytečného odkladu
po jejím předvedení;
po jeho sepsání celník osobu propustí. (10)
O předvedení
sepíše celník úřední
záznam. -------------------------------- 5ba) Zákon č. /2002 Sb.,
o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * *
xxxII. změny zákona o
nabývání a pozbývání
státního občanství české
republiky
* * * § 11 (1)
Ministerstvo vnitra může prominout podmínku stanovenou
v § 7 odst. 1
písm. a), má-li žadatel na území České republiky povolen trvalý
pobyt a a) narodil se na území České republiky, anebo b) žije
na území České republiky nepřetržitě alespoň 10
let, anebo c) měl
v minulosti státní občanství České
republiky, popřípadě státní
občanství České a Slovenské Federativní Republiky,
anebo d) byl
osvojen státním občanem České republiky,
anebo e) jeho manžel
(manželka) nebo partner 3b) je
státním občanem České republiky,
anebo f) jehož alespoň
jeden z rodičů je státním občanem České
republiky, anebo g) přesídlil do České republiky do 31. prosince 1994
na
základě pozvání vlády, nebo h) je bezdomovcem nebo má na
území České republiky přiznáno postavení
uprchlíka. ------------------------------- 3b)
Zákon č. 2002
Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
* * *
XXXIII. změny zákona o
stavebním spoření a
státní podpoře stavebního
spoření
* * *
§ 8 Úmrtí účastníka
stavebního
spoření
(1) V případě úmrtí účastníka
přecházejí
práva a povinnosti vyplývající ze stavebního spoření na
pozůstalého manžela nebo
partnera9a). K tomu soud přihlédne v řízení
o dědictví. (2) Není-li pozůstalý manžel nebo partner, jsou práva a
povinnosti vyplývající ze stavebního ze stavebního spoření předmětem
dědění, jen
dohodnou-li se dědicové v dohodě o vypořádání dědictví,
že práva a povinnosti ze
stavebního spoření převezme jeden z
nich. (3) Nedojde-li
mezi dědici k dohodě podle odstavce 2,
smlouva o stavebním spoření zaniká dnem
úmrtí zůstavitele a v
dědickém řízení se vypořádá pouze uspořená částka, včetně
úroků a
poměrné částky státní podpory ke dni úmrtí účastníka stavebního
spoření. -------------------------------- 9a) Zákon č. /2002
Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* *
*
XXXIV. změny zákona o Ústavním
soudu
* * * § 90 Zastavení
řízení (1) V případě
opravného prostředku podle § 85 odst. 1
písm. a) Ústavní soud řízení zastaví,
jestliže ten, kdo opravný
prostředek podal, jej vzal zpět. (2) V případě opravného prostředku
podle § 85 odst. 1 písm.
b) Ústavní soud řízení zastaví, jestliže
ten, kdo opravný prostředek podal, jej
vzal zpět nebo jestliže se
poslanec nebo senátor, jehož se opravný prostředek
týkal, vzdal
mandátu. (3) Ústavní soud řízení zastaví
také tehdy, jestliže
poslanec nebo senátor, jehož se opravný prostředek týkal,
zemřel.
Požádá-li o pokračování řízení manžel nebo partner 3a) anebo příbuzný v
řadě přímé do jednoho měsíce od úmrtí, v řízení se
pokračuje. -------------------------------- 3a) Zákon o
partnerském soužití osob téhož
pohlaví:
* * *
§ 94 Řízení (1) O
návrhu podle § 92 odst. 1 koná Ústavní soud vždy
ústní
jednání. (2) Ústavní soud řízení zastaví, jestliže
navrhovatel
vzal svůj návrh zpět nebo jestliže poslanec nebo senátor, o jehož
mandát jde, zánik mandátu uznal. (3) Ústavní soud řízení
zastaví také tehdy, jestliže poslanec nebo senátor, jehož se opravný
prostředek
týkal, zemřel. Požádá-li o pokračování řízení manžel nebo
partner anebo příbuzný
v řadě přímé do jednoho měsíce od úmrtí, v
řízení se pokračuje. * * *
§
98 Zastavení
řízení (1) Jestliže bylo Ústavnímu soudu, dříve
než se
odebral k závěrečné poradě, doručeno usnesení Senátu, kterým
ústavní žalobu
odvolává, Ústavní soud řízení zastaví. (2) Ústavní
soud
řízení zastaví také tehdy, jestliže prezident republiky po jeho
zahájení zemřel.
Požádá-li o pokračování řízení manžel nebo anebo
partner 3a) příbuzný v řadě
přímé do jednoho měsíce od úmrtí, v
řízení se pokračuje. (3) Okolnost, že se prezident republiky po
zahájení řízení
vzdal svého úřadu, není důvodem k zastavení
řízení. * *
* § 105 (1) Ten, kdo se podle
nálezu
Ústavního soudu dopustil velezrady, může požádat Ústavní soud, aby
řízení
o ústavní žalobě bylo obnoveno, a) jestliže takový nález
Ústavního soudu byl ovlivněn trestným činem jiné osoby, b)
uvede-li nové skutečnosti nebo důkazy, které bez své
viny nemohl
uplatnit v původním řízení a které samy o sobě nebo ve spojení se
skutečnostmi a důkazy známými již dříve by mohly vést k tomu, že by
byl ústavní
žaloby zproštěn. (2) Po smrti osoby uvedené v
odstavci 1
mohou o obnovu řízení o ústavní žalobě požádat její
manžel nebo partner3a) anebo
příbuzný v řadě
přímé.
* * *
xxxV. Změny zákona o bezpečnostní
informační
službě
* * * § 109 Bezpečnostní
informační služba může výjimečně, půjde-li o
případ zvláštního
zřetele hodný, poskytnout manželu nebo partnerovi 23a),
dítěti,
které má nárok na sirotčí důchod, popřípadě rodičům zemřelého příspěvek
ve výši jednorázového odškodnění pozůstalých, i když za poškození na
zdraví
zemřelého příslušníka
neodpovídá. ------------------------------- 23a) Zákon č. o
partnerském soužití osob téhož pohlaví: * * *
§ 124 Úmrtné
(1) Skončí-li
služební poměr úmrtím
příslušníka, náleží pozůstalým úmrtné. (2)
Pro účely
tohoto zákona se za pozůstalé považují manžel(, manželka)
nebo partner,
nezaopatřené děti 26) a rodiče nebo další osoby, pokud
byly na zemřelého
odkázány výživou. (3) Výše úmrtného činí
trojnásobek
posledního hrubého měsíčního platu zemřelého
příslušníka. -------------------------------- 26) § 49 zákona č.
100/1988 Sb.
* * *
xxxVi. změny zákona o jednacím řádu
poslanecké
sněmovny
* * *
Čl. 15 Právo
odepřít výpověď
(1) Právo odepřít výpověď jako svědek ve
věci osoby, jejíž
jednání komise vyšetřuje, má příbuzný této osoby v pokolení
přímém,
její sourozenec, osvojitel, osvojenec, manžel nebo partner 3a) a druh;
jestliže je vyšetřovaných více a svědek je v uvedeném poměru jen k
některému z
nich, má právo odepřít výpověď stran jiných
vyšetřovaných jen tehdy, nelze-li
výpověď, která se jich týká,
odloučit od výpovědi týkající se vyšetřovaného, k
němuž je svědek v
tomto poměru. (2) Svědek je oprávněn
odepřít vypovídat, jestliže
by výpovědí způsobil nebezpečí trestního stíhání
sobě, svému
příbuznému v pokolení přímém, svému sourozenci, osvojiteli,
osvojenci, manželu, partnerovi 3a) nebo druhu anebo jiným osobám v
poměru
rodinném nebo obdobném, jejichž újmu by právem pociťoval
jako újmu vlastní. (3) Odepřít výpověď jako svědek
nemůže
však ten, kdo má stran trestného činu, jehož se svědecká výpověď týká,
oznamovací povinnost podle trestního
zákona. ------------------------------- 3a)
zákon č. /2002
Sb., o partnerském soužití osob téhož pohlaví.
* * *
XXXViI. změny zákona o státní
sociální
podpoře
* *
*
§ 7 (1) Za rodinu
se pro účely
tohoto zákona považuje, není-li dále stanoveno jinak, oprávněná
osoba a společně s ní posuzované osoby, a není-li těchto osob,
považuje se za
rodinu sama oprávněná osoba. (2) Společně
posuzovanými
osobami jsou, není-li dále stanoveno jinak, a)
nezaopatřené děti (§ 11), b) nezaopatřené děti (§ 11) a
rodiče těchto dětí; za rodiče se považují i osoby, jimž byly
nezaopatřené děti
svěřeny do péče nahrazující péči rodičů na základě
rozhodnutí příslušného
orgánu, manžel nebo partner 31a) rodiče nebo
uvedené osoby, vdovec nebo vdova po
rodiči nebo uvedené osobě a druh
(družka) rodiče nebo uvedené osoby, c) manželé, partneři31a) nebo
druh a družka, nejde-li o
rodiče posuzované podle písmene b), d)
nezaopatřené
děti, jejich rodiče, pokud jsou nezaopatřenými dětmi a
jsou osamělí, a rodiče
[písmeno b)] těchto rodičů, pokud s
oprávněnou osobou
spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na
své potřeby.7) (3) Podmínka, že osoby spolu trvale žijí a společně
uhrazují náklady na své potřeby, se považuje vždy za splněnou,
není-li dále
stanoveno jinak, jde-li o a) nezletilé nezaopatřené
dítě
a jeho rodiče [odstavec 2 písm. b)]; pokud rodiče dítěte
uvedení v odstavci 2
písm. b) části věty před středníkem jsou
rozvedeni, posuzuje se jako osoba
společně posuzovaná s
nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič, s nímž dítě
společně žije, a
bylo-li uvedeným rodičům svěřeno dítě do společné nebo střídavé
výchovy obou rodičů podle zvláštního právního předpisu, 7a) posuzuje
se s
nezaopatřeným nezletilým dítětem rodič určený na základě dohody
těchto rodičů s
tím, že tuto dohodu mohou rodiče změnit vždy jen k
prvnímu dni kalendářního
čtvrtletí, b) zletilé nezaopatřené dítě
a jeho rodiče,
jestliže rodiče a dítě jsou v témže bytě hlášeni k
trvalému pobytu;1) ustanovení
písmene a) části věty za středníkem
přitom platí obdobně, c) (manželé) manžele nebo partnery.31a) (4)
Je-li nezaopatřené dítě v plném přímém zaopatření
ústavu (zařízení)
pro péči o děti nebo mládež, považuje se za rodinu samo toto
dítě.
