Poradna sexuologa GI v ČR v rámci své činnosti poskytuje všem gayům a lesbičkám bezplatnou pomoc při sexuologických a psychiatrických problémech a v rámci prevence HIV/AIDS a ostatních sexuálně přenosných chorob .

GI v ČR zaručuje všem zachování anonymity a ochranu zacházení s citlivými a důvěrnými daty!

Rady vám poskytne MUDr. Ivo Procházka, CSc., sexulog a psychiatr Sexuologického ústavu Univerzity Karlovy a Garant programu zdravotně sexuologické pomoci a prevence HIV/AIDS :
1. písemně - MUDr. Ivo Procházka, CSc., Mírová 471/c, 289 23 Milovice
2. osobně - po telefonické domluvě - 224 966 379
- po objednání v ordinaci - Sexuologický ústav UK
3. e-mailem - ivo.prochazka (zavináč) gay.iniciativa.cz, ivo.prochazka (zavináč) seznam.cz

Sexuologická a HIV/AIDS poradna GI zahrnuje zejména:
- pokud se chcete dozvědět konkrétní informace o výskytu HIV, riziku přenosu, průběhu choroby a možnostech léčby
- pokud se chcete dozvědět o prevenci a možnostech léčby jiných sexuálně přenosných chorob
- pokud se chcete poradit o svém sexuálním životě

Z historie sexuologické poradny...

GI v ČR poskytuje i bezplatnou právní poradnu a internetovou linku duševní tísně !

DOTAZY NA SEXUOLOGICKOU PORADNU:
Otázky kolem coming outu
Chystám se říci rodičům o své sexuální orientaci. Počítám, že kromě vlastního sdělení asi proběhne menší či větší diskuse. S jakým okruhem otázek asi mám počítat?
Lukáš
Doporučuji s rodiči hovořit osobně a mít k tomu dost času. V době, kdy se svěří, by člověk měl mít vnitřní jistotu v sobě samém.
Někdy mohou být rodiče tak překvapeni, že diskuse nebude hned možná. Většinou se ale chtějí něco dozvědět a je třeba počítat s následnou diskusí.
Mezi nejčastější okruh otázek pak patří:
1) Pochybnosti o správnosti sdělení
Jak to můžeš vědět? Jak si tím můžeš být jistý? V osmnácti letech? Nemyslíš, že se to může změnit, až se vyspíš s nějakou holkou? Měla jsem během puberty také velmi hezký a intimní vztah s přítelkyní, přesto nejsem lesbička.
2) Možnosti léčby a změny
Zkusil jsi jít k doktorovi ? Nedá se to léčit ? Znala jsem jednoho muže, který spal s muži, přesto se oženil a má děti. Poznat to na tobě přece není, tak bys to mohl potlačit a žít jako ostatní. Poslední dobou se mi zdáš divný, co když je to u tebe projev nějaké duševní nemoci ? Nebo snad nebereš drogy ?
3) Strach z reakcí okolí a citové vydírání
Co tomu řeknou ostatní v rodině? Babičku to zabije, víš že má slabé srdce. Co sousedi? To máme chodit domů kanálem ? To chceš žít s klukem v jedné domácnosti ?
4) Plodnost a děti
Uvědomuješ si, že to znamená, že nebudeš mít svoje děti ? Jak si s tím smířil ? Je ti jedno, že náš rod vymře ? Tolik jsme se těšili na vnoučata.
5) Pocity viny
Mám pocit, že jsem někde v tvé výchově musela udělat chybu. V naší rodině takový přece nikdo nebyl, tak jak je to možné. Udělali jsme pro tebe všechno a teď jsme se dočkali. Ještě jenom chybí, abys začal krást.
6) Obavy z budoucnosti
Vztahy mezi dvěma muži mají prý malou perspektivu. Nebojíš se nákazy AIDS? Nebo budeš někoho hledat, okradou tě a přepadnou. Jsi s tím sám už srovnaný? Nemáš někdy myšlenky na sebevraždu? Jak bychom ti mohli pomoci, abys to zvládal?

Choroba zlepšuje HIV infekci?
Dočetl jsem se, že nějaké tropické onemocnění může zlepšit průběh HIV infekce. Mohl bych se o tom dozvědět více?
Mirek
Před dvěma roky náhodně zjistil americký virolog Watt v Thajsku, že u HIV pozitivního pacienta bez protivirové léčby došlo po onemocnění tropickým onemocněním, které se nazývá horečka tsutsugamushi (nebo též japonská říční horečka či houštinový tyfus) k poklesu množství HIV v krvi.
Šlo o překvapivé zjištění, protože ostatní nakažlivé nemoci u HIV pozitivních vedou ke zvýšení virové nálože, tedy ke zhoršení jejich stavu. Proto je důležité, aby se HIV pozitivní snažili vyvarovat infekcí a eventuální onemocnění včas a řádně vyléčili.
K podobnému objevu, kdy jedno onemocnění zmírňuje průběh jiného, došlo již v minulosti. Snad nejznámější je příklad srpkovité anémie. Ta je častější v oblastech, kde je běžná malárie. Nositelé mírné formy tohoto dědičného onemocnění jsou totiž před tímto zhoubným onemocněním částečně chráněni. Podobně Wagner-Jauregg zjistili, že horečka naočkovaná malárii zlepšila zdravotní stav pacientů s pokročilým stadiem syfilisu.
Watt pak kontroloval své zjištění u dalších pěti pacientů, kteří onemocněli vedle HIV pozitivity i horečkou tsutsugamushi a jeho podezření se potvrdilo. Laboratorní pokusy rovněž potvrdily, že sérum pacienta s protilátkou proti této nemocí tlumí aktivitu viru HIV a blokuje jím infikované lymfocyty.
Není zatím zcela jasné, jak konkrétně dochází k útlumu činnosti HIV. Jedná se však o jeden z dalších slibných momentů, jehož další zkoumání by mohlo přispět k poznání a prohloubení vývoje jak léčby, tak i vakcíny proti HIV.

