(souhrnná zpráva)

Pod tímto názvem uspořádala Gay iniciativa v ČR průzkum, který byl podkladem pro studii, která analyzuje aktuální situaci v české společnosti v rámci jejího vztahu ke gay a lesbické minoritě. Průzkum byl realizován za finančního přispění Evropského společenství v rámci programu Phare (decentralizovaná zahraniční pomoc).

Podobné průzkumy byly iniciovány organizací ILGA-Europe a uskutečněny i v dalších přistupujících zemích EU. Naši respondenti byli podstatně otevřenější, přesto míra diskriminace nebyla zvýšená, což vypovídá o relativně tolerantním společenském prostředí, které se podařilo za čtrnáct let od revoluce g/l hnutí vybojovat.

Pro účel předložené studie byl přeložen dotazník o diskriminaci lesbických žen, gay mužů a bisexuálů zpracovaný evropskou sekcí Mezinárodní asociace gayů a lesbiček (ILGA).

Nejvíce respondentů (n-132, 49 %) bylo získáno ve spolupráci s lesbickými a gay organizacemi. Z internetových stránek odpovědělo 105 respondentů (39 %) a zbylých 30 respondentů - výlučně mužů (12 %) vyplnilo dotazník z časopisu Amigo.

Nejvíce respondentů se charakterizovalo jako gay (n-171), za bisexuálního muže se považovalo 10 dotázaných. Za lesbickou ženu se označilo 62 respondentek, dalších 24 se považovalo za bisexuální.

Z hlediska věku bylo nejvíce respondentů mladších než 40 let (88 %) a dosáhli alespoň středoškolského vzdělání (81 %). Podle bydliště nejvíce respondentů žilo v Praze (43 %). Většina osob uvedla, že žijí v Čechách (71 %), z Moravy bylo 64 osob (24 %). S partnerem stejného pohlaví v čas vyplnění dotazníku žilo 117 osob (44 %). Ženy žily ve vztahu významně častěji (59 %) než muži (35 %).

Třetina souboru uvedla, že o jejich sexuální orientaci ví celá jejich rodina. Dalších 114 osob se svěřilo svým rodičům (43 %). Pouze 36 respondentů uvedlo, že o jejich zaměření v jejich rodině nikdo neví (14 %). Bisexuálové svou orientaci častěji tajili.

Podobně více než čtvrtina souboru svou sexuální orientaci vůbec netají před svými přáteli. Dalších 45% osob uvedlo, že o ní ví nejméně pět jejich heterosexuálních přátel. Jen osmnáct lidí (7 %) své zaměření kompletně tají před svým okolím. Ženy byly spíše otevřenější než muži. Mezi těmi, kteří své zaměření tají, převažovali starší gay muži.

Celkem 39 respondentů (15 %) zažilo nějakou zkušenost s násilným jednáním, při němž útočník věděl nebo předpokládal, že oběť je homosexuál nebo bisexuál. Mezi napadenými mírně převažovali muži (16 %), žen bylo jedenáct (13 %). Zatímco u většiny žen se jednalo o jednorázovou zkušenost, více než polovina těchto mužů byla napadena opakovaně.

Celkem 100 osob (38 % souboru) se někdy v minulosti stalo cílem slovního či písemného obtěžování, výhrůžek nebo vydírání od svého okolí.Takovou negativní zkušenost prožily častěji ženy než muži a bisexuálové. Jedinci, kteří zažili zkušenost s verbálním obtěžováním, se častěji setkali i s fyzickým násilím.

Čtyři pětiny jedinců, kteří se s verbálním obtěžováním setkaly, prožily takovou zkušenost opakovaně. Z forem jednání respondenti nejčastěji uváděli slovní nadávky a urážky.

Jako pachatel slovních útoků byl nejčastěji označen neznámý člověk, přibližně pětina respondentů označila za pachatele známého, spolužáka a spolupracovníka.

Pouze šest případů verbální agrese napadený oznámil policii.

Celkem 31 respondentů (12 % souboru) uvedlo, že byli závažným způsobem v některém svém zaměstnání diskriminováni z důvodů své sexuální orientace anebo to alespoň považovali za pravděpodobné. Mezi nimi bylo 12 žen (14 %) a 19 mužů (10 %).

Nejčastěji si respondenti stěžovali ze závažných forem na přeskočení v kariérním postupu. Celkem tedy 22 respondentů (9 % souboru) se v tomto směru cítilo diskriminovaných.

Třináct respondentů (5 % souboru) uvedlo, že byli kvůli své sexuální orientaci ze zaměstnání propuštěni.

Celkem 74 osob (30 %) uvedlo, že svou sexuální orientaci v zaměstnání vždy tají. 16 % svou sexuální orientaci neskrývali v žádném zaměstnání. Podle vzdělání byli spíše otevřenější vysokoškoláci. Nejčastěji byli v zaměstnání otevření obyvatelé Prahy.

Celkem desetina žen a více než čtvrtina mužů (n-51) uvedli, že sloužili nebo slouží v ozbrojených silách, tedy v armádě nebo policii.Většina mužů a dvě ženy uvedli, že o jejich sexuální orientaci nikdo nevěděl. S nějakou formou diskriminace v armádě či jiných ozbrojených složkách se setkala téměř čtvrtina všech sloužících respondentů.

Celkem 7 % souboru uvedlo, že se osobně setkali s nějakou formou diskriminace ve svém bydlišti. Více než třetina souboru uvedla, že svou sexuální orientaci ve svém bydlišti skrývá.

Celkem 35 osob (13 %) uvedlo, že se s diskriminací kvůli své sexuální orientaci setkali při využívání služeb, například při návštěvě barů, občanských sdružení, restaurací, hotelů a sportovních klubů.

Celkem 57 respondentů (22 %) uvažovalo emigraci. Z toho polovina z nich uvedla, že jejich sexuální orientace je důležitým faktorem při jejich rozhodování.

Dokumenty GI:

Článek z iDNES, 30. 09. 03