Za plné přímé zaopatření se považuje zaopatření v ústavu (zařízení) pro
péči o děti nebo mládež, poskytuje-li tento ústav (zařízení) dětem
stravování,
ubytování a ošacení. (5) Jde-li o sociální příplatek,
nepřihlíží se kromě nezaopatřených dětí uvedených v odstavci 4 jako
ke společně
posuzované osobě k nezaopatřenému dítěti svěřenému do
pěstounské péče nebo
svěřenému do péče uvedené v § 43 odst. 2,
včetně nezaopatřeného dítěte, jemuž
náleží příspěvek na úhradu
potřeb dítěte po dosažení zletilosti (§ 38), a
nezaopatřeného
dítěte, jemuž nenáleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte proto,
že
požívá důchod z důchodového pojištění, jehož výše je stejná nebo vyšší
než
uvedený příspěvek (§ 40), a k dítěti svěřenému do péče uvedené v
§ 43 odst.
3. (6) Jde-li o příspěvek na bydlení, považují se za
rodinu všechny osoby, s výjimkou osob uvedených v odstavci 4, které
jsou v témže
bytě hlášeny k trvalému pobytu;1) podmínka, aby spolu
trvale žily a společně
uhrazovaly náklady na své potřeby, se však
nevyžaduje. (7) Okresní úřad může při rozhodování o dávkách v
případech, kdy osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) až c) spolu
nejméně po dobu
tří měsíců prokazatelně nežijí, rozhodnout, že se
neposuzují jako osoby společně
posuzované, nebo jde-li o příspěvek
na bydlení v případech, kdy některá ze
společně posuzovaných osob
nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně byt neužívá,
rozhodnout, že
se k ní při posouzení nároku na příspěvek na bydlení a jeho výši
nepřihlíží, i když je v bytě hlášena k trvalému pobytu. (8) Za
osamělého rodiče se pro účely tohoto zákona považuje
rodič, který je
svobodný, ovdovělý nebo rozvedený, pokud nežije s druhem. K
druhovi
(družce) se jako ke společně posuzované osobě přihlíží, jen žije-li s
oprávněnou osobou (odstavec 1) nebo s osobou uvedenou v odstavci 2
alespoň tři
měsíce. Za osamělého se nepovažuje rodič, který žije v
partnerském
soužití.31a) (9) Společně posuzovanými osobami podle
odstavců 2, 3 a 6 jsou i osoby, které se přechodně z důvodů
soustavné přípravy
na budoucí povolání (§ 12), zdravotních nebo
pracovních zdržují mimo místo, kde
jsou hlášeny k trvalému
pobytu. (10) Koná-li muž
vojenskou základní nebo náhradní službu
v Armádě České republiky nebo civilní
službu, přihlíží se k němu po
dobu této služby jako k osobě společně posuzované
jen pro nárok na
příspěvek na bydlení podle odstavce 6. Předchozí věta platí
obdobně
pro ženu, která koná vojenskou základní službu v Armádě České
republiky. (11) Osoba, která je ve vazbě nebo ve výkonu
trestu odnětí svobody, se nepovažuje za osobu společně posuzovanou
po uplynutí
prvního kalendářního měsíce trvání vazby nebo výkonu
trestu odnětí svobody.
Navazuje-li na dobu vazby doba výkonu trestu
odnětí svobody, obě doby se pro
stanovení kalendářního měsíce podle
předchozí věty sčítají. (12) Za rozhodnutí příslušného orgánu o
svěření dítěte do
péče nahrazující péči rodičů se pro účely tohoto
zákona považuje a) rozhodnutí soudu o svěření dítěte do výchovy
jiného
občana než rodiče, 32) b) rozhodnutí soudu o osvojení
dítěte, 33) c) rozhodnutí orgánu vykonávajícího
sociálně-právní ochranu dětí o péči budoucího osvojitele o dítě
nejméně po dobu
tří měsíců před rozhodnutím soudu o osvojení,
34) d)
rozhodnutí soudu o ustanovení občana poručníkem, 35) e)
rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče podle
zvláštního právního
předpisu, 36) f) rozhodnutí orgánu
vykonávajícího
sociálně-právní ochranu dětí podle zvláštního
právního předpisu 18) do péče
osoby, která má zájem stát se
pěstounem, g) rozhodnutí
soudu o předběžném opatření o péči o
dítě. 37) ------------------------------- 31a) Zákon č. /2002 Sb.,
o partnerském soužití osob téhož
pohlaví. 7) § 115 občanského
zákoníku. 7a) § 26 odst. 2 zákona o rodině. 32) § 45 zákona o
rodině. 33) § 63
a 74 zákona o rodině. 34) § 69 zákona o
rodině. 35) § 78 zákona o rodině. 36) § 45a
zákona o
rodině. 18) § 45b odst.2 zákona o rodině. 37) § 45 zákona o
rodině. § 76a
občanského soudního řádu.
* * *
§ 33 Podmínky
nároku
na zaopatřovací příspěvek
(1) Nárok na
zaopatřovací příspěvek má,
koná-li muž vojenskou základní (náhradní)
službu nebo vojenské cvičení v Armádě
České republiky nebo civilní
službu (dále jen služba a voják) a voják nemá
po dobu služby nárok
na náhradu mzdy, platu nebo jiného příjmu podle zvláštních
předpisů, a) nezaopatřené dítě vojáka; za dítě vojáka se
považuje dítě vlastní (osvojené) a dítě převzaté vojákem do péče
nahrazující
péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného
orgánu, b)
manželka vojáka, která pečuje o dítě ve věku do čtyř
let, popřípadě o dítě ve
věku do sedmi let, jde-li o dítě dlouhodobě
zdravotně postižené nebo dlouhodobě
těžce zdravotně postižené, nebo
která je plně invalidní anebo z jiného vážného
důvodu není výdělečně
činná; za vážný důvod, pro který manželka vojáka nemůže
být
výdělečně činná, se považuje zejména soustavná příprava na budoucí
povolání
a péče o dítě předškolního věku starší čtyř let, pokud ji
nelze zajistit
jinak, c) osoba s výjimkou osob uvedených v
písmenech a)
a b), které soud přiznal vůči vojákovi výživné nebo
příspěvek na výživu nebo
která uzavřela s vojákem dohodu o placení
výživného nebo příspěvku na výživu,
pokud voják pro výkon uvedené
služby nemůže plnit svou vyživovací povinnost. (2) Pro nárok na
zaopatřovací příspěvek platí odstavec 1
obdobně, koná-li žena
vojenskou základní službu v Armádě České republiky. Pro
nárok
partnera31a) vojáka na zaopatřovací příspěvek platí obdobně odstavec 1
písm.b).
* * *
xxxVIiI. změny zákona o důchodovém
pojištění
* * * § 24 Osoby
blízké
Za osoby blízké se pro účely tohoto
zákona
považují manželé, partneři, 34a) příbuzní v řadě přímé, děti
uvedené v § 20
odst. 1, sourozenci, zeť a snacha, a to kteréhokoli z
manželů. ------------------------------- 34a) Zákon č. /2002 Sb.,
o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * * HLAVA
ČTVRTÁ VDOVSKÝ A VDOVECKÝ
DŮCHOD
Díl první Podmínky
nároku na
vdovský a vdovecký důchod
§
49
Vdova má nárok na vdovský důchod po
manželovi, který a) byl poživatelem starobního, plného
invalidního nebo částečného invalidního důchodu, nebo b)
splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na
plný invalidní
důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo
zemřel následkem pracovního
úrazu. (2) Vdovec má nárok na
vdovecký důchod po
manželce, která splňovala podmínky uvedené v
odstavci 1. (3) Pozůstalý partner má nárok na vdovský nebo vdovecký
důchod po partnerovi,34a) který splňoval podmínky uvedené v odstavci
1, pokud
partnerské soužití34a) trvalo ke dni smrti partnera aspoň 3
roky.
§ 50
(1) Vdovský důchod náleží po dobu jednoho
roku od smrti
manžela. (2) Po uplynutí doby uvedené v
odstavci 1 má vdova nárok
na vdovský důchod, jestliže a)
pečuje o nezaopatřené dítě, b)
pečuje o nezletilé
dlouhodobě těžce zdravotně postižené dítě
vyžadující mimořádnou péči nebo o
zletilé dítě, které je převážně
nebo úplně bezmocné, c)
pečuje o převážně nebo úplně bezmocného
svého rodiče nebo rodiče zemřelého
manžela, který s ní žije v
domácnosti, nebo o takového rodiče, který je částečně
bezmocný a
starší 80 let, d) je plně invalidní, nebo e) dosáhla věku 55 let
nebo důchodového věku, je-li
důchodový věk nižší. (3) Dítětem
podle odstavce 2 písm.
a) a b) se rozumí dítě, které má po zemřelém
nárok na sirotčí důchod, a dítě,
které bylo v rodině zemřelého
vychováváno, jde-li o vlastní (osvojené) dítě
vdovy nebo bylo-li
dítě aspoň jedním z nich převzato do dne smrti manžela do
trvalé
péče nahrazující péči rodičů. (4) Nárok na
vdovský důchod vznikne
znovu, jestliže se splní některá z podmínek uvedených v
odstavci 2
do pěti roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod. (5) Nárok
na vdovský důchod zaniká uzavřením (nového
manželství) manželství
nebo partnerského soužití34a). Zanikne-li nárok na
vdovský důchod
podle předchozí věty, náleží vdově částka ve výši 12 měsíčních
splátek vdovského důchodu, na který měla vdova nárok ke dni zániku
nároku na
vdovský důchod; tato částka se vyplatí nejpozději do tří
měsíců ode dne zániku
nároku na vdovský důchod. (6) Nárok na
vdovský důchod
zaniká dnem právní moci rozhodnutí soudu o tom, že
vdova úmyslně způsobila smrt
manžela jako pachatelka,
spolupachatelka nebo účastnice trestného činu. (7) Ustanovení
předchozích odstavců platí obdobně pro nárok
vdovce na vdovecký
důchod s tím, že věk podle odstavce 2 písm. e) činí 58 let
nebo
důchodový věk, je-li důchodový věk nižší. (8)
Ustanovení odstavců
1 až 7 platí obdobně pro nárok pozůstalého partnera na
vdovský nebo
vdovecký důchod s tím, že je-li pozůstalým partnerem muž, věk podle
odstavce 2 písm. e) se stanoví podle odstavce
7.
Díl druhý Výše vdovského a
vdoveckého důchodu
§
51
(1) Výše základní výměry vdovského a
vdoveckého důchodu činí 1310 Kč měsíčně. (2) Výše
procentní
výměry vdovského a vdoveckého důchodu činí 50 % procentní výměry
starobního nebo plného invalidního důchodu, na který měl nebo by měl
nárok
manžel (manželka) nebo partner34a) v době smrti, nebo 50 %
procentní výměry
částečného invalidního důchodu po poživateli tohoto
důchodu, který ke dni smrti
nesplňoval podmínku potřebné doby
pojištění pro nárok na plný invalidní důchod
nebo podmínky nároku na
starobní důchod.