Sex s HIV pozitivním?
Slyšel jsem, že po nechráněném styku s HIV pozitivním lze zabránit přenosu infekce podáváním léků. Chtěl bych vědět, zda se tato možnost u nás také využívá?
Roman
Podobná možnost skutečně existuje, jedná se o tzv. postexpoziční profylaxi. Ta spočívá v několikatýdenním podávání protivirových léků, tedy stejných, jaké berou i HIV pozitivní. Její užití je však poměrně drahou, nejistou a rizikovou záležitostí.
Postexpoziční profylaxe je jednoznačně indikována například ve zdravotnictví. Zejména u chirurga, který se do krve poranil při operaci HIV pozitivního pacienta, což se při veškeré opatrnosti může stát. Riziko, že se dostane infikovaná krev pacienta do jeho těla je pak dosti vysoké. Již sporné je ale použití podobné metody například při poranění zdravotní sestry injekční jehlou po aplikaci. Její riziko nákazy je totiž i v případě HIV pozitivity pacienta odhadováno na méně než jedno procento.
Protože se jedná o preventivní opatření, není hrazeno z prostředků léčebné péče a na takovou kúru je třeba počítat s úhradou minimálně 15 000 Kč. Přitom podávání léků nezabrání stoprocentně infekci, jen sníží riziko přenosu. Záleží na mnoha faktorech: zejména na době, která uplynula od rizika, na rozsahu poranění a hladině virové nálože HIV pozitivního.
Dalším problémem je poměrně špatná snášenlivost protivirové terapie, která plyne z četných vedlejších nežádoucích účinků, které někdy jsou i dost závažné (může například podpořit rozvoj cukrovky). Je zajímavé, že ty bývají při postexpoziční profylaxi častější než při léčbě HIV pozitivních. Proč tomu tak je, neumíme vysvětlit, snad hraje roli i psychická úzkost se zvýšeným sebepozorováním, které jsou spojeny s předchozím rizikem.
Přestože v západních zemích jsou určité zkušenosti s podáváním postexpoziční profylaxe po jednorázovém nechráněném pohlavním styku, nelze předpokládat, že se taková možnost stane běžnou formou prevence. Přece jen kondom je levnější, má méně nežádoucích účinků a když se správně používá, tak není ani méně spolehlivý.

Viagra a poppers - jde to k sobě?
Pro poruchu ztopoření pohlavního údu mi lékař předepsal Viagru. Neužívám ji vždy. Ale také se mi stalo, že když jsem byl v jednom podniku a vzal jsem si ji, byl tam dost cítit poppers. Měl jsem strach, aby u mne nedošlo k nějaké zdravotní komplikaci.
Jakub
Současné užití Viagry a poppers podobně jako jiných nitrátů je opravdu kontraindikováno. Mohlo by pak dojít k rozvoji závažného poklesu krevního tlaku. Ještě výraznější by tato reakce mohla být u lidí, kteří užívají léky proti vysokému tlaku. Pokud je však poppers pouze rozptýlen v ovzduší a nedochází k přímému vdechování z lahvičky, pak by nemělo dojít k závažné reakci. Případný mírný pokles krevního tlaku, způsobený touto situací by se tedy měl projevit jen jako únava, pocit slabosti, sklon ke mdlobám, závra�.
Tato informace je důležitá také proto, že pravidelné užívání poppers vede ke zvyšování tolerance organismu, je třeba zvyšovat dávky a jeho vdechování může přispět k rozvoji poruch erekce. Pak však je třeba si vybrat, zda dále užívat poppers nebo se léčit pomocí Viagry. Podobně nepříznivě působí na erekci i nikotin, který ruší účinek yohimbinu, tedy dalšího tradičního léku na poruchu ztopoření pohlavního údu. Takže při poruše erekce bývá někdy člověk postaven před dvě dilemata: lepší erekce nebo cigarety, poppers nebo Viagra.

Pornografie atd.
Zajímalo by mne, co vlastně je a co už není považováno za pornografii? Dále bych chtěl vědět, jak je to s trestností či škodlivostí pornografie a zda je i dnes skutečně postihována?
Honza
Pornografie je velmi nepřesně definovaný pojem. Mělo by se jednat o taková zobrazení nebo díla, jejichž hlavním účelem je vyvolat sexuální vzrušení. Jejich umělecká hodnota je tedy druhořadá. Hodnocení výrazně ovlivňuje kulturní prostředí. Kdo ovšem může jednoznačně posoudit a rozhodnout, zda předložená kniha, film či fotografie je pornografií nebo jen méně vkusným uměním? Někteří lidé se raději termínu pornografie snaží vyhnout a hovoří o erotických materiálech.
V době svého vzniku byly považovány za pornografii taková klasická díla jako Goyova Nahá Maja nebo Lawrencův Milenec lady Chatterleyové. Na druhou stranu autorství významného umělce nevylučuje pornografickou tvorbu, jakou je například Wildeova Lady Fuckingham. Některá umělecky kvalitní díla oscilují na hraně toho, co někteří za pornografii označují a jiní nikoli. Příkladem mohou být fotografie Mapplethorpeho. V této souvislosti lze připomenout i nedávný skandál s výstavou mužských aktů Roberta Vana.
Erotické zobrazení ženy je považováno i v naší společnosti za běžnější a přirozenější než pohled na mužské tělo, což ale souvisí i s odlišným vnímáním erotiky u žen a mužů. Většina pornografických materiálů je vyráběna pro mužské publikum.
Při posuzování pornografie hraje roli i tolerance k menšinovému erotickému projevu. Některé státy, například Anglie, zákonem odlišně posuzuje homosexuální a heterosexuální pornografii, přičemž je zřejmé, ke které je liberálnější. Pamatuji se na jeden starší soudní spis, kde byly pedofilnímu pachateli zabaveny a označeny jako pornografické běžné žánrové fotografie z koupaliště, které si vystřihl z časopisu.
Ohrožování mravnosti, tedy šíření pornografie, je u nás trestné podle § 205 trestního zákona. V rozšířené podobě, kdy stíhal každý náznak tvrdé a leckterou měkkou pornografii, se uplatňoval v době komunismu. Dnes časopisy, které se brání nejen označení pornografické ale i erotické, přinášejí fotografie, které by před patnácti lety způsobily cenzurní zásah.
Doporučený výklad tohoto paragrafu tedy je, aby byl stíhán pouze určitý typ pornografie, která snižuje lidskou důstojnost nebo zvyšuje riziko páchání trestné činnosti. Sem patří zejména sadistická pornografie či taková, která směšuje násilí a sexualitu. V této souvislosti stojí za povšimnutí spíše některé tzv. erotické thrillery. Shlédnutí podobných filmů u některých disponovaných osob skutečně podnítilo jejich sexuálně agresivní chování.
Dalším nepřípustným typem je pornografie pedofilní. Ta může některým deviantům pomoci zvládnout jejich abnormální sexuální puzení. Hlavní důvod pro zákaz však je ten, že se při výrobě podobného filmu či fotografií nelze vyhnout pohlavnímu zneužití. V některých zemích stačí jako podnět k zahájení stíhání již prostý fakt, že jste vyfotografovali či nafilmovali nahé dítě na pláži, i když bylo vaše. Netroufám si však hodnotit, jak by se policisté i kolegové sexuologové a psychiatři stavěli třeba ke kreslené pedofilní pornografii.
Posledním typem nedovolené pornografie je pornografie mysofilní, v níž se objevuje stolice, případně močení. I když nejsem přívržencem těchto praktik, trestnost takové pornografie mi není zcela zřejmá.
Vedle trestního zákona se objevují vůči pornografii námitky ideové a filozofické. V jednom poli se při nich ocitají moralisté a feministky, kteří protestují proti snižování lidské důstojnosti. Pornografie podle nich povyšuje odosobněný sexuální zájem o lidské tělo, zejména ženské, nad ostatní duchovní kvality člověka. Tím přispívá k degradaci hodnot, případně nerovnoprávnému postavení pohlaví.
Pedagogové upozorňují na to, že při absenci kvalitní sexuální výchovy by mohla pornografie sloužit jako zdroj informací o sexualitě pro děti a dospívající, ovšem značně zkreslený. Prostě pornografie je jen pohádkou pro dospělé, která se nesnaží uchopit realitu.
Pornografie může hrát roli, pozitivní i negativní, v prevenci HIV/AIDS a ostatních sexuálně přenosných chorob. Bylo prokázáno, že pro některé skupiny osob právě takové explicitní materiály, při nichž je použití kondomu a lubrikačních gelů samozřejmostí, pomáhají vytvářet povědomí o běžnosti bezpečnějšího sexu. A zase naopak, proč používat kondom, když chybí i těm na plátně, a to jistě nejsou stoprocentně věrní partneři.
Jedna z neopodstatněných obav je, zda přílišná konzumace pornografie nemůže vést k návyku a obtížím při partnerském sexu. Pokud je člověk sexuálně zdravý, bez deviantních tendencí a žije ve vyhovujícím partnerském vztahu, pak vždy upřednostňuje realitu nad iluzí. V USA se před dvaceti lety vedla obsáhlá diskuse, jestli může konzumace pornografie vést k duševnímu postižení a traumatizaci. Bylo publikováno několik případů osob, které popsaly, co hrozného s nimi četba či shlédnutí pornografie provedla. Vedle nich však zůstávají milióny těch, pro které má pornografie, stejně jako celá sexualita, občasné, ale nikoli dominantní místo v žebříčku zájmů a hodnot, kteří ji berou jako občasné zpestření svého života či doplnění sexuální stimulace.