* *
*
§ 63
(1)
Zemřel-li oprávněný po uplatnění nároku
na dávku důchodového
pojištění, vstupují do dalšího řízení o dávce a nabývají
nároku na
částky splatné do dne smrti oprávněného postupně (manželka (manžel))
manžel (manželka) nebo partner34a), děti a rodiče, jestliže žili s
oprávněným v
době jeho smrti v domácnosti. Podmínka žití v
domácnosti nemusí být splněna u
dětí, které mají nárok na sirotčí
důchod po zemřelém. (3) Byla-li dávka přiznána před smrtí
oprávněného, vyplatí
se splatné částky, které nebyly vyplaceny do
dne smrti oprávněného, členům jeho
rodiny podle pořadí a za podmínek
stanovených v odstavci 1. (4) Nároky přecházející na osoby uvedené v
odstavcích 1 a 2
nejsou předmětem dědictví; předmětem dědictví se
stávají, není-li těchto
osob.
§
64
(1) Příjemcem důchodu je oprávněný nebo
jeho zákonný zástupce anebo zvláštní příjemce. Kdo je zvláštní
příjemce, stanoví
zvláštní zákon. 25) (2) Důchody se vyplácejí v
hotovosti. Na základě žádosti příjemce důchodu se důchod poukazuje
na účet
příjemce u banky v České republice; je-li příjemcem důchodu
oprávněný, poukazuje
se důchod na účet jeho manžela (manželky) u
banky v České republice, pokud o to
oprávněný plátce důchodu požádá
na předepsaném tiskopise a má-li v době, kdy o
tento způsob výplaty
požádá, právo disponovat s peněžními prostředky na takovém
účtu.
Podmínkou výplaty důchodu oprávněnému na účet jeho manžela (manželky) je
souhlas manžela (manželky) s tímto způsobem výplaty; manžel
(manželka)
oprávněného je povinen vrátit plátci důchodu splátky
důchodu oprávněného
poukázané na takový účet po dni úmrtí
oprávněného. (3)
Požádá-li příjemce dávky o změnu způsobu výplaty
důchodu, je plátce důchodu
povinen provést takovou změnu nejpozději
od splátky důchodu splatné ve třetím
kalendářním měsíci po
kalendářním měsíci, v němž byla uplatněna žádost o změnu
způsobu
výplaty důchodu. Je-li důchod vyplácen na účet manžela (manželky) u
banky v České republice podle odstavce 2 věty druhé, neodpovídá
plátce důchodu
za škodu, která oprávněnému vznikne právním úkonem
manžela (manželky) jako
majitele účtu, jehož důsledkem je omezení
nebo zánik práva oprávněného
disponovat s peněžními prostředky na
takovém účtu, ani za škodu, která
oprávněnému vznikne, zanikne-li
takový účet v důsledku úmrtí manžela
(manželky). (4) Ustanovení
odstavců 2 a 3 platí obdobně,
jde-li o výplatu důchodu na účet
partnera34a) oprávněného u banky v České
republice a o povinnosti
tohoto partnera. -------------------------------- 25) § 118 zákona
č. 582/1991 Sb., ve znění zákona č.
160/1995
Sb.
* * *
xxxIX. změny devizového zákona
§
17 Nabývání
nemovitostí v tuzemsku
Cizozemec, který není občanem České
republiky, může nabývat
vlastnické právo k nemovitostem v České republice, pokud
zvláštní
zákon10) nestanoví jinak, pouze a) děděním, b) pro diplomatické
zastoupení cizího státu za podmínky
vzájemnosti, c) jde-li o
nemovitost nabývanou do
(bezpodílového spoluvlastnictví) společného
jmění manželů nebo partnerů 10a), z
nichž pouze jeden je cizozemcem,
nebo má-li cizozemec nabýt nemovitost od
manžela, partnera10a),
rodičů nebo prarodičů, d) výměnou
tuzemské nemovitosti, kterou
vlastní, za jinou tuzemskou nemovitost, jejíž cena
obvyklá
nepřevyšuje cenu obvyklou původní nemovitosti, e) pokud má předkupní
právo z titulu podílového
spoluvlastnictví nemovitosti11), f) jde
-li o stavbu,
kterou cizozemec vystavěl na vlastním pozemku, g)
pokud
tak výslovně stanoví zvláštní
zákon12). -------------------------------- 10) Např. zákon č.
229/1991 Sb., o úpravě vlastnických
vztahů k půdě a jinému
zemědělskému majetku (zákon o půdě), ve znění pozdějších
předpisů. 10a) Zákon č. ../2002
Sb., o partnerském soužití
osob téhož pohlaví. 11) Zákon
č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
ve znění pozdějších předpisů. 12) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o
zmírnění následků
některých majetkových křivd, ve znění pozdějších
předpisů, zákon č. 427/1990
Sb., o převodech vlastnictví státu k
některým věcem na jiné právnické nebo
fyzické osoby, ve znění
pozdějších předpisů, zákon č. 92/1991 Sb., ve znění
pozdějších
předpisů.
* * *
xL. změny zákona o veřejném zdravotním
pojištění
* * * §
17
(13) Příslušná zdravotní pojišťovna
uhradí
vždy na základě: a) lékařského předpisu vystaveného
smluvním zdravotnickým zařízením, lékařem poskytujícím neodkladnou
péči
pojištěnci, smluvním lékařem poskytujícím zdravotní péči v
zařízení sociální
péče a smluvním lékařem poskytujícím zdravotní
péči sobě, manželovi nebo
partnerovi 28a), svým rodičům, prarodičům,
dětem, vnukům a sourozencům, jestliže
jeho odbornost zaručuje Česká
lékařská komora nebo Česká stomatologická komora a
jestliže k tomu
takový lékař uzavře zvláštní smlouvu se zdravotní pojišťovnou 1.
zařízením lékárenské péče léčivé přípravky a prostředky
zdravotnické
techniky, a to i tehdy, nemá-li se zařízením lékárenské péče dosud
uzavřenu smlouvu podle odstavce 1, 2. zařízením
lékárenské
péče a jiným smluvním subjektům brýle a pomůcky oční optiky, vlasové
náhrady, ortopedicko protetické pomůcky sériově a individuálně
vyráběné, pomůcky
pro zdravotně postižené včetně vozíků a zvedáků
pro imobilní osoby a dále
pomůcky pro sluchově postižené, nevidomé a
slabozraké, 3. zařízením lékárenské péče a jiným subjektům přístroje
používané k terapii, b) předloženého účtu smluvním
zdravotnickým zařízením 1. stomatologické protetické
náhrady
a léčebné rehabilitační pomůcky, 2. ortodontické
aparáty, c)
předloženého účtu smluvním zdravotnickým
zařízením nebo jiným
smluvním subjektům servisní zásahy na poskytnuté prostředky
zdravotnické techniky. -------------------------------- 28a)
Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* *
*
xLI. změny zákona
o pojištění
odpovědnosti z provozu vozidla
* *
*
§ 7
(1)
Pojistitel nehradí škodu, kterou utrpěl řidič vozidla, jehož provozem
byla
škoda způsobena, škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c),
za kterou pojištěný odpovídá svému manželu nebo partnerovi 15a) nebo
osobám,
které s ním v době vzniku škodné události žily ve společné
domácnosti, škodu na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena,
jakož i na věcech přepravovaných tímto vozidlem, s výjimkou škody
způsobené na
věci, kterou měla tímto vozidlem přepravovaná osoba v
době škodné události na
sobě nebo u sebe, a to v rozsahu, v jakém
pojištěný za škodu odpovídá, škodu podle § 6 odst. 2 písm. b) a c)
vzniklou mezi vozidly
jízdní soupravy tvořené motorovým a přípojným
vozidlem, nebyla-li způsobena
provozem jiného vozidla, škodu
vzniklou manipulací s
nákladem stojícího vozidla, náklady vzniklé
poskytnutím
léčebné péče, dávek nemocenského pojištění (péče) nebo
důchodů z důchodového
pojištění v důsledku škody na zdraví nebo
usmrcením, které utrpěl řidič vozidla,
jehož provozem byla tato
škoda způsobena, škodu
způsobenou provozem vozidla při jeho
účasti na organizovaném motoristickém
závodu nebo soutěži, s
výjimkou škody způsobené při takovéto účasti, jestliže je
řidič při
tomto závodu nebo soutěži povinen dodržovat pravidla provozu na
pozemních komunikacích. Byla-li škoda způsobena
vlastníku
vozidla provozem jeho vozidla, které v době vzniku škody řídila jiná
osoba, nebo osobě, která s vozidlem, jehož provozem byla této osobě
škoda
způsobena, oprávněně nakládá jako s vlastním nebo se kterým
oprávněně vykonává
právo pro sebe, a jestliže v době vzniku škody
řídila vozidlo jiná osoba, je
pojistitel povinen uhradit tomuto
vlastníku nebo této osobě pouze škodu podle §
6 odst. 2 písm.
a). -------------------------------- 15a) Zákon č. 2002 Sb., o
partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * *
xLIi. změna
branného
zákona
§ 7
(1) Občan je povinen v roce, v němž dovrší
věk 18 let, před
zahájením odvodního řízení vyplnit dotazník zaslaný mu
příslušnou
územní vojenskou správou poštovní zásilkou nebo prostřednictvím
správních anebo obecních úřadů, vyžádat jeho doplnění ošetřujícím
lékařem a se 2
fotografiemi, odpovídajícími jeho současné podobě,
jej této územní vojenské
správě bez zbytečného odkladu
vrátit. (2) Občan v
dotazníku uvede jméno, příjmení, datum
narození, rodné číslo, adresu trvalého a
přechodného pobytu,
dosažené vzdělání, zaměstnání, zvláštní schopnosti a
znalosti,
subjektivní údaje o svém zdravotním stavu, jméno, příjmení, adresu
trvalého pobytu rodičů nebo manželky (partnera 2a) anebo družky. V
dotazníku je
povinen uvést pravdivé informace. (3) Součástí
dotazníku
jsou údaje o zdravotním stavu zjištěné na základě
preventivní prohlídky
provedené v příslušném období podle zvláštního
právního předpisu 3) a výsledků
nových vyšetření provedených v
období od poslední preventivní prohlídky do
vyplnění
dotazníku. (4) Ošetřující lékař 4) je povinen
provést preventivní
prohlídku ve stanoveném rozsahu,5) pokud nebyla dosud
provedena, a
vyplnit zdravotní část dotazníku. (5)
Ministerstvo stanoví
vyhláškou vzor dotazníku. -------------------------------- 2a)
Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví. 3)
§ 29 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném
zdravotním pojištění a o
změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 4) § 18 odst. 3
písm. a) zákona č. 48/1997 Sb. 5) Vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se
stanoví obsah a
časové rozmezí preventivních
prohlídek.
XLIII. změny zákona o průběhu základní nebo
náhradní služby a
vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v
záloze
§ 18 Zvláštní
dovolená
(1) Voják má nárok na zvláštní
dovolenou v
délce 2 kalendářních dnů při úmrtí rodiče, manžela,
partnera, 9a) druha, dítěte,
sourozence, pěstouna, osvojitele a na
vlastní svatbu nebo k uzavření
partnerského soužití. Při živelní
pohromě, která postihla vojáka nebo osoby
podle věty první, má voják
nárok na zvláštní dovolenou v délce 10 kalendářních
dnů. (2)
Vojákovi v základní službě se před povoláním do
služebního poměru
vojáka z povolání uděluje zvláštní dovolená v délce 10
kalendářních
dnů. (3) Doba zvláštní dovolené se
započítává do doby základní
nebo náhradní služby anebo vojenského cvičení. (4) Důvody zakládající
nárok na zvláštní dovolenou je voják
povinen prokázat. Zvláštní
dovolenou uděluje služební
orgán. -------------------------------- 9a) Zákon č. /2002
Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * * § 24 Základní
povinnosti vojáka
(1) Voják je zejména
povinen a) připravovat se k obraně vlasti a k plnění úkolů
ozbrojených sil výcvikem, odbornou přípravou a zvyšováním tělesné
zdatnosti, b) seznámit se s vojenskými předpisy, c) dodržovat
právní a vojenské předpisy a plnit rozkazy
nadřízených, d)
zachovávat pravidla vojenské
zdvořilosti, e) pečovat o svěřený
vojenský
materiál,10) f) dodržovat předpisy o ochraně utajovaných
skutečností, g) chránit životní prostředí. (2) Voják v
základní nebo náhradní službě je povinen
služebnímu orgánu
neodkladně hlásit a písemně doložit skutečnosti důležité pro
vojenskou evidenci, zejména změnu příjmení, adresu trvalého a
přechodného
pobytu, uzavření nebo rozvod manželství, uzavření nebo
zrušení partnerského
soužití, ovdovění nebo úmrtí partnera a
narození nebo osvojení dítěte. (3) Domnívá-li se voják, že rozkaz
nadřízeného je v rozporu
s právním předpisem, je povinen nadřízeného
na tuto skutečnost upozornit.
Trvá-li nadřízený na splnění rozkazu,
je voják povinen jej splnit. Voják je
povinen odepřít splnění
rozkazu nadřízeného, jestliže by jeho splněním spáchal
trestný čin;
tuto skutečnost ohlásí neodkladně vyššímu nadřízenému. (4) Je-li při
výkonu vojenské činné služby neodkladně třeba
zákroku k odvrácení
škody hrozící ve vojenských objektech a na vojenském
materiálu, je
voják povinen zakročit; nemusí tak učinit, brání-li mu v tom
důležitá okolnost nebo jestliže by zákrokem vystavil vážnému
ohrožení sebe nebo
ostatní vojáky a občany nebo osoby sobě
blízké. -------------------------------- 10) § 2 odst. 7 zákona č.
219/1999 Sb.
* * * § 68 Jednorázové
odškodnění pozůstalých
Jednorázové
odškodnění náleží manželovi
nebo partnerovi a dítěti, které má nárok
na sirotčí důchod z důchodového
pojištění zemřelého. Dítěti náleží
ve výši dvacetinásobku minimální mzdy,13)
manželovi nebo partnerovi
ve výši dvanáctinásobku minimální mzdy.13) V
odůvodněných případech,
zejména z důvodů zdravotních a sociálních, se
jednorázové odškodnění
v úhrnné výši dvanáctinásobku minimální mzdy13) poskytuje
též
rodičům zemřelého. -------------------------------- 13) Nařízení
vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve
znění nařízení vlády č.
320/1997 Sb. a nařízení vlády č. 317/1998 Sb.
§ 69 Jednorázové
mimořádné odškodnění
pozůstalých
Pozůstalým po vojákovi, který
zemřel
následkem úrazu při činnostech uvedených v § 64 odst. 1 a 2,
náleží jednorázové
mimořádné odškodnění pozůstalých. Pozůstalému
manželovi nebo partnerovi a
každému pozůstalému dítěti, které má
nárok na sirotčí důchod z důchodového
pojištění zemřelého, náleží
jednorázové mimořádné odškodnění ve výši poloviny
částek uvedených v
§ 64 odst. 3. Osobám, které byly odkázány na vojáka výživou,
náleží
jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých rovným dílem v úhrnné výši
osminásobku minimální mzdy.13)
* *
*
xLIv. změna zákona o vojácích z
povolání
* * *
§ 2
(1) Vojákem z povolání (dále
jen voják)
je občan, který vojenskou činnou službu vykonává jako
svoje zaměstnání. Voják je
ve služebním poměru k České republice.
Občan může být povolán do služebního
poměru jen na základě vlastní
žádosti. (2) Právní úkony
ve věcech služebního poměru jménem
České republiky činí služební orgány, kterými
jsou prezident
republiky (dále jen prezident), ministr obrany (dále jen
ministr) a
v rozsahu určeném rozkazem prezidenta nebo rozkazem
ministra velitelé, náčelníci, ředitelé a jiní vedoucí
zaměstnanci. (3) Služební orgány jsou povinny zajišťovat
rovné zacházení se všemi vojáky, pokud jde o podmínky výkonu služby
a
zabezpečení vojáků podle části páté a osmé. (4) Ve
služebním poměru je zakázána jakákoliv diskriminace vojáků z důvodu
rasy, barvy
pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a
náboženství, etnického nebo
sociálního původu, majetku, rodu,
(manželského a rodinného stavu nebo povinností
k rodině) manželského
a rodinného stavu nebo partnerského soužití 1a) anebo
povinností k
rodině, s výjimkou, kdy je pro to věcný důvod spočívající v
předpokladech a povaze služebního zařazení, které voják vykonává, a
který je pro
výkon tohoto služebního zařazení nezbytný. Je zakázáno
i takové jednání
služebních orgánů, které diskriminuje nikoliv
přímo, ale až ve svých
důsledcích. (5) Nikdo nesmí výkonu práv a
povinností
vyplývajících ze služebních vztahů zneužívat k újmě
jiného vojáka nebo k
ponižování jeho důstojnosti. Za ponižování
důstojnosti se považuje i nežádoucí
sexuální chování, které je
nevítané, nevhodné nebo urážlivé nebo které může být druhým vojákem
oprávněně
vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, která ovlivňují
výkon práv a povinností
vyplývajících ze služebních vztahů. (6)
Dojde-li ve
služebním vztahu k porušení práv a povinností
vyplývajících z rovného zacházení
s vojáky nebo k nežádoucímu
sexuálnímu chování při výkonu služby, má voják právo
se domáhat, aby
bylo upuštěno od tohoto jednání a aby byly odstraněny důsledky
tohoto jednání. (7) Služební orgány nesmí vojáka
jakýmkoli
způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem
domáhá svých práv a nároků vyplývajících ze služebního
poměru. -------------------------------- 1a) Zákon č. /2002 Sb., o
partnerském soužití osob téhož
pohlaví:
* * *
§ 59 Podmínky pro
výkon služby
(1) Česká republika
vytváří vojákům
podmínky pro řádný, hospodárný a bezpečný výkon
služby. (2) Česká republika je zejména povinna a) zajišťovat pro
vojáky zdravotní péči, b) zřizovat, udržovat a zlepšovat sociální
zařízení, c) pečovat o vzhled a úpravu míst, ve kterých vojáci
vykonávají službu, d) vytvářet příznivé podmínky pro
stravování vojáků, e) zajišťovat vojákům ubytování nebo
byt, f) vytvářet podmínky pro soustavné vzdělávání a
prohlubování kvalifikace vojáků v zájmu ozbrojených sil, g)
zabezpečovat rekvalifikaci vojákům, h) vytvářet podmínky pro
uspokojování kulturních,
rekreačních a tělovýchovných potřeb a
zájmové činnosti vojáků. (3) Česká republika může poskytovat péči
podle odstavce 2
písm. a), d) a h) nositelům osvědčení podle
zvláštního právního předpisu 16) a
jejich manželkám nebo partnerům
1a), popřípadě vdovám po nich, bývalým vojákům,
kteří konali službu
v jednotkách mnohonárodních ozbrojených sil v zahraničí, a
bývalým
vojákům, kteří jsou poživateli dávek důchodového pojištění, jež vyplácí
ministerstvo. -------------------------------- 16) Zákon č.
255/1946 Sb., o příslušnících Československé
armády v zahraničí a o
některých jiných účastnících národního boje za
osvobození, ve znění
zákona č. 101/1964 Sb.
* *
*
§ 61 Ubytování nebo
byt
(1) Ministerstvo zabezpečí
vojákovi po dobu
trvání služebního poměru ubytování nebo byt v místě
jeho výkonu služby. (2) O přidělení bytu vojákovi rozhoduje služební
orgán na
základě jeho žádosti a na základě posouzení naléhavosti
řešení jeho bytové
potřeby bytovou komisí. Bytová komise ustanovená
služebním orgánem v místě
služby, složená ze zástupců útvarů a
zařízení v místě služby zpracovává jednou
za 3 měsíce pořadí
žadatelů o byt podle těchto hledisek: a) služební zařazení
vojáka, b)
bytové podmínky vojáka a jeho rodiny, c) sociální
podmínky vojáka a jeho rodiny, d) doba odloučení vojáka
od
rodiny, e) předpokládaná doba trvání služebního
poměru, f)
zdravotní stav rodiny vojáka. (3) Ministerstvo může ponechat vojákovi
byt v nájmu i po
zániku služebního poměru vojáka nebo uzavřít
nájemní smlouvu k takovému bytu s
pozůstalým manželem nebo partnerem
anebo s pozůstalými dětmi, jestliže voják
zejména a) byl
propuštěn ze služebního poměru podle § 19
odst. 1 písm. c) a ztráta
jeho zdravotní způsobilosti nastala následkem
služebního úrazu nebo
nemoci z povolání, b) byl
propuštěn ze služebního poměru podle §
19 odst. 1 písm. b) a k) anebo podle § 19
odst. 2 písm. b), c)
zemřel následkem služebního úrazu
nebo nemoci z povolání. (4)
Voják, kterému nemohlo
ministerstvo zabezpečit v místě jeho výkonu
služby byt a který se s rodinou
přestěhoval do bytu získaného jiným
způsobem v místě výkonu služby, má nárok na
měsíční přídavek na
bydlení. Tento přídavek na bydlení náleží ve výši jedenapůl
násobku
minimální mzdy.17) Nárok na tento přídavek zaniká při zániku služebního
poměru nebo při přidělení služebního bytu v místě výkonu služby
vojáka,
popřípadě v místě, které umožňuje denní dojíždění k rodině.
Vojákovi, který má
nárok na přídavek na bydlení, nenáleží náhrady
jako při služební cestě. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou
zabezpečování
ubytování. -------------------------------- 17)
§ 111 odst. 3 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o
minimální mzdě, ve znění
pozdějších
předpisů.