Partnerství na rozmyšlenou aneb desatero o nevěře
V poslední době jsem u svého přítele, se kterým žiji pět let, pozoroval změny v chování. Nedávno se mi přiznal, že se zamiloval do někoho jiného. Prosil mne, abych mu nechal čas na rozmyšlenou. Má prý nás rád oba a nedovede si prý v tuto chvíli svůj život představit beze mne ani bez něho. Nevím, co bych měl dělat.
Michal
Několikaletý vztah je samozřejmě založen na jiných hodnotách než romantická zamilovanost. Ta nás opouští zpravidla do dvou let. Také proto dlouhodobý vztah nevytváří záruku, že se někdo z nás nezamiluje do někoho třetího.
Problematika nevěry a jejího zvládání je poměrně častý chlebíček psychologů - partnerských poradců. Proto také vypracovali několik zásad první pomoci, jak takovou situaci zvládat. Je vcelku jedno, zda jde o vztah heterosexuální, o gay či lesbický pár. Jeden z takových receptů nabízím i Michalovi a ostatním čtenářům.
1. Člověk musí především zvládnout nejprve sám sebe a vyrovnat se se svým zklamáním. Přestože je to někdy těžké, je účinnější potlačit citovou reakci a jednat s rozumovým nadhledem. Někdy je třeba vyhledat lékaře a krátký čas užívat nějaké prostředky na uklidnění, jinému pomůže jóga, autogenní trénink, sport apod. Problémy se sice takto samy nevyřeší, ale může to pomoci proti jejich vyhrocení a navodit rozumovější postoj.
2. Podobně i nevěrný partner by měl při svém rozhodování upřednostňovat rozum nad city. Nově vzniklá zamilovanost totiž také za určitý čas ustoupí a zůstává otázkou, zda rozhodování srdcem je do budoucna to nejlepší.
3. V našem postoji k nevěrnému partnerovi by mělo být zřejmé, že ho máme dále rádi a chceme v našem vztahu pokračovat. Můžeme mu dát určitou dobu na rozmyšlenou, ale nemůžeme čekat nekonečně dlouho. Doba na rozhodování by neměla přesahovat tři měsíce. Asi jen málokdo by se dokázal trvale smířit se skutečností, že se má o svého partnera dělit. Je třeba počítat i s možností, že se partner rozhodne pro toho druhého.
4. O odhalené nevěře bychom neměli vyžadovat podrobnosti. Ty nám neuleví, jen prohloubí naše trápení a mohou přispět k rozvoji žárlivosti. Stejně tak je většinou k ničemu případná snaha poznat toho třetího.
5. Stejně tak nebudeme chtít, aby se ten druhý kál a omlouval za své jednání. Co se stalo, to se nedá změnit a navíc je možné, že bychom ho nutili do neupřímného jednání, kterým by se náš vztah dále zhoršoval.
6. Čím méně lidí o problému ví, tím lépe. Zejména rodina a dobří přátelé našeho partnera sice někdy zpočátku náš vztah podporují, ale později mají tendenci jeho jednání omlouvat. Pokud již chceme problém s někým prodiskutovat, pak je vhodnější někdo, kdo k nám nemá větší citový vztah a může zůstat nad věcí.
7. Přerušení sexuálních styků je nevhodný trest za nevěru. Také v této oblasti bychom měli naznačit, že stále trvá náš zájem o partnera. Na druhou stranu nemůžeme styky vyžadovat za každou cenu, zájem by měl být oboustranný. Mnoho zamilovaných není schopno se oprostit od svých bouřlivých citů. Přísně zakázáno je během milování začít řešit problém anebo vyvolávat scény.
8. Ani v jiné oblasti společného soužití bychom neměli za sebou pálit mosty. To znamená pokračovat v běžném chodu domácnosti, vyhledávat společné kulturní aktivity a zájmy. Důležitým faktorem podporujícím vzájemnou intimitu je společné spaní v jedné posteli. To platí i pro ty páry, kde ochladl sexuální život. Rozdělení ložnice je větším zásahem do párového života než jen přerušení pohlavních styků.
9. Podvedený partner si musí uchovat nezávislost a sebeúctu. Správný postoj je charakterizován jakochci žít s tebou, ale dokáži žít i bez tebe. Partnera nelze neustále kontrolovat, nelze ho citově vydírat, naopak je třeba mít i své vlastní, individuální zájmy a koníčky. Možná se partner do někoho zamiloval, protože mu náš vzájemný vztah přestal vyhovovat a přestali jsme si rozumět, ale určitě ne proto, že my jsme špatní, hrozní a nedá se to už s námi vydržet.
10. Žárlivost je k ničemu, protože věrnost nikdy nelze dokázat. Pokud se partner nakonec rozhodne pokračovat v našem vztahu, pak mu musíme důvěřovat, že bývalý vztah skončil.