§
62 Rekreace
Ministerstvo může
zabezpečovat vojákovi,
jeho manželce nebo partnerovi a nezaopatřeným
dětem společnou rekreaci s
přihlédnutím k náročnosti a obtížnosti
výkonu služby.
* *
*
§ 71 Vymezení
pojmů
(1) Služební cestou se rozumí
doba od
nástupu vojáka na cestu k plnění služebních úkolů do jiného
místa, než je jeho
stanovené místo výkonu služby, včetně doby plnění
úkolů v místě, které je cílem
služební cesty, do návratu vojáka z
cesty. (2)
Zahraniční služební cestou se pro účely tohoto zákona
rozumí doba služební cesty
podle odstavce 1 z České republiky do
zahraničí, ze zahraničí do České republiky
a doba služební cesty v
zahraničí. (3) Stanoveným místem
výkonu služby se rozumí všechny
prostory, objekty a zařízení, v nichž voják
trvale vykonává
službu.20) (4) Místem trvalého pobytu
vojáka se rozumí obec, v
níž je voják hlášen k trvalému pobytu.21) (5) Za rodinu vojáka se pro
účely tohoto zákona považují,
mají-li trvalý pobyt na území státu,
(jeho manžel nebo druh) jeho manžel,
partner nebo druh, vlastní
děti, osvojenci, děti svěřené vojákovi do pěstounské
péče nebo do
výchovy, vlastní rodiče, osvojitelé, opatrovníci, pěstouni,
popřípadě další osoby žijící v domácnosti 22) s vojákem. (6)
Ženatým vojákům z povolání nebo vojákům v partnerském
soužití jsou
postaveni naroveň osamělí vojáci z povolání, kteří žijí a hospodaří
v domácnosti alespoň s jedním rodinným příslušníkem, kterému
poskytují
zaopatření. (7) Jízdními výdaji se rozumí výdaje za
místní hromadnou dopravu, jízdenku, letenku, místenku a za použití
lůžkového
nebo lehátkového vozu a za použití vlaku vyšší
kvality. -------------------------------- 20) § 2 zákona č.
219/1999 Sb. 21)
§ 3 a 4 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a
evidenci pobytu občanů. 22) § 115 občanského
zákoníku.
* * * § 77 Náhrady při
povolání do služebního poměru a při přeložení
(1) Při přeložení náleží vojákovi náhrada
jízdních výdajů z
místa trvalého pobytu, popřípadě z dosavadního místa výkonu
služby
do nového místa výkonu služby. (2) Ženatému
vojákovi nebo
vojákovi v partnerském soužití náleží k náhradě zvýšených
životních
nákladů náhrady jako při služební cestě po dobu, kdy v důležitém zájmu
služby po přeložení musí žít odloučeně od své rodiny. (3) Denní
částka náhrady jako při služební cestě náleží ve
výši podle §
73. (4) Ženatému vojákovi nebo vojákovi v
partnerském soužití
náleží po dobu, kdy z důvodu důležitého zájmu služby denně
dojíždí z
místa pravidelného výkonu služby do místa trvalého pobytu rodiny,
náhrady při denním dojíždění, trvá-li jeho nepřítomnost v místě
trvalého pobytu
z důvodu zaměstnání nejméně 11 hodin v kalendářním
dnu. (5) Náhradu při denním dojíždění tvoří součet náhrady
jízdních výdajů a příplatku na stravu ve výši 25 % z denní částky
náhrad jako
při služební cestě. (6) Náhrada jako při služební
cestě
a příplatek na stravu vojákovi nenáležejí, je-li vojákovi
poskytnuto bezplatné
stravování. Poskytuje-li se vojákovi částečné
bezplatné stravování, náhrady jako
při služební cestě a příplatek na
stravu se úměrně krátí. (7) Vojákovi, který po přeložení vykonává
službu mimo místo
svého trvalého pobytu a nemůže denně dojíždět,
náleží náhrada jízdních výdajů za
cesty z místa trvalého pobytu do
místa přeložení a zpět ve výši jízdného
hromadnými dopravními
prostředky dálkové přepravy, a to jednou týdně ženatému
vojákovi
nebo vojákovi v partnerském soužití a jednou měsíčně svobodnému
vojákovi. (8) Vojákovi, který po přeložení vykonává
službu
mimo místo svého trvalého pobytu a ministerstvo mu nemůže zabezpečit v
místě jeho výkonu služby ubytování, náleží náhrada jízdních výdajů z
místa
ubytování do místa přeložení a zpět. (9) Pro účely
náhrady jako při služební cestě a příplatku na stravu je ženatému
vojákovi
naroveň postaven voják, který žije v partnerském soužití
nebo ve společné
domácnosti s družkou anebo alespoň s jedním
rodinným příslušníkem, který je na
něj odkázán výživou. (10) Pro
účely náhrad podle
předchozích odstavců se obdobně jako přeložení
posuzuje i povolání do služebního
poměru. (11) Při souběhu nároku
na náhrady jako při
služební cestě a nároku na stravné při služební
cestě nebo při souběhu nároku na
náhrady při denním dojíždění a
nároku na stravné při služební cestě anebo při
souběhu nároku na
náhrady jako při služební cestě a nároku na náhrady při denním
dojíždění má voják nárok na náhradu, která je
vyšší.
* * *
§ 92 Přepravní
náležitosti
(1) Ministerstvo poskytuje vojákovi
bezplatně přepravu při
cestě na preventivní rehabilitaci a na léčebnou péči, při
přestěhování v důležitém zájmu služby, a to i pro příslušníky
domácnosti, 22)
kteří se stěhují spolu s ním, a pro přestěhování
bytového zařízení, jednou v
kalendářním roce při cestě na řádnou
dovolenou a při společné rekreaci nebo
rekreačním pobytu i jeho
manželce nebo partnerovi a nezaopatřeným dětem. Při
zániku
služebního poměru uplynutím stanovené doby trvání služebního poměru nebo
propuštěním ze služebního poměru podle § 19 odst. 1 písm. b) až d),
f) a g) a
písm. j) a k) a podle § 19 odst. 2 písm. a) a b) se
poskytuje vojákovi bezplatná
přeprava do místa trvalého pobytu nebo
hraničního přechodu na území České
republiky. (2) Nelze-li
poskytnout bezplatnou přepravu,
má voják nárok na náhradu
prokázaných jízdních výdajů v
penězích. -------------------------------- 22) § 115 občanského
zákoníku. * *
*
§ 122 Náhrada
nákladů spojených s léčením a s pohřbem
(1) Účelně vynaložené náklady spojené s
léčením a s pohřbem
se hradí tomu, kdo tyto náklady vynaložil. Od nákladů
spojených s
pohřbem se odečte pohřebné, které se poskytuje podle zvláštního
právního předpisu.36) (2) Náklady na pohřeb jsou zejména
náklady, které účtuje pohřební ústav, hřbitovní poplatky, cestovní
výlohy,
náklady na zřízení pomníku nebo desky a úpravu hrobu a jedna
třetina přiměřených
nákladů na smuteční ošacení pro pozůstalého
manžela nebo partnera a pro každé
pozůstalé dítě, které má nárok na
sirotčí důchod z důchodového pojištění po
zemřelém. (3) Náhrada
nákladů na zřízení pomníku nebo
desky nesmí přesáhnout čtyřnásobek
minimální mzdy.17) -------------------------------- 17) § 111
odst. 3 zákoníku práce. Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální
mzdě, ve znění
pozdějších předpisů. 36) Zákon č. 117/1995 Sb., ve
znění
pozdějších předpisů.
* *
*
§ 124 Jednorázové
odškodnění
pozůstalých
Jednorázové odškodnění
přísluší manželovi
nebo partnerovi a dítěti, které má nárok na
sirotčí důchod z důchodového
pojištění po zemřelém. Dítěti přísluší
ve výši dvacetinásobku minimální mzdy,17)
manželovi nebo partnerovi
ve výši dvanáctinásobku minimální mzdy.17) V
odůvodněných případech
se jednorázové odškodnění v úhrnné výši dvanáctinásobku
minimální
mzdy17) poskytuje též rodičům zemřelého.
§ 125 Jednorázové mimořádné odškodnění
pozůstalých
(1) Pozůstalým po vojákovi,
který zemřel
následkem úrazu při činnostech uvedených v § 120 odst.
1 až 3, náleží
jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých.
Pozůstalému manželovi nebo
partnerovi a každému pozůstalému dítěti,
které má nárok na sirotčí důchod z
důchodového pojištění po
zemřelém, náleží jednorázové mimořádné odškodnění ve
výši poloviny
částek uvedených v § 120 odst. 4. Osobám, které byly odkázány na
vojáka výživou, náleží jednorázové mimořádné odškodnění pozůstalých
rovným dílem
v úhrnné výši osminásobku minimální mzdy.17) (2)
Ministr
obrany může v případech hodných zvláštního zřetele zvýšit
částky uvedené v
odstavci 1 až na
dvojnásobek.
* * *
§ 141 Úmrtné
(1) Zanikne-li
služební poměr vojáka úmrtím
nebo prohlášením vojáka za mrtvého, má
pozůstalý manžel nebo partner a každé
pozůstalé dítě, které má po
zemřelém nárok na sirotčí důchod, nárok na úmrtné ve
výši jedné
poloviny odbytného. Nárok na úmrtné pozůstalému dítěti vznikne i
později, splní-li dítě podmínky nároku na sirotčí důchod po zemřelém
vojákovi,
nejdéle však do dvacátého šestého roku věku dítěte. (2)
Není-li pozůstalého manžela nebo partnera, poskytuje se úmrtné,
které by jinak
náleželo manželovi nebo partnerovi, pozůstalým dětem,
a to každému dítěti rovným
dílem. Nárok na úmrtné vznikne i dítěti
podle odstavce 1 věty druhé, a to ve
výši, která by mu náležela v
době úmrtí vojáka. (3)
Není-li pozůstalého manžela nebo partnera
ani pozůstalých dětí, náleží úmrtné v
úhrnné výši jedné poloviny
odbytného rodičům vojáka. (4)
Jestliže služební poměr vojáka
trval po dobu kratší než 2 roky, náleží úmrtné ve
výši průměrného
měsíčního hrubého platu.
§
142 Organizace a
řízení
(1)
Výsluhový příspěvek, odchodné, odbytné
a úmrtné přiznává a vyplácí
příslušný orgán ministerstva. O odvolání proti
rozhodnutí tohoto
orgánu rozhoduje ministerstvo. (2) O
výsluhovém příspěvku,
odchodném a odbytném se rozhoduje na žádost vojáka. (3) Manželce nebo
partnerovi a dětem s nárokem na sirotčí
důchod se úmrtné přiznává a
vyplácí bez žádosti. Rodičům vojáka se úmrtné
přiznává a vyplácí na
jejich žádost. (4) Není-li v tomto
zákoně stanoveno jinak, platí
pro organizaci a řízení o výsluhových
náležitostech a jejich výplatě
podle tohoto zákona ustanovení zvláštních
právních
předpisů.41) -------------------------------- 41) § 56 zákona č.