Víte, že máte Sokratovskou nemoc? Co bylo před gayem.
Zajímalo by mne, jak vlastně vznikla slova homosexualita a gay. Jaký je mezi nimi přesný rozdíl a jak ovlivňovala vztah společnosti k naší menšině?
Michal
Staří Řekové znali sedmdesát výrazů, kterými mohli popsat vztah mezi dvěma muži. Ve vztahu k homosexualitě přetrvaly do dnešních časů dva termíny.
Prvním je pederastie . Ta má dnes spíš hanlivý význam. Její obsah již navíc není jednoznačný. Původní smysl byl láska k dospívajícím chlapcům, která byla v Řecku rozšířená a tolerovaná. Dnes se tím ale často rozumí i homosexuální vztah dvou mužů, který zahrnuje anální soulož.
Druhým termínem je lesbická láska . Ten pochází od názvu ostrova Lesbos, kam se v 6. století před našim letopočtem uchýlila se svými svěřenkyněmi básnířka Sapfó. Jiným termínem pro homosexuální vztah dvou žen, který se ale příliš neujal je tribadie . Patronkou lesbické lásky ve starém Římě byla dobrá bohyně Bona Dea , která se o dvě tisíciletí později stala i patronkou našeho vysílání v Českém rozhlase.
Nejrozšířenějším pojmenováním pro homosexuální chování ve středověku a raném novověku byla sodomie či sodomský hřích . Název je odvozen od biblického příběhu z města Sodomy. Podle jedné interpretace se tamní obyvatelé pokoušeli znásilnit dva anděly, hosty Lota. Ani název sodomie ale nebyl jednoznačný, protože zahrnoval velmi často i pohlavní styk se zvířaty nebo dokonce exhibicionismus. Proto se také u nás objevil termín vlašská sodomie . Ten měl specifikovat právě homosexuální chování, které samozřejmě jako většinu negativních jevů lidé předpokládali hlavně u cizinců, a tentokráte to odnesli Italové.
V 18. a 19. století začaly hlavně ve vyšších společenských kruzích vznikat spolky gayů a lesbiček. Pochopitelně se vyhýbaly jednoznačnému pojmenování a užívaly skrytá jména, tzv. kryptogramy . V Římě se objevil Club delli ignoranti (Klub nevědoucích) , v Paříži Ordre de la Felicité (Řád blaženosti) nebo elegantní gayové se nazývali Petit-Jésus (Ježíšek) .
I v 20. století vznikaly homosexuální organizace, které se ke svému prvořadému zájmu ve svém názvu otevřeně nehlásily. Patří sem i první odbornější Vědecko-výzkumný komitét Magnuse Hirschfelda z roku 1897, významné švýcarské sdružení Der Kreis z období kolem druhé světové války, ale vlastně i první česká organizace Lambda . Současné sdružení gay a lesbických amerických lékařů užívá rovněž kryptogram - Americká lékařská společnost za lidská práva .
Koncem 18. století se pokusil filozof Voltaire vyhnout kriminálnímu termínu sodomie názvem Sokratovská nemoc . Další úvahy, jak pojmenovat erotické cítění a vztahy ke stejnému pohlaví se objevily v polovině 19. století.
Psychiatr Westphal prosazoval název kontrární sexuální cítění , které však zahrnovalo i dnešní transsexualitu. Německý právník a bojovník za odtrestnění homosexuality Carl Heinz Ulrichs navrhoval termín uranismus podle boha Urana, který svou dceru Uranii zplodil bez pomocí ženy. Sám gay se pak měl nazývat urning. Je rovněž autorem pojmu třetí pohlaví , který použily jako titul své knížky i sexuologové Brzek s Pondělíčkovou. Stejně tak se příliš neujal (s výjimkou španělštiny) výraz invertovaní , který je u nás vnímán také spíše hanlivě, protože vlastně znamená postavený naopak.
Výraz homosexualita , ale i heterosexualita poprvé použil maďarský spisovatel Károly Maria Benkert. Je vlastně hybridním spojením řecké předpony homos - stejný a latinského základu sexu - pohlaví. O další rozšíření a uvedení pojmu do medicíny má zásluhy především Krafft-Ebing, autor první významné knihy o sexuálních abnormitách Psychopathia sexualis.
Postupně byl výraz homosexualita zařazen do medicínské terminologie a stal se i obecně srozumitelným. Přispěl také k dalšímu zvýraznění a odlišení heterosexuálů od homosexuálů. V minulosti se předpokládalo, že nějaké osobnostní dispozice k sexuálnímu chování neexistují, že záleží hlavně na naší zodpovědnosti a morálce, jak se chováme a jaké partnery si volíme. S tím souvisí přesun od trestnosti sodomie k lékařskému posuzování homosexuality. Navíc slovo heterosexuál se nevžilo jako odpovídající protipól, místo toho se říkalo normální. Například ani počítačový kontrolní program, ve kterém tento text píšu, nezná slovo heterosexuál, ale rozpozná homosexuál.
Proces spojování homosexuálního cítění s medicínou a zvýraznění sexuality v názvu vnímali mnozí gayové a lesbičky negativně. Hledali proto jiné termíny, jak smi sebe pojmenovat.
Jednou z možností bylo zbavit výraz homosexualita jeho sexuálního obsahu. Proto se objevily termíny homofilie a homoerotika . Němci se pokusili rehabilitovat výraz schwul , který byl užíván jako hanlivý. Pochází zřejmě od schwuel, což znamenalo dusný. Dosud však tamní gayové necítí zcela bez problémů, když heterosexuál je pojmenuje tímto výrazem, přestože ve své komunitě se tak sami označují.
V Americe se objevil výraz gay , který původně znamenal veselý, rozverný. Původně byl vlastně kryptogramem, jak se vzájemně označovali homosexuálové, aby jejich zaměření nebylo všem v okolí hned jasné. Podobně jako u výrazu heterosexuál se nepodařilo docílit širšího označení pro většinovou společnost neutrálním výrazem straight (přímý, rovný). Ale proč zrovna výraz gay? Jedno z docela hezkých vysvětlení poskytla Judy Grahnová.
V roce 1922 napsala Gertruda Steinová povídku o dvou velmi blízkých přítelkyních. Slečna Furrová a slečna Skeenová. Při popisu jejich vztahu a pocitů opakovaně používala výrazu gay. Obliba této povídky mezi těmi, koho měla oslovit především, a srozumitelnost nevysloveného lesbického vztahu dvou přítelkyň pak přispěla k dalšímu rozšíření termínu.
V sedmdesátých letech dvacátého století se s rozvojem hnutí za práva homosexuálů výraz gay začal používat otevřeně a přešel z americké angličtiny i do dalších jazyků. Měl původně charakterizovat jak ženy tak i muže, ale lesbičky někdy dávají přednost svému specifickému pojmenování, aby zvýraznily svou jedinečnost a nesplývaly s dominujícím jednopohlavním vnímáním světa. Výraz gay také někdy bývá vnímán odlišně od pojmu homosexuál, jako značení toho, kdo dokázal své sexuální cítění, orientaci a životní styl otevřeně zakomponovat do své osobnosti.
Je tedy vidět, že jazyk a jeho výrazové prostředky odrážejí vývoj společnosti a zároveň přispívají k jejímu formování.