155/1995 Sb., ve znění pozdějších
předpisů. § 9, 110 až 112 a §
117 zákona č. 582/1991
Sb., o organizaci a provádění sociálního
zabezpečení, ve znění pozdějších
předpisů.
* * *
§ 159 Promlčení,
zánik
práv a nároků
(1) Nárok se promlčí,
jestliže nebyl
uplatněn ve lhůtě, která je stanovena v tomto zákoně.
K promlčení se přihlédne
jen tehdy, jestliže se ten, vůči němuž se
nárok uplatňuje, promlčení dovolá; v
takovém případě nelze promlčený
nárok tomu, kdo jej uplatňuje, přiznat. (2) Nárok na náhradu na platu
po dobu neschopnosti výkonu
služby, za ztrátu na platu po skončení
neschopnosti výkonu služby, náhradu
nákladů na výživu pozůstalých a
výsluhový příspěvek se nepromlčují; nároky na
jednotlivá plnění,
která z nich vyplývají, se však promlčují ve lhůtách
stanovených v §
161. (3) Jestliže účastník řízení
uplatnil svůj nárok a v
zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí lhůta po
dobu řízení
neběží. Totéž platí i o nároku, který byl pravomocně přiznán a pro
který se vede řízení o výkon rozhodnutí. (4) Nárok
uplatňuje
účastník řízení podáním u služebního orgánu, služební orgán
rozhodnutím. (5) K zániku práva proto, že nebylo ve
stanovené
lhůtě uplatněno u příslušného orgánu, dochází jen v případech
uvedených v § 113 odst. 3 a § 152 odst. 2; k zániku práva se
přihlédne, i když
není v řízení namítán. (6) Nárok na náhradu za
bolest a
za ztížení společenského uplatnění smrtí vojáka
zaniká. (7) Ostatní peněžité nároky vojáka vzniklé do zániku
služebního poměru nezanikají; do výše odpovídající trojnásobku jeho
průměrného
měsíčního výdělku přecházejí platové nároky ze služebního
poměru postupně přímo
na manžela nebo partnera, děti a rodiče,
jestliže s ním žili v době smrti ve
společné domácnosti; předmětem
dědictví se stávají, není-li těchto osob. (8) Peněžité nároky státu
zanikají smrtí vojáka, s výjimkou
nároků, o kterých bylo pravomocně
rozhodnuto nebo které byly vojákem před jeho
smrtí písemně uznány co
do důvodů i výše, a nároků na náhradu škody způsobené
úmyslně nebo
ztrátou předmětů svěřených vojákovi na
písemné
potvrzení.
* * *
xLV. změny zákona o pobytu ozbrojených sil
jiných států na
území České republiky
§
2
V tomto zákoně se rozumí a)
ozbrojenými silami vojenský a civilní personál s
vojenským
materiálem, b) vysílajícím státem stát, který
vysílá svoje
ozbrojené síly na území České republiky, c)
vojenskými orgány
pověřené služební orgány ozbrojených sil, které mají pravomoc
zabezpečovat pobyt ozbrojených sil, d) orgány státu
příslušná
ministerstva a jiné správní úřady, do jejichž působnosti patří
rozhodování ve věcech celních, devizových, daní a poplatků,
pobytových,
dopravních, pracovních, zdravotních, trestních a
správních, e) vojenským personálem ozbrojených sil příslušníci
pozemních, námořních nebo vzdušných sil jiných států, f)
civilním personálem ozbrojených sil občanští zaměstnanci ozbrojených
sil, jež
tyto síly doprovázejí, g) závislými osobami manžel,
manželka, partner nebo děti členů vojenského nebo civilního
personálu, pokud
jsou odkázány na jejich podporu, h) pobytem
přítomnost
ozbrojených sil jiných států na území České republiky; za
pobyt se nepovažuje
průjezd těchto ozbrojených sil přes území České
republiky, který zpravidla
nepřekročí 48 hodin, a jejich přelet nad
územím České republiky. ------------------------------- 1a)
Zákon č. /2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví.
* * *
xlVI. Změny zákona
o pobytu cizinců na území české
republiky
* * * Díl 2 Trvalý pobyt
na území na základě povolení k
pobytu
§ 65
(1) O povolení k pobytu je bez
podmínky
předchozího nepřetržitého pobytu na území oprávněn požádat
cizinec, a) který o vydání tohoto povolení žádá za účelem společného
soužití se státním občanem České republiky, který má na území hlášen
trvalý
pobyt, za podmínky, že cizinec je 1. manželem nebo
partnerem 10b) státního občana České republiky, 2.
rodičem
nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného státního občana České
republiky, jenž mu byl svěřen do výchovy nebo se kterým sdílí
společnou
domácnost, 3. osamělým rodičem starším 70 let státního
občana České republiky a tento občan je starší 18 let, 4.
nezletilým dítětem státního občana České republiky, 5. zletilým
dítětem státního občana České republiky a tento
občan je osamělý a
starší 70 let, 6. osobou, která
osvojila dítě, které bylo státním
občanem České republiky, nebo osobou, které
bylo nezletilé dítě,
které je státním občanem České republiky, svěřeno do
náhradní
rodinné péče,11) popřípadě jemuž byla tato osoba ustanovena poručníkem,
pokud se bude péče o toto dítě vykonávat na území, nebo 7.
nezletilým dítětem, které bylo ke dni osvojení v cizině
státním
občanem České republiky, b) který o vydání
tohoto povolení žádá z
humanitárních důvodů nebo z jiných důvodů hodných
zřetele, zejména
je-li manželem či nezletilým dítětem azylanta2) či dítětem,
které je
závislé na péči azylanta, pokud nepožádá o přiznání azylu nebo byl v
minulosti státním občanem České republiky, anebo c)
jehož
pobyt na území je v zahraničněpolitickém zájmu České republiky, d)
který je nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem
cizince,
jenž na území pobývá na základě povolení k pobytu, je-li důvodem
žádosti společné soužití těchto cizinců.
(2) Osamělou osobou se pro účely tohoto
zákona rozumí osoba
rozvedená, svobodná nebo ovdovělá, anebo bývalý partner
10b). -------------------------------- 2) Zákon č. 325/1999
Sb., o azylu a o změně zákona č.
283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o
azylu). 10b)
Zákon č. 2002 Sb., o partnerském soužití
osob téhož pohlaví. 11)
§ 45 a § 46 odst. 1 zákona č.
94/1963 Sb., o rodině, ve znění zákona
č. 132/1982 Sb. a zákona č. 91/1998
Sb.
§ 66
O povolení k pobytu je po 8
letech
nepřetržitého pobytu na území na dlouhodobé vízum oprávněn
požádat cizinec,
který žádá o vydání tohoto povolení za účelem
společného soužití s cizincem,
který je držitelem povolení k pobytu,
za podmínky, že cizinec žádající o toto
povolení je a) jeho
manželem nebo partnerem 10b) po dobu
nejméně 5 let, b) zletilým
dítětem závislým na péči
držitele povolení k pobytu, nebo c)
osamělým rodičem
starším 70 let držitele povolení k
pobytu.
* * *
§ 69 Místo podání
žádosti o povolení k
pobytu
(1) Žádost o povolení k pobytu lze
podat na
zastupitelském úřadu. (2) Žádost o povolení k pobytu lze
podat též policii v případě, že cizinec, jemuž má být povolení k
pobytu
vydáno, a) pobývá na území v rámci přechodného pobytu
a 1. je manželem nebo partnerem 10b) anebo nezletilým
anebo
zletilým nezaopatřeným dítětem státního občana České republiky, 2. je
rodičem nezletilého nebo zletilého nezaopatřeného
státního občana
České republiky, 3. je nezletilým nebo
zletilým nezaopatřeným
dítětem cizince, jenž na území pobývá na základě povolení
k pobytu,
a důvodem žádosti je společné soužití těchto cizinců, 4. je manželem
nebo nezletilým dítětem cizince, jemuž byl
udělen azyl z důvodů
uvedených ve zvláštním právním předpise,11a) nebo 5. žádá o povolení
k pobytu podle § 65 odst. 1 písm. c); podmínkou je doklad vydaný
státním orgánem České republiky
potvrzující, že pobyt cizince na
území je v zahraničněpolitickém zájmu České
republiky, b) pobývá
na území na základě uděleného
dlouhodobého víza a 1. žádá o toto
povolení z důvodu
podle § 65 odst. 1 písm. b), anebo 2. splnil
podmínku
doby pobytu podle § 66 nebo 67, nebo c) byl svěřen do
náhradní výchovy rozhodnutím příslušného orgánu a dosáhl věku 18
let.
(3) Žádost se podává na úředním
tiskopisu. -------------------------------- 11a) § 12 zákona
č. 325/1999 Sb.
* *
*
XLVIi. změny zákona o občanských
průkazech
* * *
§ 3 Údaje
zapisované do občanského
průkazu
* * * (4)
Nepovinným údajem
zapisovaným na žádost občana do občanského průkazu je a) označení
absolventa vyšší odborné školy,5) akademický
titul, stavovské
označení, jiný titul absolventa vysoké školy (dále jen titul)
nebo
vědecká hodnost;6) získal-li občan více titulů nebo vědeckých hodností,
zapíše se pouze jeden titul a jedna vědecká hodnost podle výběru
občana, b) jméno, příjmení a rodné číslo manžela nebo partnera
6a), c) jméno, příjmení a rodné číslo dítěte do 15
let. -------------------------------- 5) § 27a odst. 2 zákona
č. 29/1984 Sb., o soustavě
základních škol, středních škol a vyšších
odborných škol (školský zákon), ve
znění zákona č. 138/1995
Sb. 6) Zákon č. 111/1998 Sb., o
vysokých školách a o změně a
doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých
školách). 6a) Zákon č.
2002 Sb., o partnerském soužití
osob téhož
pohlaví:
* * *
§ 5 Vydání prvního
občanského
průkazu
* * * (2) Občan,
který žádá
o vydání prvního občanského průkazu po ukončení trvalého pobytu v
cizině nebo po nabytí státního občanství, je povinen předložit a)
rodný list nebo rodný a křestní list, b) 1 fotografii, c) doklad o
rodném
čísle, jestliže není rodné číslo uvedeno na jiném
předkládaném dokladu, d) doklad o státním občanství, e)
doklad
o rodinném stavu, jde-li o občana, který žije nebo žil v manželství nebo
v partnerském soužití 6a), f) případně další doklady
osvědčující skutečnosti zapisované o občanského průkazu na žádost
občana nebo
potřebné k odstranění zjištěných rozporů v údajích na
žádosti s údaji v evidenci
obyvatel nebo v evidenci občanských
průkazů. * * * Vydání nového občanského průkazu §
6 * *
* (5) Opatrovník, který
žádá o vydání občanského průkazu pro
občana zbaveného způsobilosti k právním
úkonům, je povinen
předložit a) rodný list nebo rodný a
křestní list občana, b) 1
fotografii občana, c) doklad o rodném čísle občana, jestliže není
rodné číslo
uvedeno na jiném předkládaném dokladu, d) doklad o
rodinném stavu, jde-li o občana, který žije nebo žil v manželství
nebo v
partnerském soužití 6a), e) rozhodnutí soudu o zbavení
občana způsobilosti k právním úkonům, f) případně další
doklady osvědčující skutečnosti zapisované do občanského průkazu na
žádost
občana, nebo potřebné k odstranění zjištěných rozporů v
údajích na žádosti s
údaji v evidenci obyvatel nebo v evidenci
občanských průkazů, g) svůj občanský průkaz a doklad o ustanovení
opatrovníkem.
* * * §
17
* * *
(3) Pro výkon státní správy na úseku
občanských průkazů
využívá ministerstvo a okresní úřady z evidence obyvatel tyto
údaje: a) jméno, příjmení, případně jejich změnu, rodné
příjmení, b) datum narození, c)
pohlaví a jeho
změnu, d) místo a okres narození a u
občana, který se narodil v
cizině, pouze stát narození, e) rodné číslo, f) státní
občanství, g) adresu místa trvalého pobytu, včetně
adresy
trvalého pobytu v době narození občana, h)
počátek trvalého
pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého
pobytu, i)
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním
úkonům, j) zákaz
pobytu a dobu jeho trvání, k) rodné číslo otce, matky, popřípadě
jiného zákonného
zástupce; v případě, že jeden z rodičů nemá rodné
číslo, datum jeho narození, l) rodinný stav, datum a místo jeho
změny, m) rodné číslo manžela nebo partnera 6a), popřípadě jméno a
příjmení manžela nebo partnera 6a) cizince, pokud nemá přidělené
rodné číslo, n) rodné číslo dítěte, o) datum,
místo a okres
úmrtí a u občana, který zemřel v cizině, pouze stát
úmrtí.
* * *
XLVIIi. změna zákona o veřejných
dražbách
* * *
§ 36 Zvláštní
ustanovení
(1)
Dražba nedobrovolná je dražba prováděná
na návrh dražebního
věřitele, jehož pohledávka je přiznána vykonatelným soudním
rozhodnutím, vykonatelným rozhodčím nálezem15) nebo doložena
vykonatelným
notářským zápisem, který obsahuje náležitosti stanovené
zvláštním právním
předpisem.16) (2) Bylo-li zástavní právo k
nemovitosti
vloženo či zapsáno do katastru nemovitostí před
účinností tohoto zákona nebo
vzniklo-li zástavní právo k movité věci
před účinností tohoto zákona na základě
platné zástavní smlouvy a
učinil-li navrhovatel čestné prohlášení ve formě
notářského zápisu o
tom, že má vůči dlužníkovi splatnou pohledávku, z níž není
plněno a
která je zajištěna tímto zástavním právem, je dražbou nedobrovolnou
rovněž dražba prováděná na návrh dražebního věřitele, jehož
pohledávka je zajištěna tímto zástavním právem. (3) Dražebními
věřiteli jsou zástavní věřitelé, věřitelé,
jejichž pohledávky jsou
zajištěny omezením převodu nemovitosti nebo zadržovacím
právem,
správce daně, správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny
provádějící veřejné zdravotní pojištění, jejichž pohledávky se
uspokojují v
dražbě. (4) Předmětem dražby může být věc, byt nebo
nebytový prostor ve vlastnictví podle zvláštních právních předpisů,
právo, které
má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou a
je převoditelné na jiného
(zejména podíl v obchodní společnosti nebo
družstvu), nebo podnik, bylo-li navrženo jejich vydražení a
splňují-li
podmínky stanovené tímto zákonem. (5) Dlužníkem se
rozumí osoba, jejíž závazek je zajištěn právem k předmětu
dražby. (6) Účastníky dražby nedobrovolné nesmějí být dlužník a
jeho manžel nebo partner 16a), dále pak osoby, které nesmějí nabývat
vlastnictví
k věcem, jejichž vlastníkem je dlužník;17) nikdo nesmí
dražit za ně. (7) Je-li dlužník právnickou osobou, nesmí být
účastníky
dražby statutární orgány a členové statutárního nebo
kontrolního orgánu
dlužníka; nikdo nesmí dražit za
ně. -------------------------------- 15) Zákon č. 216/1994 Sb., o
rozhodčím řízení a o výkonu
rozhodčích nálezů. 16a) Zákon č. 2002
Sb., o partnerském
soužití osob téhož pohlaví. 16) § 274 písm. e)
občanského soudního řádu. 17) § 67b zákona č. 328/1991
Sb.,
ve znění zákona č. 122/1993 Sb.
* * * §
39 Smlouva o provedení dražby
(1)
Dražbu lze provést pouze na základě
písemné smlouvy o provedení
dražby, kterou uzavře navrhovatel s dražebníkem. (2) Smlouva o
provedení dražby musí obsahovat označení, že
jde o dražbu
nedobrovolnou, označení navrhovatele, dražebníka a předmětu dražby,
nejnižší podání, výši odměny nebo způsob jejího určení či ujednání o
tom, že
dražba bude provedena bezúplatně. Dále pak musí smlouva o
provedení dražby
obsahovat i označení vlastníka předmětu dražby,
zástavce, je-li osobou odlišnou
od vlastníka předmětu dražby a
dlužníka, důvod, pro který je navrhováno
provedení dražby, a lhůtu,
v níž bude odesláno oznámení o uzavření smlouvy o
provedení dražby
nedobrovolné (dále jen oznámení o dražbě). (3) Přílohou smlouvy musí
být v případě dražeb podle § 36
odst. 1 listiny dokládající
vykonatelnost práva dražebního věřitele a v
případech podle § 36
odst. 2 listiny dokládající splatnost pohledávky dražebního
věřitele
a dále ve všech případech listiny dokládající zajištění pohledávky
právem k předmětu dražby a předchozí písemné upozornění dlužníka a
zástavce o
zamýšleném výkonu navrhovatelova práva včetně dokladu o
doručení tohoto
upozornění. (4) Je-li dražebník právnickou
osobou, nesmí
uzavřít smlouvu o provedení dražby s navrhovatelem
nedobrovolné dražby, jenž je
právnickou osobou dražebníka
ovládající, jím ovládanou nebo s ním jednající ve
shodě. V případě
porušení tohoto ustanovení je smlouva neplatná. (5) Dražebník nesmí
uzavřít smlouvu o provedení dražby s
navrhovatelem nedobrovolné
dražby, jenž je jeho (manžel nebo) manžel, partner
16a) nebo jinou
osobou jemu blízkou. V případě porušení tohoto ustanovení je
smlouva
neplatná. (6) Dražebník a navrhovatel
nedobrovolné dražby nesmí
být totožnou osobou. (7)
Věřitel oprávněný ze zadržovacího práva
namísto předání listin ohledně vzniku
svého práva doloží, že má
předmět dražby v držení. (8)
Podpisy navrhovatele a dražebníka na
smlouvě o provedení dražby musí být úředně
ověřeny; uznání podpisu
notářem či ověřujícím orgánem není přípustné. (9) Je-li navrhovatelem
dražby osoba, která je povinna při
zadávání zakázek postupovat podle
zvláštního právního předpisu,14) řídí se její
postup směřující k
uzavření smlouvy o provedení dražby tímto předpisem; budoucím
peněžitým závazkem ze smlouvy jsou předpokládané náklady
dražby. (10) Výši odměny dražebníka sjednanou ve smlouvě o
provedení dražby nelze dodatečně zvýšit a důvod, pro který je
navrhováno
provedení dražby, nelze dodatečně měnit. Přílohy smlouvy
o provedení dražby musí
být v originále nebo v úředně ověřeném opise
a nelze je dodatečně doplňovat,
měnit nebo upravovat. (11)
Neobsahuje-li smlouva
uzavřená mezi navrhovatelem a dražebníkem
stanovené náležitosti, je neplatná.
Nedodrží-li dražebník lhůtu pro
odeslání oznámení o dražbě, je navrhovatel
oprávněn od smlouvy o
provedení dražby odstoupit. (12)
Podá-li navrhovatel ohledně téže
pohledávky a téhož předmětu dražby návrh na
soudní výkon rozhodnutí,
nelze smlouvu o provedení nedobrovolné dražby platně
uzavřít, a
byla-li již tato smlouva uzavřena, stává se podáním návrhu na soudní
výkon rozhodnutí podaného za uvedených podmínek navrhovatelem
neplatnou. -------------------------------- 14) Zákon č. 199/1994
Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve
znění pozdějších
předpisů.
* * *
XLIX. změny tiskového zákona
* *
* § 10 Odpověď
(1) Jestliže bylo v
periodickém tisku
uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení,
které se dotýká cti, důstojnosti
nebo soukromí určité fyzické osoby,
anebo jména nebo dobré pověsti určité
právnické osoby, má tato osoba
právo požadovat na vydavateli uveřejnění odpovědi. Vydavatel je
povinen na
žádost této osoby odpověď uveřejnit. (2) Odpověď se
musí
omezit pouze na skutkové tvrzení, kterým se tvrzení podle
odstavce 1 uvádí na
pravou míru nebo neúplné či jinak pravdu
zkreslující tvrzení se doplňuje nebo
zpřesňuje. Odpověď musí být
přiměřená rozsahu napadeného sdělení, a je-li
napadána jen jeho
část, pak této části; z odpovědi musí být patrno, kdo ji
činí. (3) Osoba, na jejíž žádost byla vydavatelem
uveřejněna
odpověď podle tohoto zákona, nemůže požadovat uveřejnění další
odpovědi na tuto odpověď. (4) Po smrti fyzické osoby
přísluší
právo podle odstavce 1 jejímu manželu nebo partnerovi 3a) a dětem, a
není-li jich, jejím rodičům. (5) Ustanovení zvláštního
právního předpisu 4) o ochraně osobnosti a o ochraně jména a dobré
pověsti
právnické osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 až 4
nedotčena. -------------------------------- 3a) Zákon č.
........./2002 Sb., o partnerském soužití osob
téhož pohlaví 4) §
11 a 19b občanského
zákoníku.
* *
* § 11 Dodatečné sdělení
(1)
Jestliže bylo v periodickém tisku
uveřejněno sdělení o trestním
řízení nebo o řízení ve věcech přestupků vedeném
proti fyzické
osobě, anebo o řízení ve věcech správních deliktů vedeném proti
fyzické nebo právnické osobě, kterou lze podle tohoto sdělení
ztotožnit, a toto řízení nebylo ukončeno
pravomocným rozhodnutím, má
tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění
informace o
konečném výsledku řízení jako dodatečného sdělení. Vydavatel je
povinen na žádost této osoby informaci o pravomocném rozhodnutí jako
dodatečné
sdělení uveřejnit. (2) Po smrti fyzické osoby přísluší
právo podle odstavce 1 jejímu manželu nebo partnerovi 3a) a dětem, a
není-li
jich, jejím rodičům. (3) Ustanovení zvláštního právního
předpisu 4) o ochraně osobnosti a o ochraně jména a dobré pověsti
právnické
osoby zůstávají úpravou podle odstavců 1 a 2
nedotčena. -------------------------------- 4)
§ 11 a 19b
občanského zákoníku.