Gayové a modrá knížka
Na doporučení praktického lékaře jsme nebyl odveden na vojnu, protože jsem gay. Slyšel jsem, že ale vojenské správy tyto brance nyní odesílají k vyšetření na odborná pracoviště na pozorování a falometrická vyšetření. Zajímalo by mne, jak dlouho od vydání modré knížky lze zdravotní stav přezkoumávat? Jaký lékař může sexuální orientaci posoudit? Zda lze branci nařídit pozorování, tedy nucený pobyt v nemocnici na psychiatrii? Jak takové pozorování probíhá a co je to falometrické vyšetření.
Marek
Homosexualita není sama o sobě jednoznačným důvodem pro zbavení schopnosti k základní vojenské službě. Egosyntonní homosexualita, tedy ta, s níž je jedinec vyrovnán, totiž není považována za zdravotní poruchu.
Zda a v jakém případě může být přezkoumána tzv. modrá knížka jsem nevěděl, ale odpověď mi poskytli na Otevřené lince armády.
Zákon č.218/1999 o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech se v § 39 vyjadřuje k možnostem přezkoumání pravomocného rozhodnutí odvodní komise. To je možné provést do tří let, pokud rozhodnutí bylo vydáno v rozporu s tímto zákonem. Tedy například stanovená zdravotní klasifikace správně neodpovídala trvalé neschopnosti k vojenské službě.
Kdykoli je možné přezkoumat toto rozhodnutí, pokud bylo vydáno v souvislosti s trestným činem. Například při pozměnění úřední listiny, tedy zfalšování zdravotního nálezu.
K medicínským otázkám bych sdělil, že sexuální orientaci může posuzovat nejlépe sexuolog. Způsobilý je k tomu jistě i psychiatr, ke spolupráci mohou přizvat psychologa. I když ke správnému závěru by měl psychiatr i psycholog mít alespoň určité znalosti ze sexuologie. Na druhou stranu žádný předpis nevylučuje, aby sexuální orientaci potvrdil jiný lékař, třeba praktický.
Během případného pozorování by zřejmě ani tak nešlo o potvrzení sexuální orientace jako o sledování osobnostních předpokladů, například psychickou odolnost vůči zátěži, schopnost sociální adaptace, emoční labilitu apod.
Pozorování by pravděpodobně probíhalo na psychiatrickém oddělení vojenské nemocnice. Nařídit pobyt v nemocnici lze jen se souhlasem brance. Jeho nesouhlas ovšem zpravidla bude znamenat uschopnění. O ukončení pozorování rozhoduje ošetřující lékař poté, co nabude diagnostické jistoty. Sám pacient má možnost odejít na tzv. revers, ale důsledky mohou být obdobné jako při odmítnutí. Ze své praxe vím, že podobné pobyty se především nařizují.

Rizikový sex a nejistota dva dny poté
Vážený pane doktore, potřeboval bych od Vás poradit. Před pěti dny jsem bohužel měl rizikový sexuální styk s osobou, o jejíž sexuální minulosti si nejsem jistý. Už tři dny na sobě pozoruji zduřelé uzliny na krku, bolesti ve svalech, podobné chřipkovým a mám lehce zvýšenou teplotu. Myslíte si, že by se mohlo již takto brzy jednat o příznaky primoinfekce? A za těchto okolností, je možné se nechat otestovat dříve než 2-3 měsíce po riziku? A ještě jestli by na brzké výsledky testu měl vliv gamaglobulin, který jsem v nedávné době užíval. Děkuji Vám!
Hynek
Je vysoce nepravděpodobné, že by se příznaky primoinfekce objevily již dva dny po nechráněném styku. Navíc uvádíte zduřené uzliny jen na krku. Při primoinfekci, (ale nejen při ní), zduří na více místech těla. Uvedené příznaky se mohou objevit také po léčbě gamaglobulinem.
Předpokládám, že rizikovým stykem nazýváte nechráněnou soulož (do pochvy či konečníku).
Pokud opravdu máte podezření na akutní infekci, což se mi nejeví jako pravděpodobné, pak doporučuji, aby Vás také viděl lékař, který případně doporučí test dříve. Ale ne dříve než za dva týdny po možné nákaze.

Umělé varle
Chtěl bych vědět jestli je možné implantovat umělé varle. Jako malý se při úraze o jedno přišel a teď se před ženamy necítím kompletní. Tato malá plastiská výpomoc by velice zvýšila moje seběvedomí při styku. Proto vás prosím o nějaké bližší informace případně doporučení, kde bych mohl takový zákrok podstoupit.
Láďa
Implantace protézy varlete je možné si nechat udělat na urologii. Implantát (nevím jestli i lékařův výkon) není hrazen zdravotní pojišťovnou. Cena by se měla pohybovat kolem 15 tisíc Kč. Při dobře provedené operaci není nic poznat na pohled, pohmatově však je implantát tužší než běžné varle. Operační rizika nejsou nijak zvýšená. Doporučuji Vám obrátit se na některou urologii ve Fakultních nebo krajských nemocnicích.

Orální sex a HIV
Jsem gay a nemůžu nikdo sehnat věrohodné infomace o tom,z da se HIV přenáší i při orálním sexu, pokud nepřijmu sperma vůbec do úst. Co když nepřijmu sperma, ale mám třeba v puse ty mikroskopické oděrky? Není mi toto pořadně jasne a rád bych si to ujasnil.
Petr
Orální sex představuje velmi nízké, ale nikoli nulové riziko z hlediska přenosu HIV infekce. Bylo popsáno několik desítek případů, kde zřejmě k přenosu došlo právě při orálním sexu. Jak sám píšete, výron semene do úst je jedna ze skutečností, která toto riziko zvyšuje.
Mezi další dva faktory, které mohou riziko zvýšit, patří jednak nákaza nebo přítomnost jiné sexuálně přenosné choroby, třeba kapavky nebo chlamydiové infekce. Tyto choroby se poměrně snadno přenesou i při orálním sexu a mohou zvýšit riziko přenosu i HIV. Dalším faktorem je vysoká virová nálož HIV pozitivního partnera (k níž dochází například 3-4 týdny po nákaze v rámci tzv. akutní infekce anebo v pokročilém stádiu choroby). Pak by zřejmě mohlo i k přenosu stačit i množství viru v tzv. kapce touhy (sekretu, který vychází před ejakulací).
Záleží na každém, aby si zvolil, jaké riziko je ochoten podstoupit. Jsou lidé, kteří se vyhýbají orálnímu sexu, jsou lidé, kteří při něm používají kondom, ale myslím, že většina mužů toto malé riziko podstupuje, jen dbají na to, aby u nich nedošlo k ejakulaci do úst. A protože bezpečnější sex je jen bezpečnější a nikoli zcela bezpečný, tak doporučujeme třeba jednou za dva roky si přece jen raději dojít i na HIV test.

Podivné hrudky v ejakulátu
uz dlhu dobu sa na internete pokusam najst niekoho kompetentneho, kto by mi vedel poradit. volam sa martin, som slovak, mam 25 rokov a jeden problem. problem niekedy maly, niekedy zufalo velky... mavam totiz v ejakulate take hrudky, vyzeraju ako duzina z pomaranca, su priesvitne alebo biele a je ich raz malo, raz vela, maju aj rozlicnu velkost. bol som na vysetreni u urologa, ten vsak tomu nevenoval ziadnu pozornost, namiesto vysvetlenia mi dal daku mast na daco uplne ine (na podozrivu farbu zaluda) inak vsetko ostatne bolo v poriadku. bol by som vam neskonale vdacny za akukolvek pomoc, pretoze mam z toho uz mindrak a vlastne vobec sexualne nezijem...
Martin
Určitá hrudkovatost čerstvého ejakulátu opravdu nemusí být nic nenormalního. Je výraznější zejména po delší době pohlavní abstinence, kdy se do něj dostanou zhušťené spermie ze semenných váčku. Průměrný ejakulát by měl priblizne do půl hodiny zkapalnět.
Pro případný zánět či jinou chorobu by spíše svědčila změna barvy, pálení nebo bolesti při ejakulaci, při močení, bolestivé zduření nadvarlat apod.
Pak by bylo vhodné ejakulát vyšetřit.

Je test na protein p-24 lepší než test na protilátky?
Potřeboval bych zodpovědet pár dotazů. Ohledně proteinu p-24, jaká je nejvhodnější doba po rizikovém styku se nechat na tento protein testovat? Stačí dva týdny? A jak je výsledek testu spolehlivý? Je nutné se ještě nechat testovat na přítomnost protilátek po třech měsících? A pokud by byl test na protein pozitivní, dejme tomu po dvou týdnech, je dřívější odhalení nemoci výhoda oproti třem měsícům? Například jestli existuje nějaký uspěšnější způsob léčby?
Pepa
Antigen (protein) p 24 se projeví zpravidla jen o týden dříve než protilátky, takže to samo o sobě dobu potřebnou k dosažení spolehlivosti negativního výsledku testu (po 2-3 měsících) už výrazně neovlivní. Ta doba 5-6 týdnů navíc je nezbytná rezerva, aby negativní výsledek mohl být považován za opravdu spolehlivý.
Dřívější odhalení nemoci má smysl u lidí se zřetelně vyjádřenou formou akutní HIV infekce. Těm se pak podávají již v této fázi protivirové léky. Pokud tedy existuje spojení vysokého rizika nákazy (třeba nechráněný pohlavní styk s HIV pozitivním) a možných příznaků akutní HIV infekce (chřipkové onemocnění se zduřením mízních uzlin na různých místech těla), pak provádíme test dříve.
Nicméně je pak nutné k vyloučení nákazy test opakovat po uplynutí 2-3 měsíců od rizika.

Můžu se nakazit, když se mi dostane sperma do očí?
Pokud se sperma dostane do očí, je velké nebezpečí nákazy virem HIV?
Honza
Pokud by se infikované semeno dostane do očí, respektive na sliznici spojivek, pak nelze riziko nákazy HIV vyloučit. To, zda dojde k nákaze či ne, ovlivní mnoho faktorů, zejména stav spojivek (například předchozí zánět) a množství viru v ejakulátu. Samozřejmě náhodná drobná kapka je méně riziková než přímý výron semene do oka.
Bylo by lépe se této praktice snažit vyhnout.

Homosexualita.cz a "křesťanská odbornost"
Omlouvám se,že obtěžuji,ale chtěla bych Vás poprosit o malou pomoc. Píšu seminární práci na téma homosexualita a procházím různé internetové stránky. Vaše stránka se mi zdála nejsympatičtější, ale zaraziolo mě, s jak odlišnými názory na toto téma se lze setkat, konkrétně v textech na stránkách sdružení Exodus na adrese www.homosexualita.cz. Píše se tam sice, že veškerý text je z naprosto věrohodných studií a problematika homosexuality je popisována objektivně, ale to, co jsem se tam docetla, mě docela zarazilo a nezdá se mi to pravděpodobné,např. tvrzení o obrovské promiskuitě homosexuálů, o možnosti homosexualitu úspěšně léčit, o tom, že příčina homosexuality je většinou psychologická a jedná se vlastně o neurotickou poruchu.atd. Nevíte náhodou něco o této organizaci? Mohla bych znát Váš názor na ni a na jí publikované texty?
Také bych se chtěla zeptat, jestli existuje nějaký chat, kde bych mohla kontaktovat homosexuálně zaměřené lidi a zeptat se na věci, které by mě zajímaly ohledně života s jejich orientací?
Jana
Vážená Katko,
hnutí Exodus je tzv. ex-gay hnutím. Jde o křesťansky orientované sdružení, které předpokládá, že sexuální orientaci lze změnit. Někteří členové se nikdy nesmířili s vlastní homosexuální orientací a svou nenávist k svému já přenášejí na ostatní (to známe i z jiných menšin). Exodus odmítá akceptovat homosexualitu jako variantu lidského cítění a chování. Ve své argumentaci vybírá jen jednu stranu pravd a polopravd podobně jako to činí některé náboženské sekty. Vydali a rozesílali nedávnou diskutovanou publikaci van den Aardwega: Terapie homosexuality, která byla odbornou (ale i podstatnou částí laické veřejnosti) odmítnuta jako velmi nevědecká. Místo klasické psychoterapie totiž nabízí spíše exorcismus.
Jinak zkuste najít chat přes stránky www.004.cz.
Test byl negativní, přesto mám problémy
Po 5 týdnech po rizikovém heterosexuálním styku jsem byl na testech antigenu p24. Test byl negativní, ale mám občas vyrážku, kterou jsem nemíval, objevuje se jen pokud je tělo v kontaktu s látkou, např. když ležím. Dále pak mě bolí levá strana krku a na rtech mám bílé pupínky (něco jako opar). Tedy chci se zeptat, jestli se na tento test mohu spolehnout?
Robert
Příznaky tzv. akutní HIV infekce není vyrážka, ale chřipkové onemocnění s teplotami a se zduřením mízních uzlin. Jiné příznaky mohou být přítomné, ale zpravidla nebývají. Ani samotná akutní infekce se ale nemusí vždy projevit. Příznaky pokročilého imunodeficitu (tam opravdu mohou být nespecifické kožní projevy) se objevují v průměru 8-9 let po nákaze (pokud nebyla nasazena léčba).
Spolehlivost negativního výsledku po pěti týdnech samozřejmě není příliš vysoká. Případná nákaza by se pravděpodobně již prokázala, ale možnost, že by tomu tak nebylo, zůstává ještě poměrně vysoká. Podle našich doporučení lze negativní výsledek testu považovat za spolehlivý až po uplynutí 2-3 měsíců.
Navíc pokud by byl proveden pouze antigen p 24 a nebyly vyšetřeny protilátky proti viru HIV, nelze vyloučit, že by se testem vůbec neprojevila starší HIV infekce, pokud byste byl nakažen již třeba před několika lety.
Jinak součástí každého testu je i poradenství, takže o tomto jste již měl být lékařem (či tím, kdo test prováděl), informován před anebo alespoň po provedení testu. Ten by Vám samozřejmě zodpověděl i Váš dotaz na nižší spolehlivost testu po tak krátké době.