* *
*
L. změny zákona o evidenci obyvatel a
rodných číslech
* * * §
3
(1) Evidence obyvatel je vedena v
informačním systému, jehož správcem5) je ministerstvo. (2) V
informačním systému se vedou o občanech tyto
údaje: a) jméno,
příjmení, případně jejich změna, rodné
příjmení, b) datum
narození, c)
pohlaví a jeho změna, d) obec a okres narození a
u
občana, který se narodil v cizině, pouze stát narození, e)
rodné číslo, f) státní
občanství, g) adresa místa trvalého
pobytu (§ 10 odst.
1), včetně předchozích adres místa trvalého
pobytu, h)
počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje
o místu trvalého
pobytu, i) zbavení nebo omezení způsobilosti k
právním
úkonům, j) zákaz pobytu a doba jeho trvání, k) rodné
číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného
zástupce, v případě,
že jeden z rodičů nemá rodné číslo, vede se datum
narození, l)
rodinný stav, datum a místo jeho změny, (m) rodné číslo manžela, nebo
jméno a příjmení manžela,
je-li manželem cizinec, který nemá
přiděleno rodné číslo,) m) rodné číslo manžela nebo partnera 5a),
anebo jméno a
příjmení manžela nebo partnera, je-li manželem nebo
partnerem cizinec, který
nemá přiděleno rodné číslo, n) rodné
číslo dítěte, o) osvojení dítěte [§ 7 písm. b)], p) záznam o
poskytnutí údajů (§ 8 odst. 6), r) datum, místo a okres úmrtí a u
občana, který zemřel v
cizině, pouze stát
úmrtí.
(3) V informačním systému se vedou
o
cizincích s povolením k pobytu na území České republiky podle
zvláštního
právního předpisu 2) a o osobách, kterým byl udělen azyl
na území České
republiky,3) tyto údaje: a) jméno, příjmení,
případně
jejich změna, rodné příjmení, b) datum narození, c)
pohlaví a jeho změna, d) místo a
stát narození, e) rodné
číslo, f) státní občanství, g) druh a
adresa místa
pobytu, h) číslo a platnost povolení k
pobytu, i) počátek
pobytu, případně datum zrušení údaje
o pobytu, j) zákaz pobytu a
doba jeho trvání, k) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno a
příjmení
manžela nebo partnera 1a), rodné číslo nebo datum
narození, l) záznam o poskytnutí údajů (§ 8 odst. 6), m) datum,
místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí mimo území
České republiky,
pouze stát úmrtí. (4) Ministerstvo
zavádí do informačního systému
údaje potřebné k plnění úkolů stanovených
zvláštním právním
předpisem.6) -------------------------------- 1a) Zákon č. 2002
Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví. 2) Zákon č.
326/1999 Sb., o pobytu cizinců na
území České republiky a o změně
některých zákonů. 3)
Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně
zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České
republiky, ve znění
pozdějších předpisů. 5) Zákon č.
101/2000 Sb., o ochraně osobních
údajů a o změně některých zákonů. 6) Například zákon č. 283/1991 Sb.,
o Policii České
republiky, ve znění pozdějších
předpisů.
* * * §
7
Na ministerstvo předává bez
zbytečného
odkladu údaje a) okresní úřad v rozsahu údajů
předaných
mu podle § 6 a dále údaje o nabytí nebo pozbytí státního
občanství obyvatel, v
jehož územním obvodu mají nebo měli poslední
pobyt; b)
matriční úřad z matriky v případě osvojení dítěte nebo
zrušení osvojení dítěte v
rozsahu 1. jméno, příjmení
dítěte, 2. rodné číslo, 3. datum a místo
narození, 4. rodné
číslo osvojitelů; c) Magistrát města Brna z matriky občanů, kteří se
narodili, uzavřeli manželství a zemřeli v cizině, (dále jen zvláštní
matrika)8) v rozsahu 1. jméno, příjmení, rodné
příjmení, 2. rodné číslo, 3.
datum a místo narození, 4.
datum a místo uzavření
manželství, jméno a příjmení manžela a jeho
rodné číslo nebo datum narození, 5. rodné číslo otce a matky, pokud
toto číslo není, datum
narození, 6. datum a místo úmrtí; d)
obec při úředních změnách názvu obce, městských částí,
ulic a čísel
popisných; e) matriční úřad, před kterým se
uzavírá partnerské
soužití, 5a) z knihy partnerského soužití, kterou vede, v
rozsahu 1. datum a místo prohlášení o partnerském
soužití, 2. jméno a příjmení, popřípadě rodné
příjmení, 3.
rodné číslo nebo datum narození a místo
narození, 4. rodné číslo
otce a matky nebo datum
narození, 5. datum zrušení partnerského
soužití. -------------------------------- 8)
§ 21 zákona č.
268/1949 Sb., ve znění zákona č. 68/1993 Sb.
lI. změny zákona o
matrikách, jménu a
příjmení
* * * Kniha
úmrtí §
21
(1) Do knihy úmrtí se zapisuje * *
* c) jméno, popřípadě jména,
příjmení, popřípadě rodné příjmení,
a rodné číslo žijícího manžela nebo
partnera9a) -------------------------------- 9a) Zákon č.
........./2002 Sb., o partnerském soužití osob
téhož
pohlaví
* * * §
31
Úmrtní list obsahuje * * * e)
jméno, popřípadě jména,
příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné
číslo žijícího manžela nebo
partnera
*
* * §
33
Snoubenec, který je
občanem a je přihlášen
k trvalému pobytu v České republice, je
povinen matričnímu úřadu prokázat svoji
totožnost a k tiskopisu
uvedenému v § 32 připojit
* *
* pravomocný
rozsudek o rozvodu předchozího manželství, nebo o
zrušení předchozího
partnerského soužití, anebo úmrtní list
zemřelého manžela.
* * * §
35
Snoubenec, který je cizincem, k
předepsanému tiskopisu (§ 32) připojí
* * * pravomocný
rozsudek o zrušení předchozího
partnerského soužití, jde-li o cizince, jemuž
bylo partnerské
soužití zrušeno,
* * * §
46
K žádosti o vydání vysvědčení žadatel
předkládá * * * f) pravomocný
rozsudek o rozvodu
manželství, nebo o zrušení předchozího partnerského soužití,
anebo
úmrtní list manžela,
* * * §
73a
Změna příjmení se nepovolí, žádá-li
partner
o změnu příjmení na příjmení
partnera.
* * * §
75
Žádost o povolení změny jména nebo
příjmení
obsahuje a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě
rodné příjmení, datum a místo narození, případně datum a místo
uzavření
manželství nebo prohlášení o partnerském soužití
žadatele,
* * * §
76
(1) K žádosti o povolení změny jména,
nebo
příjmení musí být přiložen rodný, popřípadě oddací list
nebo doklad o partnerském soužití žadatele, nebo nezletilého
dítěte, b) jde-li o osoby rozvedené, pravomocný rozsudek o rozvodu
manželství, c) jde-li o osoby, jimž bylo partnerské
soužití
zrušeno, pravomocný rozsudek o zrušení partnerského soužití, d)
jde-li o osoby ovdovělé, úmrtní list, e) doklad o místu trvalého
pobytu na území České
republiky, f) doklad o státním
občanství,16) g) souhlas fyzické osoby starší 15 let, jde-li o změnu
jejího jména, popřípadě jmen a
příjmení.
* * *
lIi. změny zákona o soudních exekutorech a
exekuční
činnosti
* * * §
36
(1) Účastníky exekučního řízení
jsou
oprávněný a povinný. (2) Jsou-li exekucí postiženy věci,
práva nebo jiné majetkové hodnoty patřící do společného jmění
manželů nebo do
společného jmění partnerů 11a), je účastníkem
exekučního řízení, pokud jde o
tyto věci, práva nebo jiné majetkové
hodnoty, i manžel nebo partner
povinného. (3) Proti jinému, než
kdo je v rozhodnutí
označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného,
než kdo je v rozhodnutí označen
jako oprávněný, lze provést exekuci,
jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla
povinnost nebo přešlo či
bylo převedeno právo z exekučního titulu. (4) Přechod povinnosti nebo
přechod či převod práva lze
prokázat jen listinou vydanou anebo
ověřenou státním orgánem nebo notářem,12)
pokud nevyplývá přímo z
právního předpisu. (5)
Prokáže-li se, že po zahájení exekučního
řízení nastala právní skutečnost, s níž
právní předpisy spojují
převod nebo přechod práva oprávněného, o něž v exekučním
řízení jde,
do řízení namísto dosavadního oprávněného vstupuje jeho právní
nástupce. Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního
oprávněného, musí
přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho
nástupu do řízení. -------------------------------- 11a) Zákon č.
2002 Sb., o partnerském soužití osob téhož
pohlaví. 12) § 6
zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a
jejich činnosti (notářský
řád).
* * *
§ 42
(1) Exekuci na majetek patřící
do
společného jmění manželů lze provést také tehdy, jde-li o
vymáhání závazku,
který vznikl za trvání manželství jen jednomu z
manželů. Za majetek patřící do
společného jmění povinného a jeho
manžela se pro účely nařízení exekuce považuje
také majetek, který
netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl
smlouvou
zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění manželů nebo že byl
smlouvou vyhrazen vznik společného jmění ke dni zániku
manželství.15) (2) Při provádění exekuce se také nepřihlíží ke
smlouvě,
kterou byl zúžen zákonem stanovený rozsah společného jmění
manželů o majetek,
který patřil do společného jmění v době vzniku
vymáhané pohledávky. Totéž platí,
byl-li smlouvou rozšířen zákonem
stanovený rozsah společného jmění manželů o
majetek povinného, který
nepatřil do společného jmění v době vzniku vymáhané
pohledávky. (3) Pro exekuci na majetek patřící do
společného
jmění partnerů 11a) platí odstavce 1 a 2
obdobně. -------------------------------- 15) § 143a občanského
zákoníku.
* * *
§ 44
* * * (7) Po
doručení
usnesení o nařízení exekuce nesmí povinný nakládat se svým majetkem
včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů
nebo do
společného jmění partnerů 11a), vyjma běžné obchodní
činnosti, uspokojování
základních životních potřeb, udržování a
správy majetku. Právní úkon, kterým
povinný porušil tuto povinnost,
je neplatný.

Originální
verze dokumentu

|