Mohu se nakazit od nekoho kapavkou, syfilisem nebo AIDS od nekoho, kdo mne pouze oralne uspokoji ("vykouří mně") , pouze se s ním líbám, nebo on mne oralne drazdi anal? Tedy pri takovem "jednosmernem" sexu? Mohu se nakazit i kdyz pouziju prezervativ?
Byl jsem na vysetrení - udelat si testy a prekvapilo mne, ze jednak prezervativ pry uplne nechrani od pohlavnich chorob, ze pry je dobre udelat si i vytery na kapavku z ust a konecniku, a ze mohu neco dostat i kdyz jsem sam nikoho oralne neuspokojoval, ale pouze se nechal atd. I v letacku co jsem dostal a kde jste spoluautorem (Prevence pohlavne prenosnych chorob) se pise, ze nektere choroby ( treba i syfilis) se mohou prenest i pri pouziti kondomu. Pak mne prekvapilo, ze jsem mohl chytit i jine choroby nez vyse tri jmenovane, lekar delal nejake vytery z meho penisu do nekolika zkumavek, nejen na kapavku. Snad nejake prenosne beznym kontaktem, snad i mazlenim? A pak jeste testy na zloutenku. Celkem krev do tri zkumavek a vytery z penisu asi do čtyř zkumavek. Pry abych mel kompletni vysetreni a za dalsi tri mesice od posledniho styku musim prijit na dalsi vysetreni, aby to bylo jiste kvuli inkubacni dobe.
Co tedy je pohlavni styk, kterym je mozne se necim nakazit ? A cim vsim vlastne ? Jak se da branit ? A opravdu neni stoprocentne jisty ani kondom? Vetsina si proste mysli, kdyz se do meho tela nedostane sperma ci krev toho druheho jsem v bezpeci. Je pohlavni styk ci moznost se nakazit i libani (kapavka v ustech, ci sliznici oci??), kdyz mne nekdo oralne uspokojuje, kdyz mne usty drazdi anal a tak? A muzu i ja neco chytit kdyz nekoho oralne uspokojuji i kdyz skoncim pred jeho vyvrcholenim (nepolikam sperma)?
A kdyz se ne vse da zjistit z priznaku ci zdravotnich problemu, ale pouze odbornym vysetrenim a testy, to bych mel po kazdem pohlavnim styku chodit na vysetreni? Nebo byt stale ve stresu, ze jsem neco dostal a ani si toho nemusim byt vedom a casem bude pozde na leceni?
Zatim jsem ziskal jen obecne informace ci rady o partnerske vernosti, ale realny zivot je jaky je, kdyz je clovek mlady a svobodny (sauny, diskoteky ...), a nebo uzivat kondom a vse ja all rigt . Pise se jenom o AIDS, ale co ty ostatni choroby?
Omlouvam se, ale mam ted z toho vseho trochu zmatek a je problem se tak podrobne vyptavat u lekare, ktery neni gay ( nebo lekarky - zeny) a nemusi tomu rozumet ( jako z hlediska sexualni techniky ) o cem je rec a na co se vlastne ptam, pak je to i dost trapne, a vsechny osvetove prirucky ci clanky co jsem cetl jsou ve strasne obecne rovine a tak jsem si uvedomil, ze o tom mnoho praktickeho nevim a dost mne to trapi, protoze jsem i zjistil, ze nemohu mit takovou radost ze sexu, kdyz mne podvedomne porad svira obava abych neco nechytil, a hlavne ani nevim co a pripadne jak se branit. Nebo az co si mohu dovolit pri anonymnim nahodnem sexu, treba v saune, nebo kdyz se seznamim s nekym na diskotece a vlastne nevim, jestli s nim budu na jednu noc, na tyden, na rok ...
Doufam, ze moje otazky nejsou prilis naivni a omlouvam se, ze Vas obtezuji, ale nevim, kam se obratit a za kazdou radu budu vdecny. Jsem z toho, hlavne ze tomu nerozumim a nemam presne informace, ponekud vynervovany a depresivni.
Honza
Kapavka, syfilis, infekcni zloutenka typu B i rada dalsich chorob jsou snadneji prenosne nez HIV. Proto take nektere praktiky, ktere jsou relativne bezpecne vzhledem k HIV uz dostatecne nechrani pred ostatnimi sexualne prenosnymi chorobami. Napriklad kapavku lze snadno dostat prave pri oralnim sexu, protoze druhy muze mit tzv. kapavcitou anginu. Nedavno jsem diagnostikoval kapavku, ktera se pravdepodobne prenesla pri vzajemnem drazdeni partneru rukou. Stacilo prenest dotek z jednoho penisu s pocinajicim vytokem na druhy.
Vyhodou tech ostatnich chorob je, ze se skoro vzdy a pomerne rychle objevi priznaky a jsou vetsinou slusne lecitelne. Zcela to neplati pro hepatitidu B, proti niz se ale lze nechat ockovat. Prezervativ nemusi chranit zejmena u chorob s lokalizaci mimo genital. Napriklad syfiliticky vridek v okoli konecniku nebo na rtu muze uniknout pozornosti. Pred munkami (filckami) pak nechrani prakticky nijak. Nicmene kondom je dulezitou ochranou nejen pred HIV, ale i ostatnimi nemocemi, i kdyz ne stoprocentni.
Pri "jednosmernem oralnim sexu" je pravdepodobnost nakazy HIV nizka, ale kapavka i syfilis by se prenest mohly. Podobne i pri drazdeni konecniku usty partnera by se napriklad mohl prenest syfilis ze rtu.
Zivot je vzdy plny rizika (napr. dopravni nehody, sport apod.), podobne i sex prinasi rizika a nejen infekcni (citove zklamani, sexualni nasili, okradeni). Kazdy si musime sami za sebe zvazit, jak velke riziko jsme schopni prijmout, aby nebyl hazardem a zaroven aby zivot jeste vubec byl zit. Pripadna infekce nebo podezreni z ni, podobne jako setkani s jinou formou nasi zranitelnosti (napr. ucast na dopravni nehode), nas vzdy trochu znejisti.

Mam 20,som BI...a mam rovnako stareho kamarata,s ktoym chceme skusit sex.ja po prvy krat a on tiez.myslim ze mu mozem verit ze to s nikym neskusal,ale co ak uz ano...ak to skusal moze mat aids a tom ja nechcem.analnystyk obaja nechceme,chceme skusit 69.takze:ak je hiv pozitiv mozem to pri 69 od neho dostat?
a ak nie je chory moze aids nejako vzniknut?myslim tym pri dodrzani toho ze v sucastnosti u nikoho z nas neprichadza do uvahy sex s niekym inym.
Miro
Pokud jste nemeli ani jeden z vas pohlavni styk s muzem ani se zenou
a ani jeden z vas si nepichate drogy, tak nemuzete byt HIV pozitivni
a nehrozi vam riziko nakazy.
Podobne: pokud nekdo neni HIV pozitivni, tak u neho nemuze dojit ani
k rozvoji choroby AIDS.
Pokud by jeden z vas lhal a nejakym zpusobem se jiz v minulosti HIV
virem nakazil, pak riziko jeho prenosu na partnera pri oralnim sexu
(tedy i 69) je velmi nizke, i kdyz ho nelze zcela vyloucit. Nemelo by
vsak dojit k vyronu semene do ust, coz by riziko prenosu zvysilo.

Muj problem je, ze pri erekci muj penis nestoji nahoru ale je zahnuty smerem dolu. Zadne funkci problemy nemam, opticky to nevypada ale nejlepe. Nevim, zdali se jedna o nejakou disfunkci, ci deformaci tech houbovitych teles. Zajimalo by me, zdali lze operativne neco takoveho resit, pripadne bych Vam byl vdecny za nejake dalsi info. Nyni mi bude 23 let.
Jirka
Tvar penisu a jeho úhel k tělu při erekci je různý a individuálně
odlišný. Ani Váš tvar není výjimkou a penis může být plně funkční.
Není projevem nějaké patologické změny, ale jen individuální
variability.
Neslyšel jsem o prováděné operaci z tohoto důvodu, nebyla by ale
zcela nemožná. V žádném případě bych ji ale nedoporučoval, protože
případná změna by mohla zhoršit kvalitu erekce (jsou podobné
zkušenosti s tzv. prodlužováním penisu uvolněním jeho závěsného
vazivového aparátu).
Změna tvaru také může být způsobena plastickou indurací penisu, tedy
ztuhnutím části podkožní vazivové tkáně. Při ní tedy dochází v
určitém časovém úseku ke změně tvaru a v ohybu je pohmatem hmatné
zduření. Ani s tím se ale toho mnoho nenadělá, dosud za nejúčinnější
se považuje občasné preventivní podávání vitaminu E.

Je krásné mluvit a psát o problému homosexuality, je možné si však přiznat svoji orientaci na vesnici, která má 2500 obyvatel a každý zná snad každého? Kdy můj stín chodí rychleji než já, kdy rodiče a sourozenci mě staví do uplně jíné role než ve skutečnosti je, kdy takové příznaní bude stát hodně peněz pro rodinu (firmu)? Kdy náš ředitel přece nemůže byt gay? Když se toho nedokážu vzdát, protože to všechno miluju stejně. Opravdu nevím, ale asi bude snažší zapřít sám sebe než spálit všechny mosty a začít znovu.
Patrik
Otázky, jak žít dál, jsou typické pro určité období rozhodování.
Nekladete si je jenom Vy. Kladli si je kluci třeba i před dvaceti
lety, kdy se jim zdálo, že nikdy nemohou někoho podobného najít či
potkat (zejména byli-li z malého města či vesnice) a odmítnutí okolím
a nepochopení byla mnohem častější. Kladli si je kluci i před
padesáti lety, kdy jim hrozilo, že když si někoho přece jen najdou,
tak mohou skončit i ve vězení nebo v blázinci.
Je pravda, že malé město či větší vesnice, jsou asi ty nejobtížnější
pro život gaye či lesbičky. Buď to tam vědí všichni nebo nikdo. Pořád
si o tom někdo povídá, pořád je to pro někoho téma dne. Rodiče a
příbuzní se navíc také bojí reakcí ostatních lidí a člověk cítí
odpovědnost i za ně. Ale pochopitelně lesbičky a gayové žijí i tam.
Někdy skrytě, jindy více či méně otevřeně. Jistě lze svou sexuální
orientaci skrývat, ale není to tak jednoduché a lehké, jak se někdy
v mládí zdá.
Možná tomu nebudete věřit, ale i náš venkov je poměrně liberální.
Před deseti lety si jeden kamarád našel přítele z USA a žili spolu v
malém městečku u Prahy. Když jsem se jich ptal, jestli plánují
stěhování do Ameriky, podíval se na mne Amík jak na blázna. "Neumím
si představit, že bychom žili u nás tak klidně a bezproblémově jako
tady v Čechách."
Takže přemýšlejte dále o tom, jak si zařídite život. Ale je to život
Váš, ne Vašich příbuzných, i když je máte sebe víc rád. A už vůbec ne
Vašich sousedů a známých. Všem se stejně nikdy nezavděčíte. Snažte se
co nejvíce dozvědět o životě a podobném rozhodování od ostatních
lidí.
Pokud byste si chtěl popovídat se mnou či s někým z kolegů (třeba
blíže místu Vašeho bydliště), je to také možné.
A jestli se obáváte ztráty společenského postavení ? Doporučuji Vám
najít tabulky nejoblíbenějších politiků z let 2000-01. Na čelních
místech je senátor Václav Fischer, kterému v popularitě jeho
orientace vůbec neublížila. Podobné zkušenosti měl i Martin Krafl.
Tak nevím, proč by ředitel firmy či jiná významnější persona nemohl
být gay.
P.S. Ač jsem původem Pražák, tak se svým přítelem žiji asi šest let
ve čtyřtisícovém městečku ve středních Čechách. Měl jsem i několik
pacientů (heterosexuálních) z našeho města a nebyl to žádný problém.
A to mé obory - sexuologie a psychiatrie - jsou přece jen docela
citlivé.

Bylo-li by to mozne, chtel bych Vas pozadat o zaslani podrobnejsich informaci ohledne PPG (falopletismografie). Pokud je mate v elektronicke podobe, verim, ze Vas ma prosba nikterat nezdrzi od Vasi zajiste prospesne prace. Predem mnohokrat dekuji za kladne vyrizeni zadosti!
Jarda
Falopletysmografie je pomocná vyšetřovací metoda, při níž dochází k
měření drobných změn objemu či obvodu penisu po určité, zpravidla
visuální, sexuální stimulaci. Používá se zpravidla nahých aktů,
nikoli erotických fotografií, cílem není erekce, ale tzv. tumescence
penisu (tedy pouze mírné zvětšení). Užití je především při nejistotě
v sexuální orientaci, při podezření na sexuální deviaci - pedofilii a
sadomasochismus, případně při odlišení poruch pohlavní identity a
homosexuální orientace.
Omlouvám se za pozdní odpověď, ale krátce po obdržení nebyl čas a pak
již dotaz zůstal uvězněn mezi staršími dopisy.

|